Medailonek respondenta:
Jméno: Sooyeon Choi
Přezdívky: Sova, Sůva, Sověnka, Sója, Terč
Rok registrace: 2018
Ročník a věk: 5. ročník, 15. let
Hadonoš: Zpytlehněv Zďáblíkov

Současný post:zástupce kapitána
Bývalý post: šéfredaktor Hadího krále
Famfrpálový post: odrážeč

Zájmy: zkoumání neznáma, kouzla, obrana proti černé magii, lektvary, sarkasmus a občasná podlost, tancování, zpívání, hra na hudební nástroje, basketbal, martial arts tricking, k-pop

Z tisku: Zmijozelští karikují… Sooyeon Choi!

*

Saiph Lacaille: Hezký večer, Soo. – usměje se na spolužačku – Jsem moc ráda, že jsi přijala moje pozvání k rozhovoru. Jak se ti v poslední době daří? Jak prožíváš konec tohoto školního roku? – zvědavě si připraví brk a pergamen –

Sooyeon Choi: Ahoj, Saiph! Mám se docela dobře, akorát jsme skončili na famfrpálovém tréninku a nemůžu uvěřit, že už je konec roku. Uteklo to jako voda! Klasicky nestíhám úkoly, nepřečetla jsem si ani zadání esejí a podobně! A jak se máš ty? Jak se ti líbí první prožitý rok na naší škole?

Saiph Lacaille: – zasměje se – To jsi celá ty! Já se mám dobře a z hradu i koleje jsem stále naprosto nadšená. – zazubí se – Jsi bývalá šéfredaktorka Hadího krále, do kterého dnes děláme rozhovor. Jaký vztah ke zmijozelskému plátku máš?

Sooyeon Choi: To víš! Všechno se musí dělat na poslední chvíli! – zasměje se – Jo, to jsem a vztah mám velice kladný. I když asi mám pocit, že nic extrémně nového jsem časopisu nepřinesla, práce mě přesto bavila, ale když se objevil někdo jiný s větším nadáním pro řízení takového vznešeného bulv… časopisu jako je Hadí král, tak jako dobrosrdečná, vždy myslící jen na blaho koleje, odstoupím a přenechám práci někomu zdatnějšímu. – usrkne si z čaje –

Saiph Lacaille: Takže jsi z šéfredaktorského křesla odcházela proto, že jsi usoudila, že je někdo, kdo se na tento post hodí víc? Nebo šlo o více faktorů? Hrálo roli i tvé vyčerpání nebo fakt, že ti daný post třeba nesedl? – zkoumavě se na Soo zahledí –

Sooyeon Choi: Když mi byl nabídnut post šéfredaktora, tak to pro mne byla velká čest! Ale to víš, v jeden rok se toho najednou nakupí více, navíc můj otec, sice mudlovský, ačkoliv významný, měl potíže se svým businessem, tak jsem se musela stáhnout a věnovat se trochu více mudlovskému světu, aspoň na nějakou dobu. Nechtěla jsem však post předat někomu neschopnému a doufala jsem, že se mezi mladými háďaty najde talent. A taky se tak stalo! Kdo by mohl být talentovanější než mé vlastní hádě? To je k tomu přeci vychované!

Saiph Lacaille: – culí se – Je pravda, že Kira je skvělá! – napije se čaje a zamyslí se – Co se ti vybaví jako první, když se řekne famfrpál?

Sooyeon Choi: Tak doufám, že tě platí dobře. – vymění čaj za ležák – Trénink, odrážeč, zlatonka, odrážeč, kapitánka, pohár, odrážeč, Zmijozel, výhra… a už jsem zmínila odrážeče?

Saiph Lacaille: – přikývne – Zmínila! – zapíše si to – Jaký byl pocit si poprvé sednout na koště při famfrpálovém zápase? Je to radost, nebo spíše stres? Jak takový zápasový den prožíváš?

