♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥Antivalentýn v Hadím králi ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

13. 2. 2015 Redakce 1
Den "AntiV" je tady a s ním i přes 30 Antivalentýnek, které dorazily do naší redakce! Najdete si i Vy tu svou?

Filius Orionis

Trollům (nejen) ve sklepení

Sauron Žoužel Houžvičková

Any Dawson

Nicole Landin

Evelina van Eyck

Kouhei Hasangeki

Všem trestuchtivým, bolestínským a otravným nováčkům a jiným individuím

Effie Melissa Jayce

Larrie Larstonová 

Oliver McCollin

 

Dunstan Merryweather

NaSaŠí Jackson

Marry Anne Montague

Lilien Emity Meissed

Nicolette Marique Leroy 

Edmund Heusinger 

Galton De Nitris 

Lucy Candis Rogers

Matthew Whitecrow 

Midar Kilahim 

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥Antivalentýn v Hadím králi ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

10. 2. 2015 Redakce 1
Taky už vám lezou krkem srdíčka, pusinky a přeslazené řečičky? Vítejte v programu "Antivalentýn v Hadím králi"! ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥ V konkurenčních periodikách můžete poslat svou valentýnku někomu, koho milujete až za hrob. A Hadí král přišel s něčím, co můžete poslat někomu, koho do hrobu dostat chcete (teoreticky). ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥ V této akci máte jedinečnou příležitost předat prostřednictvím HK anonymní vzkaz vašemu úhlavnímu nepříteli, někomu, kdo vám poslal soví trus a mnoha dalším! Jedinečná série antivalentýnek (ANTV) je tu pouze pro vás. Zašlete text ANTV v maximální délce 0,5 palce* i se jménem příjemce** do sovince Barbary A. Lecter nebo Cerridwen L. Antares, které vzkaz anonymně vydají ve speciálním článku. ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥ A to není vše! ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥ Pokud zaplatíte na konto Zmijozelu pouhý srpec s heslem "ANTV" nebo "Antivalentýnka", budete si moci vybrat, do jakého antipřání bude váš text zasazen. Pokud srpec neobětujete, bude vám přidělena náhodná šablona ANTV (viz níž). ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥
ANTV 1
ANTV 2
ANTV 3
ANTV 4
♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥ Jakmile nastane den "AntiV", budou vaše přání nejen zveřejněna, ale rovněž bude zasláno echo do hůvince příjemcům tohoto milého vyjádření náklonnosti, aby nikomu jeho Antivalentýnka neutekla! ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥ Těšíme se na Vaše láskyplná vyjádření.

Za redakci HK

Barbara Arianne Lecter ♥

♥♥♥♥♥♥

* Stále jde o přání. Text se na něj musí vejít. Když někoho nemáte rádi, neměl by vám stát za více než za pár slov. ** Pokud bude příjemcem skupina, nebudeme obesílat všechny její členy, můžete zvolit max 3 jména na jednu ANTV, zbytek bude muset na HK stránky zavítat sám. P.S.: Berte to s nadsázkou, nikoho pohřbívat nebudeme, stojí to moc peněz! ♥

Vidím všude samé sovy!

8. 2. 2015 Wenai Lafayette 0
Tohle se vám úplně klidně může stát, když přijdete do sovince Barbary Arianne Lecter. Naší zelené žabomilky a jak vidno také velké chovatelky sov. Jakmile mi tuto informaci nechtěně prozradila, vypadly mi oči (posilněné citronovými kolečky z cirkusu) a hned, jak jsem si je nasadila zpět, rozhodla jsem se udělat s ní rozhovor na téma SOVY. (Pokračování textu…)

Zelená tečka za koncem roku

4. 2. 2015 NaSaŠí Jackson 0
Po závěrečné slavnosti jsou tu zimní prázdniny, během kterých si studenti mohou užívat zaslouženého volna a využít ho dle svého gusta. Jenže jak se člověk může připravovat na další rok, když ten loňský klepe na dveře s nevyřízenými účty? 30. ledna se konal zmijozelský závěrečný večírek, který se nesl především v oslavném famfrpálovém duchu a radostné náladě, kde v programu nechyběly děkovné proslovy, soutěže a nějaká ta afterparty. (Pokračování textu…)

