Elle Woodsová zaklepala rázně na dveře kabinetu profesora Snapea.

Ticho.

Elle zaklepala ještě jednou, důrazně a naléhavě. „Pane! Profesore! Snape!“

Ticho.

V kabinetu profesora Snapea bylo ticho tak zlověstné, že by jinému naskočila husí kůže. Ne toliko Elle, která – řekněme si na rovinu – si nebyla vědoma, jaké persóně se to právě dobývá do kabinetu.

„Buď tam doopravdy není, a to by byl průšvih… a nebo se zapírá, a to by byl ještě větší průšvih,“ uvažovala Elle a sama k sobě mluvila polohlasem, aby si utřídila myšlenky, které se jí rozeběhly na všechny strany.

Kam by mohl Snape zmizet, kam by mohl jít, když ne do svého kabinetu! Elle si dodávala kuráž: „Hlavně klid, nádech, výdech, zaklepat ještě jednou a neztrácet naději!“

Ale bylo to houby platné. Ticho. Žádné rozmrzelé „Dále!“ a žádné „Tak přece vstupte!“

Elle se začínala smiřovat s tím, že klepe na dveře prázdného kabinetu. Nešťastně se svezla na zem a schoulila se do klubíčka. Když objala svá kolena a stočila svůj pohled k zemi, všimla si něčeho zvláštního. Nenápadného tenkého proužku světla, který pode dveřmi pronikal z kabinetu do potemnělé chodby. V kabinetu se svítilo! Jistě, možná prostě na chvíli odešel a zapomněl zhasnout. Jenže i kdyby to tak bylo, svíce přece nenecháte hořet bez dozoru. I kdyby to byly kouzelnické svíce, od kterých nemůže nic chytnout. Otevřený oheň je otevřený oheň!

Náhle nad sebou ucítila přítomnost kohosi dalšího. Padl na ni stín osoby v černém plášti.

„Slečno Woodsová, vy jste se rozhodla nocovat u prahu mého kabinetu?“ ukrajoval Snape slovo za slovem s notnou dávkou opovržení vůči takovému rozhodnutí.

„Pane! Profesore Snape! Jak to, že nejste uvnitř!“

„Neboť právě stojím venku, slečno Woodsová,“ ušklíbl se Snape trochu jízlivě.

„Musíte nám pomoci, pane profesore!“

„Musím, vskutku?!“ Snape chytil Elle za slovo.

„Ano, uvařit léčivý lektvar z dračího hnoje pro ďáblovo osidlo!“ vykřikla Elle a pak naléhavě dodala: „Prosím!!!“

„Tak to věru… nemusím, slečno.“ Snape si vychutnával ohromený výraz na obličeji studentky. „Ale mohl bych, pokud splníte podmínku, kterou si určím.“

„Ale jistě, pane profesore. Co jen si budete přát!“

„Zaprvé, abyste vůbec s dračím hnojem mohla pracovat, je třeba jej náležitě připravit. Výluh z dračího hnoje, který necháte alespoň 24 hodin uležet na teplém místě, to vše scedíte a pak tekutinu dvakrát profiltrujete, abyste se zbavila nečistot.“

„A to je ta podmínka pane, připravit tu věc z hnoje pro lektvar?“

„Ne, slečno Woodsová, kdybyste byla alespoň trochu znalá lektvarů, věděla byste, že základem práce s magickým trusem je pečlivá příprava. Nicméně k vaší otázce. Nuže, má podmínka zní: Pomohu vám, pokud…“

Pro Hadího krále
Gita Hrdličková

V komentářích můžete vybírat z následujících možností:
A) získáte od kentaurů radu ve věci astrologických podmínek přípravy lektvaru (a je mi jedno, že vyrazit z kentaura jakoukoliv jasnou odpověď je opravdu oříšek)
B) získáte žíně z jednorožce (a je mi jedno, jak si poradíte)
C) získáte vzácnou léčivou formu lanýže (a je mi jedno, že nevíte, kde je najít)