Losos vypráví VI. – Problém

14. 4. 2011 Kristie Smithová 2
Pokračování Dneska jsem vůbec nespala, vlastně ani jedna  holek. V chlapeckých ložnicích totiž spal i nějaký profesor, který chtěl klukům zamezit v tom, aby po nocích hráli Řachavého Petra. Ale řeknu vám, Řachavý Petr vydá mnohem méně hluku, než nějaký chrápající profesor. Všechny jsme hledaly po svých kufrech alespoň nějaké šminky, po kterých by nebyly kruhy pod očima tolik vidět, ale Protiva nám všechno sebral a rozmáčel v Dívčí umývárně a Uršula hlasitě nadávala. Tak jsme potichu vyklouzly z ložnic brzy ráno a nenápadně se šouraly do síně, abychom si ukořistily nějaké jídlo a hlavně proto, aby nás nikdo neviděl v tak nehorázně nevyspalém a neslušivém stavu. Z Velké síně jsme si nesly tři džbány plné teplého kakaa, Nicol ukořistila tác plný topinek, Connie dva talíře palačinek s marmeládou,  Evelina mísu míchaných vajíček a džbán čerstvého pomerančového džusu. To vše jsme  vítězoslavně položily na stolek v ložnici a měli jsme velké štěstí, že nám skřítkové donesli nějaké skleničky, talíře a příbory. Snídani jsme do sebe doslova naházely jedna dvě a zase jsme se natáhla na postele a přemýšlely nahlas, jak asi ukořistíme oběd bez povšimnutí. Měly jsme neskutečné štěstí, protože jsme přemluvily ty samé skřítky, aby nám oběd donesli. Po tom, co jsem si pochutnala na hranolkách s kečupem, Safira na smaženém sýru, vtrhl do ložnice tucet holek,které vypadaly stejně jako my- lososově. Byly to další novačky. Seznámily jsme se celkem rychle a také jsme se skamarádily. Když si však chtěly nově příchozí holky odpočinout po cestě, zpoza zdi se ozvalo hlasité chrápání. My, které jsme to poslouchaly už podruhé jsme se naštvaly a začaly bušit do zdi. Bylo nám to však prd platné, poněvadž zdi byly kamenné, jen jsme si zbytečně otloukly naše malé ručky. Takhle to bylo po tři dny, tři..vlastně čtyři dny jsme všechny nespaly, až nakonec pátou noc..ticho. Jen někde venku v Zakázaném lese vyje vlk. Hned na to za námi přišla na návštěvu nějaká studentka, Nicolette Marique Leroy. Začala nám vyprávět o zařazování, kolejích a hlavně o té její, o Havraspáru. Když jsme si všechny lehly na postele a poslouchaly vyprávění jako pohádku na dobrou noc, tak mi to docvaklo. "No a náš pan kolejní je vlkodlak, ale nebojte, nic vám neudělá, bere lektvar " ujišťovala nás. "A není náhodou dneska úplněk?" zeptala jsem se nenápadně. "Je" rychle přitakala Silvia, která měla postel skoro u okna a snažila se pochopit, kam tím mířím. "A nemyslíte, že je ve vedlejších ložnicích nějaký klid?" navázala na mou myšlenku Rosalie, přiložila na zeď skleničku a horlivě poslouchala. Brianag a Leroy jí napodobily a také špicovaly uši. Za zdí se ozývalo tiché šuškání, které by si chlapci v přítomnosti profesora určitě nedovolili. Yasmin napadlo podívat se z okna, když tak učinila, tak hlasitě zapištěla a udělala několik kroků zpět. Všechny jsme se okamžitě nahrnuly k oknům a očima hledaly něco, čeho se Yasmin lekla. Po chvíli jsem uviděla svítící oči a slyšela slabé vrčení. "Ty, Nicolette, není to ten váš kolejní?" zeptala se Jane a gestem ukázala Nicolette, aby se šla podívat. Nicolette vytasila hůlku a kouzlem Lumos si posvítila do míst, kde byly oči. "Sire?" nejistě se zeptala. "Sýýýýr? A je to ementáál?!" všechny jsme otočily hlavu ke dveřím, kde jsme slyšely hlas. "Zalez Lamo, sejra máš v kolejce" utrousila Nicolette a prudce se otočila, protože právě slyšela vrčení. Najednou jsme ve světle uviděli roztomilého vlka, který ocasem zametá zem. Esperanza se začala přehrabovat ve svých věcech a když našla gumový míček, tak se bez váhání napřáhla a hodila ho. "Aport!" zazubila se při házení. Vlk se kupodivu za míčkem rozběhl a cobydup byl zpátky. "Tak to bude určitě pan kolejní" zakřenila se Nicolette. Když jsme slyšely, že vlk peláší zpátky, tak jsme se znovu seběhly u oken. Mezitím se však něco stalo a místo aby přiběhl vlk a míčkem v puse, tak přikráčel profesor Werewolf a v ruce třímal Esperanzin míček. "Jaktože ještě nespíte?! Copak nevíte kolik je hodin?" začal se profesor rozčilovat. "Víme, víme. Ale jen si říkáme, že je takový pěkný úplněk" řekla jsem, holky začaly horlivě přikyvovat a já se letmo podívala na hodiny. "To je" zašklebil se Nicolettin kolejní "Tak alou do postele, nebo na vás taky pošlu někoho, aby hlídal, jestli chodíte včas spát. Dobrou noc" letmo nám zamával  a odkráčel kamsi do lesa. Když jsme si všimly, že už je zase skoro ráno, tak jsme rychle lehly do postelí, abychom zase nevypadaly tak, jako včera. Ale ještě chvíli jsme se smály, protože jsme si byly na sto procent jisté, že ten vlk, kterému Esperanza hodila míček, byl pan profesor Werewolf.

