Kolejní předsudky

16. 2. 2014 Redakce 0
Každá kolej by měla mít své plusy a mínusy. Ale nezdá se vám, že jsou koleje, kde je mínusů nebo naopak plusů výrazně víc? Když se to vezme kolem a kolem, tak všechny koleje jsou ve své podstatě dobré. Až na Zmijozel. Jasně, záporáci musí být, ale proč ne z každé koleje pár lidí, ale jedna celá? Proto jsem se rozhodla kouknout na tyto zlé a diskriminující předsudky ohledně vlastností studentů různých kolejí. Nejdřív jsem našla, co ke každé koleji původně přiřkla JKR. Pak jsem hodila sovy po prvácích (přeci jen tu nejsou tak dlouho, aby našli všechny taje kolejí) s tím, jestli si myslí, že je klobouk zařadil správně. Otázka zněla, jestli si připadají správně havraspárští/mrzimorští/nebelvírští/zmijozelští a jestli tak nějak „splňují“ vlastnosti dané koleje. A takhle to dopadlo.

Havraspárští mají podle Rowlingové a dalších zdrojů být moudří, inteligentní, hr do učení a duchaplní. Když se člověk rozhlédne po hradě, tak je pravda, se modří často bývají zahrabaní do učení nebo tak podobně, protože se moc nevyjadřují. Jde to ale vzít i z té záporácké strany: mohou být přemoudřelí a chytří, až to ostatní zahanbuje, ale nikde v HP o téhle zlé stránce nebyla ani zmínka. Effie Melissa Jayce: „Já si myslím, že jsem správně tam, kde jsem. Kromě toho, že určitě nejsem hloupá a vlastnostma do Havraspáru patřím, sama jsem si to vybrala. A to přece už zmínila i J.K.R. - když se na tom s kloboukem domluvím, není to špatně, i kdyby to znamenalo kolej, která se na první pohled nezdá. Navíc jsem už stačila vypozorovat, že tady jsou havraspárští taky přátelští, zábavní a snaživý. Takže sem zapadám naprosto perfektně. :)“

Mrzimor pak má obsahovat milé, přátelské, férové a pracovité studenty. Jako opačné vlastnosti bych pak z vlastního nezaujatého pozorování zmínila někdy až přílišnou "sluníčkovost" a moc pozitivní myšlení, které se mně jako zlé zmijozelské moc často netýká a nelíbí, ale nic proti jejich vlastní přirozenosti.

Tess Boneová: „Myslím, že patřím zrovna tam :) Přátelství je totiž mnohem těžší a dlouhodobější cíl. Férovost? Ale ano, lpím na pravidlech. Dá se to tak brát :) Myslím však, že se nedá prostě říct, že je kolej „nějaká“. Záleží to pouze a jen na lidech, kteří ji reprezentují. Přesně taková ta kolej bude.“

Nebelvír je ten chrabrý, známý, odvážný a loajální, prostě ten nejlépe vykreslený. Ale odvaha se může změnit v sebevražedné jednání a loajalita v bezmeznou oddanost. Nic ve zlém, ale všude se nějaké mouchy najdou. Lauren Erreur: „Ano :) Myslím, že v ostatních kolejích by jsem se připadala „jiná“.“

No a pak jsme tu my. Ti zlí, ctižádostiví, ambiciózní a prohnaní. Na rozdíl od jiných kolejí jsem nikde nenašla moc opačných stran mince, tudíž pozitivních vlastností, aspoň podle toho, co nám stvořitelka HP světa vymyslela. 

Bethany Ann White: „Často si nejsem jistá s tím, do jaké koleje bych patřila. Vždycky jsem si myslela, že určitě do Havraspáru, ale poslední dobou u sebe pozoruju pár Zmijozelských vlastností, i když by si to někteří lidé nemuseli myslet. Přesto si však myslím, že jsem spíše Havraspárská. Ale nevadí mi, že jsem na Hogu ve Zmijozelu, jsem tu spokojená. :)“

Ale JKR taky nemusela dělat celou jednu kolej záporáckou, protože všude se dá nějaký ten mínus najít...

