Články podle Redakce

Jak vystrašit mudly po mudlovsku

29. 10. 2015 Redakce 1
Mudlové milují strašidelné věci. Jsou jimi fascinováni. Proto si vyrábějí různé kostýmy a straší se navzájem (především během Halloweenu). Chcete mudly postrašit „po mudlovsku“ a nevíte, jak na to? Tento článek vám jistojistě pomůže.

Proč strašit mudly po mudlovsku, říkáte si. Důvod je jednoduchý. Strašení po „kouzelnicku“ už bylo dost. Nyní přichází jiná móda. Navíc strašení za pomocí kouzel není tak náročné a uspokojující, jako strašení po mudlovsku. Zahoďte tedy hůlky, nakupte si spoustu materiálu, povolejte si skřítky (nebo jakéhokoli nedobrovolného dobrovolníka) a vrhněte se na to. Ano, budete vyrábět kostým. A ano, následně v něm budete strašit nicnetušící kolemjdoucí. A ne, nesmíte používat kouzla!

Nejprve si musíte ujasnit, jaký kostým budete chtít vyrábět. Půjdete do klasiky, tedy upíra, vlkodlaka, zombíka, mumie a podobných, všem známých potvůrek, nebo si vyberete něco jiného? Něco propracovanějšího? Něco netradičního? Něco... šokujícího?

Ať už se rozhodnete pro cokoli, začněte s realizací vašeho nápadu co nejdříve, abyste to stihli. Nechávat si výrobu kostýmu na poslední chvíli není dobrý nápad, věřte mi.

Jakmile máte návrh i materiály, vrhněte se na výrobu. Pokud tedy nechcete zapojovat skřítky či nedobrovolného dobrovolníka, budete si muset svůj nápad realizovat samostatně. Pokud máte po ruce nějakého pomocníka, neváhejte a buďte velice striktní a zlí. Chcete přeci, aby váš kostým byl co nejlepší, nejúžasnější, nejvěrohodnější a aby při pouhém pohledu na něj mudlové zkameněli (ne doslova! Ne, že si s sebou přitáhnete baziliška!).

Pokud máte už vytvořený kostým (nebo je alespoň v procesu výroby), vytipujte si lokaci, ve které budete strašit. Nejlepší by bylo, kdybyste okolí znali jako své boty, abyste se tam v noci náhodou neztratili. Také by bylo dobré, aby se tam hojně vyskytovali mudlové (aby se vám nestalo, že čekáte a čekáte a nikdo nejde.) V oné lokaci si vytyčte místo, kde bude vaše „základna“, nebo takové strašicí sídlo, z něhož na mudly budete vybafávat. Na to místo se také budete vracet pokaždé, jakmile dokončíte strašení jedné skupinky mudlů. A pak budete čekat na další skupinku mudlů. Chvilku je postrašíte, poběžíte za nimi a pak se zase vrátíte a schováte. A znovu. A znovu. Pro větší efekt si můžete okolí základny trochu vylepšit dle svého gusta (např. pokud jste převlékli sebe/svého mazlíčka/kohokoliv za pavouka, můžete kolem přilepit „pavučiny“ a do nich třeba i nějaká falešná těla, apod.) 

Nakonec se dostáváme k samotnému strašení. Jak už jsem zmínila výše, celé je to o tom, že budete čekat na svém vytipovaném místečku a pokaždé, kdy kolem vás půjdou mudlové, na ně vyskočíte, vystrašíte je a chvilku je budete honit, aby se báli ještě víc. Pokud nechcete moc běhat, můžete je pronásledovat jen chvilku a pak se vrátit na své místo. Nebo se nemusíte hýbat takřka vůbec, i to může být celkem efektivní... pokud máte ten správný kostým.

Pokud naopak nechcete jen stát na místě, můžete se pohybovat, ale dělejte to buď nenápadně, nebo tak, aby se vás mudlové báli už z dálky (a jakmile se k vám přiblížili, můžete na ně opět vyběhnout a v podstatě předstírat, že to je vaše teritorium a že je přes něj nepustíte). Při strašení je velice efektivní dělat nějaké děsivé zvuky, takže různé skřeky, kvílení, řvaní, popřípadě cokoliv jiného, co vás jen napadne.

Snažte se vyhnout agresivnějším mudlům a pokuste se nevyděsit některé mudly k smrti... a to je asi tak vše, co byste měli vědět.

Pro inspiraci zde máte ještě nějaké další pohyblivé obrázky. Přeji vám příjemnou zábavu při strašení!

