Redakce – 13. stránka

Zachránili jsme Žáby

15. 7. 2014 Redakce 3

Ve čtvrtek 10. července 2014 se osm odvážlivců vypravilo do Zakázaného lesa. Cíl byl jasný: předat únoscům výkupné a zachránit všemi oblíbené Veselé žáby zmijozelské. Bez nich by na hradě chyběl humor, navíc by Hadí král přišel o své šéfredaktorky a Barbara o své miláčky. Všichni proto k výpravě přistoupili velmi zodpovědně.

Odbila osmá hodina. Rozjívené Hlavy u vstupu do lesa přivítaly lesnici Jostein Lauierovou, profesorku Tydynku Flyovou a skupinu studentů Barbaru Arianne Lecter, Elanis Aelanu Roselfovou, Kate Reseu, Kouhei Hasangeki, Lucy de Lioncourt a Nebelbracha Mechachu. Posledně jmenovaný, obtížen zlým svědomím kvůli jisté minulé nepříjemné události, se nabídl, že se obtíží i vakem s výkupným. Lucy a Elanis sice o něj projevily strach, aby se neztratil i s vakem, vrchní lesnici však na něm tolik nezáleželo a galeony mu svěřila.

Podle posledního dopisu únosců se předání výkupného mělo uskutečnit na starém krchově u bažiny. Nevěděli jsme přesně, kudy se tam jde. Náhle se však z lesa vykutálela Brambora a vyzvala nás, abychom ji následovali. Kouhei to vzal doslova, a zatímco se Brambora kutálela do lesa, kutálel se za ní. Ostatní jsme zvolili tradičnější chůzi. Po několika desítkách metrů se však Brambora zastavila a zdálo se, že neví, kudy dál. Kate navrhla, abychom si z ní udělali bramboráky, když už k ničemu jinému stejně dobrá není. Naléhali jsme na Bramboru, aby nám ukázala správný směr, ona se však přiznala, že je na konci svého škrobu. Slečna lesnice jí ušetřila trápení a probodla ji nožem.

Těšili jsme se na bramborovou pochoutku, Barbara však naléhala, abychom hledali Žáby. Ponechali jsme tedy Bramboru jejímu osudu (pravděpodobně si na ní pochutnal nějaký hrabák) a následovali lesnici. Přestože se tvářila poněkud nejistě, a neměli jsme zcela zaručené, že jdeme správným směrem, dokázala nás dovést k Věčným bažinám. Páchly skutečně odporně, Kouhei dokonce vyslovil podezření, zda za nepříjemné čichové vjemy není zodpovědný někdo z výpravy. Po vzájemné kontrole jsme usoudili, že nikoli.

Madam Jostein nás vyzvala, abychom se pustili do hledání voru, který by nás přes bažiny přenesl. Nejusilovněji pátrala slečna Tydynka, sedíc při tom na kameni. Vor nakonec našla Kate. Byl v polorozpadlém stavu, nicméně jiný dopravní prostředek jsme neměli. Barbara všem rozdala blinkací pytlíky a vyrazili jsme.

Plavba probíhala úspěšně až doprostřed bažin. Pak se zrádný vor zastavil a nad hladinu se začaly vynořovat ruce. Vrhali jsme po nich ohnivá kouzla, bylo jich však víc a víc. Nepomohla ani Kouheiova bomba: použitý zapálený pytlík. Náhle se z bažiny vynořilo velké zombie, vytrhlo Nebelbrachovi vak s výkupným a opět zapadlo do bahna. Elanis se za ním rychle vrhla, naštěstí ji dokázala včas zastavit slečna Jostein. Na svou záchrannou akci však Elanis přesto (nebo právě proto?) doplatila otřesem mozku.

Vor se opět rozjel a za chvíli jsme byli na břehu, bez výkupného a naděje. Připravili jsme sice falešný pytlík, ale moc šancí na oklamání únosců jsme mu nedávali. Museli jsme však jít dál. Po cestě jsme potkali skuhrajícího stařečka. Naříkal, že mu na studni s živou vodou sedí zrůda. Barbara zajásala, pravděpodobně si vzpomněla na pohádku O třech zlatých vlasech Děda Vševěda. Slíbili jsme mu pomoc a vyrazili ke studni. Neseděly však na ní Žáby, nýbrž akromantule. Lucy ihned vyslala kouzlo arania exuma, akromantule se však jen otřepala a vyrazila k nám. Teprve když kletbu vyslali všichni účastníci výpravy zároveň, měla účinek. Zasypaly nás pavoučí nohy a studna byla zachráněna. Stařeček předal slečně lesnici za odměnu nádobu s živou vodou, navíc nám poradil, kudy se jde ke krchovu.

