Články

Jelikož hradní ochota není zrovna velká, tak jsem od původního nápadu anticen musela upustit a poptat se kdejaké myši, sovy, škrkny a podobných hradních potvůrek, koho nebo co by nominovaly na něco záporného, protože to letos neprovedlo nic moc pozitivního. Dotazováno bylo: asi 30 myší, dvě krysy, půlka školního sovince, nepočítaně škrken a xy dalších malých obyvatel hradu. Pak jsem ze všech návrhů vybrala ty nejvíc-krát zmíněné a udělala druhé kolo. A dopadlo to... řekněme překvapivě.  Havraspár V této kategorii bylo osm nominovaných, nakonec druhý nejvyšší počet hlasů získala letošní obloha. Podle některých byla málo modrá, podle některých až příliš, hlavní je ale to, že to souvisí s tím, jak moc často se objevovala nebo neobjevovala (pro ty zvědavé, více bylo těch, kterým letošní modro nestačilo). Vítězem své kategorie byl s velikým přehledem Protiva, důvodem k jeho nominaci byla jeho otravnost, díky které nakonec úspěšně vypudil havraspárského ducha z hradu a nejenom modří mají důvod ho nenávidět, protože tohle by se mohlo stát kdykoliv a každá jiná kolej by si musela shánět nového ducha. V souvislosti s novým duchem se někteří snažili doplnit ještě tučňáky z Mrazákolandu, ale bohužel se hrad o tragické smrti studentky v mrazových pustinách dozvěděl až ve chvíli, kdy už bylo hlasování uzavřeno (tímto vyjadřujeme soustrast nad jejím úmrtím... Nebo co se vlastně novým duchům přeje). Mrzimor Zde bylo nominací podstatně méně, ale dva nejlepší se našli. Tím lepším (neboli s menším počtem hlasů) byly přesýpací hodiny, protože prý nesypaly body správně tak, jak by měly. Spekulace, že si někteří mrzimorští stěžovali u slečny Larrie sice nebyly potvrzeny, ale jsou tací, kteří tomu věří a nejspíš hlasovali pro tuto možnost. Tím nejhorším z Mrzimoru bylo pro letošní rok sluníčko a stejně jako u oblohy se důvody pro jeho nominaci liší. Někteří tvrdí, že letos připálilo nejeden zadek, což není vůbec mrzimorské, protože ti jsou přátelští a hodní, jiní si myslí, že letos hřálo naopak moc málo. Každopádně by si zasloužilo gratulace. Nebelvír

~Setkání nominovaných za Nebelvír a Zmijozel~

U Nebelvíru měl méně hlasů jeden fénix. Fénixové obecně jsou docela přiřazováni k Nebelvíru, protože mají dost z jejich vlastností (údajně prý měl být ve znaku této koleje fénix, ale pak se rozhodlo pro lva, jelikož fénix přišel zakladatelům kvůli jeho vzácnosti moc extravagantní) a právě tenhle jeden se nechvalně proslavil tím, že se u mudlů předvádí jako obyčejný cvičený papoušek a uzdravuje svými slzami kdekoho na potkání a jeho majitel na tom samozřejmě vydělává nemalé peníze. Je proto pochopitelné, že se za něj nejenom nebelvírští stydí a tímto mu vyjadřují najevo, že tohle teda ne. Říkáte si, že nic horšího už být nemůže? Může. Protože za nejhorší ve své kategorii je považován vchod do nebelvírské společenské místnosti. Nejedna myška vypověděla, že se do nich jednoho krásného večera náhodou nahrnulo několik nováčků a pak byli zase vyhnáni se spoustou nadávek právě na vchod. Nebelvírští sice tuto skutečnost odmítají, ale jedna nejmenovaná prvačka se nedávno nechala slyšet, že se dostala do společenské místnosti červených a poté už o ní na hradě nikdo neslyšel (kromě redakce HK, které se podařilo tuto nejmenovanou vyšťourat). Tak jako tak získává vchod předposlední udělenou anticenu. Zmijozel Opět zmíním jenom dvě nejlepší (nebo nejhorší, nehodící se škrtněte) nominace. Tou s menším počtem hlasů byly příšery ve sklepení. Někdo zmiňoval, že jsou vlastně dobré, protože umravňují všechny ty studenty, takových bylo ale pomálu. Více bylo těch, jež si mysleli, že tyhle hrůzy jsou na hradě špatné a že svou mírou záporáctví vlastně spadají pod Zmijozel (někdo z dotazovaných dokonce prohlásil, že všechny ty potvory ponoukají bazilišci ze sklepení!). Víc hlasů ale tak jako tak dostala paní Norrisová, protože za tento školní rok bylo údajně moc málo studentů, které buď vykopla z hradu nebo je kousla, případně důkladně poškrábala. Dřív prý bývalo víc lidí na ošetřovně právě z důvodu, že jim tato zlá kočka způsobila újmu na zdraví. Teď prý "jenom" kope pryč. Závěrem bych ještě ráda poděkovala všem hradním potvorám a těm, kteří si našli chvilku na vyplnění normálních anticen.

