Články podle Redakce

Úkol do Miss Slytherin

Bylo nebylo. Kdysi dávno byl založen Godrikův důl. O něco méně dávno si zde bradavičtí učitelé začali kupovat více či méně honosná sídla. A o několik pátků později mi byl svěřen úkol napsat článek Veřejná exkurze v GD. Začala jsem přemýšlet, ke komu bych mohla vlézt a zároveň by byl můj článek přitažlivým i pro čtenáře. A samozřejmě aby mi nehrozil kopanec do měkčí části těla od zuřivého profesora chránícího si své soukromí.

            Plnění magíků studentům umožňuje poznat své profesory i jinak než ze školních lavic. „Čaj o páté“ a  „Znalec čaje“ nabízí možnost navštívit profesora, který otevře svůj dům a nabídne občerstvení svým studentům nebo kolegům. Zábavná společnost se často schází u přívětivé profesorky Mintaky Orionis. Paní profesorka se na škole často vyskytuje v příhodnou denní dobu a nabízí šálek čaje každému, kdo zavítá do jejího domku. Občas mají někteří šťastlivci i možnost prohlédnout si její dům.

            Pro reportáž jsem požádala paní profesorku o speciální komentovanou prohlídku jejího domu a položila jí i několik otázek týkajících se života v Godrikově dole. Rozhovor si můžete přečíst na konci článku.

            Dům číslo 1 s názvem Venkovské sídlo se nachází na východním konci Godrikova dolu a patří mezi jedny z největších – prozatím zakoupených - v celé vesnici.

            V domě se nachází celkem 3 místnosti. Pro každou z nich našla profesorka Orionis jiné využití. První místnost slouží jako ložnice. Nachází se v ní postel a bílý krb. Stěny i  podlaha podlaha jsou sladěné do fialova.

Druhá slouží jako přijímací salón, je v ní umístěn samovar pro přípravu čaje, sedací souprava, vana pro osvěžující koupel a dominantou pokoje jsou velká zelená kachlová kamna.

Třetí místnost zatím není vybavena. Stěny jsou vytapetovány elegantními béžovými tapetami, se kterými dokonale ladí dřevěná podlaha.

A na závěr přepisuji slíbený rozhovor s profesorkou Mintakou Orionis o jejím sídle a životě v něm.

1. Podle čeho jste se rozhodovala o koupi domu? Záleželo na ceně, vzhledu nebo i něčem jiném?

Tak domek jsem si kupovala v době, kdy jsem měla spoustu peněz a na Příčné je neměla za co utratit. Takže mi tak nějak chyběla motivace cokoli dělat. Koupí domu se tento stav rapidně změnil, ale vůbec nelituji. Naopak! Domek jako takový jsem si vybírala podle čísla 1, velikosti a vzhledu samozřejmě. A Venkovská usedlost tak nějak odpovídá mé představě o bydlení.

2. Jste s domkem spokojená? Má  pro Vás vyhovující velikost?

Ano, spokojená jsem maximálně, i když by mohl mít lehce větší kapacitu, ale osm osob je maximum, takže nic lepšího jsem nemohla koupit.

3. Líbí se Vám nabídka nábytku a dalších doplňků a přijde Vám dostačující?

No, to je těžké. V mém případě se tak nějak nesetkává s mým vkusem a potřebami. Chybí mi třeba prachobyčejná toaleta atd. Ale chápu, že GD je záležitost pár osob, takže nabídku tak nějak akceptuji.

4. Zvládáte údržbu domu sama nebo vám pomáhají domácí skřítkové?

Skřítkové mi pomáhají velice, mám hned tři, ale občas si něco udělám i sama, baví mě to.

5. Ve Vaší zahradě přibyly nové stromy i sovinec, plánujete ještě nějaké novinky?

Do zahrady se mi toho už moc nevejde, takže zatím ne, ale samozřejmě záleží na nabídce. Například bych ráda včelí úl.

6. Jaké máte vztahy se sousedy? Pokud to není tajné, máte nějaké společné akce, například pikniky, šachové duely?

Idylické. To znamená: nevídáme se. :-D A i kdyby, tak blízko bydlí Elle a manželé Reninovi, takže samá lepší společnost. A koneckonců Filius bydlí také nedaleko.

7. Měla jste již nějaký konflikt se studentem nebo kolegou, který přišel na návštěvu?

Ne, neměla. Obvykle si návštěvy zvu sama, takže bych si nepozvala někoho, o koho nestojím.

