"Tento příběh je smyšlený a nepopisuje žádné skutečné osoby či události. Veškerá podobnost či shoda jmen je čistě náhodná."
Den jako každý jiný, to byl dnešek. Tedy až do doby, kdy se přiřítila neidentifikovatelná osoba v novém oblečení značky NiT.
„Tý jo! Vidíte to?!“ Ukazovali si na dotyčnou a sliny jim kapaly tak, že už se to ani nesnažili zakrývat.
„Hehe, a to jen za 5 galeonů!“ Nafrnělo se ono stvoření v luxusní značce a nenápadně ukázalo směrem k jezeru, kde se onen nový krámek vyskytoval.
To jste měli vidět ty mety, které studenti (ale i profesoři) ukázali! Troufnu si tvrdit, že by někteří z nich pokořili rekord v přespolním běhu. A další rekord v utracených galeonech za minutu.
Za několik chvil se to ve Velké síni hemžilo luxusními róbami, klobouky, špeky a také prázdnými měšci.
Slečna Niam seděla spokojeně u svého místa, sledovala to hemžení a přepočítávala zlato, které se jí hromadilo. Prostě ráj - tedy, až do té chvíle, než poslala skřítka doplnit nové kousky oděvů!
„Naaaah,“ vykřikla jakási studentka prvního ročníku ukazujíc na běžící skřítku s pytlem s nápisem NiT! Všichni se otočili tím směrem a zkameněli. Nikdo, až na pár lidí, kteří ale stejně měli už poslední galeon či dva, neměl peníze. A co jako teď? Někteří studenti začali zmateně lézt pod stoly a hledali drobné, které by mohli využít. Někteří zmateně začali psát soutěže, které jim ale budou ohodnoceny až za bůhvíjak dlouho. A ten zbytek se plížil, nyní už o dost pomalejším tempem, k obchodu. Těch pár šťastlivců, kterým ještě zbyly peníze, si koupilo něco málo z toho, co bylo doplněno. Zbytek vykoupil roj studentů, kteří o chvíli později přiběhli z Příčné ulice, kde naházeli veškerý svůj majetek Chytrákovi. A tak zbytek zůstal jen stát (či zoufale sedět) před obchodem a přemýšleli, co teda udělají.
Celou situaci dokázal zachránit až pan Vetešník, který vyhlásil výkup jakéhokoliv druhu oblečení, tašek, pergamenů přes lektvary a domácí úkoly. Velkou síní se hned prodralo hejno sov, které po místnosti začalo rozhazovat haldy letáků s velkým titulním nápisem: „Velký výkup oblečení u Vetešníka právě probíhá! Prodejte nám vaše oblečení s 10% nadhodnocením. Nabídka platí do naplnění skladů!“
Každý, kterému letáček přistál na hlavě, neváhal, vrazil do své šatní skříně, posbíral hromady oblečení a letěl s ním zpátky na PU. Po chodbách se tato zpráva šířila jako oheň. Kde jaký student pokřikoval.
„Dělej u Vetešníka je teď akce. Nákupní cena + 10% přirážka, ještě na tom vyděláme!“
„To je o 3galeony víc než jsem za to utratila!“
„Chvála panu Vetešníkovi!“
Jen pár studentů, kteří již vystudovali pokladničení si dokázali všimnout, že ceny u Vetešníka jsou téměř stejné ne-li ještě nižší. Nicméně to nezabránilo nikomu naplnit sklad k prasknutí a s novou várkou peněz vyrazit do Godrikova dolu.
Jaké bylo ale překvapení, když s plnými měšci dorazili před rybárnu a zjistili, že sklad slečny Niam je prázdný - úplně!
Zhrozili se, začali se hádat, jak je to možné, kam se podělo veškeré nové oblečení a co teď udělají se svými penězi, které tak „výhodně“ získali.
Mezi nimi byli i tací, kteří se pýřili v nových modelech a chyběl jim už poslední kousíček do sbírky, ale i tací, kdo neměli ještě ani nitku značky NiT ze salonu a propadali hysterii.
Někteří aktivisté nelenili a přivolali si předpřipravené transparenty (bez nich by to totiž nemohlo fungovat!). Začali před vchodem do krámku chodit v kroužku dokola, zdvihat transparenty a vyvolávat hesla jako „Doplňte sklady, proto jsme tady!“ nebo „Kvalita i kvantita - kupují to jelita!“.