U Tří košťat s majitelkou salonu NiT

13. 2. 2014 Barbara Arianne Lecter 0
Všichni jí známe, všichni o ní mluvíme, všichni chceme mít její věci. A kdo ne, ten pravděpodobně buď pěkně kecá, nebo na to nemá. Nebo oboje. I přes všeobecně známé napětí mezi nejmenovanými zelenými a madam Niam, se majitelka salonu NiT uvolila a nechala se pozvat (za peníze na výplaty redaktorů HK, kterým se tímto omlouvám za skrouhnutí výplaty) na pár skleniček u Tři košťat, kde speciálně pro HK zodpověděla několik otázek. (Pokračování textu…)

Uvnitř zelení, navenek jiní! – Mrzimor

10. 2. 2014 NaSaŠí Jackson 5
Článek s větami, které by určití obyvatelé hradu nikdy nevyslovili z úst mi byl inspirací na sérii čtyř pokusů, které vám po částech budu odhalovat. Představte si, že byste se měli vžít do kůže studenta z jiné koleje, a podle toho se také chovat. Přesně s tímhle se poprali někteří studenti Zmijozelu. Položila jsem jim záludný úkol - napište něco (inzerát k Chytrákovi, vývěsku, komentář na úvodní stránku, úkol, soutěž... cokoli) v kůži studenta Mrzimoru. Někteří si s úkolem vyhráli více, někteří méně, přesvědčte se sami! (Pokračování textu…)

Zelená se Zelenou

6. 2. 2014 Barbara Arianne Lecter 2
Rozhodla jsem se po dlouhé době vyštrachat pro Vás, čtenáře HK, rozhovor ze šuplíku se svou spolužačkou ze Zmijozelu, Agathou Scarlet, která se po svém krátkém působení v koleji i na hradě odebrala do Země věčného mrazu, odkud jí vyexpedovali mnohem dál, než si kdokoli umí představit. Článek ležel zapomenutý mezi horou práce. Nedivte se tedy, že už Ag můžete navzdory otázkám potkávat třeba i v soubojovém klubu! (Pokračování textu…)

Zápisy nejen v Bradavicích

2. 2. 2014 Redakce 0
Na světě je spousta kouzelnických škol. Jenom v Evropě jsou tři známé a pak spousta menších, které zná jenom pár vyvolených. O Bradavicích, Krásnohůlkách a Kruvalu určitě slyšel každý. Ale víte, jak u nich probíhají zápisy? Krásnohůlky jsou francouzská akademie čar a kouzel plná víl a jejich příbuzných. Většina studentek a to málo studentů se tam dostala hlavně proto, že v rodině měli podporu a případně i pár těch galeonů... (nebo čím se to u nich vlastně platí). Tak jako tak jsou všichni hodní a vychovaní, protože jinak by mohli dát škole sbohem, a stejní jsou i při zápisech do výuky. Hodiny dokáží stát před tou stejnou učebnou a dávat si přednost, až nastane situace, kdy je to prostě přestane bavit. V takovou chvíli se rozejdou do svých pokojů, aby mohli s kamarádkami a kamarády rozebrat, jak dlouho se snažili toho a toho pustit do učebny vílí magie, ale on nechtěl... A když se objeví takový nevychovanec, že přednost nedává, tak už ho pak nikdo nikdy na zámku nevidí. Kruval je přesný opak. Tento severský institut si zakládá na tom, že se studenti něco vydrží a to potvrzuje i důraz na černou magii. Ve dny zápisu to proto většinou vypadá tak, že schopnější studenti z vyšších ročníků, kteří už se něco zvládli během svého pobytu na škole naučit, zaklejí ty menší a nedobytnější, aby si obsadili v učebnách místa dle libosti, aby když se nováčci proberou, byla nejlepší místa už zabraná. Ti se porvou o ta zbylá pomocí kouzel a pěstí, takže když zápisy končí, většina z nich bývá různě zbarvená do modra... Pokud rovnou neskončí na ošetřovně a o svá místa nepřijdou. A takhle to tam chodí celý rok.