8. Jste častěji ve svém domě nebo na hradě? K přesunu používáte prášku Letax?

Na hradě. Mám spoustu výuky. Tedy přes školní rok. Teď o prázdninách ale lenoším úplně mimo kouzelnický svět. A z GD se přesouvám různě, za hezkého počasí i na koštěti.

Pro Miss Slytherin

XXX

Úkol do Miss Slytherin

Není kouzelníka, který by neznal světoznámou kouzelnickou kapelu Sudičky (The Weird Sisters). Jen málo lidí však ví, že se tito umělci rozhodli podpořit dobrou věc.

Včera na tiskové konferenci frontman kapely oznámil, že se Sudičky rozhodly uspořádat charitativní koncert na podporu dětského oddělení  Trvalých poškození způsobených zaklínadly v Nemocnici svatého Munga pro kouzelnické choroby.

Hadí král byl u toho, když se členové skupiny rozhodli poskytnout rozhovor vybraným médiím kouzelnického světa.

HK: "Plánovali jste tuto akci dlouho?"

Gideon: "Popravdě řečeno to byla rychloakce."

Orsino: "Je to tak, v Denním věštci psali, že má nemocnice nějaké potíže, tak jsme se rozhodli jí pomoci tím, co umíme njlépe."

HK: "Můžete našemu časopisu tedy prozradit, jak dlouho Vám to trvalo?"

Myron: "Pokud to sečtu, před 14 dny vyšla zpráva, během chvilky jsme se dohodli a náš manažer zajistil prostory... Ani ne měsíc."

Heathcote: "Přesněji to bylo 23 dní."

Merton: "23 dní, to by mohl být nový hit!"

všichni: (smích)

HK: "Tedy, to je opravdu rychlost. Váš koncert bude v Los Angeles, proč právě toto město?"

Herman: "L.A. je městem andělů, a my se také chystáme k jakémusi andělskému činu..."

Gideon: "Nepřeháněj!" (smích) "Los Angeles jsme si vybrali díky tomu, že se poblíž nachází velké prostranství, které se dá rychle a účinně obehnat protimudlovskými zaklínadly a díky velkému množství kempů, kde se mohou lidé utábořit."

Kirley: "Myslím, že by se tato akce dala přirovnat k mistrovství světa ve famfrpálu..."

Myron: "Jen bez košťat!" (smích)

HK: "Počítáte s velkolepou akcí, myslíte, že naplníte kapacitu, kterou očekáváte?"

Merton: "Bereme v úvahu fakt, že je to pro dobrou věc a také proto, že vstupné není nikterak závratné. Navíc celá jeho výše bude na závěr koncertu předána Nemocnici svatého Munga.

Heathcote: "Navíc pro nás hraje i fakt, že jsme měli 4 roky pauzu a toto má být něco jako comeback na kouzelnickou hudební scénu."

HK: "Na koncert se budou kouzelníci dopravovat pomocí přenašedel. Je toto také v režii kapely, nebo se o přepravu stará organizátor koncertu?"

Herman: "Přenašedla jsou jako vždy zajišťována pořadateli."

Gideon: "Ale my máme možnost ovlivnit, co bude přenašedlem. Nově tak budou přenašedla například staré struny od našich kytar, nebo paličky od bubnů. Na závěr se budou tyto cennosti dražit a výtěžek půjde rovněž na chod oddělení nemocnice."

HK: "Na koncertě zazní  hity jako "Do The Hippogriff" či "Magic works". Dočkají se fanoušci i nějakých nových písní?"

Myron: "Samozřejmě, že nepřicházíme pouze se sadou starých písniček a pro naše fanoušky jsou připraveny i písně nové."

Kyrley: "Myslím, že můžu uvést například píseň "Sleeping dragon", nebo mou oblíbenou "Centaur's lucky star"."

Orsino: "Ale no tak, přece je nepřipravíme o všechna překvapení!"

Všichni: "To je fakt" (smích)

Myslím, že se všichni čtenáři, ale i příznivci a fanoušci kapely Sudičky se mají na co těšit. Hadí král děkuje pánům za ochotu a poskytnutý rozhovor a přeje hodně štěstí při návratu na kouzelnické  hudební nebe.

Ukázka 

Rozhovor byl přeložen, názvy písní však zůstaly nepozměněny.

