Hadí král vám s radostí přináší další díl série, v níž Zmijozelští ukazují svůj um – tentokrát se v karikaturách vyřádili na naší profesorce Barbaře Arianne Lecter, která ve Zmijozelu v dobách prehistorických studovala. Jak ji vidí studenti? Je pro ni typické i něco jiného než Žáby? A jak sama sebe ztvárnila Lecterová?
(Pokračování textu…)
Den se se dnem sešel a nadešel čas, kdy se z nás háďat po dlouhém čekání, vyhlížení a plnění všemožných úkolů stali velcí silní hadi a hadice. Tak velká událost by se ovšem neobešla bez oslavy, a tak se celá naše krásná zmijozelská kolej sešla a společně to oslavila. A jak oslava probíhala?
Znáte to, člověk se rozhodne, že si dá od psaní článků pauzu, a pak se mrknutím oka vymění tolik redaktorů! Jedním z nich je malá vychytralá čarodějka ze třetího ročníku jménem Saiph Lacaille, která bere redaktořinu a prefektování zcela vážně! Kde se v ní bere tolik energie? Mohla by se o ni s námi, starými hady, kterým už neslouží dobře kolena, podělit! Pozvala jsem si ji tedy na kobereček. Vzhledem k situaci, v níž je svět, jsme však musely najít alternativu. To víte... můj koberec nemá ani dva metry.
Rok se s rokem sešel a zmijozelský famfrpálový tým zahájil svou další sezónu.
Někteří vnímají tento opakující se a rozšiřující se nešvar jako problém, ale někteří ho vidí jako jediné možné řešení. Co se honí hlavou těm, kdo dobrovolně odcházejí do mrazivého světa ledu či ještě hůře – svoji vlastní identitu nechají v kouzelnickém světě zmizet? Zpovědnici oslovilo více obyvatelů našeho hradu, kteří si právě o tématu reinkarnací chtěli popovídat a svěřit nám své vlastní důvody pro rozhodnutí objevit se na naší škole znovu a třeba i lépe.
Copyright © 2023 | WordPress šablona od MH Themes