Hadí král se probouzí

23. 9. 2015 Redakce 0
Spal dlouho. Muselo to být několik měsíců, ale sám si není moc jistý. Když spíte, tak asi moc pojem o čase nemáte. Nedávno se však začal probouzet. Kdo? No přeci Hadí král. Mohlo to být někdy na jaře, kdy po něm nikdo nějakou dobu nic nechtěl. Vždycky to sice bylo tak, že měl být aktivní jenom někdy a navíc ještě nepravidelně, takže ani sám nevěděl, kdy ho zase někdo přijde otravovat, byť s něčím malým, ale tahle pauza mu přišla nějak dlouhá. Čím déle odmlka trvala, tím méně se mu to líbilo, ačkoliv jedna část jeho hadí mysli byla ráda, že se nemusí vůbec ničím zabývat. Právě tahle jeho část začala přemlouvat tu druhou, že se to musí využít. Nakonec se jí to povedlo a obě dvě se shodly, že když žáby nejsou doma, tak má had pré. Tak jednoho dne zavřel pravé oko. A protože mu nikdo nepřišel vynadat, tak nedlouho poté následovalo zavření i toho levího. Ono taky není moc pohodlné koukat jenom jedním okem, tím druhým toho had nevidí tolik a tak dobře jako oběma. Proto bylo logické, že to levé nenechal otevřené moc dlouho. Jakmile měl zavřené obě oči, tak už nevydržel bdělý moc dlouho. Určitě znáte ty dny, kdy padnete do postele a usnete během chvilky. Tohle bylo něco takového. Do té doby si svoji únavu neuvědomoval, ale teď na něj dolehla plnou vahou. Usnul. Očekával krátkého šlofíka, protože ta dlouhá neaktivita už byla podezřelá a každou chvíli přeci musel někdo přijít, aby ho probudil. Nikdo však nepřicházel. Plynul den za dnem, dny se měnily v týdny a týdny přecházely v měsíce. Spal a spal. Občas se neklidně zavrtěl, to když se mu zdálo něco ne moc pěkného, jindy, když se mu sny zase líbily, zase spokojeně sykl. Někdy se převalil na kamenné podlaze, párkrát smyčky jeho hadího těla narazily do zdi jeho slepé chodby. Nic z toho ho neprobudilo. Změnilo se to až na začátku školního roku. Možná za to mohl hluk způsobený přítomností spousty nových studentů, kteří pobíhali po hradě s takovým dusotem a nadšeným štěbetáním, že to bylo slyšet až do sklepení. Možná to způsobil počet těch, kdo ve sklepení zabloudili a jistým nedopatřením se dostali i do té části, kde se zabydlel. Faktem bylo, že jeho hluboký spánek se pomalu chýlil ke konci. Až jednou otevřel oči a zhluboka vdechl vlhký vzduch ze chodeb ve sklepení. Vypadaly úplně stejně, jako když se před několika měsíci rozhodl trochu prospat. Většina tvorů sice preferuje zimní spánek, ale jemu ten letní nevadil, pod školou ani tolik nezáleželo na tom, jaké roční období zrovna je, když tam teplotní výkyvy téměř neexistovaly a nehrozilo, že by tam zabloudil nějaké ztracený sluneční paprsek. On navíc nebyl jako většina ostatních tvorů. On byl hadí král. A nedávno se, snad dostatečně odpočinutý, probudil. Doufejme, že v dohledné době další spánek potřebovat nebude.

Krysoskop

17. 5. 2015 Redakce 0
Každý krysí chovatel by měl vědět, co má jeho miláček rád. To je sice hezky míněná rada, ale občas si člověk vážně neví rady, protože jednou se to kryse líbí, jindy prská a jindy neví, co vlastně chce. V krysoskopu můžete z data narození krysky zjistit, jak se své kryse zavděčit, protože odhalujeme, jaký typ krys můžete mít ve svém pokoji.  Při sestavování jsem se spíš než astrologie držela numerologie, takže i výpočet správného znamení, či spíše povahy, bude trochu obtížnější než u strašidelného halloweenského horoskopu. Nejdřív potřebujete vědět, kdy se vaše krysa narodila. Vzhledem k tomu, že u každé vidíte její věk, by to nemělo být moc těžké, přeci jenom matematika pro pokročilé vypadá složitěji. Když máte datum narození, tak prostě jenom sečtete všechny cifry. Na příkladu jedné nejmenované krysy (která se opravdu nejmenuje Anita!) by to tedy vypadalo tak, že nejdřív zjistím, že se narodila 23. 3. 2015. A počítám: 2+3+3+2+0+1+5=16 Pokud číslo bude dvojciferné (jakože teď nějakou dobu asi bude), tak obě cifry sečtu, abych mi vyšlo číslo od jedné do devíti. 1+6=7 A došla jsem k číslu, pod nímž se skrývá, jaká by daná krysa mohla být a co by se s ní mělo dát dělat. 1 ~ agresorka

Krysa agresorka nemusí nutně mít agresi nějak vysoko, ale je dost možné, že jí bude přibývat i při úplně nevinných aktivitách. Nemusíte hned vzdychat, že něco máte divného mazlíčka, když se o ni staráte stejně jako spolužák z vedlejšího pokoje, ale jemu (respektive jeho kryse) agrese tolik nestoupá, stačí, aby si ji mělo zvířátko kde vybít. Pro takové typy je proto jako dělaná aréna na závodění, tam by se jim mohlo díky jejich průraznosti docela dobře dařit. Když navíc budou aktivně trénovat, tak mají docela dobrou šanci dostat se mezi ty nejlepší. 2 ~ citlivka

Chce pořád ňuchňat, nemůžete bez ní udělat ani krok, aby se jí hned v očích netřpytilo něco nápadně podobného slzám, odmítá závodit ze strachu, že prohraje, a na rande nechodí od té doby, co jí odkopnul ten frajer, který ji tvrdil, že s ní bude až do smrti? Tak to nejspíš máte v pelíšku citlivku. Taková krysa možná podle popisu nezní jako nic extra, ale ve skutečnosti je skoro výhra mít takového mazlíčka, protože kdykoliv, když má člověk pocit, že ho nikdo nemá rád, tak se stačí trochu pomazlit s krysou a prospěje to oběma. 3 ~ aktivistka