Úkol do Miss Slytherin

Většina lidí si hlavu z konce světa příliš nedělá, ale najdou se i tací, kteří se všemožně snaží najít způsob, jak tomu zabránit. A proč vlastně má konec světa přijít? Staré kroniky nám říkají, že s použitím prvního kouzla ve vesmíru vznikla jakási malá, rozžhavená kulička o průměru jenom několika milimetrů, která se ovšem zvětšovala s dalšími a dalšími použitými kouzly. Proč tomu tak je? Teplo, které vychází z hůlek, se musí někam nashromáždit a vzhledem k tomu, že na Zemi už pro toto teplo nebylo místo, začalo vznikat něco, čemu mudlové dnes říkají Slunce. Toto Slunce nahradilo mrazy na některých kontinentech a stále nahrazuje. Ovšem ani nic tak pružného a obrovského nemůže existovat věčně. Za tisíce let se stalo jakousi bublinou, která musí jednoho dne prasknout, aby uvolnila místo další, a tak pořád dokola.

Cituji z kroniky velectěného Ónese z Potočné:

Jednoho dne stane se, Že koule, jež na obloze plane,

Už sílu magie nesnese,

A celá vzplane.

Pak na Zemi život nebude,

Pak všechno, co známe, zahyne.

Mnoho lidí se dohodavalo, jak si lze vysvětlit tyto verše, avšak jen málo ve své bujné fantazii přišlo na něco jiného, než co z básně jasně vyplívá. Slunce by podle všeho mělo vybuchnout a jeho část, řekněme takový jazyk, by měl „olíznout“ naší Zemi a spálit vše, co mu přijde do cesty. Ovšem pravděpodobnost takového činu je takřka mizivá. Nikdo z našich astrologů nezachytil na Ohnivé kouli žádné změny, žádné podivné chování nebo snad jakési náhlé oteplování, a dokonce ani naši věštci ve svých vizích nespatřili nic, čeho bychom se měli obávat.

Úkol do Miss Slytherin Každý, kdo někdy navštívil náš hrad ví, že před nedávnem se podařil objevit zapomenutý vchod do sklepení našeho hradu. Nejprve byly dveře neustále zamčené, ale časem se objevilo pár šťastlivců, kterým se podařilo najít několik duplikátů vzácného klíče, který odemyká vstup do spletitého a nebezpečného podzemí. A právě tady začíná náš příběh. Ve sklepení je mnoho dveří, k jejichž odemčení jsou potřeba staré rezavé klíče. Někteří obyvatelé hradu tyto klíče mají a postupně jednotlivé dveře odemykají. Za dveřmi na ně vždy čeká nějaká bytost, s kterou musí svést souboj. Ale jak se tyto bytosti do sklepení dostaly? A jak spolu navzájem vychází, jak je možné, že každá má svoji místnost a nejsou zde žádné bytosti, které by se volně toulaly po chodbách sklepení? To jsou merlinžel otázky, na které asi nikdy nezjistíme odpověď. Ale já bych vám teď ráda vyprávěla příběh o Hliněném golemovi, který ve sklepení obývá právě jednu ze zmíněných místností. Tento příběh mi vyprávěl sám golem, s kterým jsem se měla možnost před časem utkat. Hliněný golem se jmenoval Fridrich a sem do sklepení se dostal, když byl ještě pouhou neživou hliněnou podstatou. Když golem dostal svůj šém, díky kterému se probral k životu, zjistil, že je zavřen v nějakém temném sklepení. Z toho místa nebyl nějaký vyděšený, byl jenom upřímně zvědavý, kde to je a kde je jeho stvořitel, který mu do úst vložil šém.  Fridrich se tedy rozhodl, že se vydá na průzkum. Těžké dřevěné dveře s železným kováním mu nejprve nešly otevřít, ale nakonec podvolily. Fridrich se nebál, že by ho někdo překvapil, protože i ve tmě, jaká panovala na chodbě, viděl perfektně.Toulal se chodbami dlouhou dobu, až najednou zaslechl v chodbě před sebou nějaký šramot a zahlédl stín, který mohla vrhat nějaká lucerna nebo louče. Chodba se před ním stáčela, takže Fridrich nevěděl s kým má tu čest. Pomalu pokračoval dál a najednou se ze záhybu chodby vynořila postava, celá zahalená do černého pláště. Kapuce jí zakrývala tvář, takže Fridrich mohl vidět jenom bílé zuby a kousek popelavě šedé tváře. Fridrich věděl, že proti kouzelníkovi, který má hůlku má velice malou šanci na úspěch, a tak začal pomalu ustupovat. Po chvilce se kouzelníkovi otočil zády a přidal do kroku. Když procházel chodbou cítil, že ho kouzelník sleduje, ale ten mlčel a pomalu kráčel za ním. Fridrich při svém ústupu zahlédl dveře, které byly velice podobné těm, ze kterých vyšel. Vděčně k nim přistoupil, otevřel je a rychle vstoupil do místnosti, která se nacházela za nimi. Otočil se čelem do místnosti, ale v tu chvíli hrůzou doslova zkameněl. Hleděl do tváře rozzuřené hvězdici, která v této místnosti mělo svoje hnízdo. Fridrich moc dobře věděl, že hvězdici stačí, aby na něj použila vodní vír a on by se proměnil v hromadu bláta. Hvězdice na něj upřela svůj nenávistný pohled a chystala se zaútočit, když ale seslala svůj vodní vír, narazil do neviditelné stěny, kterou před Fridricha vykouzlil kouzelník, který ho předtím pronásledoval na chodbě. Kouzelník pokynul Fridrichovi, aby vyšel na chodbu. Fridrich neváhal a okamžitě opustil rozzuřenou hvězdici, která se vytrvale snažila prolomit kouzelníkův štít. Na chodbě kouzelník vysvětlil Fridrichovi, že za každými dveřmi ve sklepení se skrývá nějaká bytost, která čeká na své vyzyvatele. Je to sice osamělý život, ale zároveň je to život, se kterým je každá bytost zde spokojena a dobrovolně si ho vybrala. Fridrich ale řekl, že on si takový život nevybral, kouzelník ale odvětil, že jej zrovna hledal, aby si s ním promluvil a zeptal se ho, jestli si takový život přeje. Fridrich se s kouzelníkem vrátil zpět do své místnosti a povídali si spolu ještě dlouho do noci. Fridrich zjistil, že se mu takový život opravdu bude líbit, ale že by i přes to chtěl poznat svět venku. Kouzelník se s ním tedy domluvil, že vždy jednou týdně budou jeho dveře všem uzavřené a oni spolu podniknout nějaký výlet.

