Po zařazení: Ticho na hradě

Každý z nás si jistě pamatuje svoje první chvíle na hradě. Jsou to jedny z okamžiků, na které se nezapomíná. Já osobně jsem, a myslím si, že i většina z vás, navštěvovala Velkou Síň, kde jsme se ještě jako „lososátka“ nahlas rozmýšleli do jaké koleje asi půjdeme. To jsme najednou okolo sebe měli spolužáků, kteří se nás snažili natáhnout do své koleje, vyprávěli nám, jak je jejich kolej nejlepší a vybarvovali ji v těch ,,nejžlutějších“ barvách. Jediná kolej, která toto nedělala v takovém rozsahu nebo vůbec, byla zmijozelská kolej. Poté, co jsem ve Velké Síni začala nahlas říkat, že bych chtěla jít do Zmijozelu, tak se ode mě půlka hradu odvrátila a druhá mi to pro jistotu začala vyvracet.

Poté, co jsem byla zařazena mezi zelené, jsem měla smíšené pocity. Hlavně proto, že většina lidí říkala, jak je Zmijozel zlá kolej. Já tam přesto chtěla. Po zařazovací slavnosti, kde všechno proběhlo skvěle, jsem se začala pořádně zabydlovat mezi zelenými. Ovšem všímala jsem si pár maličkostí, které se postupně stupňovaly a stupňovaly. Když jsem vešla například do Velké Síně, pozdravila a sedla si k ostatním, jediný, kdo mě pozdravil, byli zelení a malá hrstka lidí z jiných kolejí. Jinak mě většina ignorovala. (Podotýkám, že jsou výjimky, neberte mě zase úplně za slovo). Říkala jsem si, že to časem přejde, že je to tím, že jsem nová…

Asi jsem se mýlila, protože po čtvrt roce je to pořád stejné. Přijde mi, že se většina lidí takhle chová kvůli tomu, jak nás (zelené) popsala J.K.R. Popsala nás jako ty zlé, od kterých by se ostatní měli držet dál.

Co když přesně tohohle se drží zbytek hradu? A i kdyby ne, není chyba na jejich straně? Neměli by nás napřed poznat, než nás odsoudí jako ty zlé? Je to jen můj názor, ale měli bychom se nad tím všichni pořádně zamyslet. Třeba se pletu…

Rozhodla jsem se pro vás udělat rozhovor s jednou zmijozelskou studentkou, která na to má podobný názor jako já.

Maia Lynette Aerangis

Maio, jak vidíš situaci ,,Po zařazení: Ticho na hradě“ ty ?

Nu… Určitě se to nemusí vyskytovat u každého, ale dle mého názoru jde o docela dost častý jev. Jsi malé, roztomilé, nevinné lososátko, neokoukaná tvář – pojď se s námi bavit a hrát si, budeme nejlepší kamarádi! …a pak, když tě zařadí a skončíš nedej bože ve Zmijozelu… Kdo by se s takovou slizkou zelenou potvůrkou bavil?

(Samozřejmě, znovu a znovu podotýkám – ne vždycky na to může dojít, jsou vyjímky, atd. Tak abyste mě nechytali za slovíčka, že jsem řekla, že „všichni jsou barvisti“.)

Popíšeš mi, prosím, kdy sis toho začala všímat a jak to probíhalo?

Když jsem ještě byla malé lososátko (což bylo ještě celkem nedávno), bavil se se mnou téměř každý. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem byla akční, nebo nejbohatší ze všech nováčků, nebo nečím jiným, ale prostě se se mnou bavili – a vypadalo to, že se v pohodě bavili i s ostatními lososy. Ve spoustě rozhovorů se samozřejmě také objevily dotazy, jako: „Do jaké koleje chceš jít? A fakt tam chceš? A nechceš jít k nám? U nás jsme čuprduprpupr, budeme se o tebe moc moc vzorně starat, …“, atd. Po zařazování nadšení tak nějak opadávalo a opadávalo… až to skončilo tak, že někdo leckdy přišel do VS a pozdravil, ale nikdo mu neodpověděl, prostě úplná ignorace. Neříkám, že takoví jsou všichni, nebo tak, ale.. je to takové smutné, že se to taky může takhle zvrtnout a jakmile se zbarvíš, okolí o tebe ztratí zájem… (tedy, pokud se s tebou už nekamarádili dříve, atd.)

Myslíš, že je chyba na straně Zmijozelu nebo na straně ostatních kolejí?

Tak s tímhle ti tak úplně neporadím (hlavně proto, abych „nešlápla do vosího hnízda“), ale… Myslím si, že je to asi docela dost dané tím, jak autorka HP tu naši kolej popsala… Že jsme jakoby ti „zlí, zákeřní, …“, a je dost možné, že se tím mnoho lidí řídí (tedy, především nováčci – což je asi jeden z důvodů, proč do Zmijozelu nechtějí)… Samozřejmě, je to zase individuální a člověk může alespoň trochu „dostat rozum“, když se tu rozkouká a uvidí, že to prostě není tak, jak by se třeba mohlo zdát.