TO BE CONTINUED

Kolejní soutěž – díla

12. 4. 2011 Kristie Smithová 3
V téhle vnitrokolejní soutěži měli soutěžící vyjádřit svůj vztah ke Zmijozelu a měli pracovat ve dvojicích.  Tady můžete vidět výsledky jejich práce:

1. Ralf Henrik a Henrik Leens

2. Tydynka Flyová a Elanis Aelana Roselfová

3. NaSaŠí Jackson a Cindy Miss

Když jsem byla malá,  často jen tak snívala. S motýly si hrála, do školy jsem nechtěla. Ten motýl mi pak uletěl! Takový krásný, zelený… A v tom jsem si vzpomněla, co naši tuhle říkali. Ta zelená… jak to bylo? Ta čistokrevná kolej. Tam bych chtěla ze všech nejvíc, doufám, že mě tam zvolej. A přišel den, kdy stalo se, že motýly opustit jsem musela. Najednou plna očekávání se do hogwarts.cz vydala. Ve vé-esce čtyři stoly, jen jeden mi pad do oka. Obdivuji krásy školy, všichni mě mají za cvoka. Jdu kolem červených, těch nafoukanců, nesnáším jejich pohledy.  Ani modří a žlutí mé sympatie nemají, ale neberu na ně ohledy. Mé srdce však zabušilo, když zelené jsem potkala. Ještě ale vůbec netušilo, že fakt bych se tam dostala. Když klobouk řekl: „Zmijozel!“ Já přes slzy neviděla. Zprava se ozval jásavý křik, já poslepu se ke stolu přidala. Dlouho jsem se radovala, oslavy si užila. Soutěže vyplňovala, učení se šprtila. Však se to i vyplatilo, už jsme druzí v poháru! Pak nás žlutí předehnali, čelili jsme nadšenému zložáru. Ať jsme čtvrtí nebo první, Zmijozel je nejlepší! Kdo jsem vejde, neodejde, moc se mu tu zalíbí… Začínám být závislákem, kvůli partě háďátek. Vím, že když už jednou jsem tu, nevrátím se nazpátek. Až se stanu profesorkou, bude se mi stýskati. Budu chtít zelenou býti syčení zas získati. Však až jednou konečně fialový hábit obléknu, budu to nést statečně, kouzlu moci nepodlehnu! Jen Zmijozel mi vždycky bude mou matkou nejmilejší. Naň vždy budu vzpomínati s myšlenkou nejskvělejší.. 4. Jean Moliacová a Barbara Arianne Lecter

5. Cassandra Aurora Nott a Maxmilian Addams

6. Kate Jordon a Lucia New Asi tak před půl rokem hodily jsme na net okem. Byla tam zajímavá věc, Hogwarts tam byly, to věz. Když tu nás napadlo, využít to lákadlo. Dopis jsme tam poslaly a dál jsme jen čekaly. Furt jsme sem jen nahlížely, na zelené pomýšlely. Guesti jsme byly jen, ale co, už čert to vem! I když jenom na chvíli, před branami jsme se potily. Když tu přišli emaily, že nás k sobě přijali. Jen to Moudrý klobouk nás, zařadil sem mezi vás. Když jsme se to dozvěděly, radostí jsme jen pištěly. Letěly jsme do kolejky a hned byly z nás pilné včelky. Mezi vámi rády jsme, chodíme sem nocí dnem. Není tady nikdo z vás, kdo by nám chtěl zlomit vaz. O Zmijáku si myslíme, že se do něj hodíme. Pro zelené i umřeme, jen když s vámi tu budeme. Rodinou jste pro nás až, každý z vás i papaláš. Stalo se to závislostí, kdo to nezná, není z kostí. Tady mezi vámi, svými, hrdostí se dmou nám síly. U vás jedinečné přijdem si a to se v jiných kolejích nenosí. Všichni jste tu přátelé, pro háďata i nesmělé. Zmijozel je pro nás všechny, dívky, hochy, malý, velký! A proto tu dnes pějem jen, VIVAT SLYTHERIN! TEN JE NEJ! 7. Amaya Claire Incantatrice a Aerith Rigel Od první chvíle, co mi bylo dovoleno vstoupit do hradu jsem všude okolo prohlašovala, že se chci dostat do Zmijozelu. Knihy i filmy J.K. Rowlingové znám téměř nazpaměť (dobré tři roky zpátky jsem uměla odříkat první stránku první knížky a hrozně ráda jsem se s tím všude chlubila), přestože mi spolu s časem paměť oslabuje a občas úplně zapomenu nějakou postavu či událost. Jak mám příběh zažitý, mám zdokumentované pochopitelně i charakteristiky postav a nemusím dlouho uvažovat nad tím, že má vlastní osobnost se rovná nejvíce postavám ze Zmijozelu. Zmijozel je sice představován jako záporná kolej, kde jsou všichni zlí, ale - upřímně - přesně taková jsem já. Jsem cynik a nezajímá mě nic víc než já a můj vlastní úspěch. Víte, sice nemám hady zrovna dvakrát ráda, ale člověk se musí občas obětovat. Na Hogwarts jsem sice teprve od začátku tohoto školního roku (Léto 2011), ale už jsem stačila zjistit o čem všem to tady je a pochopila jsem, že si člověk musí ke své koleji vytvořit vztah a najít si v ní přátele, jinak je ztracen. Snažím se získat pro naši kolej co nejvíce bodů, ať už z výuky nebo soutěží. Jsme všichni jeden tým a musíme stát při sobě a i přes to, že se někdo neobjevuje denně ve VS nebo na kolejním pokecu, nemůžeme ho zatracovat, pořád je jeden z nás. Z nás, kteří společně získáme na konci roku pohár. Věřím tomu :)

