Nedávno jsem se potulovala jen tak v Prasinkách a potkala jsem pana Truhlíka. Vypadal tak smutně a tak jsem si k němu přisedla a dala jsem se s ním do řeči.

Potom co jsme si chvíli povídali, nabídla jsem mu, zda by nechtěl psát do našeho kolejního časopisu, že tam by mohl určitě najít to, co hledá. A on s radostí souhlasil.

Seznamte se prosím zde s panem Truhlíkem.

Zdravit vás. Já jmenovat pan Arčybalt Truhlík. Já jmenovat Trunlde Gargas dšív ale já změnit má jména na kouzelník aby já lépe patšit sem. Já umět dobše ne pokouzelník ale já učit se snažit. Já pšijel k hradu na návštěva za kamarád. Oni šíkat že tady hodně já. Já pšijel hledá kamarád. Já udělat kamarád pši vyprávět má pšíběh z cesta.

Já doma chytrý. Chytrý víc jak bratra i sestra. Já umět mluvit i psát. Já počítat pět. Já hned ukázat.

Jeden Truhlík. Dva ucha Truhlík mít. Tši vlas Truhlík česat. Štyši prst na ruka. Pět uzel na kapesník nevědět proč.

Já umět počítat pět vy vidět.

Já nechtít hnít v díše u já doma. Já šla do svět. Já slyšet že v škola hodně chytrý člověk jako já. Já chtít v školu potkat kamarád i učit počítat víc. Já chtít počítat do deset. Já umět jen v pět vy vidět. Já smutný že já neumět počítat deset a smutný že nenajít škola. Však já potkat Elanis. Ona dát já šanci naučit počítat. Ona šíct že já psát hadí král a vy naučit počítat v deset.

Já tady slibovat. Já psát o svá cesta. O svá příběh a vy naučit počítat v deset pan Truhlík?

Vy chtít?

Vy učit pan Truhlík?

Já chtít moc. Já prosit.

Loučit zatím pan Truhlík. Krásně den!