Ohnivá whisky aneb čarodějnice v plamenech

29. 4. 2014 Redakce 2

Zaklínadla, létání na koštěti a míchání lektvarů v kotli. Symbol všech čarodějnic v dávné době, kdy za takové věci byly na hranicích upalovány jako příklad mocnosti mudlů. Jen málo pak zná příběh o té čarodějnici, která si svůj osud přivolala dřív, než by sama chtěla, a to kvůli své oblibě v pití a pálení ohnivé whisky, kterou ze všeho nejvíc milovala. Vraťme se tedy na úplný začátek.

To stávala na kopci v malé vesnici taková stará a místy rozpadlá usedlost, ve které prý žila stará čarodějnice, která byla věčně pod parou díky ohnivé whisky. To, že na kopci bydlí čarodějnice, věděli ve vesnici všichni, ale strach byl mnohem větší, a tak se nikdo nikdy neopovážil tam jít. Chalupa, ve které bydlela, vypadala úděsně a vždy v jedenáctou hodinu večerní se tu děly divné věci. Záblesky, výpary a ve vzduchu byla cítit omamná vůně kvalitního medu a bylinek, které se mísily v oblaku dýmu vycházejícího ze starého a rozbitého okna. Pod oknem měla čarodějnice mnoho druhů bylin a květin, které si tam pěstovala pro své účely.

Ona totiž ta čarodějnice si ráda pálila a vařila svou vlastní ohnivou whisky. Tuhle kořalku milovala ze všeho nejvíce. Časem jí však strašně vášnivě propadla. Všude visely různé byliny a předměty obsahují magii. Všude byly desítky prázdných láhví rozházených různě po místnosti, ze kterých kapaly zbytky kořalky na špinavou dřevěnou zem. Čarodějnice běhala po místnosti sem a tam. Hůlkou vážila, měřila a sekala potřebné suroviny, které házela do mohutné kolony, ve které si pálila tu svojí libůstku. Kousek od ní ležela kniha s názvem „Ohnivá whisky na mnoho způsobů“ a v ní otevřená stránka s receptem na ohnivou whisky sira Harolda Dingleho.

„Jest do kolony či kotle vmíchej zub ďasovce s kapkou jezerní vody. Za pořádného plamene přidej kůži z Hřímala a na prach rozemletý krunýř Třaskavého Skvorejše. Poté dubovou vařečkou kvrdlej sedmkrát po pravé straně a ještě dvakrát proti, aby nebylo to málo. Zakápni kapkou medu z hlubokého lesa a přidej tři chlupy Hipogryfa. Teď musíš všechno pálit a vařit 40 dlouhých nočních minut, dokud nebude kořalka oranžovou barvu míti. Až pak můžeš přidat kořen Nadouvavky, dva čerstvé listy Úponice a šťávu z Pijavic. Teď jen hůlkou namiř, poklepej a řekni: Revertur Flame Silicum.“

Čarodějnice stále házela a krájela další přísady a u toho popíjela už starší várku ohnivé whisky. Její oblečení bylo staré, špinavé a nasáklé chutí tohoto magického moku. To si takhle stará čarodějnice jednoho večera řekla: „Té kořalce dám dneska větší říz a chuť". Hůlkou začala rychle klepat do kolony. Kouzla a čáry lítaly po místnosti a narážely do lahviček, dóz a sklenic. Kolona hřměla, skřípala a vydávala pisklavé zvuky. Čarodějnice se smála a tancovala kolem kádinek. Tlak stoupal a whisky začala přes trubice protékat do zapáleného ohně. Najednou vše začalo hořet a plameny žhnuly po skleněných dózách. Oheň se začal rozšiřovat i po zemi. Čarodějnice chtěla vše kouzlem uhasit, ale místo, aby všemu pomohla, tak vše zhoršila. Najednou se celou vesnicí rozezněl mohutný výbuch a čarodějnice v plamenech začala hořet. V ohni byla s ní i celá chalupa. Co však z tohoto příběhu plyne jako ponaučení? Nedělejte nikdo nelegální ohnivou whisky a když jo, buďte dost rozumní a nepodpalte ji.

