Kolejní ředitelka Veronica Narcissa Williamsová pod drobnohledem

Vedení zmijozelské koleje bylo, je a bude tvořené mnoha různými tvářemi. Prošlo jím mnoho osobností, lidí, kteří překvapili a dodnes se na ně vzpomíná, ale také funkcionářů, kteří příliš nezazářili, byť do nich byla vkládána obrovská naděje. V sérii rozhovorů, jež dostaly pracovní název „Zmijozelští funkcionáři pod drobnohledem“, se můžete těšit na různé osoby z dob minulých, ale i současných, na jejich pocity, myšlenky, vzpomínky, naděje i jejich nejniternější já. Po delší době se ke slovu dostala další osobnost – současná kolejní ředitelka a bývalá prefektka Veronica Narcissa Williamsová.

Medailonek respondenta:

Jméno: Veronica Narcissa Williamsová
Přezdívky: Veru, Verča, pan Williams
Rok registrace: 2014
Věk: na ten se u starých dospělých osob neptá
Hadonoš: Lucy de Lioncourt

Současný post: kolejní ředitelka, profesorka
Bývalý post: prefektka
Vyučovaný předmět: Kouzelnické šapitó
Zájmy: koně, králíci, čokoláda, vypisování soutěží, prohledávání černých děr internetu

Z tisku: „Ze všeho nejradši sbírám body!“ uvádí zmijozelská prefektka, Pocity nominovaných v Sedmiboji 2018, Zmijozelský tým B4, Poznejte zmijozelský tým B4, Zmijozelský tým vítězů B4, VNW: „Nesnášela jsem Arietty.“

Saiph Lacaille: Krásný večer! – usměje se na madam Williamsovou a nabídne jí šálek čaje – Jak se vám v poslední době daří?

Veronica Narcissa Williamsová: – se slovy díků po nabízeném čajíčku chmatne a usrkne si – Inu, jde to. Mudlové jsou nároční, stres je na mé tváři nejspíš znatelný – pohladí si vrásky –, ale stále mám pod sebou hromadu úžasných zelených, kteří mi pumpují nadšení do žil! – usměje se –

Saiph Lacaille: – nadšeně přikývne na slova o zelených – Je to rok, co jste převlékla hábit a stala se kolejní ředitelkou Zmijozelu. Z jistých šššepotů jsem se však doslechla, že jste se oficiálního konkurzu vůbec nezúčastnila. Proč ne? Nelákalo vás ani trochu mít na starosti celou zelenou sebranku?

Veronica Narcissa Williamsová: – zamyslí se – Mně vyhovovalo žít na hradě poslední dobou ve stínech. Krásně se s tím dali stíhat mudlové, nebyly žádné povinnosti ani starosti… Pak jsem tedy byla přemluvena. Nejdřív jsem si říkala, že na to nebudu mít čas, ale nakonec – jako profesor si vlastně mohu procházet úplně všechny předměty a zcela zdarma! Takže moje výmluva o tom, že bych chtěla nějaké předměty dostudovat, byla tímto smetena ze stolu. A když jsem to počítala, tak jsem vystudovala 120 předmětů, což je celkem náhoda (to jsem vážně nezamýšlela ukončit studium s tak kulatou číslovkou). Tak asi osud, ne? V cestě za KŘ mi vlastně nic nestálo. – zasměje se –

Saiph Lacaille: Nelitujete toho rozhodnutí, když už teď po roce víte, co přesně práce kolejního ředitele obnáší?

Veronica Narcissa Williamsová: Rozhodně ne! – rezolutně vrtí hlavou –

Saiph Lacaille: – usměje se – Co vás na tom, být v koleji z druhé strany – a vést ji – baví nejvíce? Co naopak bylo prozatím nejtěžší?

Veronica Narcissa Williamsová: Tak nejlepší je asi ta zpětná vazba. Vědět, že se zeleným mé vedení líbí a že mě respektují. A taky ten pokec na Discordu a možnost v soutěžích vidět, jaká jsme nádherně kreativní kolej plná rozmanitých nadaných hadů! Nejtěžší je rozhodovat, kdo si co zaslouží za ocenění, to bezesporu. Jak už jsem říkala několikrát, cenu Salazara Zmijozela bych zrušila a basta! – zasměje se –

Saiph Lacaille: Kdybyste měla srovnat kolej v době, kdy jste byla prefektkou (Zima 2017 až Zima 2018), a teď – jaké jsou podle vás největší změny? Kam se Zmijozel posunul? A jsou proměny, které se děly a dějí, dle vás spíše pozitivní nebo negativní?

