Zpovědnice V.

Někteří vnímají tento opakující se a rozšiřující se nešvar jako problém, ale někteří ho vidí jako jediné možné řešení. Co se honí hlavou těm, kdo dobrovolně odcházejí do mrazivého světa ledu či ještě hůře – svoji vlastní identitu nechají v kouzelnickém světě zmizet? Zpovědnici oslovilo více obyvatelů našeho hradu, kteří si právě o tématu reinkarnací chtěli popovídat a svěřit nám své vlastní důvody pro rozhodnutí objevit se na naší škole znovu a třeba i lépe.

Vítám u nás ve zpovědnici hned tři kouzelníky a pro zachování jejich plné anonymity jsem se opět rozhodla oslovovat je společně domluveným jménem. Přivítejte tedy u našeho povídání Alfu, Betu a Gamu.

Vítejte u nás ve zpovědnici a opravdu si ceníme vaší důvěry, se kterou se nám přicházíte svěřit a nechat čtenáře nahlédnout pod pokličku různých důvodů k reinkarnaci. Pojďme ale rovnou k věci. Je tohle vaše první reinkarnace a první návrat na naši školu čar a kouzel?

Alfa: Já už to ani nepočítám. Dál než k desáté reinkarnaci se v paměti fakt nedostanu. – pronese otráveným tónem –

Beta: Pár už jich bylo. Kolik přesně, netuším, ale kolem těch pěti asi určitě.

Gama: Tohle je teprve má druhá reinkarnace a prozatím další neplánuji.

Dokážete nám lépe přiblížit, co vás vedlo k rozhodnutí opustit svoji dosavadní identitu a vrátit se k nám s identitou novou?

Alfa: Naprostá klasika a nepochopení. Se člověk snaží koleji pomáhat, dělat všechno nejlépe, jak umí, a stejně se všem nezavděčí a ještě z něj udělají idiota. – konstatuje s pořádnou dávkou opovržení ve svém hlase –

Beta: Většinou šlo o běžné nedorozumění. Podařilo se mi najít pár nedokonalostí na naší škole, a než jsem je dokázal poctivě nahlásit vedení školy, bylo odhaleno mé testování a bezdůvodně jsem byl obviněn. Přitom můj záměr bylo samozřejmě pomoci škole. Takže tu jsem opět, abych pomohl najít mezery v našem školním řádu i jinde. Věřím, že to konečně bude oceněno.

Gama: Jak bych to jen popsala. Znáte ten skvělý pocit, když jste někde noví a všechno se vám daří? Tak přesně tenhle pocit už mi po pár letech studia chyběl. Najednou jsem již nebyla nejlepší a přicházeli nám do koleje mnohem šikovnější nováčci, no a já se již cítila jaksi na druhé koleji. Nikdo mě nechválil a nikdo dostatečně nevyzdvihoval moji jedinečnost. Tak jsem se rozhodla být znova nová a nejlepší.

Zeptala bych se teď konkrétně Vás, Alfo. O jaké nepochopení se podle Vás přesně jednalo a co Vás tedy po takové – dle vašeho vyjádření – nespravedlnosti dále motivuje k tomu se stále vracet?

Alfa: Pokaždé jsem koleji dal něco, co jí pomohlo být lepší. Svojí schopností provrtat se i do základních kamenů školy jsem našel spoustu možností, jak být nejlepší, a pak mě vždycky vyhnali jen proto, že jsem možná párkrát někomu neříkal úplnou pravdu? Ubohost. A co mě motivuje se stále vracet? U mudlů ani jinde v kouzelnickém světě totiž není místo, kde by mi tolik lidí hned ochotně zobalo z ruky. No a když mě opět obviní z něčeho, co pochopili špatně, tak se prostě vrátím znovu a začnu nanovo.

Děkuji za odpověď, ke které asi ani nemám moc dalších dotazů. Beto, co nalezení takové nedokonalosti znamená a proč jste tedy takové odhalení nenahlásil hned? Gamo, nestačilo by mít jednoduše radost, že se koleji s příchodem nováčků daří, a najít si novou motivaci třeba v jejich zlepšování z pozice nejlepšího patrona?

Beta: Tak může se to projevit třeba rychlejším získáním zkušeností na tréninku. Přeci ale nemůže někdo považovat testovací období cca 10 000 zkušeností za podvod!!! – naštvaně a rychle vykřikne –

Gama: To bych ale přeci nebyla pak nejlepší a nejúžasnější já! – odpoví a z jejího hlasu je znát, že začíná fňukat – A já potřebuji být nejlepší a nejrychlejší a nejšikovnější a prostě jedinečná! To přeci musíte chápat, že každý potřebujeme pocit uznání a obdivu.

Já se samozřejmě snažím pochopit vaše pocity a důvody k těmto opakujícím se návratům na naši školu. Nemyslíte si ale, že to pak může být matoucí pro ostatní a že je to tak trochu podvod, když s nimi například navazujete komunikaci a přátelské vztahy, ale přitom vás znají už pod jinou identitou?

