Zmijozel letos možná nic moc nevyhrál, přesto si vždycky najde důvod, proč uspořádat párty. 4. července jsme se tak v 18:00 v nepříliš hojném počtu sešli v komnatě nejvyšší potřeby, abychom oslavili, že jsme… vyhráli sami sebe. 

Program byl jasný: nejprve práce proslovy (koule Saiph > kapitánka Ontarka > primuska Noah > nejlepší kolejní Veronica), pak zábava a na úplný závěr focení. Zatímco se hadi trousili do komnaty, slečna Veronica se zakousla do nosu busty primusky Noah. Aby bylo jasno, kromě klasického občerstvení se v komnatě nacházely jedlé busty jednotlivých kolejních funkcionářů, protože nás v koleji všichni žerou. Minimálně slečna Verča a Noah – primuska totiž vzápětí opětovala kousnutí do nosu. Nakonec zvítězila kolejní ředitelka, když si nacpala do úst celou Noah. Pak vyplivla marcipánové oko, vytáhla z kapsy křišťálovou LaKoulli a mohl začít první proslov. 

Šéfredaktorka Saiph prostřednictvím této vynikající technologie ocenila celou redakci Hadího krále od neviditelných tváří až po redaktory. Přestože závěr školního roku nebyl úplně akční, časopisu se dařilo vydávat mnoho aktuálního čtiva. Poté shrnula famózní účast v hadokrálové sekci vnitrokolejní hry, již dokončilo hned sedm hadic včetně slečny kolejní, na přesnější statistiky si ovšem budeme muset počkat na vývěsku. Na závěr udělila dekrety za mimořádné zásluhy. První putoval za již zmíněnou slečnou Veronicou, protože kromě svého vytříbeného humoru má schopnosti pořizování ostrých printů a umí zprůhledňovat pozadí. Druhý za dušicí Márč, která v časopise figuruje dlouhodobě, dokonce dvakrát vyhrála v kategorii článku roku v UNC. I přes původní slib, že budou uděleny pouze dva, se Saiph rozhodla třetí poslat ke Christině čímž prokázala, že nejen neumí skloňovat, ale ani počítat za její neviditelnou práci se škrknami a korekturami i za redaktorskou práci. Pak šéfredaktorka odtančila za lepší zábavou. 

Saiph Lakoule > A to by… – zarazí se – Nebylo všechno! Mám tady totiž ještě jeden pergamen!
Říkala jsem dva, myslela jsem tři! Dekret si odnese i úžasná korektorka s hromadou času na odstraňování škrken, která píše skvělé články a i když nemá někdy po směně v Lídlu energii, na pomoc Hadímu králi si ji vždy najde.
Gratuluju tedy, do třetice a dnes naposledy, naší skvělé prefektce Christině Meadows, bez níž by se to letos neobešlo. Ani nevíš, jak ráda jsem, že tě Hadí král má, Christi! 

Kapitánka Ontaria byla o něco stručnější. V první řadě vysvětlila, proč letos nebylo cílem získat patnáctý pohár (protože se prý během roku nějakým záhadným způsobem objevil na římse, což očividně stačilo ke splnění kvót), v řadě druhé pochválila všechna háďata, která se objevovala na hřišti. Třem nejlepším, jmenovitě Manon, Ruby a Sarah, byl udělen i speciální Zmijozelský h(l)adoplášť, Jamie, Mathias a Suzzy však nemusejí zoufat, protože je možné ho získat i v budoucnu. Následovalo rozloučení s Elaine, jež míří do profiligy, jako dárek na památku obdržela famfrpálovou bedýnku. Pak už nás Ontarka jen pozvala, abychom se zúčastnili prázdninové famfrpálové hry, o níž se jistě brzy dozvíme více.

Pak k pultíku nakráčela primuska Noah obtěžkaná zvláštními dokumenty a naditou taškou přes rameno a pustila se do vyprávění o letošní vnitrokolejce. Mezi 6 fialových a 42 studentů bylo rozděleno 859 odznaků, hranici 65 bodů (respektive 50 pro fialové) pokořilo hned deset hadů plus slečny Barb a Verča. Všech šest základních kategorií letos splnily tři hadice, Maraike, Noah a Saiph. Detailnější informace o úspěších v každé kategorii zde vyjmenovávat nebudu, vypíchla bych však předání odměny všem hadím celebritám v podobě básní od Inees. Noah se následně posílila fazolkou a shrnula úžasnost naší kolejní ředitelky, načež z tašky vylovila lebečku a předala ji slečně jako poděkování od zasedačky, respektive koleje.

Noah Limbani > Ehm, teda… Poslední dva roky máme novou kolejní ředitelku. Po madam Sůše nám zfialověla studentka, která vystudovala snad každý předmět. Před pár lety nám dokonce byla prefektkou, v roce 2018 složila OVCE, letos je doplnila o CKÚ, svými obrázky zajistila JoJo VíLám vítězství v B4 a její bizarní soutěže a semináře uchvátily celý hrad. Bylo proto pro nás šokem, když jsme v zasedačce zjistily, že náš nejskvělejší pan Williams ještě nezískal Zmijozelskou lebečku! Tento předmět se udílí za zásluhy, většinou právě z rukou kolejního ředitele. Stejně jak v Nebelvíru ale i my letos uděláme výjimku a udělujeme ji ve jménu celé zasedačky. – odmlčí se, vyhledá pohledem madam Veru a z tašky vytáhne lebečku opatřenou o zelenou svíčku –

Pan Williams utřel slzu a předstoupil před ostatní. Pro jistotu tentokrát uvedl i strukturu svého proslovu, což bylo vzhledem k jeho (samozřejmě naprosto očekávané) délce velice příjemné. 