Našli jsme ho za chvíli. Spatřili jsme už z dálky Žáby, obklopené trolly. Vítr k nám donesl trollí rozhovor. Začalo být zřejmé, že jim vůbec nešlo o výkupné. Čekali na výpravu, která je přinese, aby její účastníky mohli sežrat. Jakmile nás spatřili, zaútočili. Byli jsme naštěstí připravení a začali metat rozličná kouzla. Trollové padali jak hvězdy. Vítězství bylo naše, začínali jsme jásat, když tu… Poslední zneškodněný troll upadl přímo na jednu z Žab. Snažili jsme se ho odvalit, zatímco Barbara zpod něj vytáhla… zelenou placku.

Žába byla mrtvá. Všech se zmocnilo zoufalství. Barbara chvíli objímala placku a brečela, chvíli vztekle kopala do trolla. Když si jedním povedeným kopem zlomila pravou nohu, už jen plakala. Situace se zdála být beznadějnou.

Naštěstí nebyla. Slečna lesnice s sebou přece měla živou vodu! Chvíli sice přemítala, zda by se pro ni nenašlo lepší uplatnění, nakonec však na naléhání členů výpravy jí začala polévat placku. Ta se nafukovala jak žába, až se nakonec Žábou stala, a dokonce začala dýchat. Všichni jsme kolem oživené žáby začali tančit jak trollové.

Nikdo neví, jak jsme se dostali zpět k lesní bráně. Pravděpodobně nás tam nějak parafyzicky (nebo patafyzicky) transportovaly Hlavy. Čekalo nás ještě jedno překvapení. Slečna Jostein nám ukázala – vak s výkupným. Informovala nás, že Nebelbrachovi dala vak falešný, pravý měla po celou dobu uschovaný ona. Vrátili jsme se tedy s Žábami i galeony!

Levá žába nás pak informovala, že zachráněné výkupné bude použito na srpnovou akci Hadího krále. Nechme se překvapit, co Žáby vymyslí.

Exkluzivně pro Hadího krále

Nebelbrach Mechacha

Únosci se ozvali!

2. 7. 2014 Redakce 9

Únosci se opět ozvali. Jejich požadavky jsou jasné - donést výkupné...

A proto prosím všechny ty, kterým na záchraně Veselých žab zmijozelských záleží a kteří přispěli na výkupné, aby se ozvali do komentářů tohoto článku, zda mohou jít výkupné předat.

Výprava do lesa se uskuteční ve čtvrtek 10. července ve 20:00.

Jít však může pouze 8 vyvolených (včetně průvodce), takže pokud se nás přihlásí moc, budeme muset z dobrovolných zachránců vylosovat ty nejlepší.

Nepočítejte s tím, že to bude med.

Nepočítejte s tím, že si napakujete kapsy bylinkami.

Možná dojde k úrazu, možná to bude hodně špatné, ale Žáby za to stojí.

A my těm únoscům ~~nakopeme zadele~~ předáme výkupné, aby se nám Žáby vrátily!

ZACHRAŇME ŽÁBY!!!

Tímto chci poděkovat všem, kdo přispěli na sbírku HK. Pokud si ještě někdo myslí, že jeho srpec či dva mohou spasit Žáby, nechť je pošle na zmijozelské kolejní konto do 10. července do 20 hodin. Doufám, že to únoscům bude stačit, protože my Žáby potřebujeme...

POMOC!

9. 6. 2014 Redakce 5

Tento dopis se objevil v redakci již minulý týden, ale nikdo mu nechtěl věřit. Všichni se domnívali, že Žáby jen odjely na dovolenou k velké vodě.

Teprve ve chvíli, kdy dorazil leknín prostřední Žáby jako výhružka, začalo přituhovat...