Práva čokoládových žabek už je dávno pasé, teď jsou na řadě práva krys, alespoň krysa aktivistka se řídí tímhle heslem. Takové zvířátko se nerado nudí, pořád musí někde lítat a vymýšlet, jak z vás, potažmo z někoho jiného, vyloudit nějaký ten pamlsek, případně jak zajistit, aby se chudinky krysy v útulku měly dobře nebo aby je tam majitelé nejlépe vůbec nestrkali. Pokud si Eda z útulku stěžuje, že mu tam pořád lítá nějaká krysa, vezměte jed na to, že to je aktivistka. I když... jed je možná moc tvrdý. Stačí krysu občas dostrkat odpočinout do pelíšku. 4 ~ sportovkyně

Nerada si hraje, nepotřebuje jíst, nemusí se ani moc koupat, hlavně že může celé dny trénovat a následně svoje schopnosti využívat k tomu, aby porážela svoje méně schopné protivníky. Každý večer pak padne jako podťatá, aby doplnila co nejvíc energie a mohla další den opět pokračovat v tom, co včera nestihla. Pokud je vaše krysa taková, tak se smiřte s tím, že ji nezměníte, ale můžete se jí snažit aspoň trochu postrčit i jiným směrem. Začněte obyčejnými úkony jako koupáním, krmením, později můžete přidat nějakého toho kamaráda a jednou ji možná dostanete i na rande. Ale jenom možná. 5 ~ cestovatelka

Hrad je jedno velké dobrodružství, proto nemine den, kdy by taková krysa někde nepobíhala. Je jedno jestli po pokoji, po hradě, v sovinci, kde plaší sovy, nebo někde po kamarádech, prostě nikde neposedí. Na rozdíl od aktivistky se ale netrápí s právy krys, s těmi je spokojená, a s útulkem. Aby toho nechala, není potřeba ji nijak složitě uspávat, ale podpořit ji (kromě toho plašení sov). Takže místo aby lítala po hradě, tak ji zkuste dát na závody, kde je důležitý běh, nebo jí v něm jenom trénujte. Příště vám třeba líp uteče. 6 ~ maminka/tatínek

Že krysa jednou vyrazí na rande neznamená, že se hned vrátí s malým krysátkem, protože je možné, že bude odkopnutá a frustrovaná. Maminka (nebo tatínek) nepočítají s tím, že budou odkopnuti, vědí, že výsledkem jejich rande budou malá krysátka. Člověk je vlastně ani nevídá, jak jsou pořád na nějakých schůzkách, kde dělají kdovíco, jenom občas se vrátí, aby přinesli krysku z nového vrhu, najedí se a zase jdou pryč. Samozřejmě se předtím o prcky postarají. Buďte za ně rádi. Když už nesnášíte mrňata, tak si díky nim můžete přijít na slušné peníze. 7 ~ kamarádka

Kam se poděla většina vašich štístek, hm? Pokud máte v pelíšku kamarádku, tak pravděpodobně padly na poukázky na seznamovací kurzy, protože vaše krysa potřebuje být kamarády obklopena. Co kdyby někdo z nich musel k ledu nebo měl rande, a ona si zrovna potřebovala hrát, že. Když má všechny kamarády aktivní, tak je pověstná tím, že si je schopná hrát se všemi, dokud nezasáhnou majitelé s tím, že by to už stačilo. A pokud pocítí nějaké rodičovské pudy, tak s kým pak vyrazí na rande to vyřešit? Samozřejmě s kamarádem. Horší je, když jsou všichni stejného pohlaví jako ona sama. 8 ~ konzerva

Plán jedna se osvědčil, budeme trénovat jenom podle něj. Co na tom, že v posledních několika dnech byl absolutně k ničemu, když si na něco konzerva zvykne, tak už jí to neodnaučíte. Jestli ji cpete pamlsky, tak s tím okamžitě přestaňte, nebo je už bude vyžadovat až do konce vašeho života. Jestli ji trénujete, tak plány a disciplíny střídejte, aby si nezvykla na jedno a neodmítala všechno ostatní. Pokud to jde, pokuste se jí posílat na rande s různými jinými krysami, protože kdyby to byla pořád ta jedna, tak se dost možná krysátek nikdy nedočkáte. 9 ~ idealistka

Nikdy nepřestane snít, nikdy si nepřestane vymýšlet. Je schopná přát si i modré z nebe, protože si bláhově myslí, že jí ho přinesete. Když se vám to nepovede (jakože fakt nepovede, i když jste kouzelníci), je chvíli frustrovaná, ale až jí to přejde, tak sní dál. Že jí poňuchňáte, ačkoliv zrovna píšete úkol na poslední chvíli. Že jednou bude randit s tím sexy krysákem a bude s ním mít kupu dětí. Že jí dáte sýreček, i když máte jen pár svrčků a i ty jsou na něco důležitějšího. Můžete jí zkusit podstrčit svoje úkoly, aby pochopila, jak se občas vymýšlení náročné, třeba ji to přejde.

