Také jsme celý den mohli pozorovat tradiční házení zamilovaných očí ve Velké síni a konzumování obrovského množství sladkého (obvykle ve tvaru srdíček s růžovým posypem) – a to nemluvím o všech těch zajímavých párech, které šly na rande na horkou čokoládu k madam Pacinkové! Hrad ožil – a po dlouhé době žil, což stojí za zdokumentování! Abych nic nevynechala, začnu postupně.

Příčná ulice:
Příjezd obchůdku „U Srdcové královny“ byl očekáván jako každý rok. Den před jeho vyskladněním sháněla vedoucí Příčné ulice madam Wenai dobrovolníka z řad chlapců, na němž by otestovala dárek, který s sebou královna přivezla. Pan Mark se testování chopil s grácií, ale zároveň se tvářil tajemně jak hrad v Karpatech, protože se z něj nedalo dostat vůbec nic o tom, co se chystá.

Druhý den již bylo všem jasné, že letošní Valentýn se ponese v záplavě sladkostí a rudé barvy. Nejenže se v obchůdku objevily věci staré, ale došlo i na několik nových kousků, kterým vévodila rudá barva. Dámy si tak přišly na nejedny (velmi) mini šaty a milovníci laskomin mohli za nekřesťanský peníz pořídit (či darovat) valentýnský dárek obsahující obří cukrátka. Naštěstí pro nás znalé – jde o cukrátka hubnoucí. Ta se nejedí, s těmi se běhá!

Godrikův Důl:
Po více než měsíci byla z pultů Salonu Stříbrná NiT stažena pánská kolekce a nahradila ji kolekce valentýnská. Ta se skládala z již známých kousků, ale jak to tak u NiTě bývá, téměř všechny velmi rychle zmizely. Nával v krámku kromě madam i Tir-na-nog potkal i známého kleptomana – pana Paštičku. Nebelvír si totiž pořídil fotku při večerních valentýnských oslavách.

Sub Salix:
Pod vrbou bylo také rušno. Již nějakou dobu před svátkem všech zamilovaných se v soutěžích objevil titulek, který vábil pisatele na drobný obnos za sepsanou valentýnku, která bude vystavena přesně 14. února v čítárně. Sešlo se úžasných 44 valentýnek darovaných z lásky – pod vrbou si lidé mohli počíst líbivé verše, haiku i drabble o náklonnosti.

Hadí král:
Naprosto (ne)čekaný zájem vyvolal Antivalentýn v Hadím králi, kam se mohla zasílat již posedmé přání pro všechny (ne)přátele, jež kdo na hradě má. Mezi neuvěřitelným počtem 153 antivalentýnek jasně vévodila přání pro Barbaru Arianne Lecter, která jich obdržela 25. Šéfredaktorka Hadího krále byla však nejnadšenější z toho, že se zapojili lidé všech kolejí a kromě antipřání poslali i pár milých slov.

Velká síň:
Jedním z největších překvapení byla banda trpaslíků převlečených za amorky, která se vloudila na hrad a obtěžovala hradní obyvatele svým básnickým umem v podobě valentýnek šitých na míru. Skoro to vypadalo, že každý, kdo se zdrží déle ve Velké síni, to od jednoho z trpaslíků schytá.

To ale nedalo madam Barbaře, která se rozhodla k večeru trpaslíky pochytat a odnést do lesa za odborného dohledu dobrovolníků na odtrpaslíkování.

Zakázaný les:
Jakmile byli všichni trpaslíci na hradě polapeni do pytlů (někteří i za nožičky bez pytlů), vydala se výprava skrze les až na místo se skvělým výhledem a ještě skvělejší odpalovou dráhou. Než ale na toto místo došli, potkali v lese přepadeného amorka, který poznal a usvědčil trpaslíky z krádeže osobních věcí a za pomoc dal výpravě plnou hrst Snů zamilovaných.