To vše z povzdálí pozoroval pan ředitel v nové róbě, klobouku a náušnicích, hladil po hlavě královsky oděnou kachničku a suše prohlásil: „To jsme jim to nandali, holka!“
V tom jeden student z Nebelvíru odhodil ceduli a ukázal na ředitele: „On má oblečení tuny a natáhl to i na tu divnou tlustou věc! NA NĚJ!“ Všichni se otočili směrem, kam nebelvírák ukazoval, na moment se zamysleli a pak se s hrozným řevem vydali na ředitele!
„Vyměňte nám naše body za peníze, prosím! Neuváženě jsme poslali soutěže za body a teď chceme naše peníze!!“
„Koho zajímá pohár?!! JÁ PROSTĚ CHCI, CHCI A CHCI TY NAUŠNICE!“
Všichni vykřikovali své nároky a někteří se snažili strhnout oblečení z ředitele a jeho kachničky. To už toho měl ale ředitel dost a nadechl se, aby řekl něco velice prospěšného a v budoucnu zajisté obdivovaného…!
Ale najednou se zarazil a řekl: „Já vám ty body milerád vyměním za peníze, ale co chcete nakupovat, když je obchod prázdný?“
A studentům se nad hlavami opět rozsvítila žárovička nápadu. Nejdřív musí „zaútočit“ na madam Niam aby doplnila sklad a pak teprve se vrhnou na pana ředitele. Dav studentů se tedy vydal zpátky do hradu kde madam Niam spokojeně diskutovala s madam Lextrovou o jejích nových slušivých šatech. Když dav studentů dorazil do velké síně, bylo zde pár jedinců, kteří byli spokojeni s tím, co v krámku NiT ukořistili, nebo jen byli spokojení s tím, že mají alespoň víc bodů než ostatní. Co naplat - prostě byli spokojení!
Dav nespokojených studentů byl však větší. Nakráčeli si to do velké síně, postavili se s transparenty před madam Niam a spustili.
„Doplňte sklady! Doplňte sklady!“
Madam Niam se na ně jen podívala, pokrčila ramena a dál diskutovala s madam Elizabeth. Jeden z nebelvírských studentů k ní přikročil a řekl: „Madam! Tohle je stávka!“
Niam to však ovšem přešla jen pokrčením ramen a dál studenty ignorovala.
Studenti tedy spustili mnohem více nahlas.
„Doplňte sklady! Máme peníze! Budeme mít více peněz! Nechceme body! Doplňte sklady! K čertu s pohárem MY chceme NiT!“
Načež vstal pan Cihlička, rychle odcupital na Příčnou ulici a narval všechny sklady k prasknutí bílými cedulkami. Když doplnil i poslední sklad, vrazil do pana ředitele.
„Ano ano,“ přitakal pan ředitel. „Tentokrát jich budu potřebovat trochu víc...“
Včera k večeru jsem se procházela po hradě a narazila na jednu studentu. No jo studentka jako každá jiná. Oblečená ve školní uniformě, pospíchající hradem, pravděpodobně na zápis. Pak mi to ale trklo. Vždyť to byla Elanis. Moment ale kde má cedulku?!
Rozhodla jsem se Elanis doběhnout a trochu vyzpovídat.
Hadí král: Kam jsi dala po tolika letech cedulku?
Elanis: To fakt nevím. Prostě zmizela. A hlavně není to zas tolik let. Jen dva roky, jasný!
Hadí král: Kdy se to stalo?
Elanis: Ani nevím. Někdy během dneška. (pozn. redakce úterý 7. února) Už jsem si na ní tak zvykla, že jsem si ani nevšimla, že chybí. Všimla jsem si toho až když na mě v kolejce začala Suši strašně divně koukat. Pak z ní vypadlo, že nemám cedulku.
Hadí král: Jsi ráda, že máš cedulku pryč?
Elanis: Na jednu stranu ano na druhou ani ne. Když jsem měla cedulku, byla jsem jiná. Teď už jsem prostě jen zase obyčejná jako každý druhý.
Hadí král: Jak se teď vlastně cítíš.
Elanis: Trochu šokovaně =D
Hadí král: Proč zrovna šokovaně? =)
Elanis: Tak za prvé jsem to vůbec nečekala, a abych řekla pravdu, pan ředitel mě s tímto rozhodnutím překvapil. Vůbec mě nenapadlo, že by mi jí mohl sundat. Zvlášť teď. Počítala jsem s tím, že když sem jí měla i po slavnosti, že jí budu nosit ještě další rok. Dokonce jsem zkoumala i reakci pana ředitele na onu kauzu s Wenai a jeho slova byla ta, že nám nikdy nehodlá odpustit. Takže ano, jsem trochu v šoku, že upustil od tohoto trestu. I když věřím, že mi opravdu neodpustil.