ČTĚTE DÁL A ZACHRAŇTE ŽÁBY!

Pokud i nadále chcete vídat Veselé žáby zmijozelské na stránkách Hadího krále a v jeho redakci, pomozte, prosím, nastřádat potřebnou sumu galeonů, kterou přes zmijozelské konto zkusíme zaslat Únoscům. Bohužel jsou to ~~čuňata~~ velmi neotřelí spisovatelé a přesná suma, kterou za životy žab z redakce požadují, se ztratila v nánosu inkoustu. Možná i tento dopis je důvodem, proč se Žáby letos neprobojovaly do top 10 v OH. Někdo je sprostě ukradl a nehodlá nám je vrátit dřív, než za ně bude zaplaceno! Své dobrovolné příspěvky zasílejte na adresu kolejního konta a do vzkazu připište "ZACHRAŇ ŽÁBY!" Tři vylosovaní dobrovolníci (za každou zachráněnou Žábu jeden, to dá rozum!) pak získají možnost napsat do Zmijozelského časopisu dobře zaplacený článek. Platí se ve zlatě, Žáby za to stojí!

ZACHRAŇ ŽÁBY!

List zachránců bude i s výší příspěvku uveden ihned pod redakcí, aby bylo vidět, kolik prostředků jsme na záchranu Žab vybrali.

Peníze budou použity na výkupné a na chod a revitalizaci HK

Abeceda Módy – C

6. 6. 2014 Redakce 0

"Ženy se ztotožní i s tou nejbláznivější módou, protože raději vypadají nově než půvabně." Axel von Ambesser "Pravá dáma nenosí šaty. Dovoluje šatům, aby byly na ní nošeny." Vivien Leighová "Bývávalo, že ženy nosívaly cosi nevýslovného... Co nosí dnes, nestojí jedním slovem za řeč." Maurice Chavalier

~Caitlin Galbraith~

Zpoza rohu kolem mě proběhla slečna Caitlin a ještě než jsem se stačila otočit, byla pryč. Musela jsem ji jít vyčíhnout přímo u havraspárské kolejní místnosti. Slečna Caitlin je jedním slovem kočka. Určitě musela bojovat s nějakými démony dole v podzemí, jinak si neumím vysvětlit tu pavučinu za uchem, ale určitě se jí souboj povedl, neboť její oči šibalsky svítily. Zaměřme se však na celkový vzhled slečny Galbraithové. Co mi trochu vadí, je lucerna a hůlka, ale to slečně musíme odpustit, neboť do sklepení se bez těchto věcí nechodí. Slečna jinak výborně zvolila černo-bílou kombinaci s nádechem do modra. Celkově je to tak démonicky sexy.

~Carrie Jones~

Barvoslepost nebo zelené choutky? To je to, co mě napadlo při pohledu na slečnu Carrie. Jinak vcelku vkusný model a barevně jakžtakž sladěný rozbila zeleným prstenem a zelenými žabkami. Přeci jen bílo-černo-červené kombinace ještě nevymřely a stále mají šmrnc. I když by nebylo na škodu, kdyby sukně celkově tak nějak z celého kompletu nezářila na odiv slovy: "Hej jsem bílá!" Dá se to však prominout, přeci jen chápu, že mnozí z vás nejsou žádní experti na módu, a sem tam malé přestupky se dají tolerovat, ale proboha ty sandálky a ten prsten! Jako vážně? Prosím, ne. Zelená je krásná barva, ale musí se umět nosit. Tady je jasný příklad toho, jak ji nenosit!

~Cathrine Smittová~

Pro slečnu Cathrine bych měla jeden vzkaz! Mužské oblečení pro dívky opravdu není. Nebo si slečna snaží hrát na drsňáka a myslí si, že když jí kouká půlka zadku, kus stehna a část lýtka, je to sexy? Není. Bohužel je tomu tak, že mužské oblečení se pro nás ženy absolutně nehodí. Nesedí nám a vůbec nepodtrhuje naše křivky. Je to prostě krok vedle. Mužům naopak občas ženská móda sluší, jak se to pánové občas snaží dokázat a omlátit nám to o hlavu. Ano, je to nefér, na druhou stranu pro ženy je tu mnohem více možností. Zkusme je využívat.

