Módní vlna na zmijopárty

Na stolech byli žvýkací hadi, čokoládové fontány, chlebíčky i ovocné mísy a každý funkcionář měl dokonce i sladkou bustu, ze které si kdokoli mohl odřezat po chuti. Marcipánové očko, čokoládový nos nebo raději vlasy z kyselých žvýkacích pendreků? Z jídla zkrátka přecházel zrak, to samé se však nedá říct o outfitech, v nichž si někteří Zmijozelští na večírek vyšli. Inspiraci pro okénko Módní patroly: Naprostý odpad přináším v následujících řádcích.

Možná neuškodí vám hned v úvodu nastínit, jak u nás vypadá takový typický outfit. Pro dámy: velký hřích je NEbrat si od koleje fasované hadí sandály, protože ty se hodí zkrátka ke všemu, jsou zelené a taky to jsou jediné slavnostnější pantofle, které máme. Šaty? Cokoli zeleného, když už si na sebe někdo navlíkne róbu šarmu, je slušnost vyhrabat ve skříni hadr po babičce nebo ukrást jedny ze zelených šatů Esmeraldy, protože je to lepší než vypadat, jako bychom za ty roky využili jen dva sloty na boty a šaty. Ale tak někdo nepoužívá duplikační kouzlo jako Nebelvír, to je toho!

Pro pány je naprosto zásadní přijít ve školní uniformě. Ostatně – oblek jako oblek. Černá uniforma navíc skvěle ladí s hadími doplňky, jako je vycházková hadí hůl nebo prsten hadí oko, a od zbytku osazenstva večírku lze takového galánka rozeznat velkým rozdílem v kalhotách. Na chlapce si my Zmijozelští zkrátka nepotrpíme. Nebo nepřežijí naši přísahu? Merlin ví!

Prefektka Christina neumí chňapnout darovanou kytku do ruky, a proto neměla právo dostat se do mého článku. Její outfit by kompletně zničil i toho nejotrlejšího sepisovatele Módní patroly, takže je to možná dobře.

Teď už znáte nejzákladnější fakta o zmijozelských kolejních večírcích, a tak se společně můžeme vrhnout na pomlouvání hodnocení letošních outfitů.


Říká se, že Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí? Jo, ale tentokrát to očividně platí i pro raně příchozí. Kapitánka Ontaria nejspíš po nocích teskní po časech minulých – to chápu, tehdy ještě bývávalo zvykem mít famfrpálový pohár na našem krbu – ale roky 2008–2010 v mudlovské módě nebyly příznivé a není třeba si je přece připomínat! Že se pak na navoskovaných podlahách rozplácla jak želé had o dno žaludku šéfredaktorky Saiph, což zapříčinilo kompletní rozdrcení vlastní jedlé busty, není doufám žádným tajemstvím, protože já si hned všimla, že po jejím příchodu jedna funkcionářská hlava zmizela! Ale za tu kombinace zelené a fialové má bonus!

Prefektku Maraike by leckdo snadno mohl zaměnit za nepřítomnou pokladnici Astorii. Outfit je na 13letou dívku dost odvážný, dekret, přísahám vám, nesundala od chvíle, kdy ho obdržela, a z nějakého důvodu dárek, který tahala celý večírek u sebe, nebyl ani pro mě, takže? Jsem s to udělit velmi minusové hodnocení!

Nějaká šťastná noha nám do koleje kopla Mathiase. Což o to, s edicí Hogwarts i 11letý kluk zaujme stařenku v přechodu, teda chtěla jsem říct kolegyni Barbaru, ale dojít na kolejní večírek v modrém plášti si nedovolí ani kolegyně Keša – a to je co říct. Protože si přes rok vydělal mými herními soutěžemi, zainvestoval tyto vydřené srpce do koupě nových bot, se kterými se vrátil do veselých 50. let. Takže středověký mundúr, lakýrky jak z americké televize, upírský MODRÝ plášť, PUTOVNÍ zmijozelská vlajka a ještě provokativně žral moji jedlou hlavu – já nevím, poznamenalo ho moc, že se ho ujala hadonoška Noah?