Horká linka: Otázky a odpovědi

29. 4. 2014 Redakce 4
Rady a porady jsou vždy třeba. Zvláště ve chvílích, kdy se sejdou otázky i odpovědi tak nepravděpodobné, jako právě ve speciálním vydání Hadího krále. Milá redakce, co mám dělat, když na mě pořád kouká?! Vaše Neznámá Odpověď: Milá neznámá. Když na tebe kouká, záleží na tom, co to je. Pokud je to pohledný muž, jdi do něj. Pokud je to pohledná dívka a nemáš na výběr, jdi do ní. Pokud je to cokoli jiného, zjisti, zda to má zuby. Pokud ano, utíkej. Pokud ne, nevšímej si toho.
Jsem zakoukaná do červeného sedmibojaře - co mám dělat? Studentka Zmijozelu Odpověď: V první řadě nikde nešiř svoje jméno, nebo tě ukamenuje vlastní kolej. Zadruhé, pokud jde o McCollina, smůlička. Pokud jde o toho druhého, domluvíme rande naslepo! Pošli své míry a fotografii, abychom věděli, zda to má vůbec smysl.
Schovala jsem madam Flyové k vánocům koťátko a nemůžu ho najít, co s tím? Odpověď: V žádném případě to neříkej madam Tydynce! Zabila by tě stejně tak, jako ty to koťátko!
Jak rychle hoří havran?  Anonym Odpověď:  Podle toho, jak je zapálený do práce...


Co se stane, když sním v redakci HK žábu? Odpověď: Pravděpodobně klesne počet šéfredaktorů.

Pálí vám to?

29. 4. 2014 Redakce 0
Luštěnka pro všechny zapálené luštitele.

Pro zařazení do slosování o "hodnotné ceny" je třeba poslat očíslovaný seznam slov, která se v luštěnce skrývají, a zároveň s nimi i slovní spojení, které získáte ze zvýrazněných políček. Vše zasílejte do sovince Barbary A. Lecter. Do předmětu hůvy napište "luštěnka HK". Své odpovědi můžete posílat do 10.5., kdy za přítomnosti Trevorova dozoru a zmijozelského notáře proběhne vyhodnocení a slosování. Ceny, o které se hraje: Podle rychlosti: 1. místo: 5 srpců 2. místo: 3 srpce 3. místo: 1 srpec Vylosovaní šťastlivci ze všech odpovědí: * Cukrkandlové hůlky * Sněhové koule * Dýňové bomby * Beríkovy fazolky Prémiová cena: * Smetáček na soví trus věnovaný naší skvělou Agathou Scarlet.

Našim čtenářům

18. 4. 2014 Redakce 2
Možná, že se Vám tento článek bude zdát sentimentální, Zmijozelu nevhodný a naprosto mimo hadí mísu, ale jsme si jisté, že to pochopíte, jakmile se do článku začtete. Hadí král funguje už pěknou řádku let. Někdo si jeho počátky pamatuje, někdo ne. Jsou i tací, kteří si pamatují všechny úžasné a skvělé šéfredaktorky (a ty tři ukvákaný potvory, co to vedou teď a samozřejmě jim to celkem jde!), pod jejichž rukama Hadí král vzkvétal a dostal se přesně do té podoby, ve které nyní je. Ale věřte mi, že by tady nebyl bez Vás, čtenářů. Ano, nebýt toho, že Hadího krále vůbec někdo čte, by časopis v podstatě nebyl. Jasně, je potřeba, aby bylo co číst, jak se ukázalo během letní revoluce, kdy článků bylo minimum a zachraňovaly to právě tři zmíněné ukvákané potvory,kterým to nakonec zůstalo na krku (že se vůbec do něčeho hnaly!),ale kdyby článků bylo hodně a neměl je kdo číst… tak by to byl konec pro jakýkoliv časopis a řekla bych, že ten horší, než nemít články. A díky jednomu zadání úkolu jsme si uvědomily, že by stálo za to nějak dátveřejněnajevo, jak si čtenářů vážíme (v rámci možnostía ne doslova, samozřejmě). Takže bychom chtěly za redakci žab, hadů a další zmijozelské přičinlivé havěti poděkovat těm, kdo náš časopis drží naživu, těm, kteří ho otevřou a dokonce čtou i v době krize a těm, kteří ho v rámci propagace byť jen podpalují uprostřed Velké síně skrze jeho zelený tón a humor, kterým může popíchnout i pobavit.