KONEC

27. 7. se v odpoledních hodinách konal Zelený den. Účast byla hojná, pobavili jsme se, zasoutěžili si, zašli na výpravu do lesa a nakonec došlo i k vyfocení některých z účastníků. Vyhlásili jsme dvě soutěže – první, ve které šlo o počet získaných mozečků, průchodů jámou a čaroku za jednu hodinu, a druhou bodovací, která se skládala z kvízu, poznávačky a soutěže o nejlepší vtip.

V první soutěži se výsledkem blýskla Kristie Smithová, která dokázala za jednu hodinu nasbírat celých 93 mozečků a získat tak 40 žetonů. Zabodovali taky Rosie Wilder (15 žetonů), Mireya Iridiscente (15 žetonů) a Marla Fierté (10 žetonů), všechny získaly své žetony za průchody jámou.

Druhá soutěž začala kvízem, ve kterém všechny zezačátku převálcovala Marla Fierté, která si nakonec odnesla 12 bodů, později se ji objevila konkurence v podobě Amayi Claire Incantatrice (5 bodů), zabodovaly takéKristie Smithová (2 body), Lodnis Avicellus Night (2 body) a Rosie Wilder (1 bod). 

 

Poznávačky se zúčastnily jen Rosie, která získala 8 bodů, a Marla, která získala 12 bodů. Vtipy poslaly Kristie, Marla a Rosie. Po zhodnocení poroty (ve složení Suší aKate) získala Kristie 5 bodů, Marla 3 body a Rosie 1 bod (ony vtipy si můžete přečíst níže).

Celkové bodové hodnocení vypadá tedy takto: Lodnis Avicellus Night získala 2 body, Amaya Claire Incantatrice 5 bodů, Kristie Smithová 7 bodů, Rosie Wilder 10 bodů a celou soutěž vyhrála Marla Fierté se získanými 27 body.

Výherkyně obdrží věcné ceny ze Zmijozelského kumbálu - Brýle obkrouhlé, šemy, soví zob a popáleninovou mast, bonusem budou věci z poutě a žetony. A ostatní, na které s cenami nevyšlo, dostanou odměnu za účast – fazolky. Jsou to Lodnis a Amaya.

Správné výsledky poznávačky:

1. slamák

2. modré kalhoty

3. jarní triko

4. šaty ze Zakázaného lesa

5. sluneční plášť

6. ledová kápě

7. mucholap profesorský

8. přehoz jin

9. kolejní motýlek

10. polední obi

11. zářivéí blouznění

12. černé polobotky

13. luční kanzaši

14. navigační mapa v Prasinkách - Gringottova banka

15. Hadí král

16. magická mapa

Gratulujeme všem výhercům, děkujeme za účast a těšíme se možná někdy naviděnou!