------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Soutěžící se snažili, nemyslíte? Všechna díla jsou moc pěkná a porota to neměla zrovna lehké, když musela spravedlivě udělit body. Každopádně je ohodnoceno a vy se můžete těšit na další kolo a nové příspěvky :)

(Pro plnou velikost obrázků *klik*)

Zmijozel trénuje

7. 4. 2011 Kristie Smithová 2
Aneb jak si vedem s Džín Jak jste jistě stihli zaregistrovat, tak novou Zmijozelskou kapitánkou famfrpálového družstva se stala Jean Moliacová. Na trénink jsem sice dorazila později, ale dokážu si představit, co se tam dělo za tu hodinu, co jsem tam nebyla. To by bylo samé a dej si sto kliků a padesát sklapovaček a dvacet dřepů a jestli mi hned po tom co sedneš na koště padneš, tak tu nemáš co dělat :D. Naštěstí když jsem přišla, tak nikdo tak ztrápeně nevypadal, nebo se to snažil nedávat najevo, tak jsem usoudila, že příští trénink se asi dostavím včas. S koštětem v ruce přišlo trénovat také pár nováčků, za což jsme určitě rádi. Teď si všichni procvičujeme prsty, abychom v nich neměli klikací tiky, po tréninku se totiž reflexy projevují :D. Tady se můžete podívat, že střelkyně se do toho opravdu opřely a nasázely do obručí protivníka hodně gólů:

A ještě jedna věc..máme drsné odrážečky! Nevěříte? A stačí vám jako důkaz to, že shazujeme i vlastní řady? To by pak pro nás nějaký ten havran, lev, nebo jezevec neměl být problém!

Nakonec přidám ještě perličku. Tydynkasi myslela, že to neukliká se zelenou kebulí. Ale Tydy, vždyť máš takovou zdravou barvu! Nejen, že je zelená zdravá barva, ale Jean Moliacováse prozatím projevila jako dobrá kapitánka. Trochu opožděné zasílání košťat, helmy a chráničů..no prostě výbavy  se ještě daá odpustit. Tak uvidíme, jak se osvědčí na příštím tréninku. PS(dodatek pro Jean): Opovaž se nám tu rozcvičku dát! :D Pro Hadího krále, uklikaná Kristie Smithová

Elizabeth Lextrová: „Prefektování mi docela chybí“

20. 3. 2011 Kristie Smithová 2
Jistě už všichni víte, že Elizabeth Lextrová  Elizabeth Lextrová Elizabeth Lextrová se zřekla prefektského odznaku a odebrala se do fialového pláště, kolejku vyměnila za sborovnu. A víte taky,že už má titul a kouzlo? Jednou takhle těsně před půlnocí se doplazím do Véesky a co tam nevidím! Slečnu ElizabetLextrovou spolu se slečnou Petulou Laskavou, p.p. Matthewem Whitecrowem, p.p. Georgem McBravem, p. Samaelem Raukowiczem, sl. Elerin Portmenovou a p.p. Midarem Kilahimem. No, prostě tam bylo móóc a moc fialových. A teď se všichni najednou začali dohadovat, když slečna Elíza prohlásila, že má titul. Jen se podívejte sami:

Z Velké síně se stalo květinářství, ale co, to na Příčné ulici musí mít nějakou konkurenci. Pozvala jsem tedy slečnu Elizabeth ke Třem a trochu jí vyzpovídala. No, ono se tomu nedá říkat zpověď, když proti vám u stolu sedí někdo, s kým jste byli v jedné koleji a kdo vám dennodenně říkal, že se byste mohli udělat pár soutěží. Nakonec jsem se ze zlozvyku tykání vymanila a vám přináším rozhovor: 

Kristie: Takže, jak hodnotíte fialový plášť? Myslíte si, že být studentem je mnohem lepší, nebo naopak? 

sl. Elizabeth: Fialová se mi líbí. Je toho tolik, co můžu a zároveň tolik, co UŽ nemůžu. Líbí se mi vykání od studentů, přeci jen, když Vás oslovují "slečno", je to takové... milé ;D Můžu přispět taky k bodování tím, že můžu vypsat soutěže nebo semináře. Můžu se schovávat pod neviditelným pláštěm. Awesome! Naplňuje mě to :)

Kristie: To by se mi taky líbilo :D Cítíte se lépe, když už se vám na hlavu nesypou prefektské povinnosti?

sl. Elizabeth:No, prefektování mi docela chybí. Víte, představa, že máte tu moc někoho vykopnout do jezera hlubokého a ledového. Krásná myšlenka.Chybí mi ale i dohadování se ve Studentské radě, objednávky kolejních předmětů - sice to občas bylo na zabití, protože jsem to prostě nestíhala, nebo se to na mě sesypalo. Ano, prefektování je trochu kámen úrazu :)

Kristie: Nedávno jste dostala i první titul a s ním nové kouzlo, mimochodem ještě jednou děkuji za kytičku. Ale kolegové se vám nemile posmívali, když zjistili, že titul máte, ale kouzlo ne. To se potom vzápětí objevilo, máte z nového kouzla radost?

sl. Elizabeth: Ehm, ano, jisté problémy byly, sova jaksi zapomněla dodat kouzlo, ale nakonec mi přistálo v rukou a já začla nadšeně kouzlit. Je to úžasné, sice kytkou nikoho neumlčím, ale mám dostatek potravy na celý den. A už se těším na další titul :D

Kristie: - ňuchňá kytku - Jaké to vlastně je, když opravujete zadání soutěže tomu, kdo s vámi byl ještě přednedávnem v jedné koleji a vy musíte být neutrální..hodnotit spravedlivě a nikomu nenadržovat?

