Jako každý školní rok, i tentokrát bylo třeba závěr roku oslavit. Zelení si naplánovali finální večírek na pondělí 3. července a ačkoliv nezapíjeli žádný pohár, stálo to za to. Pojďme se společně mrknout na shrnutí této akce. Slibuji, že to bude stručnější než proslov madam Verči…
Po minulém enormním úspěchu si večírek vzala na starost znovu plánovačka Enola a bylo vidět, že si dala záležet. Je pravda, že účast na večírku byla malinko slabší než obvykle – mohly za to zrovna započaté prázdniny? Možná. Anebo se možná někteří báli sejít příšerně temnou chodbou do neznáma. Na nás odvážné ale čekal krásný nevinný sklípek plný vkusné výzdoby a nakousaného občerstvení. Inu, i primuska má své hladové dny a slyšela jsem, že před večírkem byla viděna ochomýtat se kolem kuchyně. Pártychtiví Zmijozelští se sešli relativně na čas a než madam Verča rozrolovala svůj kilometrový pergamen s proslovem, stihla jsem všechny obejít a vnutit jim krabičky s večírkovými puzzle a rozdat i papírky s osmisměrkou. Ihned poté se ozvalo od pultíku přivítání a uvedení naší kolejní ředitelky.
Ta začala chválou na naše háďata, kterým se podařilo nejen splnit přísahu, ale také dokončit první ročník studia, a pokračovala shrnutím akcí, které zelení pořádali nebo se jich významně účastnili. Jednalo se například o skvělou celohradní aukci, zabijáckou hru Městečko Prasinky, účast na akci jezero nebo výhry v kategoriích UNC. Mnoho gratulací se neslo i směrem ke studentkám, kterým se úspěšně podařilo složit zkoušky OVCE. Zmijozel měl hned tři takové – Moniku, Mayu a nyní už madam Noah. Samozřejmě bylo též potřeba rozdat nějaké odměny pro aktivní členy zasedačky a oznámit, jaké nás čekají změny a novinky, především ve vedení koleje.
Dozvěděli jsme se tedy, že Enola bude nejen kapitánovat famfrpálový tým, ale bude velet i pokladně, a na Faye čeká kromě celé redakce Hadího krále i stříbrný odznak prefekta. Následovalo drobné shrnutí letošní vnitrokolejky a z úst profesorky Veronicy se linula samá chvála. Také oficiálně oznámila, že v létě nás čeká další skvělá vnitrokolejka, aby si kolej přes léto udržela ten parádní cvrkot jako během roku. Bylo ovšem znát, že ačkoliv jsou slova lichotivá, je jich příliš mnoho, a tak někteří zelení začali nenápadně pod židličkami skládat puzzlíky. Když nakonec kolejní ředitelka hlasitě zvolala VIVAT na zakončení svého monologu, mnozí studenti sebou cuknuli a bylo slyšet tiché cvakání popadaných dílků skládačky.
Aby hadi neupadli opět do letargie, slova se vcukuletu ujala primuska Nessa, která slíbila stručnost. A tu také dodržela. Z jejích úst zaznělo krásné shrnutí toho, co pro nás všechny Zmijozel znamená. Její závěrečné poděkování si dovolím citovat, věřím totiž, že takto to vidí mnoho z nás:
„Za sebe bych chtěla říct už jenom jedno — děkuji! Děkuji za to, že mohu být součástí Zmijozelu, za vás všechny, za další skvělý rok se všemi hady a žížalkami. A slibuji, že ten další bude ještě lepší a skvělejší. VIVAT!“
Po potlesku a otření několika slziček dojetí se slova ujala pokladnice Saiph. Citlivější povahy pomalu začaly tahat kapesníčky, protože bylo jasné, že uslyšíme pár slov na rozloučenou. Ale nebojte, tato nadaná studentka se loučí jen s funkcí, nikoliv s námi se všemi. V úvodu přiznala, že dřívější šéfredaktorování ji bavilo více, ale ve funkci pokladníka se rozhodně nemá za co stydět. Dozvěděli jsme se, že kolej začínala minulý rok ve velkém mínusu. Inu, investice do značky NiT něco stála. Přesto se jednalo o vynikající finanční rozhodnutí, hodnota majetku v kumbálu vzrostla raketovou rychlostí a konto se začalo zase rychle plnit. Díky aukci, kterou Saiph uspořádala pro celý hrad, a letošní vnitrokolejce se podařilo za školní rok nahrabat téměř 400 galeonů, a to už něco znamená. Dál už následovalo tradiční děkování, předání klíčů od kumbálu nové pokladnici a rozloučení.