Výprava do nejhlubšího sklepení – Salazarnálie 2014

25. 12. 2014 Redakce 0

Vstupujete na vlhké místo kdesi v podzemí, komnata nejvyšší potřeby je zahalena vlhkostí a lezavou zimou. Od úst vám jde pára a nedohlédnete dál, než jen na malý ohýnek plápolající uprostřed, kde již sedí někteří spolužáci. Plameny čas od času zezelenají a vykoukne na vás had, který upírá své ohnivé oči jednotlivě na každého, kdo sedí kolem ohně.

Tak započala zmijozelská výprava k získání daru a jen co bylo klubko studentů dostatečné veliké, všichni se vydali chodbou, jejíž strop připomínal kostru zvířete – ne, nebyla to kostra baziliška, přesto, že se jde do KNP přes dívčí umývárnu, protože to by byla díky zmijozelským stále obalena masem a šupinami.

Po chvíli výprava opustila pohodlné útroby chodby a věřte, že po tom, co následovalo, by si každý přál zůstat, místo aby se klikatil a klesal níže a níže v hrubě vydolovaném tunelu plném vlhkosti, plísně a kořenů, o které nikdo naštěstí nezavadil, jinak by na vlastní kůži poznal sílu ďáblova osidla, které by ze sebe nevydalo ani jednu fazolku, co chutná jako suchý z nosu.

Přesto bylo nutné s rostlinou bojovat, to když zatarasila cestu dál a než kdokoli stihl vytáhnout hůlku, kořeny se zformovaly do hádanky.

Po chvíli váhání a přemýšlení nad několika variantami – kdy pro jednu z nich s velkou pravděpodobností rozhodl poslední verš - naše Sušenka zvolala jméno, po němž kořeny zmizely, a skupinka odvážných mohla pokračovat chodbou dál, až je jejich kroky zavedly na kamenné rozcestí, z kterého se mohlo odejít hned třemi dveřmi, avšak ani jedny nebyly odemčené. Po seslání kouzla Alohomora s neúspěšným účinkem, chtěla skupinka nebojácných zelených dveře proklít – i když už pár kleteb dávno padlo a nebyla k nim zapotřebí hůlka - v tom se však objevil ohnivý nápis a runovec, následovaný hádankou.

Do sklepení níže vedou troje dveře, však jen jedny správné jsou. Jak však uhodnout, které k cíli dovedou? V tom zjevil se runovec, tři hlavy k vám vzhlíží, každá hlava jedny dveře střeží, tak pro které se rozhodneš? Levé dveře, či snad pravé? Chceš-li projít prostředními, cestu tvojí hadí ocas kříží, tak obezřetně našlapuj, nebo budem bez daru!

Studenti přemýšleli a dívali se střídavě na hada, co do nich opíral své oči jako korálky a na dveře za každou ze tří vztyčených hlav. Věděli, že hlava snílka ani kritika jim nepomůže, ale která byla tou zvanou plánovač, za kterou se skrývaly ty správné dveře?

Po dlouhých dohadech se zvolily dveře, pro které byla naše Elaniskaještě před hádankou – jasný důkaz toho, že mají hadi šestý smysl - protože zámek okamžitě cvakl. Hned po jejich otevření však výprava zaváhala, jestli zvolila správně, jejich uši totiž zaplavil nářek a křik z kamene vytesaných hlav.

První hlava > Cizinci, bojte se, živí neprojdete!

Druhá hlava > Uííííííííííííííííííííííííííááááááááááá!

Znělo, jak zelení procházeli chodbou.

Třetí hlava > Vidím smrt, vaši smrt, vidím jííííííííííí.... - zoufale vykřikuje –

Čtvrtá hlava > Pomozte mi, prosím, pomoc!!!