Někdo pálí sovy (třeba Lecterová), někdo jiný Hadího krále, záleží na lidech, ale propagace je skvělá věc. Dokud se s výtisky nepřikládá do krbu v kolejce, tak to snad nevadí. Proto jde náš dík i směrem na ty, kteří ho nejenom čtou, nebo do něj občas něco napíšou (což je samozřejmě šlechtí), ale i těm, kteří se nebojí vystoupit s tím, že vyšel nový článek a hodit ho po někom ze spolužáků, aby si ho taky přečetl. Stačí i obyčejné„čti žáby“ a každý pochopí, co se po něm chce, a minimálně se podívá, co nového v rybníčku.  A tak jsme tu. Na konci tohoto sentimentálního nicneříkajícího tentononcu vydávajícího se za článek, který vyjadřuje díky všem, kdo o Hadího krále zavadí pohledem, rukou, hůlkou, ramenem... Prostě čím si jen vymyslíte! Díky za podporu finanční, čtenářskou, propagátorskou, "hejtovací" i jinou, která o nás dává vědět. Přesně tak. I když jste jenom občasnými čtenáři nebo naopak těmi vášnivými, kterým neunikne ani článek, patří Vám náš dík, že vůbec něco takového, jako je náš geniální a dokonalý Hadí král, otevřete a začtete se do toho, co někdo z naší redakce vyrobil, vytvořil, omylem sepsal... A ať si o nás myslíte cokoliv, třeba že tenhle článek je absolutně mimo zelené smýšlení, stejně Vám patří dík za to, že jste si ho vůbec dočetli až sem.Nebo že jste ho jenom otevřeli!Takže ještě jednou děkujeme všem, kteří byli jmenováni výše.

Za redakci se rozněžnily

Žábová & LAJková

Seznamte se, Zmijozel! (Část 2.)

15. 4. 2014 Redakce 0
V prvním díle seriálu "Seznamte se, Zmijozel!" jste se mohli seznámit s původem jmen některých spolužáků ze Zmijozelu. Kdo je na řadě tentokrát? Dobrovolníci poslali pár indícií ke svým jménům a Vy si je dnes můžete prohlédnout!

NaSaŠí Jackson

(Suši)

(M. Jackson)

(Samara)

Cerridwen Lowra Antares

 (Mluví samo za sebe.)

Trevor Ztřeštěný

(Žabák Trevor)

Sivoi Joshua Tony

(Sivoi je staré staroislandské jméno, které znázorňuje moc či šopku)

(foto: Joshua Hoffine)

(Tony Stark)

John Charless Bartowski

(John Casey)

(Charles Irving Bartowski)

Abeceda Módy – B

25. 3. 2014 Redakce 0

"Ženy se ztotožní i s tou nejbláznivější módou, protože raději vypadají nově než půvabně." Axel von Ambesser "Pravá dáma nenosí šaty. Dovoluje šatům, aby byly na ní nošeny." Vivien Leighová "Bývávalo, že ženy nosívaly cosi nevýslovného... Co nosí dnes, nestojí jedním slovem za řeč." Maurice Chavalier

Zdravím vás u dalšího dílu Abecedy Módy. V dnešním dílem abecedy se stane něco téměř nevídaného. Při svých toulkách na hradě jsem neobjevila žádný model, který by mi vyrazil dech. Ani obrazně ani doslovně. Možná přeci jen tu módní kontrola má nějaký vliv a studenti se začínají mnohem lépe oblékat. V tomto díle jsem však narazila spíše na slečny a paní profesorky, které mě uchvátily svým vzhledem.

~ Barbara Arianne Lecter ~  

Slečna žába je jedna z mála slečen, která má každý model něčím okořeněný. Nikdy to není nuda ani otřelá klasika. Je to něco nového a osobitého. Stejně jako sama slečna Barbara. U slečny bych mohla vytknout snad jen nepraktické brýle, které jsou v dešti trochu zbytečné a neposednou hůlku, která se jí zamotala do pláště. Celkově model však působí pohodlně až trochu i romanticky vezmeme-li v potaz déšť a srdíčko na krku. Lebečka naopak prozařuje deštivou temnotu. Veselé kuličky celému modelu dodávají už jen pocit nadsázky a nadřazenosti. Ač tu není nic co bych na modelu mohla vyloženě pochválit, nemohu ani najít nic co by mi vyloženě vadilo. Je to zvláštní model a musím uznat, že jsi nejsem tak celkem jistá co si o něm myslet.

