Hadí král přináší jedenáctý článek inspirovaný soutěží Lilien Emity Meissed. Tentorkát nemohl být na řadě nikdo jiný, než žabózní profesorka Barbara Arianne Lecter. Snad každý na hradě ví, že madam Barb je proslulá svou lásku k žábám, přičemž ochranou ruku drží i nad těmi z čokolády. Žabožrouti se před ní třesou strachy a hradní drbny pořád nepřišly na to, co se zachráněnými žabkami dělá. Její obavy z tohoto dílu byly zcela na místě.

Takže křidýlko, nebo stehýnko? Ále, že se tak blbě ptám, žáby křidýlka nemaj. Papejte! Mňam!

Barbara Arianne Lecter si pochutnala na čokoládová žabka a mlsně se při tom olízla.

Proč bych opravovala včas? Stačí mít dost peněz na pokuty, přece si nebudu kupovat oblečení!

Jupí! Zas jsem se nedostala do Archivu!

Nepotřebuju mít nejvyšší nebezpečnost. Stejně to k ničemu není. Jdu soubojovat a prohry mi nevadí!

Nemám chuť trávit přestávky v mudl škole na hogu…

Kreslit myší? A jste normální?

Supervisor soutěží mi vždy zavčasu vypíše každou soutěž, co si umanu.

Studuje u mě nějak málo studentů, co budu po večerech opravovat?

Pojďme spálit les!

Mě tak nebaví vypisovat rychlosoutěže, achjo…

Zaměňování slabik ve slovech za KVA je ubohé a patetické.

Hele a komu vůbec vadí, že je jezero zamořené? Tak ať.

Do domečku mi nikdo nepoleze, to je moje soukromí. Čaj si můžete pít U Tří košťat.

V Malování se nedá nakreslit nic kloudného.

Chci si pořídit hogovského potomka.

Tuhle kolekci oželím, nepotřebuju mít v majetku všechno.

Mám chuť na žabí stehýnka.

Nedáš si čokoládovou žabku?

Pracovní rukavice jsou zbytečný kus oblečení.

V laboratoři: Zavřete ta okna!

Do lesa lucernu nepotřebuješ.

Zatopené jezero mě nezajímá.

Pro Hadího krále
Redakce