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥Antivalentýn v Hadím králi ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

13. 2. 2015 Redakce 1
Den "AntiV" je tady a s ním i přes 30 Antivalentýnek, které dorazily do naší redakce! Najdete si i Vy tu svou?

Filius Orionis

Trollům (nejen) ve sklepení

Sauron Žoužel Houžvičková

Any Dawson

Nicole Landin

Evelina van Eyck

Kouhei Hasangeki

Všem trestuchtivým, bolestínským a otravným nováčkům a jiným individuím

Effie Melissa Jayce

Larrie Larstonová 

Oliver McCollin

 

Dunstan Merryweather

NaSaŠí Jackson

Marry Anne Montague

Lilien Emity Meissed

Nicolette Marique Leroy 

Edmund Heusinger 

Galton De Nitris 

Lucy Candis Rogers

Matthew Whitecrow 

Midar Kilahim 

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥Antivalentýn v Hadím králi ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

10. 2. 2015 Redakce 1
Taky už vám lezou krkem srdíčka, pusinky a přeslazené řečičky? Vítejte v programu "Antivalentýn v Hadím králi"! ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥ V konkurenčních periodikách můžete poslat svou valentýnku někomu, koho milujete až za hrob. A Hadí král přišel s něčím, co můžete poslat někomu, koho do hrobu dostat chcete (teoreticky). ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥ V této akci máte jedinečnou příležitost předat prostřednictvím HK anonymní vzkaz vašemu úhlavnímu nepříteli, někomu, kdo vám poslal soví trus a mnoha dalším! Jedinečná série antivalentýnek (ANTV) je tu pouze pro vás. Zašlete text ANTV v maximální délce 0,5 palce* i se jménem příjemce** do sovince Barbary A. Lecter nebo Cerridwen L. Antares, které vzkaz anonymně vydají ve speciálním článku. ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥ A to není vše! ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥ Pokud zaplatíte na konto Zmijozelu pouhý srpec s heslem "ANTV" nebo "Antivalentýnka", budete si moci vybrat, do jakého antipřání bude váš text zasazen. Pokud srpec neobětujete, bude vám přidělena náhodná šablona ANTV (viz níž). ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥
ANTV 1
ANTV 2
ANTV 3
ANTV 4
♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥ Jakmile nastane den "AntiV", budou vaše přání nejen zveřejněna, ale rovněž bude zasláno echo do hůvince příjemcům tohoto milého vyjádření náklonnosti, aby nikomu jeho Antivalentýnka neutekla! ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥ Těšíme se na Vaše láskyplná vyjádření.

Za redakci HK

Barbara Arianne Lecter ♥

♥♥♥♥♥♥

* Stále jde o přání. Text se na něj musí vejít. Když někoho nemáte rádi, neměl by vám stát za více než za pár slov. ** Pokud bude příjemcem skupina, nebudeme obesílat všechny její členy, můžete zvolit max 3 jména na jednu ANTV, zbytek bude muset na HK stránky zavítat sám. P.S.: Berte to s nadsázkou, nikoho pohřbívat nebudeme, stojí to moc peněz! ♥

Výprava do nejhlubšího sklepení – Salazarnálie 2014

25. 12. 2014 Redakce 0

Vstupujete na vlhké místo kdesi v podzemí, komnata nejvyšší potřeby je zahalena vlhkostí a lezavou zimou. Od úst vám jde pára a nedohlédnete dál, než jen na malý ohýnek plápolající uprostřed, kde již sedí někteří spolužáci. Plameny čas od času zezelenají a vykoukne na vás had, který upírá své ohnivé oči jednotlivě na každého, kdo sedí kolem ohně.

Tak započala zmijozelská výprava k získání daru a jen co bylo klubko studentů dostatečné veliké, všichni se vydali chodbou, jejíž strop připomínal kostru zvířete – ne, nebyla to kostra baziliška, přesto, že se jde do KNP přes dívčí umývárnu, protože to by byla díky zmijozelským stále obalena masem a šupinami.

Po chvíli výprava opustila pohodlné útroby chodby a věřte, že po tom, co následovalo, by si každý přál zůstat, místo aby se klikatil a klesal níže a níže v hrubě vydolovaném tunelu plném vlhkosti, plísně a kořenů, o které nikdo naštěstí nezavadil, jinak by na vlastní kůži poznal sílu ďáblova osidla, které by ze sebe nevydalo ani jednu fazolku, co chutná jako suchý z nosu.

Přesto bylo nutné s rostlinou bojovat, to když zatarasila cestu dál a než kdokoli stihl vytáhnout hůlku, kořeny se zformovaly do hádanky.

Po chvíli váhání a přemýšlení nad několika variantami – kdy pro jednu z nich s velkou pravděpodobností rozhodl poslední verš - naše Sušenka zvolala jméno, po němž kořeny zmizely, a skupinka odvážných mohla pokračovat chodbou dál, až je jejich kroky zavedly na kamenné rozcestí, z kterého se mohlo odejít hned třemi dveřmi, avšak ani jedny nebyly odemčené. Po seslání kouzla Alohomora s neúspěšným účinkem, chtěla skupinka nebojácných zelených dveře proklít – i když už pár kleteb dávno padlo a nebyla k nim zapotřebí hůlka - v tom se však objevil ohnivý nápis a runovec, následovaný hádankou.

