Ne zcela seriózní bodohrotičské tipy

Lidé, kteří tráví na Hogu veškerý svůj volný čas a považují jej za jediný prostor, kde je možné žít, si možná všimli, že jsem se mezi ně loni zařadila taky. Naneštěstí za okny řádila pandemie, a tak jsem si řekla, že je to parádní příležitost si trochu bodově zahrotit. A protože se mi podařilo vytřískat z úkolů, seminářů a soutěží hned 9 626 bodů, považuji se za profesionálního bodohrotiče, který všechno zná, všechno ví a všem může radit. Což přirozeně vyústilo v touhu sepsat všem, kdo hodlají jít v mých stopách, jakýsi návod.

Tak tedy, v prvé řadě…

1. Je důležité si uvědomit, že žádný správný hrotič nemůže mít reálný život. Nějaký time management vám vydrží asi tak stejně dlouho jako novoroční předsevzetí. Stíhat prostě nebudete a termínové neděle se stanou ekvivalentem nočních můr. Až na to, že ty mít nebudete, protože nebudete spát. Na to prostě není čas.

2. Úkoly jsou život a všechno ostatní jde pro každých patnáct bodů stranou. Potřebujete uklidit byt? Pár dní to ještě vydrží. Jdete ráno k doktorovi? Posuňte si ho až na odpoledne. Máte těžkou zkoušku, kterou musíte udělat, aby vás nevyhodili z univerzity? Pohoda, vždycky si na ni můžete hodit přihlášku znovu, případně jít rovnou pracovat. Studium se přeceňuje. To reálné, pochopitelně.

3. Číst hodnocení profesorů nemá smysl, protože vám stejně nerozumějí a nedokáží vaše vypracování docenit (a navíc vám to bere čas a dobrou náladu). Radši se místo toho věnujte klikání zkušeností na IT třikrát denně, primusování a kapitánování dohromady, posílání každé soutěže o Karlu Gottovi a plnění magíků. Jen celé spektrum aktivit vám přinese kýžený obdiv z řad hogwartského lidu.

Co se týče samotné výuky…

4. Přihlaste si ideálně 50 předmětů, abyste měli pořádný náskok proti ostatním (a později co odhlašovat). Na Hogu se navíc víc cení počet vystudovaných předmětů, nikoliv kvalita, kterou v rámci úkolů fialovým posíláte. Tak si nedělejte škodu. Inspektor vás v proslovu za počet návrhů na archiv (nebo za počet bonusových bodů, chraň Salazar) nepochválí.

5. Počítejte raději dopředu s tím, že využijete omluvy na maximum a budete psát úkoly totálně o ničem, protože nic jiného vážně nemá smysl a předřít se nad rámec vlastně taky ne. Důležité je vzbudit dojem, že děláte hodně, i když tomu úplně neodpovídá počet bodů na vašem kontě (ale na to pozor, doporučuju omluvy začít flákat až ve druhém pololetí, až nějaké body opravdu mít budete).

6. Dělejte mimořádné úkoly dřív než běžné, protože ty nejdou omluvit. Pokud ale nestíháte ani ty běžné, mimořádné nedělejte. Nikdo (kromě profesorů) na to nepřijde.

7. Pište do vypracování hromadu balastu kolem, aby to vypadalo, že je delší, než ve skutečnosti je. Tvařte se, že vás předmět hrozně baví, i když je to větší nuda než šestihodinová cesta vlakem bez připojení k internetu. A pak to po sobě radši nečtěte, protože byste se propadli hanbou, máte-li soudnost. Kterou, přiznejme si, nemáme všichni.

8. Máte-li dojem, že získané známky a počty bonusových bodů neodpovídají vaší snaze, stěžujte si. Ideálně velmi hlasitě. Velká síň je nejlepší místo na hradě na probírání veškerých křivd, kterých se na vás ostatní dopustili. Doporučuju.

9. Vyhrajte snaživce, i když vás to vlastně vůbec nebaví. Nemusí vám celoroční dřina dávat smysl. Řád je přece alfa a omega hogwartského života, bez něj nejste nic, cesta není cíl, až s ním budete mít všechno, co jste kdy chtěli. A pak se můžete vrátit zpátky ke svým zájmům, na které jste půl roku ani nesáhli, a plácat se po rameni, jak jste to skvěle zvládli.

Co soutěže?