sl. Elizabeth: No, někteří si myslí, že je to těžké. Teda spíš protekční. Přeci jen, znáte polovinu koleje a někteří jedinci si budou myslet, že budete nadržovat těm a oněm. Ale opak je pravdou. Vemte si, že mě posílá nejvíc soutěží jiná kolej než ta, ze které jsem vzešla :D Já hodnotím spíše originalitu, vtip a nějaké pojetí, které tomu dotyčný dal. A chápu, že někteří nekreslí zrovna nejlíp. Ano, nemůžu to srovnávat s prvotřídní kresbou, ale neberu jim to. Protože to oni mě překvapují právě vtipem a uchycením celé soutěže :)

Kristie: Já bych se třeba neudržela a nějaké ty body navíc Zmijozelu přiklepla, ale to bude možná i tím, že jsem teprve ve druhém ročníku a jsem ještě moc soutěživá. Jinak co se týče vaší funkce na PU, co vlastně budete dělat?

 sl. Elizabeth: Budu spravovat krámek :) Taková no, práce na půl úvazku :)

Kristie: A prozradila byste čtenářům který? - zazubí se, jako že vůbec netahá informace :D - 

sl. Elizabeth: Ehm, mám dojem že cetkový :D

 Kristie: Jůů, a budete vydávat slevy? :D

 sl. Elizabeth: Ne, pokud nechci přijít o místo :D

Kristie: Aha :D Tak to by bylo asi všechno, máte nějaký vzkaz pro čtenáře?

sl. Elizabeth: *FLORONDONO* čtenář

A ještě taková perlička na závěr: 

Prastaré umění sebevražedné

5. 3. 2011 Kristie Smithová 0
Kdože jsou ti sebevrazi? Čtěte dál a dozvíte se!

Podle mně jsou sebevrazi ti, co si naberou tolik předmětů, že to jen tak tak stíhají. A tak jsem prolézala naší zelenou kolejí a šmírovala v infech a dozvěděla jsem se zajímavé věci!

1. ročník

Prvnímu ročníku sebevrahů kraluje slečna Alexandra Petrova, která navštěvuje 21 předmětů! Musím říct, že na nováčka je to opravdu dost. Ale když to stíhá, tak proč ne, že. Další je NaSaŠí Jackson, která se zapsala do dvanácti tříd a v patách jí je Hugh Snackers s jedenácti předměty! Náš sebevražedný první ročník zakončují dvě slečny-Sue Carvins a Samish McKelly se sedmi navštěvovanými předměty.

2. ročník

Druhý ročník není nic moc, tam vedu já s dvaceti utracenými galeony za výuku (jsem sebevrah a jsem na to hrdá!) a hned po mně je Kate Jordon s dvanácti předměty! A jelikož chci zachovat alespoň TOP 3, tak jmenuji i  Ralfa Henrikas šesti předměty.

3. ročník

Tady snad sebevrazi vyhynuli, ale každému vyhovuje jiný počet předmětů, že ;). Nejvíc předmětů má Aerith Rigel (3), AnnaLynne Patrisha Simons (2) a Henrik Leens (2)!

4. ročník

Ve čtvrtém ročníku to už vypadá o něco lépe, než ve třetím, ale prvnímu se rovnat nemůže. Nejvíc předmětů má Lucy de Lioncourt, která se nasáčkovala do pěti tříd, na druhém místě máme Marissu Alvarado Risu se čtyřmi předměty.

5. ročník

V pátém ročníku máme naši sebevražednou žábu Barbaru Arianne Lecter, která je přihlášená na sedmnáct předmětů. Potom je Lili Smeaglová se šesti předměty.

6. ročník

Tady je největší sebevrah z celého Zmijozelu, ano, tipujete dobře je to slečna Cerridwen Lowra Antares! Ta navštěvuje 38 předmětů! Pak jsou tu dvě slečny Merrisa Newman a Wenai Lafayette se dvěma předměty.

7. ročník

Zde je to o poznání lepší. Slečny Tydynka Flyová aElanis Aelana Roselfová, jedna s 25 předměty a druhá s jednadvaceti se do toho vážně opřely. Rozšiřujicí studium A tady už se docela flákají, však na to mají tak trochu nárok. Ale soutěže dělají, to je ctí. Nejvíc předmětů mají Jean Moliacová (7), Anna Maria Salomeová (6), Sarah Eliotová (5). Celkově bych to zhodnotila tak, že mít hodně předmětů není vůbec nic špatného. Znáte přece rovnici: víc předmětů= víc bodů! Takže zelení bodovat! :))