Veronica Narcissa Williamsová: Tak ty změny jsou rozhodně enormní. V prvé řadě za vedení Elle Sutherland se určitě nijak neřešilo, co by chtěl zbytek koleje. Nepamatuji si žádné dotazníky ani nějakou výraznější komunikaci či požadavek na zpětnou vazbu. To si troufám říct, že se dost zlepšilo a že si na to kolej postupně navyká a líbí se jí to. Taky mi přijde, že se toho ve vedení moc nedělalo. Řešil se KP, výpravy a sběr háďat. Teď se v zasedačce řeší první poslední a to se mi hodně líbí. Ještě vlastně jsme neměli žádný web, takže všechno bylo jen na skypu, v zasedačce na hradu nebo v excelu. Upřímně si už koncept vnitrokolejky nepamatuju, takže to nesrovnám, ale možná ten můj výpadek paměti o něčem vypovídá, hm! – zamyslí se –
Ono každá změna s sebou něco nese. Díky dotazníkům a upřímným odpovědím některých členů zasedačky jsem toho dost zjistila a měla možnost spoustu věcí změnit i v průběhu školního roku. Kolej například chtěla vědět, co se v zasedačce řeší, což jsme vyřešili vývěskami, kde se jim události hezky shrnou. V zasedačce pak padl názor, že si prefektky řeší věci spíš interně mezi sebou a ne s celou zasedačkou, což jde vidět, že už se neděje. Zlepšili jsme Salazarovu přísahu, přidali spoustu novot na web… Já jsem spokojená a těším se, co budeme zlepšovat zase příště!
Ještě jsem vlastně chtěla dodat, že je jedna velká změna – madam Elle přispěla několik tisíc galeonů na zmijozelské konto během jejího ředitelování. To se musím přiznat, že v tomhle dost pokulhávám coby zmijozelský skrblík. – zasměje se –

Saiph Lacaille: Je nějaká oblast, která ve Zmijozelu nešlape tak, jak si představujete, a budete na ní chtít tento školní rok – nebo nějaký další – zapracovat?

Veronica Narcissa Williamsová: Pokud konkrétně, tak Salazarova přísaha. Pokud to myslíte obecněji, pak jsem relativně spokojená. Hlavně je super, že i když už nevím co zlepšit, vždycky se v zasedačce nebo koleji najde někdo, kdo ten nápad má. A když ho přednese, chytnou se na něj další a přidávají svoje novoty, a to je upřímně tak strašně dobré prostředí a základ pro jakékoli zlepšení, že až nechápu, proč jsem se na to ředitelování nepřihlásila tehdy sama!

Saiph Lacaille: – uculí se – Co podle vás Zmijozel jako kolej může svým svěřencům – a především novým prvákům – nabídnout? Stojí za to nechat se Moudrým kloboukem zařadit mezi zelené?

Veronica Narcissa Williamsová: Myslíte kromě nejlepších a nejkreativnějších lidí na hradě, nejvíce nadupaného webu a famózního kolejního časopisu? Nevím, jestli jsou na hradě lidé, co se nechtějí podílet na kvalitní kolejní atmosféře, mít možnost ovlivnit přístup vedení ke zbytku koleje a ještě mít tak velkou naději na pohár. Pokud ano, pak je u nás stejně nechceme! – vyprsí hruď –

Saiph Lacaille: – zazubí se, ale pak zvážní – Mám tady jednu možná trochu nepříjemnou otázku na tělo. V roce Zima 2021 byla jmenována nová primuska Noah Limbani, se kterou jste soutěžila v jednom týmu v Bradavické čtyřce. Samozřejmě vím, že má spoustu kvalit a schopností, přesto mi to nedá! Dostala se právě Noah do vedení i z toho důvodu, že si rozumíte? A jak důležité pro vás je mít s funkcionáři osobní vztahy?

Veronica Narcissa Williamsová: Tak slečna Noah byla v zasedačce dřív než já. – zasměje se – To, že se stala poměrně rychle prefektem, dokazuje spíš mrtvost zasedačky, když jsem ji převzala. Nechci teď nikoho urazit, slečny ví, že si jich vážím, ale z aktivních, jako vážně aktivních, lidí tam byla vlastně jen primuska Kira, kapitánka Ontarka, pokladnice Astorka a občas se tam zjevila čarografička Elaine. A s neaktivní zasedačkou se příliš pracovat nedá.
Ale slečna Noah byla trefa do černého – je šikovná, svědomitě plní povinnosti, a kdyby tam opravdu byla jen z protekce, je tam asi stejně, jako tam je Nina Yozhinski. Tu jsem vyhodila, jestli lze vůbec odněkud vyhodit beztělnatou. Pracovní morálku aby člověk pohledal! – prská jen naoko, slečnu Ninu má ráda a obdivuje její grafiku a talent na psaní –
Osobní vztahy s funkcionáři mi úplně prioritní nepřijdou. Myslím, že je super, že pokecáme, ale ono si nejde se všemi lidmi na této planetě sednout. Ale civilní vztahy lze udržovat vždycky! To, že se s někým seznámím víc, máme více společných zájmů nebo si prostě jen „sednem“, beru jako bonus.