Hadí král: Nemyslíš si, že ti bude bez cedulky smutno?
Elanis: Možná trochu ano. Přece jen byla tu semnou každý den, na každém kroku. Tak věrného přítele by člověk jen těžko hledal.
Hadí král: Je něco, co ti bude opravdu chybět?
Elanis: Ano! Ta výmluva: „Ale já jsem přece lhář, tak co čekáš?“ Vlastně celkově mi cedulka dávala takový pocit oprávnění konat to špatné. Jsem lhář, musím se podle toho chovat. Docela se mi to líbilo. Najednou na to už nemám takovou chuť jako dřív. Mám takový pocit, že zase musím být ta „hodná holka“. Ne že bych jí někdy byla, ale i tak. Už není žádná výmluva.
Ano to mi bude chybět. -zasní se-
Na druhou stranu vůbec mi nebudou chybět ty otázky typu: Proč máš tu cedulku? Kde si ji vzala? Můžu mít taky takovou?
Hadí král: Jistě sis během těch let všimla návrhů v ředitelně o sundání tvé cedulku. Co si o tom myslíš?
Elanis: Tak o pár prosbách vím. Samozřejmě vím i o té petici, kterou Zmijozelští posílali panu řediteli. Nejednu stranu mě těší, že si vůbec někdo všiml, že na hradě vůbec existuju. Je fakt, že jsem měla často pocit, že jsem prostě ignorována. Nicméně ony pokusy studentů mě moc nenadchly. Zvlášť potom když pan ředitel dával jasně najevo, že se mu to nelíbí a nemá to zrovna ten správný účinek.
Hadí král: Co ty? Zkoušela jsi někdy pana ředitele kontaktovat?
Elanis: Já ho kontaktovala. =D Bylo to však v úplně jiné záležitosti. Měla jsem nějaké problémy se zkouškou OVCE a opravdu jsem potřebovala zásah vyšší moci. Ale jinak ne. Ohledně cedulky a celé kauzy jsem s ním nemluvila. Věřila jsem, že až pan ředitel uzná za vhodné, cedulku mi sundá. Prosit ho by byl jen ubohý pokus, který by stejně skončil nezdarem.
Hadí král: Teď když jsi zmínila OVCE. Na zkoušce jsi ještě stále měla cedulku. Nebála ses, že by cedulka mohla ovlivnit nějak tvou zkoušku?
Elanis: Jak? Jako že bych celou zkoušku lhala? Myslím, že zkoušející madam Orionis by jistě poznala, kdybych si něco vymýšlela. Hlavně madam Orionis je dobrý člověk, kterého zajímají především výsledky, ne přímo člověk. Tím však nechci říct, že nemá ráda lidi nebo že jí nezajímají. Spíš tím chci říct, že výsledek mé zkoušky cedulka opravdu ovlivnit nemohla neboť madam Orionis určitě nezajímalo, co mám na krku, ale co mám v hlavě. Proto jsem se opravdu nebála a zkoušku se rozhodla složit.
Hadí král: Chtěla by si na závěr něco vzkázat?
Elanis: No tak samozřejmě bych chtěla poděkovat panu řediteli, že byl tak laskav a cedulku mi sňal.
Na druhou stranu bych se chtěla i omluvit. Ne za chování, které mi cedulku přineslo, to byla chyba. Ale chtěla bych se omluvit za chování, které přišlo po tom. Nejvíc to odnášela paní kolejní někdy i samotná kolej, věřím, že minimálně z poloviny případů si to nikdo z nich nezasloužil. Byl to vztek, co se chtěl dostat na povrch a v mnoha případech ve špatnou chvíli. Proto ano, ráda bych se omluvila.
Taky bych chtěla poděkovat slečně Queti Sylie, která o celé kauze napsala moc krásnou vzpomínku. Byla bez zbytečných emocí, předsudků či soudů. Jsem ráda, že se k tomu postavila takhle a nepranýřovala mně jako někteří jiní.
Podle mě Elanis cedulka i slušela. Rozhodně to bude nezvyk dívat se teď na ní. A co horšího, poznat jí mezi těmi davy lidí co teď brouzdá po hradě. Cedulka přece jen byla unikátním a zajímavým poznávacím znamením.