Losos vypráví V.- První dny v Bradavicích

1. 3. 2011 Kristie Smithová 4
A losos je zpátky! Vzbudil mě nějaký podivný šramot a něco mne studilo u nohou. Když jsem se konečně vydrápala do sedu, tak mi zrovna nějaká domácí skřítka sundavala bačkůrky, které jsem si zapomněla sundat, když jsme s holkami tahaly Elen zpátky do postele. Nebyla jsem jediný sklerotik. Serafína se v posteli vyvalovala pěkně v županu. Pousmála jsem se na skřítku a pozdravila: "Ahoj." Ona zapištěla a ihned zmizela. To jsem vypadala tak děsně? Sápala jsem se k zrcadlu, abych pohlédla pravdě do tváře. Zas tak děsně jsem nevypadala, stačilo si jen rozčesat vlasy. Tak čeho se ta skřítka tak lekla? To mi zůstává záhadou. No nevadí, rychle jsem se převlékla do uniformy a vyrazila. Ani vlastně nevím, kam jsem chtěla jít. Dorazila jsem tuším do Prasinek? Jo! Tak jsem si to teda zamířila do Prasinek. No vlastně nezamířila, použila jsem letaxovou síť. Hodila jsem prášek do krbu a tam se rozhořel zelený plamen. Vstoupila do něj a vyřkla: "Prasinky, hostinec U tří košťat!" Před očima se mi zatmělo a probrala jsem se až v nějakém děsně smradlavém pajzlu. Když jsem se zvedla do něčeho jsem vrazila. Otočila jsem se, abych viděla, cože mě to tak praštilo a znovu jsem padla do mdlob. Byla to taková hnusná...chlupatá..taky smradlavá. No zkrátka prasečí hlava. Pomalu jsem zase přicházela k sobě, když tu ke mně nakráčel hostinský, cože to tu pohledávám a jestli náhodou studenti nechodí spíš ke Třem košťatům. Nehodlala jsem tam dál zůstávat, tak jsem se vyřítila ven. Řítila jsem se, ale jistěže jsem zase nevěděla kam, jak jinak. Náhle se kolem mě rozprostřela tma, až mi z toho přejel mráz po zádech a cosi za mnou se pohlo. Já však neměla tu odvahu se otočit. Na to se ozval starý, skřehotavý hlas: "Ale, ale, kdopak nám to přišel? Vítej v Ďáblově jámě." Kde?! Do Merlinových ponožek, žádnou jámu neznám a ani nechci! "Jen jdi hloubějš a hledej to, co je schováno.." ozval se znovu hlas "ale dej pozor na Ďáblovo osidlo!" Promerlina, copak v takový díře něco roste? Věděla jsem, že Ďáblovo osidlo je kouzelná rostlina, ale myslela jsem, že roste jen ve sklenících. Šla jsem teda dál, jak kázal hlas. Najednou se za mnou ozval další, mnohem temnější a mnohem tajemnější. "Hádej hádej hadači, jaké slovo se zde skrývá?" strachy se mi podlamovala kolena, až nakonec jsem zkusila uhodnout alespoň jedno písmenko: "A?" Před očima se mi najednou objevilo obrovské bílé A. A také se objevily takové linky. Víte co myslím..no jako kdybyste s mudly hráli oběšence. Hádala jsem dál, ale nedařilo se mi to. Pokaždé, když jsem řekla špatné písmeno, tak ten hlas šeptem zavelel: "Osidlo, vpřed!" Přede mnou  jsem uviděla velkou jámu, kam by se vešlo minimálně pět lidí. Když jsem zkusila hádat R, tak do mě osidlo strčilo a já spadla do jámy. Nahoře se ozýval dívčí hlas: "Uhni, nemám na to celej den!" Když si dívka chtěla spokojeně překročit jámu, ve které jsem se válela, tak místo toho nakoukla dovnitř, chytla mně za límec a vytáhla ven. "Díky" pípla jsem, když jsem znovu spatřila denní světlo. "Nemáš zač" usmála se a já si začala všímat jejího oblečení. Byla oblečená celá v červeném, tak jsem usoudila, že asi bude z Nebelvíru. "Já jsem Kris" podala jsem jí ruku po chvíli mlčení. "Těší mě, já jsem Briseis, ale všichni mi říkají Bris" stiskla mi ruku a já jsem se usmála. Společně jsme zamířily na máslový ležák ke Třem košťatům. Bris už musela brzy jít, tak jsem u košťat zůstala sama a když jsem si objednala další máslový ležák, tak se na mně Rosmerta utrhla, že studentům nenalévá. "Copak je máslový ležák alkohol?" podivila jsem se. "Ne, to není, ale medovina ano!" opáčila Rosmerta. Vtom ke stolu přicupitala osoba v zeleném hábitu, kterou jsem již znala. V ruce měla žabí skleničku a na hrudi zlaté, pěkně naleštěné zlaté péčko. Barbara! Zmijozelská primuska, to je moje záchrana! Taky, že byla. Rosmertu uklidnila, tak, že jí řekla, že jsem teprve nováček, takže se v nápojovém lístku ještě tolik neorientuji a neukazuji na nápoje s takovou jistotou jako ona. Byla jsem jí tááák vděčná, ale stihla jsem jen poděkovat, potom už jsem se musela vypařit. Dorazila jsem do dívčí nováčkovské ložnice a spatřila Safiru, která se natáhla přes mojí postel a přes postel Nicol, která jí měla hned vedle. Povzdechla jsem si a začala Safiru budit. Když dorazila ještě Evelina, tak se nám to konečně podařilo. Když jsme jí ale deportovaly do její postele, tak padla Evelina a usnula. No super, pomyslela jsem si. Dotáhla jsem jí do její postele a když jsem dorazila k té svojí, tak jsem taky vyčerpáním padla. Jo, v otrhané a zaprášené uniformě.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

Sraz 14. 2. 2011 aneb rychlosraz v Praze, o kterém nikdo nevěděl!