Slečno Cathrine, jste sice originální, ale nevkusně a nevhodně oblečena.

~Cerridwen Lowra Antares~

Cerri by se mohla stát módní ikonou u vás na hradě. Jen málokdy ji vidím v naprosto nevkusném oblečení. Dnes zkombinovala nebelvírskou zlatou se zmijozelskou zelení a má to šmrnc. A pak, že tyto dvě koleje nikdy nemůžou spolupracovat. Já si myslím, že mají společnou budoucnost. Cerri nám opět dokazuje, že má smysl po módu. Je jednou z mála osob u vás na hradě. Zkusila bych si z ní vzít příklad, neboť zde není nic, co bych Cerri mohla vyčíst.

~Charlotte Von Emotion~

Mrzimorští studenti mají v oblékání většinou jednu velkou chybu. Vždycky chtějí zapojit nějaký kolejní předmět. Kdyby to byl v tomto případě pouze onen mrzimorský Artis, asi bych se tak moc nezlobila. Ale u svatého Munga, ocásek?! Slečna vypadá výborně, takový vílí nádech, bouřlivá krása, skoro jako princezna!

Ale ty mrzimorské doplňky jsou zcestné. Kdyby měl oděv vypadat komicky a hodnotit se s nadsázkou, tak dobře, proč ne, ale bohužel to takhle nepůsobí a ani působit nemůže. Jednoduše tu jsou mrzimorské doplňky zcela mimo a proto říkám– pryč s nimi.

~Chloe Owens~

V pyžamu je stejně nejlépe. Já si to taky myslím. Slečna Chloe prostě nešetří na originalitě a spoléhá pouze na štěstí. To se jí povedlo, neboť já její model chválím. Působí roztomile, dětsky a pohodlně. Rozhodně chápu, proč v tomto oblečení tráví většinu svého dne. I když nevím, jak moc se to hodí do těchto hradních zdí. Ale to už je otázka etikety, ne vkusu. Vkusné je to dost. :)

A to je pro dnešek vše, budu se na vás zase těšit v příštím díle.

Loučí se s vámi Prada de Lacoste

Sedmibojařské výkřiky (do tmy?)

3. 6. 2014 Redakce 6

Co padlo během sedmiboje na oltář vzteku? Pobavení? Čehokoliv?!

Staré i nové postřehy zeleně a s trochou ironie.

Pro udržení napínavosti 7B budou jeho výsledky zveřejněny až se začátkem jeho dalšího ročníku. Stejně madam Gvendolin nestihne ohodnocování pátého úkolu pro porotce otevřít dřív. Niane z Libelusie má rozdvojenou osobnost. Nikdo nikdy neví, u kterého vypracování se její stinná stránka projeví. Může to být i váš úkol! Morgano, kmen promluvil. Dunstan Marrytwether je v časovém presu. CD jej velmi zaměstnává. Nové číslo upravuje již více než měsíc a na 7B nezbývá prostor! Termín pro 5. úkol již skončil. Nyní si ho můžete vyzkoušet. Jak jste dopadli, je ale velmi ultra super mega tajné! Technika výroby je čistě na Vás. Vy jste jenom kreslili?! PENALIZACÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ! Vy jste soutěžící. Dodržujte termíny. Vy jste porotci. Dodržujte termíny. Já? Já organizuju. Já nemusim. Keša z Borové utváří nové trendy. „Bůh stvořil svět za sedm dní?! Mně stačí na sedmiboj jeden!“ Hogwartský klub sebevrahů, zápis ze dne 24.5.2014: ...no, a když jsem teda podala tu přihlášku do 7b... Oliver McCollin je přesnější než Půlnočníček!

Abeceda Módy – Sedmibojařský speciál

29. 5. 2014 Redakce 0

Historie si pamatuje jenom vítěze. Poražené opomíjí. Výhra není všechno. Výhra je to jediné! ... a 100 galeonů k tomu.

HAVRASPÁR

Hravě a roztomile!

Havraspár bojuje v sedmiboji už jenom se dvěma soutěžícími. Jak Madidess tak Dunstan se rozhodli svůj vzhled pojmout sedmibojařsky a pohybují se po hradě v sedmibojařském dresu. Doplňky jsou minimální, ale u obou jsou velmi podobné. Oba mají takový dětsky doladěný vzhled. Hračky a barvičky na obličej. Soupeře to jistě nezastraší, možná je to rozesměje.