~ Bellatrix Nargelest ~ 

Madam Nargelest se ponořila do temnot a sáhla po zvláštním modelu. Samotné šaty se sáčkem jsou sice již dosti zastaralá kombinace ale je to sázka na jistotu. Co mě ovšem lehce zaráží jsou doplňky. Karnevalová maska? Proč ne. K modelu ladí i když madam se v masce trochu utápí její krásné oči. Však masku by to chtělo trochu více zakombinovat do modelu. Malý bílý pásek okolo pasu dokáže divy. Více by se také propojila hlava, nohy a tělo. Celkově je model povedený, ovšem pomineme-li přítomnost otráveného jablka a opice. Neboť Zmijozelské otravblko má za úkol znepříjemňovat ovzduší všem kolem a opička pro změnu má v popisu práce výsměch a úšklebky. Jak jablko tak opička své poslání zde splňují do puntíku. Osobně říkám, že sem nepatří.

~ Betelgeuse Orionis ~ 

Zelená je dobrá. To vám řekne každý zmijozelský student. Ale kdo by kdy tušil že i bývalé červené studentce bude zelená tak moc slušet? Madam v tomto modelu přímo září! Nevím jestli za to mohou její zlatavé střevíce či zářivé vlasy, jedno ale vím určitě, madam rozhodně vykvetla do krásy. Madam by rozhodně měla zaujmout své místo na paloučku u víl a chvíli si s nimi zatancovat. Věřím, že by nejen vílám vytřela zrak. Maličko mi tu sice vadí červená květina ve vlasech, ale chválím snahu o zmírnění červené "třískavosti" náhrdelníkem. Model rozhodně není přeplácaný, je decentní a doladěný do posledního detailu.

~ bibi střeštěnka ~ 

Přísná paní profesorka bibi střeštěnka mě zaujala především svým kolejně založeným modelem. Z jejího vzhledu přímo kouká pravá Havraspárská moudrost a znalost. Nehledě na to, že je model perfektně sladěný díky čemuž působí madam velmi elegantně i když pohodlně a všedně. Model mi tak trochu kazí znak Roweny z Havraspáru neboť bych s čistým srdcem mohla tvrdit, že to ona sama stojí přede mnou, kdybych to ovšem neměla s čím porovnávat.

~ Bilkis Blight ~ 

Vzorný student vždy a všude, ať už na fanouškovské tribuně, na trénincích famfrpálu nebo i ve sklepení proti příšerám. Tak na mě působí Bilkis. K tomu není co dodat. Slečna Bilkis se nemá proč snažit o něco převratného a zajímavého. Momentálně jí stačí ošlehaná klasická uniforma, která se dá využít při mnoha různých činnostech. Nehodnotím tu vzhled, ten je perfektní. Hodnotím tu multifunkčnost. Ta je nevšední a ojedinělá.

Abeceda Módy – A

25. 2. 2014 Redakce 1
"Ženy se ztotožní i s tou nejbláznivější módou, protože raději vypadají nově než půvabně." Axel von Ambesser "Pravá dáma nenosí šaty. Dovoluje šatům, aby byly na ní nošeny." Vivien Leighová "Bývávalo, že ženy nosívaly cosi nevýslovného... Co nosí dnes, nestojí jedním slovem za řeč." Maurice Chavalier  Zdravím vás u prvního dílu Abecedy Módy. Na hradě se to v dnešních dnech hemží nováčky v potrhaných uniformách, staršími unavenými studenty v nevýrazných šatech a taky pár lidmi, kteří na první pohled upoutají vaší pozornost. Nevíte však proč. Mně se to tento týden stalo hned několikrát. Narazila jsem na pár lidí, které jsem si musela vyfotografovat a později se nad jejich oblečením zamyslet. Co je na nich vlastně tak zajímavého, že zaujali mé kritické oko? To se vám pokusím v následujících řádcích vysvětlit...

