Z každé koleje jsem si vybrala jednoho studenta a nakonec i jednoho ducha. Některým odpovědím jsem se divila, některé jsem z části očekávala.
Hadí král: Jaké slovo ti přijde na mysl jako první, když někdo řekne Zmijozel?
Skylar Blair Anderson: Ferdinand, jednoznačně.
Mark William Callaway: Bazilišek.
Aimée Leavittová: Hadi.
Martin Matýsek: Hadi.
Hadí král: Koho ze Zmijozelu potkáváš nejvíce?
Skylar Blair Anderson: A víš, že je to celkem hodně lidí? Hlavně v noci, kdy je na hradě méně lidí, často ponocuji… A Zmijozelští také. Asi nejvíce potkávám Saiph, Noah, Maeve, Maraike, Mayu (s tou také soubojuji), ale také dušici Márč. A kdyby Nina měla tělo, zmíním ji. Takhle ji nepotkávám, jen cítím její přítomnost.
Mark William Callaway: V poslední době mi přijde, že nejvíce potkávám Saiph, pokud nepočítám letošní nováčky. – usměje se –
Aimée Leavittová: Já moc lidí mimo kolej nepotkávám, bavím se hlavně s Havraspárskými. Vídám se například se zelenými péčky ve studentské radě nebo se v poslední době občas pozdravím s někým při individuálních trénincích na famfrpálovém hřišti.
Martin Matýsek: Myslíš „naživo“ nebo jakože na hradě? Na hradě je to hafo různých háďat a hadů. Naživo to tak frekventované není. – zasměje se –
Hadí král: Který zelený se podle tebe chová nejvíce jako Zmijozel?
Skylar Blair Anderson: Těžko říct – přijde mi, že archetyp Zmijozelského je hodně ovlivněn knihami HP, takže když se řekne „typický Zmijozel“, vybaví se asi nám všem ne zrovna kliďasové… Možná bych zkusila říct, že Astoria nebo Ontaria? Mají výborné přesvědčovací schopnosti, soudě dle toho, že se jim velmi daří v jejich funkcích – jedna plní konto, pod druhou jste vyhráli pohár.
Mark William Callaway: Bibi.
Aimée Leavittová: Na to merlinužel nejsem schopná odpovědět. Zaprvé se s nikým nijak extra neznám, zadruhé si ani nemyslím, že by byl nějaký určitý vzorec chování, který by odpovídal koleji. Věřím, že Zmijozel je v každém z vás – Moudrý klobouk se přeci nemýlí – a každý zelený prokazuje čest svým způsobem.
Martin Matýsek: Oh… takových je spousta. Jako pravý had se choval jeden nejmenovaný bývalý student… ten už hrad opustil. Aspoň ve své známé zelené podobě. Jinak jsou Zmijozelští většinou civilizovaní.
Hadí král: Kterého studenta Zmijozelu se nejvíce bojíš na famfrpálu?
Skylar Blair Anderson: É, přiznám se, že zrovna při zápasu se Zmijozelem jsem ještě seděla na střídačce, takže nemám pocit, že by po mně někdo z nich šel. Zeptejte se mě příští sezónu! Ale asi to bude nějaký odrážeč.
Mark William Callaway: Nebojím se asi nikoho ze Zmijozelu.
Aimée Leavittová: Respekt mám samozřejmě ze všech, ale nejhůře dopadnu, když se setkám s potloukem některé z vašich odrážeček, jejich rány jsou přesně mířené a tvrdé. – zasměje se –
Martin Matýsek: Žádného. Zejména proto, že na koště nesedám. – zasměje se –
Hadí král: Víš, kdo je Ferdinand a Potlouk sídlící v koleji zelených?
Skylar Blair Anderson: Ferdinand je veselá kopa, tomu jsem byla vloni na narozeninové oslavě! Takhle přátelského baziliška svět neviděl. Potlouka neznám – možná nějaká krysa? Uprchlý tvor z cirkusu? Kluběnka?
Mark William Callaway: Ferdinanda znám, ale o Potloukovi slyším prvně.
Aimée Leavittová: Potloukem si nejsem jistá, jméno už jsem zaslechla, ale nedokážu si ho teď přiřadit. A Ferdinand je myslím váš bazilišek.
Martin Matýsek: Tak Ferdinand je bazilišek. Samozřejmě. Potlouk je snad pavouk, pokud se nepletu. Ale toho jsem nikdy nepotkal.
Hadí král: Znáš kolejního ducha Zmijozelu? Jak se jmenuje?
Skylar Blair Anderson: Marguerita Laux, dušice s pleškou a salátem na hlavě.
Mark William Callaway: Tady Marg – a jinak Krvavý baron.
Aimée Leavittová: Znám jméno – Marguerita Laux.
Martin Matýsek: Tak strašilku nemohu neznat. Mardžerý je správně praštěná. Jako by ani nebyla hádě. – směje se –
Hadí král: Pokus se zavzpomínat na doby, kdy jsi byl/a ještě losos. Přemýšlel/a jsi třeba jen chvíli nad tím, že bys chtěl/a do Zmijozelu?
Skylar Blair Anderson: Ano – ale já jsem rozhodnutí nechala na Moudrém klobouku, takže jsem preference neřešila. Navíc jsem z druhé várky letních nováčků, přišla jsem koncem srpna a zařazování bylo už za pár dní. Neměla jsem tedy čas poznávat hrad ani řešit, kam se vrtnout. Každopádně Nebelvír bych nevyměnila.
Mark William Callaway: Já jsem byl vždy čistý Mrzimor, jiná kolej by mne nikdy ani nenapadla, a i když jsem měl domluvenou hadonošku pro případ, že by to klobouk popletl, neumím si to pořádně ani představit.
Aimée Leavittová: To už je delší doba! – zasměje se – Já jsem tehdy přemýšlela nad všemi kolejemi, přestože mě to vždy táhlo do Havraspáru. Věřila jsem, že bych se cítila dobře všude, protože jsem přes tehdejší léto poznala spoustu skvělých lidí všech barev – od vás si například doteď pamatuju na hezkou sovku, co mi přišla od Narci Cinerey, stále mám ten pergamen přišpendlený v sovinci. Ale ve své barvě jsem spokojená a Havraspár bych určitě neměnila. – usměje se –
Martin Matýsek: No ale to je už hodně dávno. Nicméně jsem asi nikdy netíhnul k zelené barvě… – směje se – Je pravdou, že jsem klobouk k ničemu nepřemlouval a nechal to na jeho volbě. – usměje se –
Tak to by bylo vše. Všem děkuji za dlouhé a skvělé odpovědi. Pro objasnění – Potlouk je králík koleje Zmijozel. Měl by se začít více ukazovat, nebo o něm za chvíli nebude nikdo nic tušit.
Pro Hadího krále
Sarah Thompson
11 komentářů