Alfa: A jak by mi asi jinak zobali znovu z ruky, kdybych nevěděl, jak na ně? Je to naprosto v pořádku.

Beta: Tak já tu vždy mám pár starých známých, kterým to prozradím hned, a mohu pokračovat ve své misi odhalování skulin a mezer naší školy. – zasměje se –

Gama: To není podvod. To je přeci jen snaha být nejlepší. Však kolej na tom jen vydělá, když budu v její barvě znovu excelovat, a třeba si budu moci zopáknout i Sedmiboj a získat lepší umístění nebo to konečně taky vyhrát!

Ráda bych se ještě zeptala, zdali nepovažujete za nespravedlivé srovnávat se s ostatními nováčky, kteří opravdu poznávají naši školu úplně poprvé a kterým tak vlastně nedáte moc možností být lepší?

Alfa, Beta, Gama: NE! – řeknou okamžitě a najednou všichni tři –

Já vám tímto děkuji za anonymní rozhovor a váš čas a předpokládám, že se asi ještě párkrát potkáme, jen asi pod jinou vaší identitou, až se zaměříme na poruchy osobností na naší škole. Věřím, že i tehdy vás naše zpovědnice nadšeně přivítá.

A jak vnímají téma reinkarnace naši čtenáři? Můžeme se jich zeptat přímo v komentářích. Potkáváte se na naší škole s novými identitami často a umíte je rychle mezi nováčky rozeznat? Jaká byla vaše motivace a váš důvod přistoupit k reinkarnaci? Já osobně jsem taktéž reinkarnací a můj důvod byl prostý… mudlovská hloupost a prohraná sázka. – zasměje se sama sobě – Rozumím tomu, že někdo již naši kouzelnickou školu dostudoval a chybí mu ta možnost se k některým aktivitám vrátit. Někomu zase nesedl fialový hábit nebo prostě střídá pozici studenta a profesora, aby se mu znovu vracela radost ze života na naší škole. Je mnoho reinkarnací, jejichž důvod je pochopitelný. Je však ale také mnoho těch, nad kterými rozum zůstává stát.

Pro Hadího krále
Inees Rut Gowstring

11 komentářů

  1. Strašidýlko
    17. 3. 2021 (09:11)

    Vidím tam minimálně jednoho jedince, který se vracel jako bumerang. Skoro hotovej nezmar, jako nějakej Boušek z Libně. Vosumnáctkrát za večer ho vyhodili od ,Exnerů‘, a vždycky se jim tam vrátil, že tam zapomněl fajfku. Lez jim tam voknem, dveřma, z kuchyně, přes zeď do lokálu, přes sklep do výčepu a byl by se spustil snad komínem, kdyby ho byli hasiči nesundali se střechy. Takovej byl vytrvalec, že by se moh stát ministrem nebo poslancem.
    Faktem jest, že i v některých ostatních poznávám pár navrátilců. jsem tu už moc dlouho =oD

  2. Veronica N. Williamsová
    17. 3. 2021 (11:02)

    A to je rozdíl mezi KŘ a duchem! Jedna může být historik, druhá je za hradní fosílii označována neprávem mladými kouzelníky s omezeným pohledem!
    Třeba má reinkarnace blahodárné zdravotní účinky! Na druhou stranu není to psychicky nebezpečné a nezpůsobuje to rozštěpy osobnosti? Přitom námět tolika pohádek – cílene omládnout není ok, hm!
    Rozhodně nekyselím, protože se musím opíjet omlazujícími dryáky!!

    • Inees Rut Gowstring
      17. 3. 2021 (11:22)

      Je pravda že reinkarnace je levnější varianta omládnutí než lektvary mládí 😀 😀

  3. Saiph Lacaille
    17. 3. 2021 (16:45)

    Je reinkarnace a reinkarnace. Podle mě je v pořádku si ve hře vytvořit novou identitu, pokud má člověk jakýsi cit pro to, jak se chovat „férově“ (asi pro tento můj pocit nenajdu lepší výraz – ale v praxi to pro mě samotnou znamená to, že znovu nebudu soutěžit v Sedmiboji, i když na původní postavu nemám žádnou viditelnou vazbu a teoreticky i přesto, že „je zakázáno se na ní odvolávat“, si myslím, že v tomto případě je to naopak na místě, aby to bylo fér vůči ostatním na hradě a dalším účastníkům; také to ale může znamenat, že při změně koleje si pro sebe nechám to, jak detailně funguje jako celek, do kterého zbytek hradu nevidí).

    Mnohem složitější je otázka vztahů, kterou článek ostatně řeší také. Tu jsem intenzivně vnímala i já – nepřišlo mi fér dělat, že lidi neznám, nepřiznat roky dlouhých a velmi osobních vztahů, a v komunikaci s lidmi se tvářit, že jsem nováček a nic o nich a o koleji nevím. Takže jsem jim to (v rozporu se školním řádem, podotýkám) vždy pověděla, pokud jsme se znali z dřívějška – a nelituju toho.