~ Aerith Rigel ~  

Na první pohled mě děsí ono chybějící tričko, na druhý pohled si řeknu, vždyť je přeci jaro, na třetí pohled už tu mám odvážný oděv. Slečna se rozhodně nemá za co stydět, postavu má téměř dokonalou. Kalhoty působí dosti rebelským dojmem, stejně tak i náramek na ruce. Proč tedy nenavýšit svou rebelii i odmítavým postojem k nošení trik, halenek, korzetů, svetříků a všeho co nás svazuje. Dejme najevo své pohrdání pravidly a veškerá omezení hoďme za hlavu. Hlavně ať je nám dobře. K celému modelu mi nesedí jen romantický účes a úsměv modelky. Slečně bych stejně doporučovala vzhledem k počasí nahodit na sebe nějaké triko (už kvůli ledvinám), její vzhled se do školy plné chlapců v pubertálním věku přeci jen moc nehodí. 

~ Aki san Marino ~ 

Žluté, moc žluté, moc moc žluté! Madam při výběru tohoto modelu sáhla až příliš vedle. Lehce z toho bolí oči. Ona žlutá barva je moc pěkná, ale musí se přeci jen nosit s mírou. Neb čeho je moc, toho je příliš. Snad ani nemusím komentovat ono zelené triko, které se sem vůbec nehodí a hafíkovaté bačkůrky už vůbec ne. Řekla bych, že madam nevěděla zda chceš dnes vypadat dětsky či zářivě. Kdyby se madam rozhodla čistě pro nostalgický vzhled, dřevěný koník ani bačkůrky by mi nevadily, ale přiznejme si sami, že zářivá žlutá, zlatá či chceme-li medová barva v nás nostalgii nijak nevzbuzuje. Ve mně vzbuzují spíš nadřazenost a autoritu, přeci jen je to barva králů a vládců, barva slunce (pokud do něj nehledíme příliš dlouho).

Madam bych doporučila odhodit bačkůrky i koníka, vyměnit zelené triko za černé, či tmavě modré. Z botníku bych vzala nějaké jednoduší černé boty a bílou mašli u kalhot bych vyměnila za méně zdobený černý pásek.

~ Alisma Bailly Fisto ~ 

Znavená červená Karkulka aneb i tak by se dala nazvat madam Fisto. Je vidět, že madam si toho letos vzala opravdu hodně a únava se na ní už začíná trochu podepisovat. Její oděv je krásně sladěný a velmi mě zaujal. Bohužel však musím říct, že se kruhy pod očima tento mladistvý model velmi kazí. Otázkou také zůstává proč sebou madam tahá onen dopis z Japonska. 

~ Alissia Catherine Alterey ~

Za láskou já půjdu světa kraj! Je to jednoduchý romantický model!

Slečna se asi zrovna vydávala do sklepení okouzlovat chrobáky či jiné sklepní potvory, proto je na místě posuzovat její model bez hůlky a lucerny, neboť ty zde beru jako pomůcky čistě nutné a potřebné. Na první pohled mě zaujaly šaty. Jsou jednoduché, jemné, lehké, dokonalé. Skvěle podtrhují slečny dokonalou postavu a puntíky působí elegantně. Celý model je jen lehce doplněn jednoduchými doplňky, které decentně podtrhují ženskou krásu. Slečna Alissia vypadá nádherně. Velmi romanticky a elegantně. 

~ Angelica Arless ~  

Na první pohled si řeknete u Tří košťat, to je ale strašidlo. Já však na druhý pohled vidím velmi dobře promyšlený model. Madam Angelica je světově známá pro své sobí uši, v tuto chvíli jsou však skoro až na škodu. Madam dala na klasiku, černočervenou kombinaci, která je pro mě srdcovou záležitostí. Nacházím mnoho lidí, co tyto dvě barvy neumí nosit a to mi opravdu rve žíly. Nicméně madam zvládla tuto kombinaci strašidelně podtrhnout bílou maskou s náramkem. Celkově to působí strašidelně až hravě. Iglů mi nejdříve vadilo, pak jsem si ale řekla, že se pravděpodobně jedná jen o schovku pro ty dvě veselé kuličky co se madam pohupují na uších. K dokonalosti však chybí jediné, odložit ty sobí ušiska.

~ Any Dawson ~

Kočka v hlavní roli? Tedy alespoň v to doufám. Nevím, o co se slečna snažila, ale úspěch s tím pravděpodobně nesklidí. Nejen, že modro červená kombinace není zrovna ideální nápad, ale co ty bačkorky k tomu? Když to vezme čistě z přírodního hlediska, kočka by nikdy vedle havrana takto v klidu nestála. Ale přeci jen není to obyčejná kočka. Tato kočka je asi to jediné, co se mi však na modelu líbí. Zbytek ani nemůžu pořádně komentovat. Kdyby slečna zvolila trochu tmavší odstín červené a nechala modré doplňky ve stejném odstínu, mohl by celý model snad i působit jinak. Jenže to je samé kdyby. 