Vivat Zelená!

NaSaŠí Jackson & Kate Jordon

Úkol do Miss Slytherin Je obecně známo, že posledním žijícím dědicem Salazara Zmijozela byl Tom Raddle neboli Lord Voldemort. Je tomu však pravda? Nežije mezi námi někdo, ve kterém stále koluje krev velkého Zmijozela? Třeba ho my všichni známe, každý den se s ním vídáme, bereme ho jako dalšího kouzelníka, který je jen „obyčejné“ krve, a ve skutečnosti je potomkem zakladatele naší koleje... Kdo by vůbec mohl být tímto dědicem?   První stopy vedou samozřejmě k Voldemortovi, který byl posledním známým dědicem. Po jeho smrti by tedy žezlo převzal jeho potomek, jenže jak je známo, Voldemort byl velice bezcitný člověk, takže nelze předpokládat, že by někde „zapustil“ kořeny a zplodil rodinu. Na druhou stranu byl velice inteligentní a proto by se od něj dalo očekávat zajištění pokračovatelů tradice. Ale toto všechno jsou jen spekulace.  Když se podíváme do svých řad, spatříme dvě výrazné osoby, které by svým vzezřením mohly patřit do Salazarova rodu. Prvním je Angela Grey-Slytherin, která hned na první pohled zaujme svým jménem. Je snad možné, že naše dlouholetá profesorka je nějak spřízněna s Salazarem Zmijozelem (anglicky Slytherin)? Je známo, že pokračovateli rodu je rodina Gauntova, o žádné rodině Grey-Slytherinů není nic známo. Tuto věc nám však může vysvětlit jen a pouze madam Angela a sama musím říct, že by mě moc zajímalo, odkud se její jméno vzalo. Druhým adeptem, který by mě ve spojení se Zmijozelem napadl je Nekro The Gravedigger. Ten sice nemá žádné spojení jména a rodu Zmijozelů, jako to bylo u madam Angely, ale za to by svými vlastnostmi, činy a vůbec celým svým vzezřením lehce zapadl mezi zelené dědice. Jenže bývalý pan kolejní se již na hradě nevyskytuje, takže od něho se už asi pravdu nedozvíme.  Pravdu o dědicích se asi dozvíme těžko. Chtělo by to zdlouhavé a hluboké pátrání ve starých svazcích, do kterého se samozřejmě nikomu moc nechce. Nakonec je to ale dobře. Přece jenom každý z nás je alespoň trochu dědic velkého Salazara. Protože každý z nás po něm zdědil jeho myšlenky a povahové rysy, které z nás dělají ty „správně“ zelené. Myslím, že v každém z nás doposud žije malý kousek Salazara – jeho odkaz. Proto se ptám, je nutné hledat jednoho dědice? A kdybychom ho našli, co by se změnilo? Myslím, že nic. Proto bude dobré, když to necháme, tak jak to je. Vivat Salazarovi!

Úkol do Missáka Slytherin ..tak by mohl znít titulek HK již za pár let, Bradavice se nyní potýkají s alarmujícím nedostatkem mladých kouzelníků. Co zapříčiňuje to, že každé koleji stačí jedna nebo dvě pánské ložnice? Kdo stojí za tím, že chlapci nestudují magii? Je za tím Ministerstvo nebo jde o přirozený běh věcí?Přesně na tyto otázky se pokusím odpovědět v následujícím článku. Abych odstranil lesk bulváru, uvedu Vám i některé šokující důkazy. První se nabízí sám, vydejte se na Příčnou ulici k Madame Malkinové. Když se proderete až na konec obchodu, uvidíte pár skříní a stojanů. Představuji vám pánské oddělení. Nesrovnatelně menší výběr veškerých kusů oblečení. Je toto důsledek nebo důvod proč je málo chlapců?

Dalším důkazem se stal menší průzkum, který jsem provedl na hradě. Čtenáři HK milují čísla a tak je vám zde uvedu. Sedl jsem si u vstupu do Velké Síně a počítal, kolik chlapců kolem mne projde. Čísla, která jsem zjistil, jsou opravdu děsivá. Nejhůře je na tom mrzimorská kolej, v jejích řadách je pouhých 8 chlapců. Nevím, zda je to dost jasné, pouhých 8 chlapců dohromady v sedmi ročnících!! Havraspárská a zmijozelská kolej je na tom o něco lépe, obě koleje mají po 11 chlapcích. Zajímavostí ovšem je, že Zmijozel má ve druhém ročníku, celých 6 chlapců! To je skoro celý Mrzimor v ročníku jedné koleje. Nejlépe je na tom Nebelvír, avšak i jeho se dotkla mužská chudoba! Navštěvuje ho 13 studentů.