Jen doufám, že ten dres alespoň na noc sundávají, aby ho skřítkové mohli vyprat. Jinak bych se tedy těmto soutěžícím oklikou vyhýbala.

MRZIMOR

Fandím sobě!

Když jsem potkala první sedmibojařskou soutěžící, trošku jsem se lekla chlupatých koulí v jejím držení. Nicméně jsem si to odůvodnila tím, že pravděpodobně fandí svým spolužačkám. Jenže pak jsem uviděla všechny tři soutěžící. Když si je i vy prohlédnete, všechny zjistíte, že se téměř vůbec neliší.

Schválně kdo si všimne, co je u dívek rozdílné! Ano. Mají jiný účes!

Všechny tři dívky očividně podporují svou kolej a sami sebe. Jinak se to ani nedá říct. Pravděpodobně si myslí, že dostatečná podpora jim k vítězství postačí.

NEBELVÍR

Bojovně a spolu!

Nebelvír také zaujímá svůj postoj mezi soutěžícími sedmiboje hrdě a vznešeně. Očividně i oni se cítí pohodlně v sedmibojařském dresu. Jejich celkový vzhled však ukazuje jejich bojovnost a nasazení. Až na toho maličkého bílého králíčka, ale řekněme si, že je to buď pozůstatek Velikonoc nebo se Oliver cítí jako Alenka v říši divů. I to může vyvolávat sedmibojařské zápolení. Kouhei se na zápolení v sedmiboji jistě pečlivě připravuje. A co ho šlechtí je fakt, že svůj dres ještě trochu vyšperkoval špagátkovým opaskem. Není to dokonalé, ale alespoň to trochu podivný vzhled dresu vylepší.

ZMIJOZEL

Sedmiboj nás nezajímá!

Tedy pokud nejsme v aréně. Zmijozelští sedmibojaři se očividně snaží trávit ve svém dresu co možná nejméně času. Keša očividně dává raději přednost i ušmudlané a roztrhané uniformě. Maia si na pomoc bere žabí podporu ale rozhodně nezavrhuje svou kolej. Ein na druhou stranu raději vzpomíná na staré dobré časy v Bradavické čtyřce. Aneb když nejdete s davem, jděte proti davu. Ein zde vypadá jako chytrá a velmi bojovně naladěná slečna.

Všem soutěžícím však přeji mnoho úspěchu v soutěži! Nechť jim štěstí přeje a dostaví se vytoužený výsledek!

Cerridwen Lowra Antares

Na konec se ještě podívejme i na loňskou vítězku sedmiboje Cerridwen. Cerri od začátku sedmiboje dává jasně najevo, že právě ona je momentálně vládnoucí královnou v této soutěži a proto se na hradě prochází se sedmibojařským žezlem. Ještě jsem jí neviděla ono žezlo odložit. A také proč by měla. Ať všem ukáže, co dokázala, a mohla tak ukázat budoucímu sedmibojařskému králi či královně, co se nosí. Cerri podle mého názoru měla vždycky dobrý vkus a nyní to i dokazuje. Bojovně naladěný, královsky dozdobený a tajemný. Tak by se dal nazvat její vzhled. V každém případě velmi povedený!

Na závěr jsem se rozhodla vyhlásit Sedmibojského módního vítěze. Soutěž probíhala tajně a bez pravidel. Záleží pouze na mém názoru a mém uvážení. Takže... bubny prosím!

Vítězem se stává...

Eineann Mag Lasair!

Za svou originální antisedmibojařsky pojatou módní variaci.

Gratulujeme!

Slečna Lasair se může od redakce Hadího krále těšit na malou odměnu.