Saiph Lacaille: V loňském roce jste vypsala rekordní množství soutěží, a dokonce si za svou aktivitu v této části hradu odnesla Řád kouzelného pera. Co vás baví právě na soutěžích? A kam chodíte na nápady, které ohromují celou školu? Opravdu znáte všechny temné kouty internetu?

Veronica Narcissa Williamsová: Protože jsem od slečny Niny během práce na B4 chytla lelky, mám jen jeden jediný předmět. A hodnotit 10 lidí, pokud jich vůbec tolik do konce roku vydrží, není žádné terno. Tak jsem se potřebovala vybít v soutěžích. A ty se mi moc líbí – konečně může člověk zužitkovat všechny ty nápady na soutěže, co měl jako student!
Na nápady samotné mi stačí navštívit moji fantazii, v krajních případech se obracím na své hledačské schopnosti při surfování po mudlonetu. Ten se zdá být jako vesmír skoro nekonečný. Taky mne přitahuje všechno bizarní a ráda si čtu vypracování studentů (nebo jejich stížnosti, co to zase vypisuju)!
Ale určitě neznám všechny temné kouty internetu. V normálním prohlížeči se toho moc temného najít ani nedá. – povzdychne si –

Saiph Lacaille: Když už zmiňujete tu výuku… váš předmět – Kouzelnické šapitó – zaujal úkoly, v nichž se mohli studenti v rámci stáží proklikat příběhem a dostat zadání na běžný úkol na míru. Považujete to i po první várce studentů, kteří úkoly svým způsobem otestovali, za dobrou inovaci a krok?

Veronica Narcissa Williamsová: Minimálně to hodnotil pozitivně i inspektor výuky, a to považuji za úspěch! – zasměje se – Hlavně ve zpětných vazbách, co mi od studentů přišly, vyšlo najevo, že by chtěli těch cirkusových stáží a mých předmětů podobného typu víc. To zahřeje na srdíčku, věru!
Původně jsem ty interaktivní stáže plánovala udělat na každý termín, ale až tolik času jsem si na to nevynahradila. Uvidím, co vykoumám o letních prázdninách, třeba někoho potěším!
Takže ano, rozhodně v tomto konceptu hodlám pokračovat. Jinak bych už ty předměty upřímně ani vypsat nechtěla.

Saiph Lacaille: V rozhovoru, který jste poskytla Vicky Charmant v říjnu 2020 do Denního věštce, jste říkala, že byste si ráda koupila nemovitost, ale nemáte na ni našetřeno. Jak jste na tom teď, daří se vám střádat finance? – uculí se –

Veronica Narcissa Williamsová: – od srdíčka se zasměje, až si musí utřít slzu štěstí – Pokud se dobře neprovdám, ta nemovitost ještě dlouho nebude. Ani vlastně nic děsně drahého. Jsem chudá profesorka, se omlouvám!

Saiph Lacaille: – překvapeně koukne na madam kolejní a podá jí kapesník – Když chcete relaxovat, chodíte na hrad? Je pro vás spíše odpočinkem, nebo prací? A pokud na hradě i odpočíváte… jakým způsobem?

Veronica Narcissa Williamsová: Když chci relaxovat, zapnu hru a nikdo o mně pár hodin neslyší. Nebo si přihnu alkoholu, ale o tom bych neměla mluvit, PROTOŽE ALKOHOL ŠKODÍ ZDRAVÍ, STUDENTI. No, každopádně, na hrad chodím, když chci něco aktivního dělat. Třeba ohodnotit soutěže, vypsat nové, podívat se, k jakým volbám studenti došli v rámci úkolu… Beru to jako činnost, co mě baví a kde můžu v reálném čase sledovat všechny změny, co se mi podaří v koleji (a částečně i na hradě) zavést.
V rámci hradu vyloženě odpočívám vypisováním nových soutěží. Fakt. Úplně divným způsobem mě to vypisování soutěží chytlo. Věděla jste třeba, že už jsem si vydělala 146 srpců za jejich vypisování? Ne, počkejte, neříkejte nic, vzpomněla jsem si, kolik jste si vy vydělala na mých.
Každopádně soutěže mě fakt baví a hrad se mě v této oblasti merlinžel jen tak nezbaví.