Do sklepení níže vedou troje dveře, však jen jedny správné jsou. Jak však uhodnout, které k cíli dovedou? V tom zjevil se runovec, tři hlavy k vám vzhlíží, každá hlava jedny dveře střeží, tak pro které se rozhodneš? Levé dveře, či snad pravé? Chceš-li projít prostředními, cestu tvojí hadí ocas kříží, tak obezřetně našlapuj, nebo budem bez daru!

Studenti přemýšleli a dívali se střídavě na hada, co do nich opíral své oči jako korálky a na dveře za každou ze tří vztyčených hlav. Věděli, že hlava snílka ani kritika jim nepomůže, ale která byla tou zvanou plánovač, za kterou se skrývaly ty správné dveře?

Po dlouhých dohadech se zvolily dveře, pro které byla naše Elaniskaještě před hádankou – jasný důkaz toho, že mají hadi šestý smysl - protože zámek okamžitě cvakl. Hned po jejich otevření však výprava zaváhala, jestli zvolila správně, jejich uši totiž zaplavil nářek a křik z kamene vytesaných hlav.

První hlava > Cizinci, bojte se, živí neprojdete!

Druhá hlava > Uííííííííííííííííííííííííííááááááááááá!

Znělo, jak zelení procházeli chodbou.

Třetí hlava > Vidím smrt, vaši smrt, vidím jííííííííííí.... - zoufale vykřikuje –

Čtvrtá hlava > Pomozte mi, prosím, pomoc!!!

A kdo by to byl řekl, Cerri se jich zželelo - chtěla jim pomoci, i když spíše svým uším, ovšem seslané kouzlo Silenciomělo jediný efekt, a to hejno netopýrů, které však napomohlo k rychlejšímu průchodu chodbou. Výprava, za kterou stále doléhalo ječení hlav, nebo jim jen znělo v uších, doběhla až k souboru lávek obrostlých rostlinami a mezi sochy, které tam stály očividně velmi dlouho, protože školník by se z toho nepořádku na nich vy-víte-co. Ale zpět k výpravě, která nad schody zahlédla nehybnou postavu, co do nich upírala svůj pronikavý zrak. Zjevem to očividně nebyl žádný švihák, když Elanis připomněl Nekra, ale není se čemu divit, když podle slov samotného Strážce, byl vybrán samotným Salazarem, a to je pěkná řádka školních let!

Strážce> Vítejte, cizinci – pronesl mrazivým hlasem bez výrazných emocí –

Strážce> Já jsem Strážce, vyvolený samotným Salazarem, jehož poklad střežím...

V tom Suš vykřikla to, co všechny zajímalo – Co je to za poklad?

Strážce> Vy si troufáte? Pak vězte, že pokud neuhodnete mou hádanku, čeká vás smrt. Dohodněte se dobře, jen jedna odpověď je ta správná. A jen správný zelený ji zná! Jediný pokus! - tváří se výhružně –

Strážce> - začal recitovat -

Bez ni nejste nic než prach,

pro ni mají z vás druzí strach

však mějte se moc na pozoru,

i když dostala vás do Zmijozelu

může se otočit proti každému z vás!

Jop, to všem přidalo na náladě, protože všechny napadlo hned několik možností a také to, že výprava nikdy neskončí, ne zdárně, ale po chvíli jim pomohla vzpomínka na zařazení, však i vy vzpomeňte na písně moudrého klobouku…

Nebo to bude Zmijozel,

kde nastane tvá chvíle –

ti ničeho se neštítí,

by došli svého cíle.

A kdo stále tápe, je tu ještě jeden verš z písně před zařazováním - 

a mocichtivý Zmijozel

si cenil ctižádosti.

Po váhavém vyřčení odpovědi, však při neúspěchu hrozila smrt, nebo co hůř, mohli byste vypadat jako sám strážce, byla cesta ke staré, ale zachovalé truhle na kruhovém podstavci volná, ale. Ano, vždycky je nějaké ale – na truhle byly prapodivné znaky, které by nikdo nebyl schopen rozluštit, a tak Suši váhavě zalomcovala s truhlou. V tom samém okamžiku se svět a sklepení kolem zatočil, výprava se řítila barevným vírem, který je obklopoval a který zmizel až ve chvíli, kdy se všichni svalili na zem v útulně zařízené Komnatě nejvyšší potřeby…

…i s truhlou!

Ta se zprvu zdála prázdná, byl v ní jen srolovaný pergamen, kdy u pečeti stálo Zmijozelská hadí kůže a uvnitř se skrýval text

Po jeho přečtení se v truhle objevila hromada hadích kůží v dámském, ale i pánském provedení.

Vivat Salazarnálie!

Zmijozelské koledy

24. 12. 2014 Redakce 1
Každý správný had ví, že Vánoce se v zelené koleji neslaví. Ovšem to neznamená, že nemáme na Salazarnálie tak dobrou náladu, abychom si neprozpěvovali. A co nejčastěji můžete od zelených slyšet? Do toho Vám nic není! Zvlášť pokud nejste ze Zmijozelu, a pokud jste, stačí ve společenské místnosti chvíli poslouchat i někoho jiného, než sám sebe. Ale protože je to nadhadí úkol, zvlášť když víte, že to co říkáte vy, je to nejlepší a nejdůležitější, tak...