A co si myslíte vy? Myslíte si, že Elanis vypadá bez cedulky líp?
Proč si Elanis cedulku zasloužila, se můžete dočíst v Myslánce, která se nachází ve školní knihovně. Jedná se o zmiňovaný příspěvek slečnyQueti Sylie s názvem HH - cedulka lžu a slavnost 30. 1. 2011
Severus Snape při hodině Lektvarů: „Debil, zmijozel, debil, zmijozel, debil, zmijozel… Jenom támhle vzadu, Potter s Weasleym, to je výjimka, tam sedí dva debilové vedle sebe.“
Vy-víte-kdo dojí poslední sousto, odhodí tyčku a s vášnivým úsměvem promluví k Bellatrix: "Zmrzlina Koral, kdo by odolal!"
Dobby: Dobby přišel Harryho Pottera varovat, pane!
Harry: Co se děje Dobby?
Dobby: Harry Potter se nesmí vrátit do Bradavic!
Harry: A proč?
Dobby: Na Harryho Pottera čeká ve škole nebezpečí!
Harry: Jaké nebezpečí?
Dobby: Draco Malfoy chce ve velké síni natáhnout přes cestu provázek, aby si Harry Potter rozbil nos!
Bellatrix: Dej sem tu věštbu!
Harry: Nemám jí. Rozbila se. Ale klidně vám řeknu jak zněla:Té jež ztrpčila té žití, děti v dědky proměniti. Švagr téže vane z věže...
(Nasaši Jackson)
Za dob krutého pronásledování smrtijedů přivezou do Azkabanu nového klienta a na věži se ho ptají: "Kolik's dostal?" A on:"25 let." A oni:"Za co?" "Za nic!" A oni:"Lžeš, za nic se dáva jen 10 let."
Vola rozhorčený pan do redakce Denního věštce: "Včera jste otiskli zprávu ze jsem zemřel." Redaktor: "To mate pravdu... Odkud voláte ?" Drahá mami a tati! Všechno je v pořádku, teda skoro všechno, akorát mě skoro pořád hrozně bolí hlava, od té doby, co jsem při požáru koleje musela skočit z okna. Jeden sympaticky mladý mudla, co šel zrovna okolo, byl tak hodný, že mi pomohl a poskytl první pomoc. Protože shořel veškerý nábytek a věci na mém pokoji, zůstala jsem od té doby u něj. Vážně jsem uvažovala o svatbě, ale vím, jaký máte názor na smíšená manželství. Takže se rozhodujeme, jestli si to malé necháme, nebo ...... Ne, nedělejte si starosti. Po pravdě řečeno, nic z toho se mi nestalo. Neboli mě hlava. Nehořelo na koleji. Nepotkala jsem žádného mladíka, se kterým žiju, ani nejsem těhotná. Píšu vám, abych vám řekla, že mi přišly výsledky závěrečných testů. Mám pět nad očekávání a třikrát mizerné. Jen jsem myslela, že když to dam do jiné perspektivy, bude to znít lepe. Vaše milující dcera. Přijde čarodějka do krámku a spustí na prodavačku: "Ten váš čarodějný samoopalovací krém na opalování nestojí za nic!" "To není možné!" brání se prodavačka. "Ale ano!" křičí žena dál. "Podívejte se na mě, jak jsem bledá. A to už jsem snědla tři krabičky!" ,,Slyšel jsi, u Děravého Kotle jsou nyní místní specialitou šneci?" ,,Vím, jeden mne obsluhoval."
(Maxmilian Addams)
Čeští kouzelníci v Egyptě probudí mumii. Ta na ně chvíli zírá a pak řekne: „Kdo jste a co chcete?"
"My jsme kouzelníci z České republiky a přišli jsme prozkoumat tuto pyramidu."
"Vy jste z Česka?" ptá se Mumie se zájmem.
"Ano."
"Aha. A co Nimradir, ještě řediteluje?"
Jede Nekro a Raven na motorce a Nekro má na zádech náhrobní desku. Raven se ptá - proč pořád taháš ten náhrobek? A Nekro na to - přece nepojedu bez papírů.
Jde ředitel po chodbě a zeptá se nebelvíráka: „Nevíte, kolik je hodin?”
Nebelvírák odpoví: „Za deset minut bude jedenáct.”