A kdo by to byl řekl, Cerri se jich zželelo - chtěla jim pomoci, i když spíše svým uším, ovšem seslané kouzlo Silenciomělo jediný efekt, a to hejno netopýrů, které však napomohlo k rychlejšímu průchodu chodbou. Výprava, za kterou stále doléhalo ječení hlav, nebo jim jen znělo v uších, doběhla až k souboru lávek obrostlých rostlinami a mezi sochy, které tam stály očividně velmi dlouho, protože školník by se z toho nepořádku na nich vy-víte-co. Ale zpět k výpravě, která nad schody zahlédla nehybnou postavu, co do nich upírala svůj pronikavý zrak. Zjevem to očividně nebyl žádný švihák, když Elanis připomněl Nekra, ale není se čemu divit, když podle slov samotného Strážce, byl vybrán samotným Salazarem, a to je pěkná řádka školních let!

Strážce> Vítejte, cizinci – pronesl mrazivým hlasem bez výrazných emocí –

Strážce> Já jsem Strážce, vyvolený samotným Salazarem, jehož poklad střežím...

V tom Suš vykřikla to, co všechny zajímalo – Co je to za poklad?

Strážce> Vy si troufáte? Pak vězte, že pokud neuhodnete mou hádanku, čeká vás smrt. Dohodněte se dobře, jen jedna odpověď je ta správná. A jen správný zelený ji zná! Jediný pokus! - tváří se výhružně –

Strážce> - začal recitovat -

Bez ni nejste nic než prach,

pro ni mají z vás druzí strach

však mějte se moc na pozoru,

i když dostala vás do Zmijozelu

může se otočit proti každému z vás!

Jop, to všem přidalo na náladě, protože všechny napadlo hned několik možností a také to, že výprava nikdy neskončí, ne zdárně, ale po chvíli jim pomohla vzpomínka na zařazení, však i vy vzpomeňte na písně moudrého klobouku…

Nebo to bude Zmijozel,

kde nastane tvá chvíle –

ti ničeho se neštítí,

by došli svého cíle.

A kdo stále tápe, je tu ještě jeden verš z písně před zařazováním - 

a mocichtivý Zmijozel

si cenil ctižádosti.

Po váhavém vyřčení odpovědi, však při neúspěchu hrozila smrt, nebo co hůř, mohli byste vypadat jako sám strážce, byla cesta ke staré, ale zachovalé truhle na kruhovém podstavci volná, ale. Ano, vždycky je nějaké ale – na truhle byly prapodivné znaky, které by nikdo nebyl schopen rozluštit, a tak Suši váhavě zalomcovala s truhlou. V tom samém okamžiku se svět a sklepení kolem zatočil, výprava se řítila barevným vírem, který je obklopoval a který zmizel až ve chvíli, kdy se všichni svalili na zem v útulně zařízené Komnatě nejvyšší potřeby…

…i s truhlou!

Ta se zprvu zdála prázdná, byl v ní jen srolovaný pergamen, kdy u pečeti stálo Zmijozelská hadí kůže a uvnitř se skrýval text

Po jeho přečtení se v truhle objevila hromada hadích kůží v dámském, ale i pánském provedení.

Vivat Salazarnálie!

Zmijozelské koledy

24. 12. 2014 Redakce 1
Každý správný had ví, že Vánoce se v zelené koleji neslaví. Ovšem to neznamená, že nemáme na Salazarnálie tak dobrou náladu, abychom si neprozpěvovali. A co nejčastěji můžete od zelených slyšet? Do toho Vám nic není! Zvlášť pokud nejste ze Zmijozelu, a pokud jste, stačí ve společenské místnosti chvíli poslouchat i někoho jiného, než sám sebe. Ale protože je to nadhadí úkol, zvlášť když víte, že to co říkáte vy, je to nejlepší a nejdůležitější, tak...

Půjdem spolu do sklepení

Ssss, sss, ssss, ssssh!

Salazare, ty můj pane!

