Rok se s rokem sešel a panikaření nad neodevzdaným úkolem vystřídala tichá úleva, že je to konečně za námi. O chvíli později sice panikaření opět nastalo, tentokrát ovšem nebylo způsobené špatnou známkou z lektvarů, nýbrž nedostatkem večerních rób ve skříni a především nedostatkem na účtu v Gringottově bance, který by byl schopen dříve zmíněný nedostatek napravit. V tento čas přišla vhod nabídka naší moudré a vznešené primusky Zuzany Malron a našeho nejlepšího pokladníka Zpytlehněva Zďáblíkova na prohrabání a zapůjčení obsahu obrovského kolejního šatníku (kterou mimo jiné využila jistá chudá studentka, tedy já). I díky nim jsme se opět (!) stali nejlépe oblečenou kolejí na hradě. Třikrát hurá! A kdo má názor jiný, nechť si ho zastrčí tam, kam se podobné názory strkávají.
(Pokračování textu…)
Jelikož mám velikou oblibu v hasičině, rozhodla jsme se zamyslet nad tím, co by se stalo, kdyby začaly hořet jednotlivé kolejky nebo dokonce celý hrad. Mně jako hadovi by se asi těžko soudilo, jak by se zachovali třeba Havraspárští. Kecám tu, ale pořád jen o studentech. Jak by se ale v těchto situacích zachovali zaměstnanci nebo profesoři? Jsou oni důkladně proškoleni? Není lepší zbůsob, než se pár lidí zeptat.