10. Není asi žádné tajemství, že kdo dělá všechny soutěže, občas u nich trochu trpí. Vysvětlování totálních hovadin, logické hádanky, případy bystrozora Bédy, kreslení náhrobků, skládání puzzle… jednoho to po dvou měsících začne trochu zmáhat. Důležité je ale nepolevit! Můžete přece poslat vypracování jen částečné, respektive žádné (a tvářit se, že zaúřadovala škrkna a část smazala, za to přece nemůžete). Bez soutěží není snaživec, bez soutěží nejste zhola nic.

11. Na začátku dělejte soutěže dopředu, co to jde. Je super se zaměřit na žárovečky hned po půlnoci, ať máte nově zveřejněné soutěže z krku co nejdřív. Během roku se vám stane, že se posunete spíš k odevzdávání ten den končících soutěží, ale dokud je posíláte, je to dobré.

A závěrem?

12. Nevyhrajete-li snaživce, všechno to bylo zbytečné. Ajaj, možná měl znít jediný tip „Vyřaďte konkurenci a postarejte se o to, aby vám na snaživce stačilo jen pět tisíc bodů, protože u toho třeba budete mít čas se podívat z okna i jindy, než když bude někdo chtít nějakou fotku z přírody do soutěže.“? Pardon, tak teď už to víte.

Věřím tomu, že díky tomuto návodu všichni tušíte, jak na tom budete a na co si dát pozor, až se rozhodnete bodohrotit. Plňte prostě všechno, vůbec neva, že nebudete mít žádnou realitu, ona je stejně pomíjivá, a i když vám uteče, na Hogu by vám něco utéct mohlo taky, což je nepřípustné. A teď dovolte, musím jít posílat soutěže, abych příští rok měla alespoň na takových padesát, šedesát předmětů. Předtím ale hodlám zavolat domů, jestli budou všeci bodohrotit se mnou, když už je vlastně normální, že hraje více lidí na jednom účtu. A kde že mám ten formulář na přerušení studia?

Pro Hadího krále
zcela seriózně
Saiph Lacaille

8 komentářů

  1. Veronica N. Williamsová
    10. 8. 2021 (15:33)

    Teď jsem se nedobrovolně dostala do mých mladých bodohrotičských let a mohu vám vyvrátit hned jeden fakt – bez snaživce jsem získala místo kolejního ředitele a to se přece vyplatí. Ha, přeci jen budu zapsaná v historii Hogwarts!
    P. S.: Z mrazáku se dá taky bodohrotit, ne?

    • Saiph Lacaille
      11. 8. 2021 (00:25)

      Bodohrotit se dá i z mrazáku! Dokonce i když člověk není na hogu. Ono stačí strčit nějakou hru ze soutěží dětem. Nebo rodičům. Nebo sourozencům. Pokud je člověk má, žejo. :))
      Ale aspoň už víme, proč nemáme snaživce… =D

  2. Dokonalé!! jen bych si dovolila doplnit pár bodíků O:-)

    – je třeba si taktéž stěžovat, jak člověk nic nestíhá, ideálně v případě spolukolejníků, aby se dozvěděl samé lichotky o obětování se koleji
    – soupeře a bodohrotiče lze demotivovat i při „náhodných“ setkáním v síních, třeba mu nadhodit krásu života mimo hradní hry a když poslechne a přestane hrotit, večer brečet do polštáře, protože bodohrotič má co chtěl, ale teď vidí méně vystreslého bývalého soupeře, který se má evidentně líp.. nicméně k demotivaci se dají využít i spolukolejníci viz bod výše
    – na konci roku je třeba nahlas zhodnotit, že to byl záhul, že je na sebe člověk nehorázně pyšný, že se hecnul, ale že už stačilo.. jen aby přišel zápis, bodohrotič si zapsal 50 předmětů (jen díky tomu, že předchozí rok většinu odhlásil, jinak by nebylo co studovat) a dá si celé to kolečko minimálně ještě jednou, však co je šest měsíců v mudlovském životě? život počká..

    • Saiph Lacaille
      16. 8. 2021 (23:09)

      Jak jsem na tyhle body mohla zapomenout?! +stydí se+
      Ještě, že vlastníte část mé duše a můžu říct, že akorát doplňujete to, co měla na mysli ona! =D
      A btw… Co je život? To na Hogu skoro nikdo nezná!

  3. Inees Rut Gowstring
    16. 8. 2021 (19:32)

    Jak krásný a jednoduchý život máme my, co žádný titul nepotřebujeme 😀

    • Saiph Lacaille
      16. 8. 2021 (23:11)

      Jak úžasné je obklopovat se těmi, kteří to mají v životě nastavené správně. ♥

Komentáře jsou uzavřeny.