Ředitel naštvaně přecedí přes zuby: „Ale já se ptám, kolik je teď!”
Pan profesor Nekromacer si pořídí havrana a ten mluví strašně sprostě, a tak ho dá jednou za trest do mrazáku. Po chvíli mrazák otevře a havran pokorně říká:
„Omlouvám se za své nevhodné chování, už se to nebude opakovat. Mám jen jednu otázku. Co udělalo to kuře?“
Je večer a smrtijed utíká do svého temného sídla, černý plášť za ním jen vlaje. Utíká kolem hospody, u jejíchž dveří stojí opilec. Když tu dá opilec smrtijedovi facku a ten klesne na zem, plášť ho přikryje. Opilec povídá: "Myslel jsem, že si lepší BATMANE!
(Marguerita Laux)
(Lisey Silver Diamondlash)
Voldemort: "Dal jsi mu ten nůž?"
Severus: "Ano."
Voldemort: "A co říkal?"
Severus: "Auuu..."
Bystrozoři kontrolují na vzdušné kontrole koště: "Co to máte na tom ocase?" "To jsou vodní lyže." "Dobře jeďte." Druhý bystrozor chvíli přemýšlí a pak říká svému kolegovi: "Tak si myslím, že kecal. Máme tu tři jezera, a ani jedno není z kopce!"
Děti mají přinést do školy nějaký násroj který ostatní neznaji. Ronald přiveze takový divný nástroj s mnoha hadičkama. Paní učitelka McGonagallová se ho ptá: "Co to je?"
"To je dědečkův dýchací přístroj."
"A co řikal dědeček?"
"Nic, jen: hhh hhh hhh."
(Rosalin Blackwood)
Baví se takhle Havran s Hadem. Ty Hade, jaký je to mít v sobě jed? Takový! řekl Had a kousl ho. Našla se mrtvola ve sklepení a Nekro se bokem ptá Ferdinanda. Ferdo, víš co jsem ti říkal, důkazy! Neklo, neboj, já si půjšil suby z domu Leninů. Kachnička pluje po jezeře, Hanibal se vynoří a ptá se ji, co se stalo. Ále, zahýbá mi s nějakou kačenou! Učitel zkouší havránka z jazyků. Teď mi řekni, jaké zvíře dělá KRÁ! Na to havránek: Kráva! Né, tohle děláme my, havrani! Havránek nesouhlasí a nedá si to rozmluvit. Učitel ztratí trpělivost a vztekle se ho ptá, jaké podle něj teda havraní vydávají zvuky. Havránek: To přece Haf! Příjde prof. Kilahim za slečnou Mintakou, aby mu vyvěštila z ruky. Ta si od něj vezme měšec s galeony a začne si prohlížet jeho ruku. Za chvíli z ní vypadne, že bude žít hodně dlouho. Profesor je spokojený a jde na procházku k jezeru. Je právě úplněk a sežere ho prof. Werewolf v podobě vlkodlaka. Sl. Mintaka to pozorovala z okna a poznamenala: "Jak ten čas letí".(Osiris Flemingová)
hovoril si :Dumbledore ty žiješ !
Lee Jordan: „A je to tu! Chrabromil proti Bifľomoru! Prelieta Harry Potter a s pokrikom Yes! uháňa za Zlatou strelou. A je tu Cedric Diggory a s pokrikom Vuala! predvádza Vorského fintu! Ooooo, teraz sa Neville Longbottom chráni pred dorážačkou a so slovami Do riti! nabúral do protiidúceho hráča...“ McGonagallová hovorí Ronovi: Táto otázka Vám robí očividne veľké problémy. Ron: Nie otázka, ale odpoveď!(Darlene van Raven)
Bystrozor na procházce v lese blízko Hradu Pána Zla."Kukačko, zakukej mi kolik roků mi ještě zbývá."˝Ku˝˝Proč tak má...˝
O Vánocích říká Minerva Severusovi: "Severusi, zapal vánoční stromeček."Za chvíli přijde profesor lektvarů zpátky a povídá: "A svíčky taky?"
Smrtijed je zadržen Bystrozory a vyslýchán:"Tak vy prej máte něco proti mudlům?""Jo, avadu kedavru."
