Máme tu květen a vás jistě zajímá, jak dopadla má dubnová soutěž a jaké ceny tentokrát soutěžící dostanou. Než se ovšem dostaneme až k těmto informacím, pojďte si přečíst, jak jsem opět s vyhodnocením nestíhal a málem jsem byl sejmut šéfredaktorkou. 

Při psaní článku se opět projevila moje nedochvilnost a divím se, že jsem nedostal za uši od Saiph, jež mě jistě v budoucnu bude nahánět s pálkou v ruce, abych konečně dodělal své resty, ale to mne čeká až později. Proto je toto vyhodnocení soutěže ještě bez boule na hlavě a naštěstí i bez velké hromady papírů, které by mne zavalily.

Teď k těm důležitým informacím. Dubnové soutěže se zúčastnily čtyři dámy, přesněji řečeno dvě studentky a dvě profesorky. I v tomto kole se objevily práce Princess Star a madam Barbary Arianne Lecter. Dalšími dvěma soutěžícími byly Ruby Élise Day a madam Veronica Narcissa Williamsová, zmijozelská kolejní ředitelka. Tím bychom měli vyřešené zúčastněné skladatelky. 

Jako další zde máme jejich výtvory a ceny, které si zaslouženě odnesou. Abych to vzal nějak logicky a nedělal vám v tom guláš, první zde napíši nádhernou cenu tohoto kola, jíž je triko pro každou zúčastněnou – na madam Barbaru se těší hnědé režné z NiTě, zbytek účastnic dostane triko zhotovené zmijozelským návrhářem Zpytlehněvem Zďáblíkovem s odpovídajícím znamením zvěrokruhu. A teď ty výtvory, s jejichž zveřejněním souhlasily všechny autorky. Jako první si zde můžete přečíst výtvor od Princess.

Ačkoliv ani já nejsem básník,
účastním se i této soutěže,
dost možná jsem jako cizopasník,
zelených her jsem přítomna z věže.

Ač jsme my ve věži a vy ve sklepení,
koleje obě jsou zdejší,
což mezi námi tvoří spojení.
Jasperova báseň je o mnoho lepší.

Jistě nikoho nepřekvapí, že mi poslední verš dost lichotí. Nebudu to protahovat, jistě mi rozumíte. Další výtvor je od Ruby, která mi dokonce k vypracování napsala svůj pohled na skládání, a upřímně musím říct, že bys mohla sem tam napsat básničku nejen do úkolu či soutěže, protože ti to jde.

Až slunce naposled paprsky zalije svět,
už člověk nevrátí se nikdy zpět.
Den bílý vyhasne jak plamen svíčky,
život tvůj proběhne ti pod zkřehlými víčky.
Ale neboj se, člověče, nemusíš se bát,
kde konec je, vždy něco nového začíná.
Chce to jen čas a svět zrodí se znovu,
jen naše duše už nebudou spolu.

No jen sami posuďte. Další skladatelkou, jejíž dílo uvidíte, je madam Lecter, která napsala i název básně. Takže vám představuji „1. máj – lásky čas?“. 

A je to tu zase, moji milí,
už jste se na to připravili?
Duben se ke konci chýlí,
zítra si na milé najdeme chvíli,
abychom je pod třešní políbili.
Když ale nemáme drahou polovičku,
čas je třeba i na dobrou skleničku.
(Já si dám například víno!)

Nakonec si dáme úžasné dílo zmijozelské kolejní ředitelky, tedy madam Williamsové, která to hezky zaměřila i zmijozelským směrem. 

Aby nebyl Ferda skoupý,
usmlouvá se na dvě kupy.
Dvě kupy poctivých čokožab –
zatím to neříkejte Barb!
Aby nebyl Ferda hloupý,
kromě žab dostane kroupy.
Chrápe po nich děsně sic,
je však chytrých dispozic!

Jsme na konci hodnocení soutěžního kola. Ceny by měly být poslány brzy (nebo možná již jsou a já to kvůli mudlům nepostřehl). 

Pro Hadího krále
Jasper Flemont Forest