Online zpravodajství: Škrkní invaze

15. 5. 2014 Redakce 1

Těsně před osmou hodinou ranní si konečně někdo všiml, že je hrad pod palbou. Čtěte online zpravodajství, které přináší Hadí král, prozatímní a jediné místo odboje! 11:11 - (Snad) se hrad na dobro objevil. Radujme se, veselme se, vrhněme (se) na úkoly a zamávejme všem, kteří z hradu odchází! 10:45 - Nebohému zpravodaji Hadího krále byl zakázán vstup před zavřené dveře a byl vykázán před zmizelý hrad. Nyní se i Hadí král bude modlit za to, aby už všichni zmizeli. Kromě hradu, který by se měl pro změnu vzhledem k postupu vyšetřování co nejdříve objevit. Takže lidi, spolupracujte a řekněte jim vše, co nechtějí vědět, ať opět fungujeme! 10:39 - Součástí vyhánění škrken je i výslech podezřelých za zavřenými a hlavně neviditelnými dveřmi. Bohužel spolu s nimi je neviditelný i celý hrad. Opět. Snad se nám všichni podezřelí vrátí v celku! I když ani my jsme ještě nezažili, aby se například duch vracel po kouskách... 10:27 - Protiškrkní jednotky pročesávají hrad a vyhání zbytky škrken, které zapadly do více či méně udržovaných děr a zákoutí. Čistě proto, "aby se neřeklo". Sem tam způsobí zmizení hradu před zraky veřejnosti. Aktivisté se modlí, aby už odtáhli za škrknami a nedělali větší problémy, než jsou. 10:19 - MK podezírá aktivní jedince, kteří vpadli do hradu ihned po škrkní kapitulaci, že spolupracovali na likvidaci školy. Jmenovitě jde o aktivisty z řad studentů: Agathu Scarlet, Barbaru Arianne Lecter, Nebelbracha Mechachu, Olivera McCollina a Sinead Siobhain. Dále profesorky Isabellu Anne Swan a Lilien Emity Meissed spolu s dušicí Magrápou Česnekovou. 10:16 - Škrkny definitivně balí "saky paky" a pomalu odcházejí z pozemků. Připravené Protiškrkní jednotky na to koukají s otevřenými ústy. Ministerstvo si mne ruce, jak to hezky zařídilo, maguáři jsou přejedení, žáby se nadále potutelně usmívají. Škrkní invaze je (snad?!) zažehnána. 10:15 - U pozemků hradu se nyní nachází méně škrken, než toho zbytku. Naneštěstí pro další osud Hogwarts se nedokáží jednotky domluvit na dalším společném postupu. Naštěstí to však i přes to vypadá, že "škrkny se nažraly a hrad zůstal celý". Prozatím. 10:13 - Probleskla jiskřička naděje! Byla vidět věž! 10:10 - Do případu se zapojuje Ministerstvo kouzel (MK). Tiskový mluvčí MK prohlásil, že se usilovně pracuje na záchraně školy, neboť kouzelnické vzdělání je to jediné, co v nás zůstane. O zbytku MK pochybuje, nicméně zajišťuje zahraniční posily z Protiškrkní ligy. 9:53 - Hrad ani hradní pozemky či redakce Denního věštce či kolejních časopisů stále v nedohlednu. Jediným fungujícím stanovištěm odboje je Hadí Král, škrkny se kolem něj potloukají se zákeřnými výrazy. 9:52 - Protiškrkní jednotka povolala další hladové maguáry, žáby se potutelně usmívají. 9:46 - Maguár spořádal již třetí várku škrken, hrad stále v nedohlednu. 9:25 - Na scénu vstupuje hladový maguár. 9:19 - Lítý boj trvá, hrad v nedohlednu. Protiškrkní jednotky snovají plány na záchranu hradu. 8:05 - Protiškrkní jednotka dorazila, vše se zdá být zachráněno. 7:49 - Škrkny obsadily Hogwarts, byla kontaktována protiškrkní jednotka.