(Ellyone Francés)
Neville Longbottom v knihovně: „Prosím vás, kde najdu nějaké knihy o sebevraždách?“
„Sedmý regál zprava, třetí police.“ „Ale tam žádná kniha není!“ „Vidíte, jací jsou lidi! Půjčí si je a už nevrátí!“ Lucius, toho času bydlící na hradě Pána Zla, píše domů své ženě: „Drahá, odpusť mi, že jsem k Tobě nepřišel minulý týdenl, byl jsem pít a nemohl jsem dva dny přijít k sobě, natož pak k Tobě…“ Narcissa zaníceně promlouvá v dámském klubu: „Víte, proč jsou muži jako sněžení?“ Místností to zašumí a nakonec se všechny paničky podívají zpět na Cissu. „Nikdy dopředu nevíte kolik to bude centimetrů, ani jak dlouho to vydrží...“ ,,Tak zkus hádat Rone, kolik je mi let,“ říká pan profesor Lockhart žoviálně. ,,Auto má čtyři kola, dům naproti je velký, pes dělá haf haf.“ Ron se na chvíli zamyslí a řekne: ,,44 let.“ ,,No výborně," říká pan profesor ,,a jak jsi na to přišel?“ ,,Mýmu bráchovi je 22 let a táta o něm říká, že je napůl debil.“(Jean Molliacová)
Z Moskvy na Sibiř poslali nový typ motorové pily, aby jí tam vyzkoušeli. V návodu bylo uvedeno, že by se s ní měli pokácet 200 stromů denně.
Kargowan vyrazil do lesa, kácel celý den a pokácel 150 stromů.
" Kargowane, zítra se musíš víc snažit!"
Kargowan kácel druhý den 170 stromů.
" Kargowane, opravdu se musíš více snažit."
Třetí den tedy opět v lese a pokácel 190 stromů.
Pozvali tedy odborníka z Moskvy, ten pilu rozebral, prohlédl, složil a vyrazili do lesa. Tam pilu nahodil a Kargowan na to:
"Jé, ono to vrčí!"
Kristie se ptá Henrika: Máš mě rád?
Henrik: Ne!
Kristie: +smutne odchází+
Henrik: Počkej, ješte si se mě nezeptala, jestli tě miluju.
Kristie: Miluješ mě ?
Henrik: Ne
Jak se říká tomu kdo vidí problémy?
Kritik
Jak se říká tomu, kdo si představuje jejich vyřešení?
Idealista
Jak se říká tomu kdo je řeší?
Rasista
Adanedhel měla napsat esej, která by pojednávala o náboženství, sexu a tajemnu.
Její práce měla jen jednu vetu - Bože, jsem těhotná, ale s kým???
Rika jeden Mrzimorský delnik druhemu: "Tak si predstav, ze uz pet let delam ve Zmijozelské fabrice na sici stroje, tak si rikam, ze bych si mohl nejaky doma postavit. Tak nosim jednu soucastku za druhou, ale at to skladam jak chci, vzdycky z toho vyjde kulomet..."
(Lee Mortir)
Povídají si mezi sebou dva mozkomoři:,,Tak jsem se zamiloval do jedné smrtijedky,co byla v Azkabanu na doživotí. Políbil jsem jí,a ona mi najednou umřela..."
Jaká je nejoblíbenější pohádka v čistokrevných rodinách? Pán Zla a sedm smrtijedů.
Hagrid zkouší jednoho studenta : "Co je to za ptáka?" a ukáže ze zakrytého tvora jen nohy. "Nevím.", odpovídá student. "Máte Háčko, jak se jmenujete?" konstatuje Hagrid Student si vyhrne nohavice: "Můžete také hádat!"
Ron počítá ve Velké síni peníze z kasičky a náhodou spolkne 1 svrček. Malfoy to uvidí a říká:" Weasley, konečně máš nějakou cenu!"
Malá Tonksová šeptá tatínkovi do ucha: "Když mi dáš 10 srpců, povím ti, co říká mámě každé ráno jeden pán." Znepokojený Ted vytáhne mince a dá je dceři: "Tak co říká?" "Dobré ráno, nesu vám mléko.
Salazar luští křížovku v Denním Věštci:"10 mrtvých mudlů na čtyři." Salazar okamžitě napíše odpověď: "Málo."
(Ašiga ze Zliče)
Čcho Changová zažalovala Harryho Pottera za vyvolávanie verejného pohoršenia. Každé ráno ževraj cvičí úplne nahý vo svojom byte, čo Čcho veľmi dobre vidí zo svojho okna. Súdca sa pýta: "Je to pravda, obžalovaný?" "Áno, ale z okna slečny Changové nieje preca vôbec vidieť do mojej izby!" "Ako to, že nieje!!!" Rozčúli sa Čcho. "Tak si skúste u mňa vyliezť na skriňu, a poriadne se vykloniť!!"