Sooyeon Choi: Určitě to bylo stresující. Pamatuji si svůj úplně první zápas, kdy jsem nastoupila jako záskok na dvou pozicích, na střelci a odrážeči, a dokonce si jednou odpálila a vstřelila gól! Bylo to ve druhém ročníku, pamatuji si tu radost, když se mi povedlo odpálit potlouk a prostřelit červenou brankářku Emmu. Je ale věc, co nezvládám sama, a tou je vstávání na zápasy. Bývají z nepochopitelného důvodu brzo ráno, kdy já mám ještě půlnoc. Nebýt kapitánky a týmu, který začne nervózně pobíhat po pokoji a hledat kusy famfrpálového oděvu, který smrdí na míle daleko, tak bych sama nevstala a spala dál. Pak když se proberu k životu, tak jsem samozřejmě hrozně natěšená na zápas, ať už jako fanoušek, nebo i hráč…

Saiph Lacaille: Jak jsi reagovala na nabídku zástupce kapitána, když za tebou přišla nová kapitánka? A navíc v půlce roku?

Sooyeon Choi: Byla jsem dost překvapená! Byla jsem tak zpohodlněná, protože bývalá kapitánka byla natolik hodná, že mě nechala pinkat si s potloukem s odrážeči na protější straně! Když však oznámila, že odjíždí do zimních krajin a že štafetu po ní převezme Ontarka, věděla jsem, že začne peklo a sekýrování. Měla jsem v plánu utéct, ale Ontarka si mě nakonec odchytila na chodbě a i přesto, že je mladší a menší, tak z ní v tu chvíli šla opravdu hrůza. Jestli to bylo jejím ranním zjevením, nebo tak vypadala vždy, to nevím, ale otázka byla příjemně překvapující. Famfrpálu se věnuji od prvního ročníku a jsem ráda, že se můžu účastnit šikanátorského dua!

Saiph Lacaille: Jak se změnila tvoje pravidelná famfrpálová rutina? Děláš něco navíc teď, když už nejsi pouze řadový hráč?

Sooyeon Choi: Pomáhám kapitánce srovnat pořádek na hřišti během tréninku. Taky jí pomáhám s interními věcmi jako s připravováním soupisek a neustálým hraním si na stůl, protože naše kapitánka sem tam zapomene udělat soupisku lidí včas, tak jí musím udělat stůl, aby mohla psát. Trénování se věnuju stejně jako v předchozích letech, člověk by určitě řekl, že na koštěti spím.

Saiph Lacaille: Myslíš si, že jako zástupce máš dost pravomocí? A máš dojem, že díky tomu „A“ na hrudi se tvůj vztah k famfrpálu nějak změnil? – usměje se na spolužačku zvědavě –

Sooyeon Choi: Nemyslím si, že bych měla extra pravomoce. Akorát mám povoleno šikanovat hadí letku a nejsem za to potrestaná, je to přeci v zájmu celého týmu. A hlavně nechtějí dostat nářez na dalším kolejním tréninku. Můj vztah k famfrpálu se jinak nezměnil, pořád je to pro mě super hobby ke škole, kde může člověk vypustit páru, když ho naštve profesor s pozdě opraveným úkolem nebo přehlédnutou sovou. – pokrčí rameny –

Saiph Lacaille: Co tě – kromě famfrpálu – na hradě baví nejvíce? Kde se ráda pohybuješ, jak tady ráda trávíš svůj čas?

Sooyeon Choi: Kromě famfrpálu každou noc zavítám do sklepení s hůlkou a vybíjím příšery. Teoreticky bych mohla i ráno, ale není to sranda, když nemůžu dobrovolně hlučet a budit tím ostatní studenty ve sklepení. Většinou se tak naštvou, že sami vyrazí s hůlkou v pyžamu do sklepení si vybít vztek na příšerách. Náhle už nejsem sama! Kromě sklepení též ráda navštěvuji spolek U Růžové chryzantémy. Je to kouzelnická čarokreslírna, kde se sejdou studenti a zaměstnanci s nadáním pro šití nebo kreslení nových oděvů. Spojili jsme síly ještě s dalšími dvěma zakladateli spolku a vykouzlili i čaronet, kde můžeme sledovat náš proces za nějakou dobu, protože naše paměť si přesně nepamatuje náš první oděv. Musí se někam uložit!