Půjdem spolu do sklepení

Ssss, sss, ssss, ssssh!

Salazare, ty můj pane!

Já tě budu uctívati,

Salazare, můj ty pane!

Já tě budu uctívat!

Ať si Godrik nechá mudly

mudly, mydli, mudly, duh!

Salazare, ty můj pane!

Já tě budu uctívati,

Salazare, můj ty pane!

Já tě budu uctívat!

Píseň má samozřejmě i pokračování, ovšem to už se u zmijozelských tolik neuchytilo.

A ty Helgo, SPOŽÚS na tě!

Dobby, Winky, Krátura!

Salazare, ty můj pane!

Já tě budu uctívati,

Salazare, můj ty pane!

Já tě budu uctívat!

A Rowena, ta se břinkla,

když nám schody rozhýbala!

Salazare, ty můj pane!

Já tě budu uctívati,

Salazare, můj ty pane!

Já tě budu uctívat!

Možná proto, že – zejména starší studenti – s oblibou stále dokola zpívají první část, ovšem mírně poupravenou, pro mladá citlivá ouška nevhodnou, takže všichni tací povinně přeskočí následující.

Půjdem spolu do sklepení

Ssss, sss, ssss, ssssh!

Salazare, ty můj pane!

Já tě budu uctívati,

Salazare, můj ty pane!

Já tě budu uctívat!

Tam nám holka ukaž dudy

dudaj, dudaj, dudaj, dá!

Salazare, ty můj pane!

Já tě budu uctívati,

Salazare, můj ty pane!

Já tě budu uctívat!

Ona je většina zmijozelských koled nevhodná pro slabé povahy, a tak bude lepší, když si přečtete jen poslední pravou Salazarnálijskou koledu na konci článku. Ty ostatní, ať se dají do zpěvu už teď, tři, čtyři!

Jak si krásné, ty háďátko,

vprostřed blaha královátko.

Před tebou padáme,

dary své skládáme.

Já ti nesu dva pařátky,

by zahřály tvé ocásky.

Já zas trochu mlíčka,

by kvetla tvá líčka.

Já ti nesu veselého,

jezevce ze stáda svého.

S ním si můžeš hráti,

libě ho sežrati.

Ovšem tou nejoblíbenější písní, kterou zaslechnete při každých Salazarnáliích, je zároveň tou nejvýstižnější.

Narodil se Salazar, veselme se,

z vejce se vyklubal nám, radujme se.

Z života čistého, z rodu královského,

nám, nám narodil se!

Vivat Salazarnálie!

Čím (ne)potěšíte zmijozelské pod stromečkem

23. 12. 2014 Redakce 1
Vánoce jsou za dveřmi a vypadá to, že ani letos nás neminou. Pokud máte ve Zmijozelu někoho, komu byste rádi dali nějaký ten dárek, ale nevíte, co by takového člověka potěšilo, tak je tenhle článek přímo pro vás, pokud teda neberete všechno moc doslova a moc osobně. Co by se zmijozelským hodilo a za co by vás byli schopni předhodit Ferdinandovi? Co potěší: – hodně krmení pro Ferdinanda Tím nic nezkazíte, protože chudák bazilišek něco žrát musí. Nedávno počty studentů docela prořídly, takže je obstarávání potravy o něco složitější; ti, které ve škole nikdo nepostrádal, už jsou dávno pryč. Takže pokud chcete ušetřit nějakého náhodného nevinného studenta, tak zabalte baziliščí žrádlo a máte vystaráno. Třeba na vás dojde řada později.  – osmačtyřicetihodinový den

Den má dvacet čtyři hodin a to je někdy opravdu hodně málo, zvlášť když se musí ještě spát a jíst. Jíst se dá nenápadně kdykoliv a kdekoliv, ale se spánkem už to je horší, proto by bylo super, kdyby nad sklepením byla nějaká časová smyčka, díky níž by měl den dvakrát víc hodin, aby se dalo všechno stihnout, případně aby se všechno stihlo a člověk se ještě zvládnul pořádně vyspat. – smaragdy do bodovacích hodin Je to sice smutné, ale Zmijozel je bohužel až na třetím místě v bodování, takže by každého zeleného určitě potěšilo, kdyby do bodovacích hodin přibývalo víc smaragdů, nejlépe v takovém množství, aby nás to vyhouplo na první místo ve školním poháru, který jsme nezískali už nějaký ten rok. A vůbec, Nebelvíru se to už ani nevešlo na římsu nad krb, tak nechápu, proč chtějí další. – tlusté ponožky