„Až tě zařadí do koleje, dostaneš patrona, který se o tebe bude starat.“

„Ve všech kolejích jsou patroni, co ti poradí, co a jak.“

„Po zařazení se tě ujme patron, to je něco jako tvůj osobní rádce…“

Ne, ne, ne, ne, NE! Aneb článek o tom, jak to chodí po zařazení ve Zmijozelu.

Ano, i ve Zmijozelu se v dobách minulých více či méně oficiálně „nafasoval“ patron (většinou „hoguznalý“ kouzelník či čarodějka, který je k ruce přiděleným nováčkům a zodpovídá jejich dotazy), který se staral o blaho nováčků v koleji a o kterého se starali sami nováčci, aby chudáček patron pod tíhou dotazů nezakrněl.

Možná i to je důvod rozšířené pověry, že ve všech kolejích je zaveden systém patronátu, která se traduje dodnes.

Tento článek má za úkol otevřít hradu oči, pořídit jim silné dioptrické brýle a ukázat jim, že ne v každé koleji frčí patroni a nováčci, které si můžeme hrdě napsat do čarostavu, nebo třeba vylepit nad postel v kolejní místnosti.

* * *

  

 Nebyl by to Zmijozel, aby i v tomto ošemetném a tak profláklém trendu nevybočoval z řady.

Zatímco v ostatních kolejích (dej Salazar, ať se nemýlím) se tvrdě dře na patronátu v jeho podobě: Patron x Nováček, ve Zmijozelu již několikátým rokem tvrdě dřeme na tom, aby nováčci dostali prvotřídní výcvik, patřičnou drezuru a schopnost vnímat věci v rozšířených obzorech.

Patronát v jeho původním slova smyslu u nás v koleji zanikl. Nováčci jsou po zařazení do koleje pečlivě pozorováni a během několika hodin informováni o tom, do jaké „skupiny nováčků“ patří. Tyto skupiny jsou vyrovnanými a plnohodnotnými soupeři, kteří spolu pak mají jisté „zležitosti“.

Tyto jednotlivé skupiny mezi sebou pak v průběhu přesně daného časového úseku (otázka měsíců) soupeří v nejrůznějších hog disciplínách (od sbírání bodů přes sebrání magíků až po „prokolejní“ tvorbu), kde se většinou zábavnou formou dozvídají vše potřebné o koleji, o hradu a o tajemství vesmíru a tak vůbec všeho.

Na jejich aktivitu, snahu a pečlivost dohlíží vedoucí skupiny (ostřílený a zasloužilý had či hadice), který nováčky hlídá nejen po stránce „fyzické“, ale i po stránce „funkční“. Tento had se zodpovídá vedení koleje (jehož je obvykle součástí), která vydává rozkazy a plány na další postup nováčkovské skupiny.

Výhoda tohoto skupinového (a nikoli patronátového) stylu přijetí nováčků je hned v několika věcech:

•         Nováček může po absolvování nováčkovského skupinového soutěžení přejít plynule na vnitrokolejní hru pro daný rok, neboť získá vše potřebné pro úspěšný start v koleji.
•          Nováček má kolem sebe podpůrnou partu, se kterou se naučí spolupracovat, hecovat se a nakopat zadek všem, kdo si to zaslouží, nezaslouží, či skorozaslouží. Dle potřeby.
•          Nováček se stane plnohodnotným členem koleje bez potřeby uhánět patrona (který, řekněme si na rovinu, během působení v roli patrona může z nepochopitelných důvodů zneaktivnět, odejít, či se beze slova vypařit).

A to je tak všechno, co vám můžu o lovu krevet a nepatronátu v naší koleji říct.

Hawk a Salazar s vámi, pokud si jeho přízeň zasloužíte!

Konečný termín se blíží! Všichni mají co na práci, ale každý správný prokrastinátor si najde chvilku na Hadího krále!

(Pokračování textu…)