Jde to vůbec? Můj osobní návod, jak si vychovat vlastního baziliška! Však kdo si v životě nepřál mít vlastního baziliška?! Já jsem o tom snila snad od malička. Ovšem rodiče o tom nechtěli ani slyšet. Nikdy jsem plně nechápala jejich důvody. A poté, co jsem nastoupila do školy, už vůbec ne. Ale vždyť Ferdinand je tak roztomilý a dokonalý bazilišek! Rozhodla jsem se tedy na základě svojí lásky k Ferdinandovi zjistit, jak si takového baziliška pořídit a vychovat.

První, co jsem si zjistila, byly základní informace o baziliškovi. Ve starověkých knihách u nás v knihovně jsou o bazilišcích psané úplné báchorky. Kupříkladu, že vypadají jako kohout s hadím ocasem. Mně tedy jen tak mimochodem některé kresby připomínaly slepice. Ty knihy by vás úplně pomotaly, ještěže díky Ferdovi víme, že bazilišek je zkrátka a dobře had. A to ne ledajaký! Je to doslova hadí král! Dalším důvodem, proč jsem nakonec ony knihy zavrhla, bylo to, že bazilišky pomlouvaly. Spisovatelé o nich psali, že jsou to zlí a zákeřní tvorové. Naštěstí se objevila jedna, která to popírala, ale byla to sbírka pohádek. Tedy nic, čemu by se dalo pořádně věřit.

Zdroj: starověká kniha z knihovny

No a jak takový bazilišek na svět přijde? To je také podivná věc. Každá kniha říká něco jiného. Ale všechny se víceméně shodují, že se rodí z vejce. A to vejce údajně musel snést nějaký pták, snad onen zmiňovaný kohout, a ještě mu muselo být 7 let. Ani mladší, ani starší. Aby toho nebylo málo, další podmínkou byla přítomnost hnoje a nějaké specifické hvězdy na obloze. Zajímavé, že její jméno se nikde nedochovalo. Poslední důležitá věc je, že toto vejce musí být vysezeno ropuchou. V překladu si tedy musíte sehnat sedmiletého kohouta, hromadu hnoje a ropuchu a doufat, že se trefíte do správné doby, kdy na nebi bude ona hvězda. V tomhle bodě jsem musela uznat, že moji rodiče věděli, proč se to baziliščí vejce raději nesnažit sehnat.

A teď k té samotné výchově. Představte si, že jste tedy od toho kohouta to vejce získali a že vám jej ropucha vyseděla. A teď se má ten hádek konečně vylíhnout. Napjatě čekáte… A tady je ten sporný bod. Podle všeho se mu musíte při narození podívat do očí, aby si na vás zvykl a pochopil, že jste jeho maminka. To je důležitý, neopominutelný ochočovací prvek. Jenže co s tím, když baziliškův pohled zabíjí? Myslím, že to bude jeden z důvodů, proč neexistuje moc chovatelů bazilišků. (Tím druhým jsou ty obstrukce se ziskem vejce.)

Ale pokud to přežijete, tak máte skoro vyhráno a můžete přikročit k hýčkání a shánění potravy. Bazilišci podle všeho kromě častého krmení nepotřebují zvláštní péči. Starají se o sebe od malička sami. Ale samotná potrava vás nejspíš bude stát měsíčně pěkných pár galeonů. Bazilišek totiž sice roste pomalu, zato toho hodně sežere a ne vždy je možné ty vraždy utajit. Musíte tedy uplácet svědky. Ale zase máte originálního mazlíčka! (Nebo je to bazilišek, kdo má mazlíčka?)

Po tomto svém malém výzkumu jsem došla k názoru, že bazilišek je tvor krásný, uhrančivý a královský, ale není možné ho chovat v zajetí. Za prvé, k získání jeho vejce by kouzelník potřeboval možná celý život, a za druhé, ten tvor se nedá uhlídat. Ferda je zkrátka ta výjimka potvrzující pravidlo a my se musíme smířit s tím, že bazilišek jako mazlíček je jen krásný sen.

Pro Hadího krále
Mimosa Confiante