S vědomím, že výprava pomohla spravedlnosti a trpaslíci si opravdu zaslouží potrestat, se všichni shromáždili na kraji vyhlídky a ukázkově vrhali trpaslíky do údolí, v němž se díky magii rozsvěcela světýlka po dopadu. Celé to působilo krásně magicky do doby, než trpaslíci došli, a tím pádem byl čas se vrátit do Velké síně. Naštěstí pro účastníky výpravy se zpátky nemuselo jít lesem, ale použilo se teleportačních cukrátek ve tvaru srdíček (pro milovníky Valentýnu) a čokoládových lebeček (pro odpůrce Valentýnu).

Soutěže:
Valentýnská nálada pronikla i do hradních soutěží. Někdy po poledni do Velké síně doběhl celý nadšený supervisor soutěží Tadäus Trottertickler, aby zpropagoval valentýnskou edici Náhody v Bradavicích od  Veronicy Narcissy Williamsové! Ta běží až do 26. února – a je stejně trhlá jako předchozí a velmi populární díly Náhod. Navíc si v ní všichni mohou po zběsilém utrácení za srdíčkové outfity vydělat peníze.

Takový byl 14. únor! Aktivit byla kupa – a ti, kdo Valentýna neslaví, toho asi rychle měli plné zuby. Přesto skrývá ještě jedno tajemství… to, kdo stál za oživením Velké síně, totiž přes celé oslavy a hlasité recitování otrávených trpaslíků nebylo prozrazeno! Hadí král se však umí dostat k těm správným zdrojům a šššepotům, takže na to pochopitelně rychle přišel – a také proto se rozhodl, že za jistou profesorkou pošle redaktora pro malé interview.

*

Hadí král: Madam Žábo, nejprve bych vám jménem hradu chtěla poděkovat za parádní zpestření valentýnských oslav! Jak vás napadlo oslovit zrovna recitující trpaslíky? A jak jste je donutila spolupracovat?

Barbara Arianne Lecter: To já děkuji, že jste nevypískali hned prvního trpaslíka, který se v Síni objevil (tímto zdravím Eillen, která byla příjemcem valentýnky).
Nad možností pozvat na hrad trpaslíky jsem přemýšlela od chvíle, kdy jsem četla o jejich zapojení do valentýnských oslav na hradě za dob působení kontroverzního profesora Lockharta. Byla to úplně původně jen zmínka mezi řečí, zda by to šlo zrealizovat, a 14. ráno už stáli nahastrošení a připravení opěvovat svým svérázným způsobem téměř každého, koho potkali.

Hadí král: Kam jste chodila na nápadité verše, které v průběhu celého dne poslouchala celá Velká síň? Psala jste všechny básně sama?

Barbara Arianne Lecter: Verše jsem nevymýšlela sama, to bych v životě nedala. Měla jsem za sebou podporu ze zmijozelské koleje, která našeptávala v průběhu dne naprosto úžasná valentýnská přáníčka. Díky! – pošle do Zmijozelu srdíčko –

Hadí král: Urazil se některý z příjemců? Nebo rozplakal?

Barbara Arianne Lecter: Někteří se rozplakali, ale vypadalo to, že brečí smíchy, tak snad dobrý! – směje se –

Hadí král: Jak akci jako organizátorka hodnotíte? Jste ráda, že hrad ožil?

Barbara Arianne Lecter: Hrozně moc se mi to líbilo, bylo to něco nového, co rozproudilo dění na hradě. Na druhou stranu – aby to byla akce ještě lepší, chtělo by to minimálně dva páry rukou navíc. To víte – ukočírovat celý den tolik trpaslíků, to dá poměrně zabrat… Navíc ke konci mi přišlo, že už si skoro dělali co chtěli!

Hadí král: Můžeme se těšit na něco podobného i v případě dalších svátků?

Barbara Arianne Lecter: Na(ne)štěstí má Valentýn takové specifické postavení mezi svátky, že bych v podobném rozsahu štěstí s trpaslíky znovu v blízké době nepokoušela. Budu doufat, že jsme jim zamotali hlavu takovým způsobem, že se dřív jak za rok nevrátí.

Pro Hadího krále
Valentýna Amorková