Snehulienka, Crabbe, Goyle a Zvonár u matky božej sa stretnú. Snehulienka sa pýta, či je najkrajšia, Crabbe a Goyle, či sú najsprostejší a Zvonár u matky božej, najškaredší. Poďme a spýtame sa maminho čarodejníckeho zrkadla, hovorí Snehulienka a všetci súhlasia. Juchúú! ja som najkrajšia, kričí Snehulienka. Prichádzajú Crabbe a Goyle z dverí. Juchúú! My sme najsprostejší. Čakajú všetci traja netrpezlivo na Zvonára u matky božej. Po 15 minútach vyšiel konečne von a nahnevane hovorí: Kto do čerta je Dudley Dursley?!
Nedělní odpoledne, Blackova rodina, najednou zvonek. Sirius jde otevřít, a za dveřma smrtka. Tož on jak ji vidí, padne na kolena, slzy jako hrachy, a začne bědovat: "Mně néé, mně přece nemůžeš chtít, vždyť já jsem ještě mladej, nic jsem si neužil, se ženou jsme teprve rok, mám rozestavěnej barák, koště na leasing, dítě na cestě, ... mně přece nééééé!" Smrtka na něj s despektem pohlédne, a praví temným hlasem: "UHNI SRABE, 'DU SI PRO KŘEČKA!!!"
Dva smrtijedi vpadnou do domu."Bud zemřete nebo se přidáte ke smrtijedům!"říká jeden.Matka a otec souhlasí."Já se nepřidám!"odporuje 11tiletý syn,který má nastoupit do Bradavic."To nejde!Tvůj otec obědnal tři vstupenky!"
(Cassandra Aurora Nott)
Radí se Hagrid s Madame Maxime. „Ten hipogryf je nějakej smutnej,“ říká Hagrid. „Asi ho podříznu.“ Madame Maxime pokrčí rameny: „No, když myslíš, že ho to rozveselí.“ Draco Malfoy říká svému učiteli: „Nechci Vás strašit, pane profesore, ale tatínek říkal, že když nebudu nosit lepší známky, tak někdo dostane výprask ...“ Profesor Snape: „ No, jak dosáhnete zvýšení teploty? To budete běhat jako Mrazík kolem Nastěnky?" Prof. Hoochová: Položila jsem otázku – zvedněte ji někdo! Prof. Brumbál: To budeme probírat příští rok, pokud nezemřu. On člověk nikdy neví… Smrtijed stojí u dveří bytu a povídá: „Dobrý den, odčítání mudlů.“ V manželské posteli Malfoyových se odehrává vášnivá scéna, náhle se ozve hlasité zabouchání na domovní dveře. Vyděšená Narcissa křičí „Merline, to je manžel!“ Lucius se vrhá pod postel. Po chvíli ticha vyleze zpod postele, sedá si na její okraj, vzdychne, otírá si pot z čela a říká: „Vidíš, Cisso, jak máme oba pocuchaný nervy?!“(Darkness deStination)
Dnes ráno jsem se šla projít po Příčné ulici. Jako vždy jsem zamířila rovnou k výloze paní Malkinové. K mému překvapení zrovna vybalovala zboží z krabic. Neváhala jsem a rovnou zamířila do kabinky s plným podpažím plášťů.
První model, který jsem si oblékla byl Kolejní plášť mága noci
Úžasně vzdušný plášť s laškovně zabarvenými konečky v kolejní barvě.
Neodolala jsem a pro porovnání jsem si vyzkoušela Plášť mága noci.
Do tohoto pláště sem se ihned zamilovala. Jeho černočerná barva byla naprosto dokonalá a už letěl do košíku.
Zde však má kabinková akce neskončila. V regále se objevil další kousek.
Hned jsem na sobě měla oblečený Úplňkový plášť v kolejní barvě
Zatajil se mi dech. Tenhle plášť je naprosto Zmijozelsky dokonalý. Hodně mi však připomínal jeden kolejní artefakt, který se v mé skříni již nachází a proto jsem sáhla po Úplňkovém plášti v klasicky černé barvě.
Tak další úlovek putoval do mého nákupního košíku.
Posledním žhavým kouskem byl v krámku Letní druidský plášť.