Veronica Narcissa Williamsová > – odkašle si – Drazí zelení, chtěla bych vás všechny přivítat na závěrečném zmijozelském večírku. Jak už možná tušíte, struktura mého proslovu bude následující:
— skvělí hadi,
— úžasné věci, které letos vznikly díky skvělým hadům, 
— skvělí hadi na koštěti,
— skvělí hadi válející se ve vlastnoručně nasbíraných smaragdech,
— poděkování skvělým hadům,
— dotazník, co by měli vyplnit všichni, jestli je jim život milý,
— lebečky 
— a vivat. 

Jak je vidět, hlavní náplní proslovu byli zejména skvělí hadi. Pochopitelně, jací jiní by taky měli být. Nejprve pochválila akční háďata angažující se (nejen) v KouzlOscarovi (Suzzy jako organizátorka, Jamie, Manon a Ruby jako herečky) i v Městečku Prasinky (Mathias), poté i všechna ostatní, která úspěšně zdolala Salazarovu přísahu. Novopečení hadi si tak zasloužili kytici rozrazilu neboli veroniky – podobnost je samozřejmě čistě náhodná. Poté se pochvaly dostalo hadí dušici (nebo duší hadici) Márč, jelikož bravurně ovládá runovou magii a podporuje kolej, jak to jen jde. Nebyla ušetřena ani pokladnice Astorka, neboť jí uspořádaná aukce byla opravdu boží. Vyzdviženi byli též všichni zasloužilí alchymisté, tedy ti, kdo umíchali lektvar noční ochrany a použili ho na některý kolejní předmět: slečna Barb, Jagga, Kira, Maya, Noah, slečna Renée, Saiph a slečna Verča. 

Veronica Narcissa Williamsová > Když se řeknou zelenofialoví, vybaví se většině nějaká jinakost. To si vemte: kolegyně Barbara — úchylka na žáby, kolegyně Keša — úchylka na kávu, já — úchylka na bizárky, kolegyně Sally-Ann — úchylka na věštění a vše kolem… A to už nepočítám neaktivní kolegyni Tydynku s její úchylkou na kočky! Je tedy až překvapující, že naopak kolegyně Renée žádnou známou úchylku nemá a jeví se tedy jako ta nejnormálnější z nás. Chtěla jsem takto opět i kolegyni Wenai, ale svými soutěžemi se známými uměleckými díly se pěkně vybarvila a sotva se držím, abych nezmínila její úchylku na umění. Teda, jejda! 

Neunikli ani zelenofialoví, i přes jejich úchylky je ovšem máme rádi a jsme moc vděční za všechnu jejich podporu. Poté se slečna zaměřila na kapitánku, již kromě pochvaly nenápadně upozornila na to, že by nás mohla pořádně prohnat, když to tak letos úplně nevypadalo. Následně zmínila všechny, kdo se drželi na nejvyšších příčkách bodování, zejména kvalitní Saiph, a pochválila zasedačku, které za odvedenou práci již brzy přistanou v sovinci speciální poslové zpráv. Vysvětlila, proč Salazara dostala zrovna Noah, a zmínila i další jména, jež se objevovala v dotazníku, zmínila náramkáře, vyzvala k vyplnění dalšího dotazníku a představila novou strážkyni zmijozelského trezoru – nejbohatší studentka Inees na postu vystřídá Astorii. 

Veronica Narcissa Williamsová > Leckdo by mohl tvrdit, že ocenění mají být exkluzivní. Jen pro VIP, vyvolené, polobohy! Ale na co kdy kdo vymýšlel ocenění, kdyby se nemohla udělovat? Protože řád je jen jeden, ponechal si Zmijozel lebečky.

Lebečky si letos odnášejí šéfredaktorka Sajfa, protože pro časopis a kolej dělá první poslední, občas prý dokonce zastiňuje i samotnou slečnu kolejní, a budoucí pokladnice Ineeska, která dosud sice žádnou funkci neměla, ale přesto reprezentuje svou kolej, jak a kde to jen jde. Po pořádném potlesku už zbývalo jen „Vivat!“ a mohlo se přejít k zábavě. Jenže by to asi nebyl obyčejný zmijozelský večírek, kdyby se na něm nestalo něco nečekaného. Hru totiž nějakým způsobem ovládli Sss s lehce výhružným vzkazem a deseti zákeřnými otázkami. 

Drahouškové, prošli jste už několika zkouškami, ale ještě Vám jedna chybí. Vyznáte se v historii zmijozelských úspěchů? Vsadíme se, že ne! Sss 

Jejich úspěšným zodpovězením to ovšem nekončilo, ba naopak – na zem se snesly kartičky s povědomými tvářemi a daly se do překřikování. 

Kartička 1 > Jste úplně marníí!
Kartička 2 > Chtělo by to tu Esmeraldu!
Kartička 3 > Dnešní Zmijozel je lůůůza! 

Ontarka se pokusila je pošlapat, jenže pak ji jedna zlomyslně kousla do nohy. To už nejspíš nevydržel Ferdinand, který na nás otráveně zasyčel. Rozeznali jsme hadí řeč a po několika minutách namáhavého luštění jsme získali zaklínadlo, jímž se opravdu povedlo kartičky umlčet. Slečna Verča se pak těch podezřelých předmětů ujala k dalšímu zkoumání. Tím byl večírek ukončen a všichni jsme zamířili už jenom k Paštičkovi na tradiční fotografii. 

Pro Hadího krále
Maraike Auri Nordahl