Na následujících řádcích se pokusím přijít tomu všemu na kloub. Uvedu několik teorií, ale nejspíše nechám na vás, ke které se přikloníte.

Jedna z žhavých teorií je vliv feminismu. Slovník cizích slov definuje feminismus jako proud za zrovnoprávnění žen a zvýšení jejich vlivu. A já se ptám, co když Helga s Rowenou byly feministky, zaklely celý hrad a prostě to trošku přehnaly? Zvýšení vlivu nebo nastolení krutovlády žen? Tato verze je asi dost nepravděpodobná, ale co když ne?

Dalším důvodem úbytku chlapců by mohla být jakási modifikace „Politiky jednoho dítěte“ jakou

zavedli v 70. letech v Číně. Tam tedy sice byli cenění spíše muži. Neboť oni jsou pokračovatelé rodu, nikoliv žena. Což zapříčinilo, že tam je teď spousta chlapců, které nemohou najít dívky. Co když nedostatek chlapců na hradě je výsledkem mezinárodní spolupráce a bradavice se snaží vychovat dívky pro osamělé čínské chlapce? Celosvětové spiknutí?! :D

Opustíme-li tyto dost za vlasy přitažené teorie. Můžeme najít jistá vodítka (Pánové promiňte, že to říkám) v tom, že muži jsou prostě méně kouzelnicky nadaní? Proč by potom velikáni jako je Snape, Raddle, Malfoy či Salazar byli muži? V tomhle to také asi nebude.

Ale asi nejhlavnějším důvodem bude to, že mladí kouzelníci čtou o čarodějnicích v domě na kuří nožce, o hrbatých čarodějnicích a o čarodějkách s nechutnými bradavicemi. Upřímně, ti kluci mají prostě strach. Raději se rozhodnout žít mudlovský život a magii v sobě dusí. Má-li nás tedy něco zachránit, měly by to být právě dívky, které se zbaví všech svých neduhů a stanou se pro kouzelníky znovu atraktivní! Neučiní tak, nezbude jim nic jiného, než….nápoj lásky. ;)

Jeden z mála chlapců

Úkol do Miss Slytherin

Tak som sa minule túlala po knižnici a zrazu ma upútala veľká zelená encyklopédia. Vytiahla som ju a ovanul ma 100 ročný prach. Vyčistila som ju a ak si to dobré pamätám názov, tak sa volala: Hady, a neobyčajné hady. Takže mala by som o nich porozprávať, no nie?

Ako prvého vám predstavujem túto osobnosť, Had kvietkovaný. Vyskytuje sa v kúzelnej Francii. Živí sa mäsožravými rastlinami. Nie je životu nebezpečný. Môžeme ho zbadať len, keď svieti slnko.

Ďalšieho hosťa pozývame na scénu. Volá sa Veľký Had zo Zimbabwe. Je to čierna odroda európskych hadov. Pochádza ako si to už môžete domyslieť zo Zimbabwe, kde spolu so svojimi kolegami, loví myši a iné hlodavce, ktoré nájde v tejto pustej krajine.Vylieza počas najväčšieho Slnka, neuškodí mu to, má veľmi veľa pigmentu.

Ďalší zo skupiny kúzelníckych hadov je Sibirsky chvostožráč.Samozrejme ako už vieme, žije na Sibíri.Má jedinečnú prikrývku tela. Namiesto šupín, má kvôli veľkej zime, srsť. Živí sa králikmi, a inými drobnými živočíchmi, ktoré nájdeme v tejto nehostinnej krajine. Je nebezpečne jedovatý.

Objavila som tiež novú kolekciu hadov. Volajú sa dúhovaní hadi. Je to špeciálná odroda najjedovatejších hadov na svete. Živia sa menšími, ale aj väčšími hlodavcami. Svoju obeť zvyčajné uhryzne a pustí do žily jed. Potom vyčkáva smrť svojej obeti a zhltne ju. Žije v Severnej Ázii.

To by bolo asi všetko. 

Už sa teším, a dúfam, že aj vy na ďalší článok o hadoch a hadiciach v kúzelníckom svete!