Já tě budu uctívati,

Salazare, můj ty pane!

Já tě budu uctívat!

Ať si Godrik nechá mudly

mudly, mydli, mudly, duh!

Salazare, ty můj pane!

Já tě budu uctívati,

Salazare, můj ty pane!

Já tě budu uctívat!

Píseň má samozřejmě i pokračování, ovšem to už se u zmijozelských tolik neuchytilo.

A ty Helgo, SPOŽÚS na tě!

Dobby, Winky, Krátura!

Salazare, ty můj pane!

Já tě budu uctívati,

Salazare, můj ty pane!

Já tě budu uctívat!

A Rowena, ta se břinkla,

když nám schody rozhýbala!

Salazare, ty můj pane!

Já tě budu uctívati,

Salazare, můj ty pane!

Já tě budu uctívat!

Možná proto, že – zejména starší studenti – s oblibou stále dokola zpívají první část, ovšem mírně poupravenou, pro mladá citlivá ouška nevhodnou, takže všichni tací povinně přeskočí následující.

Půjdem spolu do sklepení

Ssss, sss, ssss, ssssh!

Salazare, ty můj pane!

Já tě budu uctívati,

Salazare, můj ty pane!

Já tě budu uctívat!

Tam nám holka ukaž dudy

dudaj, dudaj, dudaj, dá!

Salazare, ty můj pane!

Já tě budu uctívati,

Salazare, můj ty pane!

Já tě budu uctívat!

Ona je většina zmijozelských koled nevhodná pro slabé povahy, a tak bude lepší, když si přečtete jen poslední pravou Salazarnálijskou koledu na konci článku. Ty ostatní, ať se dají do zpěvu už teď, tři, čtyři!

Jak si krásné, ty háďátko,

vprostřed blaha královátko.

Před tebou padáme,

dary své skládáme.

Já ti nesu dva pařátky,

by zahřály tvé ocásky.

Já zas trochu mlíčka,

by kvetla tvá líčka.

Já ti nesu veselého,

jezevce ze stáda svého.

S ním si můžeš hráti,

libě ho sežrati.

Ovšem tou nejoblíbenější písní, kterou zaslechnete při každých Salazarnáliích, je zároveň tou nejvýstižnější.

Narodil se Salazar, veselme se,

z vejce se vyklubal nám, radujme se.

Z života čistého, z rodu královského,

nám, nám narodil se!

Vivat Salazarnálie!

Čím (ne)potěšíte zmijozelské pod stromečkem

23. 12. 2014 Redakce 1
Vánoce jsou za dveřmi a vypadá to, že ani letos nás neminou. Pokud máte ve Zmijozelu někoho, komu byste rádi dali nějaký ten dárek, ale nevíte, co by takového člověka potěšilo, tak je tenhle článek přímo pro vás, pokud teda neberete všechno moc doslova a moc osobně. Co by se zmijozelským hodilo a za co by vás byli schopni předhodit Ferdinandovi? Co potěší: – hodně krmení pro Ferdinanda Tím nic nezkazíte, protože chudák bazilišek něco žrát musí. Nedávno počty studentů docela prořídly, takže je obstarávání potravy o něco složitější; ti, které ve škole nikdo nepostrádal, už jsou dávno pryč. Takže pokud chcete ušetřit nějakého náhodného nevinného studenta, tak zabalte baziliščí žrádlo a máte vystaráno. Třeba na vás dojde řada později.  – osmačtyřicetihodinový den

Den má dvacet čtyři hodin a to je někdy opravdu hodně málo, zvlášť když se musí ještě spát a jíst. Jíst se dá nenápadně kdykoliv a kdekoliv, ale se spánkem už to je horší, proto by bylo super, kdyby nad sklepením byla nějaká časová smyčka, díky níž by měl den dvakrát víc hodin, aby se dalo všechno stihnout, případně aby se všechno stihlo a člověk se ještě zvládnul pořádně vyspat. – smaragdy do bodovacích hodin Je to sice smutné, ale Zmijozel je bohužel až na třetím místě v bodování, takže by každého zeleného určitě potěšilo, kdyby do bodovacích hodin přibývalo víc smaragdů, nejlépe v takovém množství, aby nás to vyhouplo na první místo ve školním poháru, který jsme nezískali už nějaký ten rok. A vůbec, Nebelvíru se to už ani nevešlo na římsu nad krb, tak nechápu, proč chtějí další. – tlusté ponožky