Saiph Lacaille: – zasměje se, ale radši neodpovídá a místo toho najde ve svých poznámkách další otázku – Kde vidíte Veronicu Narcissu Williamsovou za pět hogwartských let? Co bude mít za sebou? Bude stále kolejní ředitelkou? Profesorkou? Bude mít vrásky? Naučí se konečně starat o krysu?

Veronica Narcissa Williamsová: Merlin ví, co ta budoucnost přinese. Já doufám, že budu mít dalších 5 předmětů na krku, že vypíšu hromadu super seminářů a že především budu mít na kontě několik stovek dobrých soutěží. A hlavně že budu mít pod sebou pořád tak super zelené lidi! – hůlkou vykouzlí bublinu ve tvaru srdíčka –

Saiph Lacaille: A na závěr experiment, který jsem testovala už na dvou respondentech… Začnu několik vět a na vás bude je doplnit maximálně pěti slovy. Může být? – zazubí se –

Veronica Narcissa Williamsová: Snad dnes zvládnu počítat! – připraví si prsty –

Nejvíce se ve funkci bojím toho, že ztratím důvěru těch pode mnou.
Když jsem na hrad přišla, nikdy jsem si nemyslela, že budu KŘ!
Zmijozel je pro mě místem, kde se cítím mezi svými.
Na hrad chodím hlavně proto, abych zaneřádila sekci se soutěžemi těmi svými! – nevinně zamrká –
Kdyby mě Moudrý klobouk měl zařadil podle mých opravdových vlastností, asi bych skončila ve Zmijozelu (nikdy jsem se nedostala žádným testem jinam).
Sebe samu bych popsala jako trhlou, línou a s obskurními zájmy.
Mou nejpodivnější zálibou je hledání bizárků na mudlonetu.
Mým největším hradním snem je vlastnit honosné sídlo v GD!
Hadí král je nejlepší časopis, protože je zmijozelský!

Saiph Lacaille: A to je vše. – spokojeně kývne – Zakončíme to stejně jako předchozí drobnohledy – poslední otázkou. Máte nějaké moudro nebo poselství pro všechny, kteří čtou Hadího krále?

Veronica Narcissa Williamsová: Nezapomeňte si svůj pobyt na hradě užít, mějte se rádi a vězte, že tak skvělý časopis se nepíše sám – srpeček či dva určitě famózní redaktory podpoří ve vydávání dalších skvělých článků!

To byla Veronica Narcissa Williamsová, žena mnoha talentů, krotitelka veškerého zeleného studentstva a soutěžní maniačka. Bývalá bodohrotička, která je pro kolej i hrad přínosem a která svou cestu dláždí kreativitou a novými postupy. Pro každého má vždy vlídné slovo a její proslulost dlouhými proslovy je vyhlášená. Ale na každé její slovo stojí za to si počkat – tento rozhovor je toho důkazem!

Nakonec nezbývá než madam kolejní popřát, aby jí ze zmijozelské bandy nevypadaly vlasy a aby si svůj pobyt na hradě i nadále užívala.

Pro Hadího krále
Saiph Lacaille

3 komentáře

  1. Veronica Narcissa Williamsová
    3. 3. 2021 (01:08)

    Jé, ty přiložené fotografie mi přináší tolik vzpomínek, díky moc! ♥
    Akorát to vypadá, že na bývalou kolejní házím jen špínu! 😀 Přitom si myslím, že každý zmijozelský ředitel koleji něco dobrého přinesl – otázky, co mohl kdo udělat lépe, jsou celkem passé. Co bylo, bylo, my už na to můžeme jen vzpomínat.

  2. Christina Meadows
    3. 3. 2021 (03:42)

    madam Verčo a Saiph, rozhovor se vám moc povedl, je opravdu čtivý a v některých částech i neuvěřitelně vtipný! 😀 už teď se těším na další nové soutěže! 😊

  3. Enselis Ismenia
    3. 3. 2021 (10:15)

    Úžasný rozhovor, pro mě jako nováčka velmi příjemné počtení o tom, jak to „tam nahoře“ funguje a člověk nahlédne i trochu do minulosti, když už u toho nemohl být a zažít ty změny 🙂

Komentáře jsou uzavřeny.