Saiph Lacaille: Jaký je prozatím ve tvých očích tvůj největší hradní úspěch?

Sooyeon Choi: Největší úspěch v mých očích? – zamyslí se – Asi to, že jsem zvládla uspořádat Soubojový turnaj, také post šéfredaktora a teď i post zástupce kapitána. Jsem určitě ráda i za několik kousků oblečení, které se dostaly na Příčnou ulici, ale mimo ně jsem nic extrémně velikého nedokázala.

Saiph Lacaille:  S tím bych nesouhlasila. – usměje se – V poslední době se na hradě hodně skloňuje slovo „osobnost“. Je to dané jak tím, že se blíží hlasování o Osobnost Hogwarts, tak tím, že hrad osobnosti potřebuje, bez nich by jednoduše nestál. Kdo je největší hradní osobností pro tebe konkrétně?

Sooyeon Choi: Hm… To je hodně těžká otázka. Ale myslím si, že to bude můj smradlavý hadonoš. Dopytlehněv? Zpytihněv? Aaa, špatně! Slaďomílek! Jsem úplně mimo. Na to, jak kladné má jméno, je to teda pěkný hamoun. Chtěla bych ho zvolit osobností Hogwarts za udržování přísné ekonomiky na hradě, překupnictví a odmlouvání. A to zdaleka nejsou jediné věci, ve kterých vyniká. Též je velmi nadaným návrhářem a jeho návrhy se dostaly nejen na pulty PU, ale dokonce i na věhlasné pulty Stříbrné NiTi ve spolupráci se slečnou Niam! Podílel se na spoustě hradních aktivit, kterých se účastnil celý hrad. Někdo přece musel dohlížet, zda si někdo ze studentů neodnese větší budget peněz, než mu je dovoleno. Takže za mě určitě on!

Saiph Lacaille:  Na závěr bych chtěla vyzkoušet takový malý experiment… – koukne na Soo a doufá, že ji nevyděsí – Pokusím se začít několik vět a na tobě bude, abys je doplnila maximálně pěti slovy. Jsi pro?

Sooyeon Choi: Dobře, snad jsem to pochopila správně.

Ve famfrpálu je mým nejoblíbenějším soupeřem… kapitánka zmijozelské hadí letky Ontaria.

Nejvíce se ve své funkci bojím toho, že… dojdou živé terče během tréninku.

Můj hadonoš pro mě znamená… poklad, protože schoval můj majetek!

Zmijozel je pro mě místem, kde… má každý šanci se předvést.

Mé oblíbené předměty jsou… Kouzelnický zeměpis a Kouzelnická návrhařina.

Čistota krve… není důležitá, pokud máš nadání.

Sebe samu bych popsala asi jako… vodu a oheň, plná protikladů.

Mým největším cílem na hradě je…, aby si mě lidé zapamatovali.

Saiph Lacaille: Moc děkuju! A jako sladkou tečku – máš nějaký vzkaz pro čtenáře? Nějaké moudro pro ty, co jednou budou famfrpál vést, až budeš léta trčet v profilize?

Sooyeon Choi: Nenechte se zastrašit prvním dojmem! Vypadá to složitě a časově náročně a nebojte se, opravdu to tak je! – ukáže palec se zářivým úsměvem jako z reklamy na zubní pastu –

Tohle byla naše současná zástupkyně kapitána, členka zasedačky a osoba, která vždy srší energií a má obrovský potenciál, díky kterému má spoustu možností předvést, co všechno dokáže. Přeju jí k tomu hodně štěstí.

Pro Hadího krále
Saiph Lacaille