Hedvika patří k té skupině lidí, kteří se po dlouhé době objevili mezi zdmi našeho hradu a jelikož je to správná zelená (navíc s datem registrace 2005, tj. ještě dřívějším než já!), nedalo mi to ji trošku vyzpovídat.

Ahoj! Ráda tě tu vidím po těch letech. Jak se máš?

Ahoj. Mockrát děkuji za přivítání, také tě ráda vidím. Mám se dobře, dík za optání.

Tuším, že naposledy jsem tě tu zahlédla někdy v roce 2008 nebo 2009, což už je pěkně dávno. Jak se aklimatizuješ? Změnil se hrad hodně? Vzpomínáš si tu na někoho? Vzpomněl si někdo na tebe?

Máš pravdu, že 3 roky jsou dlouhá doba, a přestože se hrad na první pohled nezměnil, je tu pro mě nejen pár nových věcí ke zkoumání (například Godrikův důl), ale i spousta věcí, které jsem za ty roky zapomněla. Jinak se tu ale stále cítím jako doma, vše při starém. Co se týče vztahů, hned při prvním vstupu do hradu jsem musela pozdravit Lee Mortira, a moc mě potěšilo, že i on si na mě vzpomněl a srdečně mě tu přivítal – doufám, že se na mě kvůli této informaci nebude zlobit.

Během té doby se toho určitě u tebe spousta událo. Jak válčíš s mudly?

S mudly válčím poměrně úspěšně, i když se najdou někteří, které bych často nejraději proklela – konkrétně se jedná o mého pana učitele mudlovské pseudovědy zvané informatika, který mi vydatně a často znepříjemňuje život. Jinak jsem o 3 roky starší, ale mám pocit, jako by mezi mým průchodem branou v roce 2009 a letos neuběhlo více než pár týdnů.

Proč jsi zavítala zpátky? Stýskalo se ti po nás?=D

Upřímně řečeno mě sem zavedl osud. I v průběhu těch tří let jsem sem občas zavítala, abych se podívala, jak tu žijete, a letos jsem zavítala zrovna v době, kdy byla otevřená registrace, a já si řekla – tohle je znamení!

Už jsi byla v kolejní KNP, teď s tebou dělám rozhovor do Hadího krále… Plánuješ být kolejně aktivní a máme se tak na co těšit? 😉

Plánuju být tak aktivní, jak to jen půjde, ale nechci nic slibovat, protože jsem mudlovsky mimořádně vytížená, i když bych ale doopravdy nestíhala, na jeden úkol za 14 dnů a nějakou tu soutěž čas určitě najdu, aby mě zas nevyhodili. 😀

Jaký byl úplně prvotní pocit při návratu? Kam jsi šla jako na první místo?

Prvotní pocit při návratu byla obrovská radost, že jsem zase doma. Nejprve jsem šla do Godrikova dolu, protože to je jedna z věcí, které od mého odchodu v roce 2009 přibyly.

Na co se teď nejvíc těšíš? A co říkáš na ta příšerně nezmijozelská vedra venku? ;D

Nejvíc se teď těším na to, až si vydělám nějaké peníze, abych tu nechodila tak nemravně. Na druhou stranu – v těhlech vedrech (můj názor na ně je poměrně negativní) je to snad pochopitelné.

Díky za rozhovor a budu se těšit někdy na shledanou v kolejce a na hradě! =)