~ Ashaii Naomi Naiad ~

Slečně Naiad se zde povedlo opravdu dobře zapůsobit. Její oděv má takový bojový duch s nádechem tajemna. Jediné co mi zde trochu nesedí jsou náušnice. Zvolila bych spíše barvu černou a delší. To je však opravdu jen drobná vada na kráse. Já si vždycky musím najít něco co mi vadí :)

Slečně bych možná ještě doporučila nějaké červené rukavičky, zdůraznily by prvek červené a daly modelu větší dynamiku. 

A to je pro dnešek vše, budu se na vás zase těšit v příštím díle.

Loučí se s vámi Prada de Lacoste

Kolejní předsudky

16. 2. 2014 Redakce 0
Každá kolej by měla mít své plusy a mínusy. Ale nezdá se vám, že jsou koleje, kde je mínusů nebo naopak plusů výrazně víc? Když se to vezme kolem a kolem, tak všechny koleje jsou ve své podstatě dobré. Až na Zmijozel. Jasně, záporáci musí být, ale proč ne z každé koleje pár lidí, ale jedna celá? Proto jsem se rozhodla kouknout na tyto zlé a diskriminující předsudky ohledně vlastností studentů různých kolejí. Nejdřív jsem našla, co ke každé koleji původně přiřkla JKR. Pak jsem hodila sovy po prvácích (přeci jen tu nejsou tak dlouho, aby našli všechny taje kolejí) s tím, jestli si myslí, že je klobouk zařadil správně. Otázka zněla, jestli si připadají správně havraspárští/mrzimorští/nebelvírští/zmijozelští a jestli tak nějak „splňují“ vlastnosti dané koleje. A takhle to dopadlo.

Havraspárští mají podle Rowlingové a dalších zdrojů být moudří, inteligentní, hr do učení a duchaplní. Když se člověk rozhlédne po hradě, tak je pravda, se modří často bývají zahrabaní do učení nebo tak podobně, protože se moc nevyjadřují. Jde to ale vzít i z té záporácké strany: mohou být přemoudřelí a chytří, až to ostatní zahanbuje, ale nikde v HP o téhle zlé stránce nebyla ani zmínka. Effie Melissa Jayce: „Já si myslím, že jsem správně tam, kde jsem. Kromě toho, že určitě nejsem hloupá a vlastnostma do Havraspáru patřím, sama jsem si to vybrala. A to přece už zmínila i J.K.R. - když se na tom s kloboukem domluvím, není to špatně, i kdyby to znamenalo kolej, která se na první pohled nezdá. Navíc jsem už stačila vypozorovat, že tady jsou havraspárští taky přátelští, zábavní a snaživý. Takže sem zapadám naprosto perfektně. :)“

Mrzimor pak má obsahovat milé, přátelské, férové a pracovité studenty. Jako opačné vlastnosti bych pak z vlastního nezaujatého pozorování zmínila někdy až přílišnou "sluníčkovost" a moc pozitivní myšlení, které se mně jako zlé zmijozelské moc často netýká a nelíbí, ale nic proti jejich vlastní přirozenosti.

Tess Boneová: „Myslím, že patřím zrovna tam :) Přátelství je totiž mnohem těžší a dlouhodobější cíl. Férovost? Ale ano, lpím na pravidlech. Dá se to tak brát :) Myslím však, že se nedá prostě říct, že je kolej „nějaká“. Záleží to pouze a jen na lidech, kteří ji reprezentují. Přesně taková ta kolej bude.“

Nebelvír je ten chrabrý, známý, odvážný a loajální, prostě ten nejlépe vykreslený. Ale odvaha se může změnit v sebevražedné jednání a loajalita v bezmeznou oddanost. Nic ve zlém, ale všude se nějaké mouchy najdou. Lauren Erreur: „Ano :) Myslím, že v ostatních kolejích by jsem se připadala „jiná“.“

No a pak jsme tu my. Ti zlí, ctižádostiví, ambiciózní a prohnaní. Na rozdíl od jiných kolejí jsem nikde nenašla moc opačných stran mince, tudíž pozitivních vlastností, aspoň podle toho, co nám stvořitelka HP světa vymyslela. 

