Na Aidahainu se mi podařilo objevit deník jisté dobrodružky. Je to stará a zašlá knížečka a písmo v ní se špatně luští, nicméně je k přečtení.
(Pokračování textu…)
Ano, už to tak bude. Dnes (není to ani pět minut) jsem navštívila starý kumbál, abych si popřemýšlela v klidu a uviděla v zrcadle otvor, kterým prosvýtala nějaká neznámá země. Ona úžasná a opěvovaná země přízraků, neboli ostrov Aidahain.
(Pokračování textu…)
Stres, dlouhé přípravy, ale také radost z potlesku a štěstí v zákulisí.. Tak nějak to vypadalo na KouzlOscaru,který proběhl v posledních dnech.(Pokračování textu…)
Stejně jako loni tak i letos (ano, nejspíše nám tu počíná nová tradice) jsme mohli sledovat a zúčastnit se Čaropřehlídky. Toto módní klání nemá na naší škole obdoby a je proto přijímáno s nadšením. (Pokračování textu…)
Ano ano, už je to zase tady. Hadí král má opět nové stránky a opět začíná od začátku. Tentokráte se nám to povede! Ano, já tomu věřím!
(Pokračování textu…)
Země přízraků, kdo by o ní neslyšel. Tajuplné zkazky vyprávějící se šeptem po nocích u krbů. Děsuplné historky u kterých vstávají vlasy hrůzou. A přesto se tam lidé rádi vracejí. Možná budeme i my letos mít tu možnost.
(Pokračování textu…)
Podle mě je umění obléct se tak, aby to splňovalo podmínky soutěže. Obléct se vkusně nevkusně je až nadlidský výkon. Obzvlášť když porota a hrad celkově má většinou jiný vkus než vy.(Pokračování textu…)