Mám pocit, že skoro všichni věděli, co se má konat na hogu. Tahací sraz, založenýCiline Flameovou.

…Cili asi týden chodila po hradě, všude rozhlašovala, co a kdy se bude konat, kde bude sraz a tak. Mám pocit, že někerým studentům začala lézt na nervy, ale i přes její chování přísného vedoucího jsme to všichni přežili ve zdraví…

Takhle to všechno začalo… dvě mega-obří věci společně s kytkama pro nemocné, se válely na dně jezera a bylo zcela v našich rukou, jestli je vytáhneme či ne…

Někdy to bylo chvilkami slabší, nekdy zase silnější… pořád jsme tak nějak balancovali mezi vytažením a neúspěchem. Chvílemi nás bylo 33, pak zase 19…

…Nakonec se nám ale podařilo zabrat, sehnat posledních pár lidí a pak se nám počet věcí v jezeře podařilo snížit. Super!

Všichní jásali, oslavovali a také to museli zapít pár lektvary, aby načerpali síly na střechu, poslední položku ze seznamu…

A konečně naše práce vyšla úplně. V jezeře už neleží nic, co by mělo s hogem něco společného. Leda tak se tam možná sem tam objevý nějaký ten kořínek (nebo co to je), ale my můžeme být klidní a doufat, že už tam nic jiného (omylem) nespadne…

No jo, ale i naše radost měla jisté hranice. Všem ztuhl úsměv na tváři hned, co Kristie oznámila tu zdrcující zprávu.

Tak jsem to trošku obhlídla (no, do umývárny jsem ale nešla, stačilo mi scriptorium)… Žádná změna, potopa. Co si počneme?

Jedinnou útěchou snad je to, že soutěže se nijak nezvedly. Pamatujete si přece, jak jsme vytáhli asi pět věcí z jezera a začalo se zatápět scriptorium, že? Ano, na to se nedá jen tak zapomenout…

A proto se lidem na tvářích objevila velká úleva, když zjistili, že se soutěžemi se nic nestalo. Konec konců… stávka snad stačila, né? 😀

…Nedávno, to bylo asi tak dva dny před srazem, se ve Vé-esce objevila Uršula s informací, že bude mokro, dokud budou v jezeře věci. Takže můžeme jen doufat, že se to všechno zase začne vysoušet a my už nebudeme muset trpět v nudné školní uniformě…  ↓↓↓

No… a na závěr taková menší perlička. Jsem si nemohla odpustit. Taky jsem se divila, že nám nezatopili ještě něco, za to, že jsme všechno vytáhli… ↑↑↑