A jestli to je u ostatních kolejí… možná, že je to zase tak trochu dané těmi knihami, že by se ty ostatní koleje měly od Zmijozelu „držet dál“.. Ale jak říkám, záleží hlavně na jedincích, jak se k tomu postaví, zda se s dotyčným/i budou bavit, nebo ne.

Děkuji, že jsi byla ochotna odpovědět na otázky. Chceš k tomu ještě něco dodat?

Nemáš zač, ráda jsem si s tebou popovídala. 🙂 A něco dodat… snad jen to, že nemusíte hned soudit člověka „podle barvy“, nebo zkrátka vnějšího vzhledu – a „dát mu šanci“. Třeba zjistíte, že ten, který vám připadal hrozně namyšlený a sobecký vůbec takový není, a naopak…

Prostě je třeba toho dotyčného poznat. 🙂

Zkrátka a jednoduše, toto je můj názor a byla bych ráda, kdybyste mi ho nevyvraceli.

A jaký názor na to máte vy?

Pro Hadího krále
Beatrice Rose Stefans

4 komentáře

  1. Nemůžu si pomoci, ale přijde mi to spíš naopak 🙂 neviděl jsem na hradě skoro nikdy někoho, kdo by byl tak strašně neochotný se bavit s někým určité barvy 😉 ano .. existují určité "předsudky" ke každé barvě, ale nevím, zda je to o tom 😉 spíš se všichni začali zase snažit víc v koleji a mají víc povinností 😉
    to je zase můj názor 😉 ale líbí se mi, že se snažíš takto uvažovat :))

    Oliver

  2. Já souhlasím s článkem. Od té doby co jsem na hogu si všímám jen některých jedinců jiné barvy co se rádi baví, ale pokud bych mluvil hromadně, tak nejsem názoru, že zmijozel by za tohle mohl. Spíš všichni koukají na zmijozel jak nevím co a je to vidět v hodně věcech a jednání.

    Sivoi

    PS: Jinak skvělý článek, Beo.

  3. Já na to mám asi podobný názor jako Oliver… Může to být tím, že jsem tu už déle, ale nic takhle vyloženého (krom ano, pár jedinců) jsem neviděla.

    Pak ale popisuješ ten aspekt s lákáním nováčků a tam je fakt, že v případě nováčků aktivních se obzvláště někteří zástupci některých kolejí můžou s aktivitou přetrhnout, aby ukázali, že jejich kolej je rozhodně ta nejlepší… A ano, tihle se pak asi baví více s těmi, u kterých se jim to podařilo. Je to jejich věc. A nemyslím si, že na základě jich by se měla popisovat nějaká celohradní atmosféra.

    Na druhou stranu, když si položím otázku tak, jestli se já bavím s nováčky jiných barev… Tak ani moc ne. Člověk v koleji je ze začátku většinou nadšený z té své barvy, ze svých soutěží, z kolejní "mytologie" (to je asi nejvíc znát u modrých) a pokud opravdu nenajdu nějaké pojítko (což z rozhovorů ve VS většinou nenajdu), tak nemám nějak proč si s ním psát (nějak víc), když můžu svůj omezený čas věnovat těm lidem, které už znám ("starším" z různých kolejí) a pak těm, kteří jsou budoucnost té mé koleje (což mi přijde logické).

    Časem se to podle mě vytříbí a ti, kteří zůstanou (ne všichni, jasně), se pak už baví víc mezikolejně (i když i tak dost v koleji – kvůli akcím, soutěžím, famfrpálu a tak) a spíš v závislosti na tom, jak moc mají času se vykecávat ve VS nebo jestli svoji energii věnujou jiným věcem (a řeší hořící konce termínů, časopisy nebo nějaké hradní věci, atd. – s dalšími lidmi, které to zajímá).

  4. Nevím, jestli stejný dojem nemají i prváci ostatních kolejí… nebo i méně známý fialový, co se vrátí po delší době… nebo vlastně kdokoliv, kdo narazí na situaci, kde ve VS zrovna není nikdo, kdo by tam aktivně byl, všichni jsou tam jenom tak nějak pasivně.
    Částečně může mít vliv i to, že když přijde nováček, na první pohled vidím, že se jedná o nově nastoupivšího a třeba mě to motivuje komunikovat (i když jsem to neplánovala a třeba jen šla okolo) víc, než když vidím barvu – a nepamatuju se, jestli je to prvák nebo páťák.

    A ani mi nepřijde, že by zelení byli až tak na okraji – třeba v Havru jsem kdysi měla dojem, že bychom se mohli rozdělit na fialové a tyrkysové – ty, kteří jako druhou možnost pro sebe viděli Nebelvír a ty, kteří jsme jako svou druhou možnost pří zařazování vnímali Zmijozel, a že byly zhruba podobně silné.

    QuetiS

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*