    V posledních letech jsou lidé při registraci rádi „alespoň za reinkarnace“ (a ten obrat je zajímavý)… ale ano, nad některými zůstává rozum stát. Nakonec je to ale na svědomí každého. Já jsem ráda, že jsem se vrátila jako student, protože mi to dalo možnosti, o které jsem na původní postavě přišla – zároveň ale spoustu jiných už nemám, protože jsem si je „vyčerpala“. A to je v pořádku.

    Ineesko, děkuju za úžasný a komplexní článek – téma reinkarnací bylo a je palčivé, ale myslím, že hromada lidí volí reinkarnace z naprosto pochopitelných důvodů, mezi něž se řadí třeba právě touha obléct si znovu studentský hábit – a není nutné tato rozhodnutí démonizovat a odsuzovat. V konečném důsledku jde stále jen o hru – a pokud se člověk chová lidsky a férově k lidem kolem, tak je v pořádku, když hledá onu pozici, v níž bude šťastný – ať už jde o barvu hábitu nebo něco jiného.

    (Každopádně mám samozřejmě pochopení i pro lidi, kteří se vůči reinkarnacím ohrazují, na druhou stranu v současnosti už při mluvení o reinkarnacích bereme v potaz opravdu velkou část hradu.)

    • Inees Rut Gowstring
      17. 3. 2021 (17:02)

      Moc děkuji za takhle skvělý komentář a pohled na věc.

      Vidím to hodně podobně, že je mnoho naprosto pochopitelných důvodů a ten vlastně zásadní je „aby nás ta hra stále bavila“.

      Zároveň se ale na hradě setkáváme s tím, že se občas bojíme, kam některá „individua“ budou zařazena s další registrací, protože už dopředu víme, že jejich přítomnost v žádné z kolejí moc dobrého nepřinese. Naštěstí takových je minimum.

      Stejně jako ty jsem sama reinkarnace a mam to štěstí, že jsem byla znovu zařazena do Zmijozelu. Nemohu tak vynášet moudra původní koleje do nové a nemám tak nutkání říkat „takhle by to bylo lepší, protože takhle už jsem to lépe dělala…“ a asi bych to nutkání občas měla 😀 . Stejně tak ale vnímám jako osobní odpovědnost se v rámci fair play nehlásit znovu do Sedmiboje, pokud v něm nadále budou zůstávat obdobná zadání a úkoly, se kterými jsem se již soutěžně setkala.

      Je to hra a jako v každé hře záleží na tom, jak moc fair play ji chceme hrát.

  4. Barbara Arianne Lecter
    17. 3. 2021 (17:26)

    V průběhu věků jsem o nové registraci přemýšlela už mnohokrát. Pokud bych to udělala, chtěla bych se odstřihnout od „starého já“ úplně a začít nanovo, protože moje působení na hradě tu nechalo (troufám si říct) poměrně hlubokou stopu a bylo by těžké začít s čistým štítem… takže jedině hezky od nuly. Proto bych ani neuvažovala o oficiálním potomkovi, což je možnost, kterou Hog nabízí.
    Trochu mě mrzí, že jsou stále lidé, kteří mají nástroje na to dopátrat se minulé identity a setkala jsem se i s tím, že se některé informace prostě ven dostanou a člověk anonymní nebude ani kdyby chtěl. Takže tu zůstanu na věky věků jako fialová Barbara, i když ty studentské magíky, které mi chybí, bych vážně ještě dohnat chtěla… Nebo si zahrát famfrpál, ale to je zase jiná pohádka. 😀

    • Inees Rut Gowstring
      17. 3. 2021 (17:36)

      Slečno Barb, vy nám neodcházejte !! To by ani neprošlo a studenti Zmijozelu by zabarikádovali vstup na Ministerstvo kouzel do sekce mrazáku 😀 . No a kdo by se staral o ty všechny žabky? I pro ně jste nesmazatelnou hog stopou 🙂 . Naprosto ale chápu, že ta chuť si zkusit hru zase jinak tam prostě je.

      • Barbara Arianne Lecter
        17. 3. 2021 (18:03)

        Léta pozorování tvrdí, že každý je postradatelný. Odešli jiní úžasní členové světa kouzel. Kde jim je konec. Můžu jen doufat, že se mají dobře i mimo školu. :))

        Věřím, že o žabky by bylo dobře postaráno, přeci jen jsem si vychovala skrze Žabologii spoustu úžasných studentů. A nejen skrze tu.
        Spíš je to takové „sem tam“ cukání, přeci jen už tu straším poměrně dlouho a řekla bych, že inventární štítek už zapadá prachem. Ta změna je občas potřeba – ale ne teď. Zatím se cítím v tom, co dělám, dobře. A snad to tak cítí i ostatní. 🙂

        • Inees Rut Gowstring
          17. 3. 2021 (19:17)

          My se s vámi cítíme skvěle. Každopádně kdyby jednou přišlo to „Už“ Tak si vás najdeme v jakékoliv podobě 😀

Komentáře jsou uzavřeny.