Vítejte na našem kurzu pro strašidla, duchy, monstra nebo cokoliv, co vlastně jste, začátečníky. Podíváme se na to, jak začít a na co si rozhodně dát pozor.

Prvně si všichni musíte rozmyslet, co vlastně chcete, aby se stalo. Mají lidé utíkat? Křičet? Hrůzou si trhat vlasy? Nebo se mají jen schovat do kouta a kňučet? Když si rozmyslíte tohle, tak pak máte napůl vyhráno. No, to vlastně lžu, ale to je jedno.

Jestli je vaším záměrem poslední možnost, je potřeba, abyste nebyli vidět. Schovávejte se, třepejte s peřinou, rozsvěcujte světla, pište na zdi krvavé nápisy. A vše směřujte pomalu a jistě k objektu vašeho strašení, čím blíž budete, tím vystrašenější bude. Ale nezapomeňte na odstup! Taky by ho chudáka mohlo klepnout, a to už by přece nebyla žádná zábava.

Co se týče smrti vašeho objektu, opravdu je třeba dávat si pozor. Lidé jsou dosti křehcí, a pokud je budete děsit až moc, tak jim může selhat srdce, strachy skočí z okna a bude jim jedno, jak vysoko to je a že na rozdíl od vás nemohou létat, nebo třeba spadnou ze schodů. Takže opravdu pozor na to, koho si vyberete jako svůj objekt.

To sem trošku odbočila. Pokud chcete, aby lidé křičeli, je nejlepší se jim sem tam ukázat, čím hůř vypadáte, tím líp. Můžete začít odrazem v zrcadle, stínem nebo třeba temnou siluetou v koutě. A když se jim pak zjevíte v celé kráse přímo před nosem, budou řvát tak, že i sousedům prasknou ušní bubínky.

Jestli máte utíkající kořist, je lepší to provést někde venku. Hřbitov, temná ulička nebo třeba noční park. Bude vám stačit pár salónních triků… praskající větvička, studený poryv větru nebo zalomození blízkého křoví. Jak říkám, není toho třeba moc a i ten největší tvrďák se začne ohlížet. Když už je máte nalomené, přidejte zvuk dupajících nohou, funění, a pokud to umíte, i zavrčení a věřte mi, že v tu ránu budou utíkat, jak kdyby se za nimi otvíralo samo peklo, a ti slabější jedinci se doma budou muset dokonce převléct.

Jak říkám, strašení není žádná věda. Jen si dejte pozor na lidi s vysokou hladinou logiky, ty jen tak nevyděsíte, budou se snažit všechno si obhájit něčím racionálním. Ty už nechte pro odborníky. Sami si v těchto začátcích vybírejte jedince slabé, ustrašené a děti. To bývají ty nejlehčí terče.

Pro ty z vás, kteří si myslí, že by mohli patřit mezi pokročilejší tu mám pár náročnějších nápadů. Smích dítěte ve tři ráno v domě bez dětí. Škrábání drápků po podlaze v rodině bez zvířat. Stopy hlíny v předsíni… No, ve strašení se meze nekladou.

Přeji vám hodně štěstí, zde přikládám dokumentaci, jak se to dělat nemá.

Pro HK
Elen Turing