27. 2. 2011 Kristie Smithová 0
Aneb jak jsme přežily náš první sraz.
Zleva: Connie, Kristie, Leslee
 Jednou si takhle zase sedím v mudl škole a nudím se při angličtině. Učitelka moc zábavná nebyla a spící spolužák vedle jakbysmet. Až mi najednou začne cosi v kapse vibrovat, mobil (mluvící kost)! Vytáhnu ho a pod lavicí si rychle čtu zprávu, aby si mne učitelka nevšimla. Napsala mi Connie, dozvěděla jsem se, že je v Praze. Rychle jsem naťukala odpověď a vzápětí kontaktovala Miu Scream, Emmu Smithovou a Leslee J Smithersovou, které byly ve vedlejší učebně. Connie napadlo, že bychom si mohly dát sraz. Byla jsem pro, teď to jen oznámit zbytku kouzelnic ve vedlejší třídě. Emmanemohla, Mia také ne, ale Leslee ano. Vzápětí jsem zase ťukala další textovku pro Connie, ve které stálo, že mám čas a že by mohla i Leslee. Sraz byl ve 14: 30, pod levou zadní nohou koně na Václavském náměstí.
Leslee a Connie a naše balónky
Když mně aLeslee mudlové propustili z věčného mučení matematiky, tak jsme bleskurychle letěly do jídelny a oběd do sebe doslova naházely. Potom rychle ke skříňkám a pryč! Tak se také stalo a my již ve 13: 57 čekaly na tramvaj. Usoudily jsme, že stíháme a zpomalily tempo. Vystoupily jsme z tramvaje a před námi byla cesta metrem s přestupem. Metrem jsme cestovat uměly, to ano. Ale ten přestup byl poněkud horší. Trošku jsme bloudily, ale díky mé intuici jsme následně zvolily správnou cestu a mohly se řítit dál. K noze jsme dorazily v 14:25, tak jsme chvíli postávaly a koukaly kde co lítá. Mimochodem jsme také hledaly Connie. Už jsem jí viděla, zamávala jsem. Zamávala taky. Když už přišla až k nám, tak jsme se pozdravily. Mlčení prolomila Connie, která se zeptala, co budeme dělat. Navrhla jsem, že se nejdřív můžeme projít, tak jsme šly po náměstí dolů. Chvíli jsme diskutovaly kam jít. Návrhy padaly nejrůznější: KFC, McDonald, nějaká kavárna, nebo obchůzka po obchodech. Mně to bylo vlastně jedno a holky si odhlasovaly, že chtějí k MacDonaldovi. Taky jsme tedy šly, koupily si něco na zub, abychom nevypadaly divně, když kolem nás všichni něco jedí a pijí. Usadily jsme se ke stolu, pomalu přežvykovaly svoje hamburgery a povídaly si (jistě, že ne s plnou pusou! Jsme přeci slušně vychované čarodějky). Po chvíli jsme se zase vydaly do zimy. Daly jsme se na výpravu mudlovskými obchody. Po chvíli jsme došly do jednoho, který se jmenoval "New Yorker" a hledaly v něm nějaký pěkný hábit. Představte si, žádný tam neměli!!!
Nákupní galerie Myslbek
Transparent (ne, pusu jsme nikomu  dávat nemusely)
Po chvíli, co jsme se vzpamatovaly ze šoku, že mudlové neuznávají hábity jsme se znechuceně zase vypravily ven. Vešly jsme do jakési nákupní galerie, která nesla název "Myslbek." Chvíli jsme se rozhlížely a růžová srdíčka zavěšená na stropě nám připomněla, že je vlastně Valentýn. Vtom k nám přiskočil jakýsi mudla, že prý jestli se nechceme vyfotit ve valentýnském srdci z balónků. Vysvětlil nám, že pokud nechceme, aby to vypadalo divně, že budeme na fotce tři holky, že tam na to mají i modely. Ukázal na sebe a na stejně oblečeného kolegu opodál. Já jsem fotku rázně odmítala, Connie taktéž, ale Leslee nic neříkala. Přeměřovala si mudlu pohledem a jakmile šel nabádat k focení někoho jiného, když jsme ho my odmítly, tak Leslee prohlásila, že je pěkný. A že by se s ním klidně šla vyfotit, ale protože se styděla, tak já jako studentka druhého ročníku jsem jí k tomu dokopala. Dostaly jsme i balónky plněné héliem.
Výsledná klíčenka
Z galerie jsme odcházely spokojené, Leslee se ještě trochu červenala a v ruce třímala svou klíčenku a balónek. Já a Connie jsme balónek měly taktéž. Bylo už docela pozdě, tak jsme se vypravily směrem k metru. Před vchodem do metra se mi podařilo balónek rozvázat, dýchnout si hélia a holky mě nábádaly k tomu, abych řekla větu: "Zmijozel je nejlepší!" Neváhala jsem a řekla to. Ještě jsem dodala: "Nebelvír je fuj." Ale to jen tak, mezikolejní rivalita být musí, ne? Nakonec jsme ještě udělaly společnou fotku a zmizely zpátky ke svým mudlům domů. Předtím jsme se však ještě domluvily, že o srazu poreferujeme do Hadího krále, protože zelených bylo víc a Conniese nechtěl psát článek (jak je vidět, já se k tomu taky dokopávala pěkně dlouho :D).

Perličky

10. 2. 2011 Kristie Smithová 11
Aneb co z nás vypadlo podruhé Zmrznout, nezmrznout, profesor, neprofesor. Toť otázka!

Profesor Whitecrow zmrzl.

Kristie Smithová > Ale on to není profesor! :D Matthew Whitecrow> Midare já tě zabiju! Sharlotte la Libretëa > - přidává se k Smithové - muhahaha! Opakujeme informaci : profesor Whitecrow zmrzl.  Kristie Smithová > Ale on to není profesor sakráá! :DD Kim Sarah Reevesová > - dívá na zmrzlého profesora a přemýšlí jestli by se to nemělo někam hlásit - Elízo, osvěžovač vzduchu je Brise, ne Bris! :D Elizabeth Lextrová > ty tam! pojď sem - ukazuje na tu divnou červenou se jménem jako osvěžovač vzduchu -   Briseis Kouzelná > jakej osvěžovač?! - nabobtná - :D Závěrečná slavnost a slečna průvodkyně perlí! John Werewolf> Ještě bych ale poprosil slečnu Sarah, aby si oblékla kalhoty a nepromenádovala se tu polonahá, děkuji. :) Majdule Hafila > Werewolfe, ty cune, mas vyhlasovat a ne koukat na nohy studentkam! Linn Rose Lairová > zabte se navzájem..a bude klid Kristie Smithová > xDDDDD Tydynka Flyová > :D Brianag Mac Coileáin > :DDD Nicholas McElen > :D Adanedhel Bloom> tak Hafila se asi neumístí... :D Já nevěděla, že máme na škole i studenty z Anglie. Peter Sviter > The Legend! Emma Smithová> p. Matte, jak se máte a kdo je Svétr ? Matthew Whitecrow> sl Emma: To nevím, ale jistě je moc milý a přátelský. A snad se brzy naučí i česky :D Raději bez komentáře :D Matthew Whitecrow > sl Oresta: No vidíte! Udržíte-li současný trend rozvoje vašich znalostí, budete za chvíli moudrá jako pan Midar :D Oresta Vianueva > p.p. Matte, nevím, zda se mám urazit a brát si to osobně nebo ne :D

