Adventní okénko s číslem 18
Pod nohama křupe čerstvě napadaný sníh. Pomalu se ploužím lesem, v jedné ruce mám velký pytel s krmením a v druhé lucernu. Jeden nikdy neví, kdy v lese padne tma či mlha a bude potřeba trocha toho světla.
Ve vzduchu je cítit mráz a nos mám červený. ‚Škoda, že jsem si nechala na hradě svou oblíbenou šálu, příště takovou chybu neudělám!‘ nadávám sama sobě, když se blížím ke krmelci. Ještě než nasypu zvířátkům, rozhlédnu se kolem na to nadělení. To je ale stop! A hele, když se šikovně poskládají, dokonce to dýchne blížící se atmosférou svátků.
Zvládnete i vy odhalit, co za heslo se zde skrývá? Máte čas do 19. prosince, 23.59, abyste slovo ze stop poslali do sovince Barbary Arianne Lecter.
3 komentáře