Posledním kolejním dárkem sice byla zmijozelská hadí kůže, aby nám bylo hezky teploučko a navíc byl tento kus prádla stylový, ale ve sklepení je prostě zima, s tím nic nenaděláme. A protože zima jde od nohou, tak tlustými ponožkami pohrdnou maximálně ti, kteří vlastní chlupaťoučké nadkolenky (a neperou je). – lepší odrážečské hole To je sice dárek vhodný zejména pro naše odrážeče, ale když ho dostane někdo jiný, je pravděpodobné, že se k těmto hráčům famfrpálu jednou dostane. Odrážečské hole by se hodily hlavně proto, že těmi současnými je nebezpečné se snažit někoho srazit, protože z nich už padají třísky a kdovíco všechno ještě; to, že nové potlouky jsou agresivnější, bohužel nikdo nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. Nové hole by každopádně mohly být odolnější a bezpečnější a samozřejmě by se s nimi měli lépe srážet protihráči. – cokoliv s hady nebo žábami Hadi, kolejní zvíře Zmijozelu, a žáby, které stále vládnou Hadímu králi, jsou nejoblíbenějšími motivy v koleji, proto nejde nic zkazit, když někomu zelenému věnujete něco právě s hadem nebo se žábou. Může to být cokoliv, od oblečení přes knihy až po nějaké maličkosti, hlavně aby bylo poznat, že jde skutečně o jedno z těchto dvou zvířátek. Akorát je někdy otázka, pro koho je vhodnější had a pro koho žába, ale u mnohých se to dá snadno odhadnout. A co je lepší si nechat pro sebe (případně pro někoho jiného): – něco žlutého Ne, nemyslím to nijak barvisticky, ale žlutá je v šeru a plísni chodeb jako pěst na oko. Což je samozřejmě špatně, protože když si člověka všimne nějaký nepříjemný obyvatel této části hradu, tak to nemusí dopadnout dobře. Proto je správná barva zelená nebo černá a všechny odstíny mezi tím, ty totiž nejsou tak nápadné a splývají s okolím. – pyžámko s medvídky To snad ani není potřeba objasňovat, pyžamo s medvídky rozhodně není správně zmijozelské, totéž platí o všem roztomilém, ňuňacím, chlupatém a plyšovém. Už jste v tom někdy někoho zeleného viděli? Jako dobře, v pyžamu obyčejně každý spí ve své ložnici, ale stejně to není moc vhodné jako vánoční dárek.

– čokožabky

Čokoládové žabky jsou sice super, když náhodou přiletí k úkolu, ale to se jejich zisk dá normálně ospravedlnit a žabka se může pustit na svobodu bez větší újmy. Když ovšem žabka přistane jako dárek, tak není nepravděpodobné, že obdarovaného seřve nejmenovaná milovnice žab za to, jaký je žabožrout, když dostává tyhle cukrovinky jen tak od kamarádů, a celé to pak slízne jak ten, kdo dárek dostal, tak i ten, kdo ho dal, proto doporučuju tohle rozmyslet. Případně darovat jenom kartičku. – Vánoce jako takové Už od dob Salazara přetrvává ve Zmijozelu tradice slavit Salazarnálie, což je něco trochu jiného než Vánoce. Už jenom proto, že obojí připadá na jiný den a obojí se slaví úplně jinak. Upřímně, je dost velký rozdíl mezi zpíváním koled u stromečku a nebezpečnou výpravou sklepením pro dárek pro celou kolej. A můžete třikrát hádat, co je pro zmijozelské zajímavější a zábavnější.

Vánoce napříč hradem

22. 12. 2014 Redakce 0
Už nám hoří i čtvrtá svíčka na adventním věnci, girlandy jsou rozvěšené, z očarovaného stropu ve Velké síni padají vločky na studenty, kteří probírají, co jim asi Fleuntýna letos nadělí. Hradem se tu a tam line i zpěv vánočních koled, bohužel z úst studentů a tak není divu, že můžete potkat nejednoho skřítka s klapkami na uších, aby si svůj sluch ochránil. Nezbývá tak než jen doufat, že brzy budou očarována i brnění, jež svůj zpěv doplní o vrzání, která snad ten krákot přehluší. A když už mluvím o tom krákotu, jak slaví Vánoce v Havraspáru? Mohli bychom se modrých studentů poptat, ale kdo má na to čas? A i kdyby se čas našel, koho by bavilo číst o těch sedmi krááásných modrých vánočních stromcích, to aby každá jejich vrána měla jeden, s velkou pravděpodobností ozdobenými havraními pařátky – a pak že je zmijozelská kolej morbidní. Ovšem musím uznat, že přeci jen něco na tom Havraspáru bude, od té doby, co mají novou kolejní, jdou do sebe a nejsou to ti načechraní roztomilí vrabčáčci, letos totiž kromě pařátů budou na vánočním havraspárském stromku viset za nehty i studenti, co měli už na konci listopadu vše hotové. Nevěříte? Důkazem mi je samotné prohlášení kolejní ředitelky „Drahoušku, já mám stále jeden dárek, žádný stres! :D Tři dny před Vánoci je ještě pořád před Vánoci, časudost :D A lidi, kteří mají hotovo na konci listopadu, bych věšela za nehty na vánoční stromeček :P Larr | 03. 12. 2014“, viz [link]. Tomu říkám velká změna, když si vezmeme, jak loňský rok již od konce listopadu byl Havraspár zcela pohlcen vánoční atmosférou díky své kolejní Vločkové hře. Ale myslím, že se nemusíme bát, po loňské zcela dokonale zorganizované hře probíhající od prvního prosincového dne až po Štědrý den, se jistě i letos můžeme těšit na neméně propracované speciální vánoční vydání kolejního časopisu, jež bude navíc důkazem, že Havraspár nikdy nevezme prim Zmijozelu, co se týče slavení Vánoc přesně proti klasickým tradicím. Podíváme-li se na bodovací hodiny, hned za těmi s modrými kameny uvidíme ty mrzimorské, a dle počtu žlutých kamenů by si jeden myslel, že ví, co si nejeden žluťásek přeje pod stromeček. Ale nemusíte si ani přečíst článek Co si přejí pod stromeček naši Primusové a Prefekti? [link], abyste věděli, že mrzimorští nestojí o žádný hmotný dárek natož o body, stačí jim se sejít u stromečku a v objetí s úsměvy od jedněch uší k těm druhým slavit. Jen musíme doufat, že to s tím sluníčkováním nebudou tolik přehánět, jinak budou Vánoce zase na blátě, neb jak jistě každý ví, sluníčko a tím pádem i teplo nedělá sněhu moc dobře. Ona vůbec žlutá barva a Vánoce nejdou dohromady, první důvod je již výše uveden, ten druhý hned navazuje, však žlutá barva a sníh? Všichni přeci víme, co to znamená! A od pochžlutěného sněhu k po…kaženým Vánocům je jen krůček. A kdo by snad namítal, že žlutá se k Vánocům hodí, musím připomenout, že žlutá a zlatá není to samé, jen se zeptejte někoho z Nebelvíru, jistě Vám to rád vysvětlí. Ti totiž vědí, jak má pravý vánoční stromek vypadat. Jestli nějaký Troll neví, je to červeno-zlatě. A sice jsem nikdy v nebelvírské společenské místnosti nebyla, ale věřím, že v tento čas tam mají ohromný vánoční strom – protože každý správný lev má vždycky to největší, stromkem počínaje a egem konče – ověšený hromadou rudých rubínu, protože se jim do bodovacích hodin už nevejdou, a poháry, které získaly, protože ani ty už nemají kam dát. Z toho vyplývá, že by se Vánoce měly zrušit, jinak se Havraspár stane stejně obávaným jako Zmijozel, pokud bude svou výzdobu rok co rok vylepšovat, Mrzimor by měl více času se objímat, když by nemusel všechno přebarvovat na žluto a Nebelvír by konečně přestal hrabat hromady rubínů a pohárů, tudíž by se dostalo i na ostatní. Takže co to znamená! Přeci Vivat Salazarnálie!

