Spousta z nás s tím sice není tak úplně vyrovnaná a snaží se zpomalit čas co nejvíce to jde, přesto je fakt, že tu brzy máme prosinec a s ním i pro mnohé nejoblíbenější období v roce – vánoční svátky.
Na bradavické pozemky nasněžilo, což mimo kup sněhu, kam jen oko dohlédne přineslo i nával na ošetřovně, jelikož v zimních měsících je zdraví obzvlášť šetrné a nachlazení číhá na profesory a studenty na každém rohu a za každým brněním. Neberte to na lehkou váhu a raději se teple oblékněte. 🙂
Mezi promrzlými studenty ve Velké síni se najednou objevila Adanedhel a začala kolem sebe zběsile mávat cukrkandlovou hůlkou:
Snažila jsem se schovat za hromadu pergamenů, ale všimla si mě a její ruka nezůstala klidná…
Už si pomalu začínala vítězoslavně mnout ruce…
…ale odpověď na sebe nenechala dlouho čekat…
…a ve Velké síni najednou seděli u zmijozelského stolu tři vánoční skřítci!
Kolem procházející havraspárská studentka Lilien z toho byla mírně zděšená.
Ano, už to tak bude. 😀
Každý příběh má nějaký konec a i vánoční příběhy mohou přinést ponaučení…
…které ne vždy musí být tak úplně životu prospěšné.
PS: Popřála bych vám šťastné a veselé, ale na to je přeci jen ještě čas 😉
Pro Hadího krále sepsala Amaya C. Incantatrice, už opět ve své standardní velikosti.
3 komentáře