Vyhodnocení luštěnky

12. 5. 2014 Redakce 0

V čarodějnickém speciálu Hadího krále se objevila mimo skvělých článků i Luštěnka od Trevora Ztřeštěného. Kdo jí rozlouskl, komu to pálilo nejlépe a kdo si odnese odměny? Klíčem k luštěnce byl "Velký polský kříž", s nímž nebyl nejmenší problém luštěnku rozlousknout. I tak ji však poslaly pouze tři zelené duše, které si zaslouží odměnu. Vyhodnocení podle rychlosti: Jako první dorazilo správné řešení odJackelin Mandragor, které tímto do hůvince putuje odměna 5 srpců. Druhá byla se svou odpovědí Lili Smeaglová, která obdrží od redakce odměnu 3 srpce. Třetí (a zároveň poslední) zapálenou luštitelkou byla Eleanor Charlotte Fields, která si tak zasloužila odměnu 1 srpec. Vzhledem k nízké účasti luštitelů jsme se v redakci rozhodli, že odměny kouzlené rozdělíme rovným dílem. Ke každé z luštitelek tak poputuje 10 bertíkových fazolek, 5 cukrkandlových hůlek, 3 dýňové bomby a 2 sněhové koule. Speciální cenu, smetáček na soví trus, v "malém velkém losování" za přítomnosti žabího dozoru a notáře získává Lili Smeaglová. Všem výherkyním za redakci gratulujeme a ve zbytku článku přikládáme i správné řešení pro ne/luštitele. 1. popeL 2. brockEn 3. májKa 4. sabaT 5. keltoVé 6. jAkub 7. uhRanutí 8. dřeVo 9. mAgie 10. fiLip 11. úPlněk 12. sUssex 13. valpuRga 14. Žár 15. teutonI 16. dubeN 17. zvYk 18. hraNice 19. Oheň 20. čarodějniCe 21. BeltIne

Tajenka: LEKTVAR VALPURŽINY NOCI

~EDITORIAL~

29. 4. 2014 Redakce 0

Rok se s rokem sešel a my si tu spolu s redaktory Hadího krále budeme připomínat ty, které s námi již nemohou díky honům na čarodějnice být. Toto číslo je totiž věnované nejen mudlovskému, ale i kouzelnickému fenoménu: Pálení čarodějnic. Krom něj najdete na našich stránkách v tento den i spoustu dalších - tematicky laděných - článků.

Co všechno tento den přináší, jaká je jeho historie a co všechno se o něm dá zjistit, se dozvíte na stránkách speciálního vydání našeho kolejního časopisu.

Připomeneme si například Vendelínu Výstřednici, která byla proslulá svou touhou po upalování, nebo to, jak se daly podplatit v době čarodějnických procesů kočky donašečky.

Naši redaktoři připravili také recepty na pikantně pálivé pokrmy, které vám nejednou zapálí, popovídáme si o ohnivé whiskey, ohňových krabech a rozhodně nebude chybět ani luštění s výherní tajenkou pro ty, kterým to pálí.

Jako bonus se můžete zasmát s Veselými žábami zmijozelskými, které si nikdy nenechají ujít příležitost k tomu, aby někoho napálily, přečíst si to nejlepší z poradny a třeba zavětříte něco pikantního ve žhavém horoskopu. Za celou redakci doufám, že jsme zažehli jiskru vaší zvědavosti a že se zapáleně pustíte do čtení stránek našeho časopisu.

Za redakci Hadího krále

Barbara A. Lecter

Ohňová země a ohňový krab

29. 4. 2014 Redakce 2

V dalekých zasněžených horách žil muž Henrik s krásnou ženou Hannou, kterou velice miloval. V horách měli krásný dřevěný domek, který byl postaven ze starých dubových kmenů před mnohými lety. Jejich domácnost byla chudá, ale jim to k životu stačilo. Byli skromní a vzájemně se strašně milovali. To bylo pro ně to nejdůležitější. Jednoho dne šel Henrik do vzdáleného lesa pro dříví, ale venku se strhla bouře. Vítr lomcoval horou sem a tam. Sníh utvářel zeď, před kterou nebylo ani na krok vidět. Hanna ho vyhlížela z okna a prosila, aby se jí muž vrátil. Jenže nestalo se tak. O měsíc později Hanna uklízela dům a probírala se Henrikovo věcmi. Najednou našla malou zamčenou truhlu, od které neměla klíč a ani ji v životě neviděla. "Co to může být," řekla si tázavě žena a rachotila s truhlou. Vzala do ruky nůž, který byl položen kousek od ní na římse krbu. Páčila, mlátila, házela, dupala, až ji otevřela. Uvnitř truhly ležela stará kniha.

Cestopis Tjugondedaga do Ohňové země aneb jak magik býti.