Posledním kolejním dárkem sice byla zmijozelská hadí kůže, aby nám bylo hezky teploučko a navíc byl tento kus prádla stylový, ale ve sklepení je prostě zima, s tím nic nenaděláme. A protože zima jde od nohou, tak tlustými ponožkami pohrdnou maximálně ti, kteří vlastní chlupaťoučké nadkolenky (a neperou je). – lepší odrážečské hole To je sice dárek vhodný zejména pro naše odrážeče, ale když ho dostane někdo jiný, je pravděpodobné, že se k těmto hráčům famfrpálu jednou dostane. Odrážečské hole by se hodily hlavně proto, že těmi současnými je nebezpečné se snažit někoho srazit, protože z nich už padají třísky a kdovíco všechno ještě; to, že nové potlouky jsou agresivnější, bohužel nikdo nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. Nové hole by každopádně mohly být odolnější a bezpečnější a samozřejmě by se s nimi měli lépe srážet protihráči. – cokoliv s hady nebo žábami Hadi, kolejní zvíře Zmijozelu, a žáby, které stále vládnou Hadímu králi, jsou nejoblíbenějšími motivy v koleji, proto nejde nic zkazit, když někomu zelenému věnujete něco právě s hadem nebo se žábou. Může to být cokoliv, od oblečení přes knihy až po nějaké maličkosti, hlavně aby bylo poznat, že jde skutečně o jedno z těchto dvou zvířátek. Akorát je někdy otázka, pro koho je vhodnější had a pro koho žába, ale u mnohých se to dá snadno odhadnout. A co je lepší si nechat pro sebe (případně pro někoho jiného): – něco žlutého Ne, nemyslím to nijak barvisticky, ale žlutá je v šeru a plísni chodeb jako pěst na oko. Což je samozřejmě špatně, protože když si člověka všimne nějaký nepříjemný obyvatel této části hradu, tak to nemusí dopadnout dobře. Proto je správná barva zelená nebo černá a všechny odstíny mezi tím, ty totiž nejsou tak nápadné a splývají s okolím. – pyžámko s medvídky To snad ani není potřeba objasňovat, pyžamo s medvídky rozhodně není správně zmijozelské, totéž platí o všem roztomilém, ňuňacím, chlupatém a plyšovém. Už jste v tom někdy někoho zeleného viděli? Jako dobře, v pyžamu obyčejně každý spí ve své ložnici, ale stejně to není moc vhodné jako vánoční dárek.

– čokožabky

Čokoládové žabky jsou sice super, když náhodou přiletí k úkolu, ale to se jejich zisk dá normálně ospravedlnit a žabka se může pustit na svobodu bez větší újmy. Když ovšem žabka přistane jako dárek, tak není nepravděpodobné, že obdarovaného seřve nejmenovaná milovnice žab za to, jaký je žabožrout, když dostává tyhle cukrovinky jen tak od kamarádů, a celé to pak slízne jak ten, kdo dárek dostal, tak i ten, kdo ho dal, proto doporučuju tohle rozmyslet. Případně darovat jenom kartičku. – Vánoce jako takové Už od dob Salazara přetrvává ve Zmijozelu tradice slavit Salazarnálie, což je něco trochu jiného než Vánoce. Už jenom proto, že obojí připadá na jiný den a obojí se slaví úplně jinak. Upřímně, je dost velký rozdíl mezi zpíváním koled u stromečku a nebezpečnou výpravou sklepením pro dárek pro celou kolej. A můžete třikrát hádat, co je pro zmijozelské zajímavější a zábavnější.