Ovšem samotnému začátku předcházela hrůza jak v kině na Burtonově bijáku. Ještě než večírek začal, komnatou se totiž roznesla nenápadná Enolčina otázka: Neviděl někdo Nessu? To okamžitě atmosféru posunulo do tajuplně zlověstné dimenze. Ferda totiž byl toho dne poněkud hladový neklidný. Ihned jsme začali mapovat prostor a hledat onoho záludného a věčně hladového baziliška. Místo něho jsme, po chvíli beznaděje a do morku kostí se vtírající panice, našli Nessu. Naše módní ikona, snažíc se o nespatření, se cpala welcome dortíčky elegantně uzobávala zákusek v rohu místnosti.

Po tomto melodramatu mohlo konečně dojít k zahájení našeho dlouho očekávaného divokého mejdanu oficiálního shrnutí školního roku. Zisk poháru byl letos naší prioritou číslo jedna a podařilo se! Již od začátku roku na hradní bráně zelené bodovací hodiny značně dominovaly.

Dokud tedy byly naše kreativní účesy načesány, make-up zářil svěžestí a šaty nebyly zváleny a potřísněny, rychle se utíkalo k Játrovce panu Paštičkovi a musím uznat, že focení proběhlo tentokrát v rekordním čase a i lecjaký paparazzi by se měl inspirovat naší foto-profesionalitou.

*

Po návratu jsme obdrželi všichni box s puzzlemi, což bylo podáno jako zábava na později, nikoliv jako prostředek proti klimbání při dlouhých projevech. (U Salazarových trepek, na nikoho fialového a madamkolejňovitého teď nenarážím.) 

Jako první se ujala slova Enselis, která následně předala slovo Enole a ta záhy předala slovo naší slečně kolejní Veronice. Slečna řídící nádherně shrnula začátek školního roku a přísahy tehdy-háďat, vyzdvihla naši soudržnost při kagících a dala nám nahlédnout do pochval od hadů, pro hady. Její dojemná a krásná řeč se dotkla i hadí letky a všech našich dalších úspěchů. Ohodnocení získali i naši skvělí zeleno-fialoví a to v podobě kolejního předmětu. Hojně se tleskalo i zaslouženému snaživci roku Sarah. Té celý rok šlapala na paty i nováček Aurora, která si též vysloužila uznání svých spolukolejníků.

Pozn. redakce č. 1: Projev byl klasicky vyčerpávajíci, Subway Surfers nám k tomu slečna taky nepustila a hadi během proslovu rozhodně neusli. I tak jí ze srdce děkujeme.

A pak to začalo! Třebaže se vedení koleje snažilo udržet nás chvilku v iluzi, že budeme hrát nějakou dosud neznámou a zábavnou hru „Škatulata, hejbejte se“ velmi rychle celé přítomné hadstvo prohlédlo, že jde o problematiku kamene na kameni. Tedy v tomto případě nezůstal had na hadovi.
Kapitánka se stala primuskou a primuska? Prostě Nessou. Změn bylo tuze a loučení  probíhalo vskutku ve smutečním modu, ale naše oblíbence neztrácíme a hadi jsou stvoření přízpůsobivá a všude se vlezoucí, takže jsme s nadšením sobě vlastním, přivítali veškeré hady na nových pozicích. Těšíme se na jejich láskyplnou péči a všechny novinky, které s nimi přijdou. Nové vedení střídá posty a transformuje své působení a my jim přejeme hodně štěstí, nápadů, kreativity, úcty a hlavně pevné nervy s námi hady Ferdou!

Posléze se řešila dokonce témata, která otřásají celou zmijozelskou kolejí a nedají spát studentstvu (nebojím se dokonce říct) napříč kolejemi. Inu, otázka, která pálí celou hradní komunitu je zásadní. Prodat či neprodat uniformu? Teda co?! Prodat či neprodat část svého majetku v zájmu zájmů?

A pak je tady další otázka, která zásadně rozděluje ovlivňuje naši jinak vždy pospolitou harmonickou kolej. Začít od hlavy nebo od křídel?!

Ano, vážení čtenáři. Tato problematika hýbe naším světem. Řeč je o netopýrech. Naše milá nejmenovaná Enselis na každé významné události podává svou vychucenou delikatesu, kterou nám může lecjaká (každá jiná) kolej závidět. Za úplňku grilovaní netopýři. Problematika humánnosti pojídání této nestoudnosti nevšednosti ale nebyla ani tentokrát objasněna. Brzy se možná dočkáme i celokolejní ankety, kdy otázka bude jasná: Od hlavy nebo od křídel?! Zatím musíme tuto tradici ponechat v neobjasněných úmrtích případech.

No a pak už to šlo v rychlém sledu…

Dojemný a nad očekávání vtipný proslov naší Nessie, střídal proslov naší Enoly, která nám vytřela zrak svou pečlivostí a dochovanými, až kronikářskými, zápisy.

Sekce famrpálu byla plná pochval a krásných slov a nadešlo i na rozdělení h(l)adoplášťů, pro tři hadí letce – Hope, René a Faye.

A hadí jízda pokračovala, slova se ujala dosavadní šéfredaktorka Hadího krále Faye. Krásný proslov doplnilo opět ocenění pro dlouhodobý přínos Hadímu Králi pro Suzzy a Mayu. Jeden by si myslel, že tím změny končí, ale chyba lávky! Došlo předání šéfredaktorského trůnu čerstvé druhačce Vulpecule.

Enola po těchto šokujících změnách velkoryse umožnila minutu ticha na projev všech emocí, aby hady netrápil vnitřní přetlak, a pak už začala volná zábava. A že jí bylo!

Hadi se totiž umí bavit! Hrály se hry, užívalo se jídla a společné vzájemnosti. Večírek se táhl až do brzkého rána pozdního večera.

Jako takhle… Většina společenských událostí láká své hosty na zážitek plný zábavy. Nebo vzrušení. Nebo dojetí. Nebo smíchu. Nebo jídla.

Zmijozel to má jinak!

Přijdete na párty a dostanete balíček čítající směs absolutně všeho a to pozor! V neodolatelné nabídce 100+1 emocí zdarma*. V podstatě do hodiny máte prožitků, že nevíte co s nimi.

A to se vyplatí. VIVAT ZMIJOZEL!

Pro Hadího krále
Veronica Fox

*Pozn. redakce č.2: Zmijozel a ani Hadí král Vám rozhodně zdarma nic nedá. A terapie taky neuhradíme.