Žena držela knihu v ruce a četla si název na jejím hřbetě a koukala i na její hlavní stranu, která byla doprovázena ilustrací velkého netvora, ze kterého šly plameny do všech stran. Koukala na knihu a nechápala stále, co to je a proč ta kniha byla uzamčena v truhle. Co je na ní tak zajímavého, říkala si. Pomalu ji otevřela a začala v ní listovat. Četla si různé zápisky z výpravy do Ohňové země, která prý podle informací měla být místem magie a moci. Vše doprovázela spousta ilustrací, na kterých bylo několik netvorů a tvorů z bájných listin. Hanna přemýšlela celou noc a držela knihu v ruce. Napadlo ji se na to místo vydat. Jít cestou podle mapy, která byla také v knize nakreslena, a konečně získat něco - třeba i zpět svého manžela. Druhý den ráno vstala a začala si balit potřebné věci na cestu do vzdálené země. Země, kde oheň je na každém kroku. Vydala se vstříc svému osudu a putovala přes různá území, skály, hory a řeky. Najednou stála před mohutnou vysokou skálou, která cestu před Hannou uzavřela ve svých kamenných prackách. Nakoukla do knihy a jezdila očima po stránkách.

Stál jsem před skálou a přemýšlel co dál mám dělat, abych se dostal do té země, o které mluvila ta věštkyně ve Stockholmu. Všímám si spousty věcí okolo. Cesta pokračuje dál, ale skála stojí v cestě. Je těžké přemýšlet, co bude potřeba udělat. Opřel jsem se o skálu a koukám se kolem sebe. Pak si najednou všimnu, že na kameni, co stojí přede mnou, je něco napsané: Kapku sebe, kapku mně dej do spárů. Kapku sebe, kapku mně dej do srdce.

Hanna stále četla zápisky a přemýšlela. Najednou jí došlo, co musí udělat. Vzala do ruky nůž, který měla za opaskem, a maličko se řízla a otřela krev o skálu. Krev se ihned vstřebala do skály a ta začala za dunivých a mohutných zvuků otevírat své brány. Všude okolo se začala zvyšovat teplota a Hannu ovál velice horký vzduch. Dala se rovně po cestě. Tato zem byla tak divná. Tohle přesně si myslela, ale pokračovala ve své pouti tou krajinou, aby našla to, co potřebovala. Kámen ohně s krunýřem ohnivého kraba. Cestou míjela spoustu podivných věci. Skály různých tvarů, které objímal oheň různých barev. Cesta byla z drahých kamenů, které dávaly svou krásu na odiv celé krajině. Čím hlouběji Hanna šla a byla dál a dál. Tím větší teplo bylo a špatně se jí dýchalo. Na nebi se v dálce ukázaly letící ohnivé koule. Lítaly sem tam a neměly žádný přesný směr. Bála se, ale šla po cestě dál. Procházela okolo jeskyně a zahlédla ležícího draka, který koukal jejím směrem. Drak se vyhříval v blízkosti kamenů a Hanna kolem něj prošla a vydala se po cestě dál.

Najednou dorazila ke kráteru, ve kterém se pohyboval ohnivý krab a šlehal všude okolo sebe plameny do všech stran i do výšky. Hanna se schovala a posadila se, aby si chvilku odpočinula a počkala, až se krab dá ke spánku. Hanna se po pár hodinách probudila a všimla si, že krab usnul a je schovaný ve svém krunýři.Tak ucítila, že má jedinečnou šanci si vzít ten nejkrásnější kámen, jaký kdy viděla. Tak rudý jak krev, rudý jako srdce, rudý jako síla a zdraví. Seskočila po skále do kráteru a pomalu se blížila ke krabovi. Už u něj skoro byla a začala natahovat ruku, aby mohla vzít ten kámen. Když ho měla v ruce, zadívala se na něj a dala se na útěk. Utíkala, co jí nohy stačily, aby byla z té země dřív, než se probudí mocný ohnivý krab. Velká rána a pronikavý řev se rozezní krajinou. Hanna se lekla, až upustila ten kámen. Z nebe vyšlehly mohutné ohnivé blesky a zasáhly Hannu, která uhořela na cestě z drahokamů.

A co plyne z tohoto příběhu? Člověk by si neměl nikdy přivlastňovat, co není jeho, a měl by si vážit maličkostí - anebo o ně poprosit.