Všichni tleskali, radovali se z plného konta a provolávali slávu bývalé pokladnici. Mezitím Enola mírně omdlévala při pohledu do programu, protože zpoždění jsme nabrali více než kolosální. Přesto se musela vzpamatovat, na řadě byl proslov nepřítomné šéfredaktorky Christiny, který za ni měla přednést. Řeč začala shrnutím úspěchů, především v letošním UNC. Hadí král se již potřetí umístil na prvním místě jako časopis roku. A také jeho redaktoři perlili! Nina znovu vyhrála kategorii článek roku. Je vidět, že ačkoliv nemá tělo, psát vskutku umí. Další zelený úspěch byl v kategorii neviditelná tvář redakce. Tipujete opět Ninu? Ano, jisté předpoklady tu jsou, ale v této oblasti exceluje jiná studentka. A je to Maya! Následovalo opět děkování, a to nejen redaktorům a všem, co se podílí na grafice, ikonkách, záhlaví, ale také přišlo speciální poděkování Nině jakožto zástupkyni a samozřejmě sponzorům. Christina se s funkcí rozhodla rozloučit stylově, a to předáním speciálních zmijozelských opečetěných dekretů. Jeden obdržela nastávající šéfredaktorka Faye za úžasnou práci v redakci, založení nové rubriky ODĚF a celkovou pomoc při fungování časopisu. Druhý pak dostala Enola, která píše parádní články, vše dodává včas a přidává dokonce ručně malované ilustrace.
Nyní bylo vidět pár slziček i v očích pořadatelky, která si právě sama sobě předala cenu, navíc ji čekal proslov z pozice kapitána. Rychle se tedy otřepala a zaměřila se na hadí letku a její letošní úspěchy. Jistě budete všichni souhlasit, že její premiérový rok ve funkci byl parádní. Kapitánka začala svou řeč statistikou a oznámila, kolik šťáv z ďáblova osidla a lektvarů rozvahy se jí podařilo vymámit ze studentů i zelenofialových. Dalo by se to počítat na hektolitry. Následovalo rozloučení s hráčkami Lenou a Noah – jedna odešla do profiligy, druhá oblékla fialový hábit. A protože pořád zbývalo rozdat nějaké odměny, tentokrát famfrpálové h(l)adopláště, slova se ujal ještě zástupce Gregory a oznámil, kdo si tento skvost letos vysloužil. První plášť putoval k primusce Nesse, druhý ke kapitánce Enole (aha, aha, tak proto předala slovo zástupci, přece si nebude dávat další odměnu – pozn. aut.). Obě dosáhly 21. úrovně na postu střelce, a tak si pláště poctivě vylétaly.
A bylo to. Proslovy skončily. Sklepením se rozlehlo úlevné povzdechnutí tak hlasité, že studenti bydlící v hradních věžích měli strach, že padá hrad. Pořadatelka Enola svolala všechny do Godrikova Dolu na hromadné foto a modlila se, aby se cestou na vzduchu všichni trochu probrali a na fotce se tvářili svěže. Mám pocit, že mě dokonce postříkala rozprašovačem…
Cesta do čarokreslírny a zpět nás opravdu vzpružila, a tak jsme mohli pokračovat nějakou zábavou. Na tento večírek si Faye znovu připravila oblíbené hádání HP postav podle siluet a svolila, že mohu její hru převzít a odmoderovat. Házela jsem tedy jeden obrázek za druhým a sledovala, kdo uhodne první. Chvíli to vypadalo, že na večírku zůstala jen Annya. Anebo všechny uhranula, aby nemohli hádat, protože její svižné odpovědi asi vteřinu poté, co jsem dala obrázek k uhodnutí, udivovaly nás všechny. Přestože získala většinu bodů, podařilo se skórovat i pár dalším, nějaký bodík si uzmula i Hope nebo Woody, který přišel akorát včas na zábavu a stihl Annyu i trochu rozptýlit.
Další hru jsem si připravila já a jednalo se znovu o hádání a rychlost. Jen se tentokrát v hádankách skrývali kouzelní tvorové. Annye chvilku trvalo, než přišla na správný grif, a tak měli na začátku šanci i jiní hadi. Pak ale opět zapojila všechny smysly a začala vyzobávat body jak hrabák galeony. Dokonce padl návrh, že výherce těchto soutěží bude za odměnu předhozen Ferdovi. Můj nápad? Možná. Ale setkal se s všeobecným nadšením!
U obou her jsme se dost nasmáli, ale po uhodnutí všeho byl pomalu čas odpískat oficiální část večírku a vyhlásit volnou zábavu. Přece jen nás pomalu doháněla únava.
Tímto jsme zakončili další skvělý rok a já už se nemohu dočkat, jaká další zelená dobrodružství nás čekají v roce dalším. VIVAT!
Pro Hadího krále
Enselis Ismenia
Pozn. redakce: I přestože měla madam Williamsová kilometrový proslov, podařilo se jí nezveřejnit jej celý. Ze vzácných kolejních předmětů byl totiž také předán Zmijozelský hadí král za převlečení hábitu Noah Limbani, Zmijozelský časss jsou smaragdy Annye Liddle za příkladné bodohrocení a dokonce Zmijozelská lebečka se svíčkou odcházející šéfredaktorce Christině Meadows za dlouholetou práci ve vedení koleje.
8 komentářů