Pro všechny příznivce přírodního materiálu. Tento plášť si již mé konto nemohlo dovolit a tak jsem jej uložila zpět do regálu. U pokladny jsem dvakrát omdlela, ale potom ze svého ubohého, chudého měšce, vysypala požadovaný obnos galeonů a s novými úlovky vesele kráčela do hradu.
Cestou jsem potkala pár nadšenců, kteří se řítili do krámku, aby ulovili taky nějaký ten kousek. Ale první jsem byla já :D
Co si myslíš, že se skrývá ve sklepení?
Marla Fierté - Zaslechla jsem nějaké děsivé legendy, ale předpokládám, že to jsou jen fámy k zastrašení nováčků. V takovém sklepení je určitě spousta mechu, plísní, brouků a netopýrů, ale snad by tam mohla být k nalezení i nějaká zajímavá bylinka. Nebo kosti osamělého poutníka. Slyšela jsem také něco o nalezených klíčích, pergamenech a bojích s příšerami. Samantha ara Xawier - Ve sklepení?? Určitě všechno možné, obři, atd.. Doufám, že ho budu moc využívat pouze pro výuku. Andrew Uroboros - Ve sklepení je určitě dost velká zásoba dobrého vína pro profesory, proto tam mají studenti zákaz vstupu. Kacenka de Pereliana - Buď zavřené škrkny, nebo možná i trol a možná neposlušní žáci, co visí vzhůru nohama za palce u stropu. - rozesměje se - Ashaii Naomi Naiad - Mám dvě teorie. Buď to bude něco úplně nezajímavého jako nepoužívané učebny a sklady starých pomůcek anebo naopak něco absolutně fantasticky úžasného, třeba draci a poklady. Lodnis Avicellus Night - Něco, co chce pan ředitel ututlat. - usměje se - Třeba dávná, ehm, (jistě jen) kamarádka. - chechtá se -Co podle tebe má na starost víla Fleutýna.
Marla Fierté - Kebuláčky! A rozdávání vánočních dárků! Naznačuje to, že pro mě má nějaký přichystaný? - nadějně se usměje - Samantha ara Xawier - Fleutýna nosí nám kouzelníkům dárky k Vánocům. Už se těším na první Vánoce tady ve škole. Andrew Uroboros - Víla Fleutýna? Kdo to je? Tu bych měl znát? Není to taková vysoká hubená holka, která se pořád courá kolem a kdykoliv jí vidím, tak zapomenu na všechno kolem? Kacenka de Pereliana - Možná obchody, nebo i zahradnictí. Ashaii Naomi Naiad - Kouzelné flétny? Lodnis Avicellus Night - Fleutýna je taková ta víla, co vypadlé zoubky vyměňuje za sladkosti. Proto je nejvíce oblíbená u prváků. - zazubí se -No a nakonec, trochu netradiční otázka pro nováčky. Do které koleje si myslíte, že vás zařadí
Moudrý klobouk?
Marla Fierté- Tak to vůbec netuším, zkus se zeptat přímo jeho - mrkne ne mě - Samantha ara Xawier - Nechám se překvapit. Ať vybere jakoukoli, budu ráda. Andrew Uroboros - Jsem přesvědčen, že Moudrý klobouk mě zařadí do koleje. Nějaká to určitě bude - velký úsměv - Kacenka de Pereliana - Byla bych ráda v Havraspáru, ale kdyby mě zařadil i do Zmijozelu nebo Nebelvíru, taky bych byla ráda. Ashaii Naomi Naiad - Já bych asi potřebovala nějakou duhovou kolej, ale možná Havraspár. Nebo i Mrzimor, těžko říct. Vlastně se sama v sobě moc nevyznám, takže jsem zvědavá na verdikt Moudrého klobouku. - usměje se - Lodnis Avicellus Night - Tak do hlavy Klobouku nevidím, že, takže budu napnutá až do poslední vteřinky. Ále rozmýšlím se mezi dvěma kolejemi, a to: Mrzimorem a Zmijozelem. Trochu rozdílné rysy, já vím, ale spíš bych se zařadila do řad Mrzimoru. - omluvně se usměje - Letošní nováčci jsou opravdu v obraze a žádná zapeklitá otázka jim nedělá problém. Pokud si tedy nebudete s něčím vědět rady, nebo se budete chtít jen dobře pobavit, sedněte si ve Velké síni k nějakým nováčkům a možná se dozvíte něco nového stejně jako já.Copyright © 2026 | WordPress šablona od MH Themes