Podzimní móda napříč hradem

25. 11. 2014 Redakce 1
Co se na hradě nosí, co je nic moc a co už je až příliš? Na to všem čtenářům Hadího krále odpoví následující článek, ve kterém můžete chytat inspiraci, nebo naopak kroutit hlavou nad některými modely. Je to jen na vás!

Barbara Arianne Lecter

S podivnou podzimní kreací přišla zastupující šéfredaktorka Hadího krále. Spíše než podzimní je její model přírodní. Je zřejmé, že se ráda fláká po lese a ideálně splývá s davem (stromů), který ji obklopuje. Ale pozor, neměla by to přehánět, aby se z ní nestala dryáda, či nějaké jiné lesní stvoření. Už i její oči blížící se proměně nasvědčují! Ještě štěstí, že si stále nedává pozor a zapaluje oheň v lese...

Peter Sviter

Jó Svíťa, to je otužilec. Nejspíše si osvěžuje paměť a vzpomíná na staré dobré časy, které strávil (nejen) v mrazáku s tučňáky, kde společně popíjeli ledový ležák, hráli na krách ledové kostky, a stavěli sněhuláky, popřípadě ledové tučňáky. Bohužel ta doba již dávno minula, stejně jako vlahé letní večery, a pro dobro zdraví tohoto mladého muže by mu módní specialisté doporučili přidat v množství oblečení. Přeci jen, jak by řekl klasik, noci jsou již chladné a je čas vytáhnout teplé spodní prádlo!

Selena Enail Smithová

Jako zástupce fialové hradní populace nám do hledáčku (doslova) bouchla vedoucí Příčné ulice. Její strhaný výraz doplňují velmi dlouho nemyté vlasy plné sazí ze školní laboratoře. Naštěstí se to snaží dohánět bělostným sněhem (nebo popílkem?) který se kolem ní vznáší a usměvavým kebuláčkem, který se snaží vyvážit to nešťastné dopuštění... Model dále není nutné komentovat, kousky z podzimní kolekce pozná kdejaký študentík, ale i ten by zapomněl vzít si na nebezpečné výpravy do laboratoře sexy pracovní rukavice. Škoda jen, že se jinak k outfitu moc nehodí...

Nicolette Marique Leroy

Malá, bledá, v podvlíkačkách,

pod okurkou osoba, 

s hůlkou, hrnkem, 

hnáty v teple, 

na hlavičce ozdoba!

Asi tak bych popsala nebohou primusku havraspáru, kdybych byla poeta. A ono houby. Jsem jen módní kritik, který dává palec nahoru a pusu na tvář za vymakaný model a za prvotřídní péči o pleť!

Andrew Uroboros

Velký drsňák s konví čaje. I tak by se dal nazvat model, který právě teď a tady vidíte. S podzimem sice nemá společného absolutně vůbec nic (ostatně jako model předešlý), ale je na něm vidět, že heslem tohoto období je "Čaj a zaplout do peřin!" Chudák Andrew pravděpodobně umrzne díky stylu drsňáka, který vyznává, ale za pohledy přítomných žen, dívek a dětí to jistě stojí. Nám nezbývá nic víc, než mu popřát horký čaj a nohy v teple. A když to nepomůže, zaplout do peřin a polštářů...