Lebečkou oceněná budoucí pokladnice Inees na večírek nedonesla nic speciálního. Čelenkou se sice snažila napodobit princeznu se zlatou hvězdou na čele, ale protože Bradavice neposkytují příliš uspokojivé vzdělání v geometrii a matematice obecně, skončila s kusem smaragdu na čele. Hádám, že byl nějaký překupník spokojený, jak dobře produkt prodal. Já bych jen chtěla podotknout, že díky tomu, že pravidelně stalkuji web U Růžové chryzantémy, jsem v šatech poznala návrhářský um havraspárské Kenny, která žádnou funkci v koleji nezastává, a když se objevila v týmu B4, záhadně to položili, takže když už chodit po venku a chlubit se jménem designéra, chce to příště sáhnout minimálně po Isabell, protože ta tam dělá aspoň toho ducha.

S nadšením jistě každý čtenář čekal, co se za pár dní vyklube z puberťačky Sarah, a já musím říct, že ta vykvetla! Nejprve teda dělala drahoty a nechtěla si ode mě vzít květinu, pak ji otráveně chytla a nakonec mi na konci druhé poloviny našeho večírku došlo, že má stejné šaty jako já. Stačil jeden přísný pohled a už se soukala do h(l)adopláště, takže až mi zas někdo bude tvrdit, že násilí na studentech nikam nevede, ať se k nám někdy přijde podívat.

Jediným druhým mužem našeho večírku byl student, o kterém člověk slyší málo, a v případě prefektek to vyvolalo údiv, že někdo takový vůbec existuje. Felix toho měl ovšem dost na srdíčku, protože nejprve pubertálně trollil moderátorku, pak sál dramaticky opustil (asi proto, že za výhru byl soví zob, ne nové kalhoty) a nakonec se vrátil a na nikoho po zbytek večera nepromluvil. Až je člověk rád, že už má sám dávno po pubertě, že? Na druhou stranu se ho musím zastat, protože jako jediný ze zelených má očividně emoční inteligenci vyšší než mrzkých 10 %. A tu vám žádný outfit na hradě nedá.

Boty s platformou primusky Noah v jejích outfitech tak nějak trpíme už všichni. A dlouhodobě. Ani tentokrát nezklamala a prošmajdané botasky si na večírek vzala i letos. Co provedla s poctivými hadími sandály, nevíme. Chceme tomu být na stopě? Spíš ne. Já jen můžu říct, že po vzoru prefektky Maraike dekret z rukou taky ještě nikdá nevydala, už přes dva školní roky se jinak neučesala, a jestli je něco pravdy na tom, že tu čelenku se smaragdem od prváku nesundala, tak by to tu celou podivnost se stejným účesem dost vysvětlovalo.

Milovnici košťat Loralei jsem si nechala úplně na konec, protože mi dělá bordel ve stereotypizaci dámských outfitů a taky se z nějakého důvodu hodila do gala jako ledová královna a pak ani na večírek nepřišla. Tak jsem zjistila, že jí doteď kapitánka musela kreslit plánek, aby vůbec trefila na famfrpálové hřiště, tak se možná příště inspiruji nebo vypustím zlatonku, jejímž cílem nebude ruka chytače, ale sál KNP. Tolik k následkům ran do hlavy potloukem. A pak pošlete studenty hrát famfrpál.

Na závěr se s vámi podělím o básničku, kterou jsem složila na počest našeho vytříbeného kolejního vkusu:

Rozrazilám čest, Zmijozelu sláva,
nechť Maraičina hlava stále není zdráva.
Ať už černé platformy, nebo hadí sandálky,
ve sklepení zažiješ samé módní skandálky!

Pro Hadího krále
vždy módní Veronica Narcissa Williamsová

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*