Bethany Ann White: „Často si nejsem jistá s tím, do jaké koleje bych patřila. Vždycky jsem si myslela, že určitě do Havraspáru, ale poslední dobou u sebe pozoruju pár Zmijozelských vlastností, i když by si to někteří lidé nemuseli myslet. Přesto si však myslím, že jsem spíše Havraspárská. Ale nevadí mi, že jsem na Hogu ve Zmijozelu, jsem tu spokojená. :)“

Ale JKR taky nemusela dělat celou jednu kolej záporáckou, protože všude se dá nějaký ten mínus najít...

Zápisy nejen v Bradavicích

2. 2. 2014 Redakce 0
Na světě je spousta kouzelnických škol. Jenom v Evropě jsou tři známé a pak spousta menších, které zná jenom pár vyvolených. O Bradavicích, Krásnohůlkách a Kruvalu určitě slyšel každý. Ale víte, jak u nich probíhají zápisy? Krásnohůlky jsou francouzská akademie čar a kouzel plná víl a jejich příbuzných. Většina studentek a to málo studentů se tam dostala hlavně proto, že v rodině měli podporu a případně i pár těch galeonů... (nebo čím se to u nich vlastně platí). Tak jako tak jsou všichni hodní a vychovaní, protože jinak by mohli dát škole sbohem, a stejní jsou i při zápisech do výuky. Hodiny dokáží stát před tou stejnou učebnou a dávat si přednost, až nastane situace, kdy je to prostě přestane bavit. V takovou chvíli se rozejdou do svých pokojů, aby mohli s kamarádkami a kamarády rozebrat, jak dlouho se snažili toho a toho pustit do učebny vílí magie, ale on nechtěl... A když se objeví takový nevychovanec, že přednost nedává, tak už ho pak nikdo nikdy na zámku nevidí. Kruval je přesný opak. Tento severský institut si zakládá na tom, že se studenti něco vydrží a to potvrzuje i důraz na černou magii. Ve dny zápisu to proto většinou vypadá tak, že schopnější studenti z vyšších ročníků, kteří už se něco zvládli během svého pobytu na škole naučit, zaklejí ty menší a nedobytnější, aby si obsadili v učebnách místa dle libosti, aby když se nováčci proberou, byla nejlepší místa už zabraná. Ti se porvou o ta zbylá pomocí kouzel a pěstí, takže když zápisy končí, většina z nich bývá různě zbarvená do modra... Pokud rovnou neskončí na ošetřovně a o svá místa nepřijdou. A takhle to tam chodí celý rok.

Proto bych byla relativně ráda za naše bradavické zápisy. Jsme škola, kde jsou milí a vychovaní lidé jako krásnohůlští, tak i ti zlejší jako z Kruvalu, ale ne takové extrémy. Máme danou dobu, kdy zápisy začnou a na svá vysněná místa se dokážeme dostat i bez použití černé magie. Je sice minimum těch, kteří někomu dávají přednost, ale tak to prostě bylo, je a asi i bude. Ano, jsou lidé s ostrými lokty a ústy plnými nadávek, ale prváci neleží zakletí na zemi, protože to někdo jiný umí. A komu se to nelíbí... Ať přestoupí a uvidíme, jak pak bude zoufale bušit na brány hradu.

