
Příběh, jehož pokračování jste zvolili vy! Každá Čarostorka (alias čarodějná historka) v sobě snoubí špetku fanfikce, hrstku crossoveru a kopu té zvláštní literární magie, která umožňuje, že se neuvěřitelné může stát skutečností.
U každého dílu Čarostorek naleznete možnosti, z nichž si můžete vybrat v komentářích, kam se příběh bude dál vyvíjet.
Všechny starší díly si můžete připomenout ZDE.
„Pomohu vám, pokud…“ Snape se na chvilku odmlčel a zpražil Elle svým pronikavým pohledem, „získáte vzácnou léčivou formu lanýže, takzvaného lanýže královského.“
„Ale!“ nadechla se Elle zprudka. „Ale nebude těch čokoládových lanýžů škoda, jen tak je rozpustit do lektvaru s kdo-ví-čím?!“
„Slečno Woodsová!“ Snape trochu dopáleně zvýšil hlas. „O cukrovinkách tu nepadlo ani slovo. Celou dobu hovořím o lanýži královském, kterého máte urychleně sehnat. A ubezpečuji vás, že ten s čokoládou nemá pranic společného.“
„Ale kde ho mám hledat! Vždyť ani netuším, jak to vypadá a co to vůbec je.“
„Zkuste třeba školní knihovnu, sekce kouzelnická fauna a flóra, vážená slečno,“ odměřeně ucedil Snape a vychutnával si výraz překvapení a vykulené oči Elle.
„Tam ty královské lanýže fakt budou?“ smečovala Woodsová s nevinným údivem na své tváři.
„Zajisté,“ potvrdil Snape s ledovým klidem. „Naleznete tam několik svazků, které je zmiňují.“
„Ach, já myslela, jestli tam třeba i rovnou nerostou!“ zklamaně vydechla Elle.
„Ujišťuji vás, že to by nikdy žádný příčetný knihovník nepovolil,“ ušklíbl se Snape. „Nuže, když dovolíte… “ S těmi slovy za Snapem zavlál jeho černočerný plášť a profesor se odebral do svého kabinetu.
Elle měla jedinou stopu – a sice knihovnu. A té se držela. Vypravila se tam, ač by jí bylo daleko příjemnější, kdyby informace o lanýžích nalezla třeba prolistováním časopisu v kosmetickém salónu. Z knih měla respekt a doufala, že ty o lanýžích mají dostatek obrázků. V knihovně si nechala poradit od knihovnice (jistota je jistota, protože kouzelnická fauna a flóra zabírala celou jednu dlouhatánskou řadu polic) a měla důvod k radosti, protože Atlas kouzelnických hub byl skutečně převážně obrázkovým svazkem. Lanýž královský vypadal jako kterýkoliv běžný lanýž, jen měl na vršku zlatou korunku, podle které dostal jméno. Rostl na světlinách a paloucích, převážně v lesních biotopech. Elle si nebyla jistá, co je to biotop, ale vydedukovala, že musí jít do lesa, protože tam houby přece obvykle rostou.
Vyšla tedy z hradu směrem k Zapovězenému lesu a cestou málem vrazila do Hagrida, klečícího uprostřed cesty. „Šmankote, slečinko, kam ten spěch?“ vrávoral Hagrid na jednom koleni. „Dejte pozor na tu díru, zahrabal se mi tady malý hrabák s hodinkama po tátovi. Mizera jeden.“
„To byste ho měl asi vyhrabat lopatou… nebo tak něco,“ odtušila Elle Wooodsová zúčastněně.
„Eh, když tu nemám po ruce! A kdoví, co by ten mrňousek ještě vyvedl, kdybych ho pustil z vočí. Jakmile zahlídne, jak se něco leskne, musí to mít.“
Elle se zalesklo v očích. „Hm, a mohla bych si ho vypůjčit, aby mi pomohl najít lanýže královského? Má zlatou korunku, ale jinak je to dost nanicovatá houba, i když vzácná. Hodně vzácná.“
„Copak vo to, najít by ho von dokázal, to beze všeho, ale jak toho mrňouska dostaneme ven ze země?“
„To nebude problém,“ opáčila Elle sebevědomě, „mám totiž v kabelce…“
Pro Hadího krále
Gita Hrdličková
V komentářích můžete vybírat z následujících možností:
A) malé zrcátko
B) lak na nehty
C) proteinovou čokotyčinku
12 komentářů