A oslavujte, naučila jsem se kouzlo *PRINTSCREEN!* :D

Schody přestaly zlobit. Ale pořád se ne a ne trefit do správných dveří!

Že by zaměstnanci naší školy dostávali tučný plat? Já jen tak, že ho nechtějí zvýšit.

Na nádherné obrazy pozor!

Ano slečno Niam, to byste opravdu měla :D 

Neberte to jako barvismus. O tohle se nešlo nepodělit :D

   

A na další perličky se můžete těšit příště. Dneska toho bylo dost :)

Stejná jména? Aneb každodenní normálka

6. 2. 2011 Kristie Smithová 9
Souhlasíte? A nebo ne? Chcete vědět proč to ty dotyčné tak štve? Čtěte dál! Smith, Smithová, Alex, Angel, Angela, Angelica, Ann, Anna, Annie a další. Vybrala jsem jen ta jména, co mne napadly jako první, ale neštve vás to, už taky? Na každém rohu na vás vykoukne Emma, nebo Ema, každou chvíli do vás vrazí nějaká Jane a oběd vám sebere David? Nemyslíte, že by se mělo zavést nějaké pravidlo jako třeba třikrát a dost? Jak jsem koukala do seznamu osob, tak jmenovkyň a jmenovců tu mám dost, alespoň podle příjmení:

1. Emma Smithová

2. Selena Enail Smithová

3. Emily Smith

4. Lucas Season Smith

5. Petronie Smith

Když ještě započítám bývalého mrzimorského studenta, který se jmenoval Ava Jo Smith, tak to máme šest, vlastně sedm, ještě já. Už včera jsem navrhla Lucasovi, že bychom si mohli zahrát na pana a paní Smithovi, začali jsme, ale po chvíli jsme se vraždit přestali, protože to bylo stejně na houby. Ale teď vážně, ruku na srdce, už teď mne s Emmou profesoři ve Velké síni rozlišují oslovením: slečno KSmithová a slečno ESmithová. Ne, že by mi to vadilo, ale co bude dál? Nepochybuji, že jeden, nebo jedna z nás bude smazán/a, či zmražen/a, ale při příští registraci přibude minimálně jeden nový Smith, či Smithovka. Co s tím?

To opravdu netuším. Ale teď několik vyjádření k tématu od obyvatel hradu: 

Jako první jsem se zeptala naší zelené primusky Barbary Arianne Lecter. Osoba se stejným příjmení jako ona se jmenuje Magnólie LecterVíš, abych pravdu řekla, téhle slečny jsem si všimla už ve chvíli, kdy se pouze hlásila mezi nováčky, kteří mohli či nemuseli být přijatí.

Už v tu chvíli jsem věděla, že je něco špatně, neboť tuto slečnu neznám a jsem si jistá, že pokud by byla z naší linie Lecterů, protože to bych jí musela znát. Občas se mi zdá, že nováčci často ani nevědí, jak se jmenují, a tak ze zoufalství píší na přihlášky jména studentů, která zahlédnou na hradě, aby měli jistotu, že budou přijati, nebo dokonce že se dostanou do té či oné koleje. Tím samozřejmě nechci říct, že to udělala i výše jmenovaná béžová dívka. Jen bych chtěl vzkázat: Víc originality! Bude líp mně i Vám! Dále jsem se otázala slečny Emmy Violet Wang, její jmenovkyně myslím netřeba zmiňovat: No tak Emma je docela obvyklé jméno,takže nemám ani právo na to,aby mi to vadilo. Sice je fakt,že tady v kouzelnickém světě se jména opakují jen málo,ale co nadělám. -usměje se-  Jelikož jsem nemohla sehnat nikoho červeného, tak jsem se dotázala Esperanzy Milagrosy, která má na hradě jmenovkyni Esperanzu Luisanu Morganno ano, přiznám to,už od první chvíle, co jsem to jméno viděla, mi to vadí -usměje se- Alespoň, že neskončila u nás v Nebelvíru, ale prostě stejně a doufám, že Esperanz už více nebude -mrkne-   Poté jsem sovu vystrkala ze sovince směrem k Esperanze Luisaně Morgan, která má na hradě již výše zmíněnou jmenovkyni Esperanzu Milagrosu:  Ano...zahlédla jsem ji...nevadí mi to...akorát mi včera psala na krb tušim Ellka a řekla že mě někdo shání ve VS. Když jsem tam přišla tak sem se dozvěděla že to bylo na Esperanzu z Nebelvíru -zasměje se-  Nevadí mi to...je to zabavné -úsměv-  A závěr? No, myslím si, žeBarbto vystihla. "Víc originality" by vážně bodlo! No, tak se uvidí, zda si tohle přečtou rodiče budoucích bradavických studentů a studentek a dají jim nějaké jiné, neobvyklejší jméno.

Skandál: Nimrandir Elenére- konec oblíbenosti?