Anticeny zakladatelů

29. 1. 2014 Redakce 1
Jelikož hradní ochota není zrovna velká, tak jsem od původního nápadu anticen musela upustit a poptat se kdejaké myši, sovy, škrkny a podobných hradních potvůrek, koho nebo co by nominovaly na něco záporného, protože to letos neprovedlo nic moc pozitivního. Dotazováno bylo: asi 30 myší, dvě krysy, půlka školního sovince, nepočítaně škrken a xy dalších malých obyvatel hradu. Pak jsem ze všech návrhů vybrala ty nejvíc-krát zmíněné a udělala druhé kolo. A dopadlo to... řekněme překvapivě.  Havraspár V této kategorii bylo osm nominovaných, nakonec druhý nejvyšší počet hlasů získala letošní obloha. Podle některých byla málo modrá, podle některých až příliš, hlavní je ale to, že to souvisí s tím, jak moc často se objevovala nebo neobjevovala (pro ty zvědavé, více bylo těch, kterým letošní modro nestačilo). Vítězem své kategorie byl s velikým přehledem Protiva, důvodem k jeho nominaci byla jeho otravnost, díky které nakonec úspěšně vypudil havraspárského ducha z hradu a nejenom modří mají důvod ho nenávidět, protože tohle by se mohlo stát kdykoliv a každá jiná kolej by si musela shánět nového ducha. V souvislosti s novým duchem se někteří snažili doplnit ještě tučňáky z Mrazákolandu, ale bohužel se hrad o tragické smrti studentky v mrazových pustinách dozvěděl až ve chvíli, kdy už bylo hlasování uzavřeno (tímto vyjadřujeme soustrast nad jejím úmrtím... Nebo co se vlastně novým duchům přeje). Mrzimor Zde bylo nominací podstatně méně, ale dva nejlepší se našli. Tím lepším (neboli s menším počtem hlasů) byly přesýpací hodiny, protože prý nesypaly body správně tak, jak by měly. Spekulace, že si někteří mrzimorští stěžovali u slečny Larrie sice nebyly potvrzeny, ale jsou tací, kteří tomu věří a nejspíš hlasovali pro tuto možnost. Tím nejhorším z Mrzimoru bylo pro letošní rok sluníčko a stejně jako u oblohy se důvody pro jeho nominaci liší. Někteří tvrdí, že letos připálilo nejeden zadek, což není vůbec mrzimorské, protože ti jsou přátelští a hodní, jiní si myslí, že letos hřálo naopak moc málo. Každopádně by si zasloužilo gratulace. Nebelvír
~Setkání nominovaných za Nebelvír a Zmijozel~
U Nebelvíru měl méně hlasů jeden fénix. Fénixové obecně jsou docela přiřazováni k Nebelvíru, protože mají dost z jejich vlastností (údajně prý měl být ve znaku této koleje fénix, ale pak se rozhodlo pro lva, jelikož fénix přišel zakladatelům kvůli jeho vzácnosti moc extravagantní) a právě tenhle jeden se nechvalně proslavil tím, že se u mudlů předvádí jako obyčejný cvičený papoušek a uzdravuje svými slzami kdekoho na potkání a jeho majitel na tom samozřejmě vydělává nemalé peníze. Je proto pochopitelné, že se za něj nejenom nebelvírští stydí a tímto mu vyjadřují najevo, že tohle teda ne. Říkáte si, že nic horšího už být nemůže? Může. Protože za nejhorší ve své kategorii je považován vchod do nebelvírské společenské místnosti. Nejedna myška vypověděla, že se do nich jednoho krásného večera náhodou nahrnulo několik nováčků a pak byli zase vyhnáni se spoustou nadávek právě na vchod. Nebelvírští sice tuto skutečnost odmítají, ale jedna nejmenovaná prvačka se nedávno nechala slyšet, že se dostala do společenské místnosti červených a poté už o ní na hradě nikdo neslyšel (kromě redakce HK, které se podařilo tuto nejmenovanou vyšťourat). Tak jako tak získává vchod předposlední udělenou anticenu. Zmijozel Opět zmíním jenom dvě nejlepší (nebo nejhorší, nehodící se škrtněte) nominace. Tou s menším počtem hlasů byly příšery ve sklepení. Někdo zmiňoval, že jsou vlastně dobré, protože umravňují všechny ty studenty, takových bylo ale pomálu. Více bylo těch, jež si mysleli, že tyhle hrůzy jsou na hradě špatné a že svou mírou záporáctví vlastně spadají pod Zmijozel (někdo z dotazovaných dokonce prohlásil, že všechny ty potvory ponoukají bazilišci ze sklepení!). Víc hlasů ale tak jako tak dostala paní Norrisová, protože za tento školní rok bylo údajně moc málo studentů, které buď vykopla z hradu nebo je kousla, případně důkladně poškrábala. Dřív prý bývalo víc lidí na ošetřovně právě z důvodu, že jim tato zlá kočka způsobila újmu na zdraví. Teď prý "jenom" kope pryč. Závěrem bych ještě ráda poděkovala všem hradním potvorám a těm, kteří si našli chvilku na vyplnění normálních anticen.