Zmijozelské literární osvěžení – 4

Výborně, výborně.

Sice nějaká ta svíce je fuč, ale hlavně, že jsme se dobrali vítězného konce. A jakpak by ne, když do komnátky nejvyšší potřeby napochoduje Barbara Ariane Lecter, podívá se na hádanku a hned vidí hromadu lahví vína.

Jako jsem ve sklepení už dlouho. Léta byl můj obraz umístěn v přední části sklepení, která sousedila s částí s uskladněným vínem. Byla tam vína bílá, ledová, šumivá… a jiná. Mezi studenty asi neprosáknul ten malér s krádeží lahví, že? Kdepak. Tohle vedení školy jistě ututlalo, aby se neprozradilo, jak rozsáhlý je hradní sklípek. Prostě někdo chodil ta vína krást. Normální zlodějina. Ze svého umístění jsem tam samozřejmě neviděla, ale sluch mi slouží velmi dobře. Paní profesorko, podezírala jsem vás už tenkrát.

Snažila jsem se krádežím zabránit. Né, že bych z těch lahví jako obraz něco měla, ale záhy jsem zjistila, že ty krádeže nemají za následek, že by mi lahodná vínečka někdo nosil do mého stávajícího příbytečku, kde se nacházím ve své zchátralé fyzické podobě. Někdo je chlastal sám!!! Dokud se ztrácela levná krabicová vína, která domácí skřítci používají na čištění stříbrného nádobí, nic se nedělo. Ještě stále nic se nedělo, když se začala ztrácet tzv. výběrová vína, tj. lahve, do kterých po každé oslavě ve sborovně domácí skřítkové slévají zbytky ze skleniček. Ale jakmile panu řediteli někdo sáhnul na lahve, ze kterých ještě nikdo nepil a které měly dokonce i etiketu, tak začalo být zle. Ještě teď mi rezonuje rám, jak tu tenkrát ředitel řval.

I jako obraz mám jisté magické schopnosti, přičarovala jsem tedy mezi lahve coby vynikajícího a lstivého hlídače – magického tvora francouzského původu – Čápodlaka Černého. Je to fakticky děsná obluda a hrůzostrašná příšera, nebezpečnosti třídy ČČ. Pojmenovala jsem ho Agnès, protože jsem si myslela, že je to holka. Později, když mu dorostl… no prostě když byl větší a zjistila jsem, že je to kluk, tak jsem mu začala říkat Angrešť, což už sice nezní tak hogo-fogo francouzsky, ale už na to slyšel a nechtěla jsem, aby se urazil.

Chvíli byl klid. Angrešt se osvědčil, naháněl zloději hrůzu a lahve se neztrácely. Po čase se však zase ztrácet začaly… Já myslím, že zákeřný zloděj prostě objevil Angreštovu slabost pro pečené žáby. Jako ten když vidí žábu, tak nezná bratra. Né, že by nějakého měl, pokud vím, ale chtěla jsem říct, že žáby fakt žere. Nějaké to žabí stehýnko se tu a tam zakutálelo až k mému rámu a toho kuňkání, co jsem si užila…

Jako to fakt nikomu není nápadné, když někdo takhle vehementně a na první pohled bezdůvodně shání větší množství žab? Co si jako myslíte, že s nimi dělá? Lidi jsou fakt nevšímavý…

Ale to jsem se fakt nějak zapovídala. To víte – sklepení. Tam se furt nic neděje…

Jenom jsem vám chtěla sdělit, jakou odbornici na tu hádanku jste ve svém středu měli.

Takže tady jsou 2 svíce za 2. pokus a tady je další hádanka:

3 komentáře

  1. Inees Rut Gowstring
    25. 3. 2019 (15:59)

    Z těch vašich hádanek v hlavách nám bliká,
    teď ale říkáme, že je to KLIKA!

    Snad ji dnes budeme mít s trochou štěstí
    a svíce další, klika nám věští.

  2. Vážně jste měli celkem kliku,
    uhodnout správně takhle v mžiku.
    Že klika není jen u dveří,
    však věděli z vás jen někteří.

    Dostáváte 3 svíce…

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*