31. 1. 2011 Kristie Smithová 21
Pan ředitel si totálně pokazil pověst, čím? Ti co byli na slavnosti to jistě ví, kdo ne, ať si přečte tenhle článek! Byl večer, Velká síň byla přeplněná studenty, všechno probíhalo hladce a ceny jen létaly k jejich novým majitelům a majitelkám. Když tu to přišlo. Měl se vyhlašovat největší snaživec roku. Všem bylo jasné, že to bude slečna Wenai Lafayette, která v průběhu školního roku nasbírala 11 856 bodů. Ale..ALE! Pan ředitel předal cenu největšího snaživce rivalce Wenai, Jane Mooren a Wenai ze soutěže vyloučil, no nenaštvalo by vás to? Když přemýšlím, jak dlouho Wenai psala úkoly, ještě do toho stíhala Hadího krále a občas se zjevila ve Velké síni, tak musím konstatovat, že tohle je opravdu hnus! Pan ředitel to odůvodnil tak, že prý Wenai nedělala úkoly sama, že prý je dělala určitá skupina lidí. Což Wenai okamžitě popřela a osazenstvo Velké síně se začalo bouřit. Padaly výkřiky jako: "Cože?" "To má být vtip?" a podobně. Ne, vtip to opravdu nebyl. Pan ředitel to myslel vážně. Teď se, ale už doslova celá síň bouřila, až na hlouček červených, kteří gratulovali Jane. Všichni se začali dovolávat vysvětlení, nejen zelení a fialoví, ale i modří a žlutí. Dokonce i pár červených, kteří zrovna negratulovali Jane. Pan ředitel však položil Wenai otázku: "Opravdu jste to všechno dělala sama?" Wenai odpověděla a nejen to, přísahala dokonce na samotného Salazara! Pan ředitel se na chvíli zamyslel a začal všechny ignorovat. Řešení hodné ředitele Bradavické školy, nemyslíte? Opravdu mně to přestávalo bavit, tak jsem se naštvala a šla před profesorský stůl, stoupla si před pana ředitele a dožadovala se nějakých důkazů. Bylo mi úplně jedno, že jsem prvňačka, ale na spravedlnost má snad právo každý, ne? I přesto jsem byla ignorována a pan Nimrandir Elenére si pokračoval ve vyhlašování, jako by se nic nestalo. Co ho vedlo k tomuto řešení? To je ve hvězdách. Ale je to snad náhoda, že je to ZASE Zmijozel? Všichni jsme si mysleli, že aférou s naším bývalým kolejním to skončilo, ale šeredně jsme se spletli! Co znamenají ty famfrpálové zápasy, které jsme prohrávali o deset bodů? Co znamenalo to, že si Jane Mooren po ukončení zápisu mohla zapsat ještě pár předmětů? To se vedení školy snaží Zmijozel vážně zrušit? My se nedáme, klidně si nás zrušte, ale my prostě budeme otravovat, dokud se nám nedostane vysvětlení, nebo spravedlnosti. Tady, už je vyjádření k věci od pár obyvatelů hradu: Melánie Hale- Jakmile jsem slyšela vyjádření pana ředitele, nemohla jsem uvěřit svým očím. Nejdříve jsem si myslela, že se jedná o nějaký fake, ale po strhujícím skandálu a tom, že byly Zmijozelu odečteny body, jsem poznala, že to pan ředitel myslí vážně. Osobně si myslím, že je Wenai nevinná, jelikož nebyly zatím nalezeny žádné důkazy. Dokud nebudou důkazy, stojím za Wenai. Samantha Ulvenová- Já bych chtěla hlavně vidět důkazy. Snad žijeme v moderní společnosti, kde platí, že dokud nebyl někdo odsouzen, tak je nevinný. A podle mě nikdo nemůže být odsouzen bez důkazů. Bez podání vysvětlení a důkazů považuji Wenai za nevinnou a neprávem obviněnou. Někde jsem zaslechla, že důkaz je, že se přihlašovala i z jiné IP, ale kdo se nepřihlašuje? Já sama se přihlašuji z domu, z mého noťasu, od přítele, ze školy, z kolejí a kdoví odkud ještě. Takže tohle podle mě neplatí. Až uvidím nějaký platný důkaz a mluví se, že jich je spousty, tak pak tomu uvěřím. Zatím je mi to velice líto a jsem smutná, jak to muselo dopadnout a jak to na škole nyní vypadá...

Innela CraenováPodle mě měl ředitel určitě důkazy na to, aby to udělal. Podle toho, co jsem slyšela z důvěryhodných zdrojů, měl na to plné právo. Nechci tu odsuzovat kolej Zmijozel či naopak pozvedávat ostatní, ale pokud jsou důkazy pravdivé (což asi jsou), měl ředitel plné právo tak rozhodnout.

Tydynka Flyová-Myslím, že je to zbytečně vyhrocený a dělá se z toho víc než by mělo. Asi se to nemělo napoprvé ohlásit na oslavě ke konci školního roku. Jane si asi svou výhru moc neužila, nemluvě o tom, že do konce večera se nikdo moc nesoustředil +usměje se+

Mintaka Orionis- Musím říct, že jsem byla danou záležitostí velmi překvapena a zaskočena. A docela mě mrzí, že to pokazilo celou slavnost, která se mi do té doby celkem líbila. Hlavně mě mrzí, že celá věc nebyla lépe vysvětlena, takto opět zanechává více otazníků než je zdrávo... A díky tomu mohou bujet nejrůznější spekulace, což podle mě dobře není.

Tak to vidíte, no není to smutné? Dospělí kouzelníci se chovají, jako malé děti. Nyní bych ráda citovala výrok zmijozelské studentky Elanis Aelany Roselfové: "A já jsem asi naivní a věřila jsem že lidé co mají moc mají i spravedlivé srdce." Něco na tom bude, nemyslíte?