Proto bych byla relativně ráda za naše bradavické zápisy. Jsme škola, kde jsou milí a vychovaní lidé jako krásnohůlští, tak i ti zlejší jako z Kruvalu, ale ne takové extrémy. Máme danou dobu, kdy zápisy začnou a na svá vysněná místa se dokážeme dostat i bez použití černé magie. Je sice minimum těch, kteří někomu dávají přednost, ale tak to prostě bylo, je a asi i bude. Ano, jsou lidé s ostrými lokty a ústy plnými nadávek, ale prváci neleží zakletí na zemi, protože to někdo jiný umí. A komu se to nelíbí... Ať přestoupí a uvidíme, jak pak bude zoufale bušit na brány hradu.

Anticeny zakladatelů

29. 1. 2014 Redakce 1
Jelikož hradní ochota není zrovna velká, tak jsem od původního nápadu anticen musela upustit a poptat se kdejaké myši, sovy, škrkny a podobných hradních potvůrek, koho nebo co by nominovaly na něco záporného, protože to letos neprovedlo nic moc pozitivního. Dotazováno bylo: asi 30 myší, dvě krysy, půlka školního sovince, nepočítaně škrken a xy dalších malých obyvatel hradu. Pak jsem ze všech návrhů vybrala ty nejvíc-krát zmíněné a udělala druhé kolo. A dopadlo to... řekněme překvapivě.  Havraspár V této kategorii bylo osm nominovaných, nakonec druhý nejvyšší počet hlasů získala letošní obloha. Podle některých byla málo modrá, podle některých až příliš, hlavní je ale to, že to souvisí s tím, jak moc často se objevovala nebo neobjevovala (pro ty zvědavé, více bylo těch, kterým letošní modro nestačilo). Vítězem své kategorie byl s velikým přehledem Protiva, důvodem k jeho nominaci byla jeho otravnost, díky které nakonec úspěšně vypudil havraspárského ducha z hradu a nejenom modří mají důvod ho nenávidět, protože tohle by se mohlo stát kdykoliv a každá jiná kolej by si musela shánět nového ducha. V souvislosti s novým duchem se někteří snažili doplnit ještě tučňáky z Mrazákolandu, ale bohužel se hrad o tragické smrti studentky v mrazových pustinách dozvěděl až ve chvíli, kdy už bylo hlasování uzavřeno (tímto vyjadřujeme soustrast nad jejím úmrtím... Nebo co se vlastně novým duchům přeje). Mrzimor Zde bylo nominací podstatně méně, ale dva nejlepší se našli. Tím lepším (neboli s menším počtem hlasů) byly přesýpací hodiny, protože prý nesypaly body správně tak, jak by měly. Spekulace, že si někteří mrzimorští stěžovali u slečny Larrie sice nebyly potvrzeny, ale jsou tací, kteří tomu věří a nejspíš hlasovali pro tuto možnost. Tím nejhorším z Mrzimoru bylo pro letošní rok sluníčko a stejně jako u oblohy se důvody pro jeho nominaci liší. Někteří tvrdí, že letos připálilo nejeden zadek, což není vůbec mrzimorské, protože ti jsou přátelští a hodní, jiní si myslí, že letos hřálo naopak moc málo. Každopádně by si zasloužilo gratulace. Nebelvír
~Setkání nominovaných za Nebelvír a Zmijozel~
U Nebelvíru měl méně hlasů jeden fénix. Fénixové obecně jsou docela přiřazováni k Nebelvíru, protože mají dost z jejich vlastností (údajně prý měl být ve znaku této koleje fénix, ale pak se rozhodlo pro lva, jelikož fénix přišel zakladatelům kvůli jeho vzácnosti moc extravagantní) a právě tenhle jeden se nechvalně proslavil tím, že se u mudlů předvádí jako obyčejný cvičený papoušek a uzdravuje svými slzami kdekoho na potkání a jeho majitel na tom samozřejmě vydělává nemalé peníze. Je proto pochopitelné, že se za něj nejenom nebelvírští stydí a tímto mu vyjadřují najevo, že tohle teda ne. Říkáte si, že nic horšího už být nemůže? Může. Protože za nejhorší ve své kategorii je považován vchod do nebelvírské společenské místnosti. Nejedna myška vypověděla, že se do nich jednoho krásného večera náhodou nahrnulo několik nováčků a pak byli zase vyhnáni se spoustou nadávek právě na vchod. Nebelvírští sice tuto skutečnost odmítají, ale jedna nejmenovaná prvačka se nedávno nechala slyšet, že se dostala do společenské místnosti červených a poté už o ní na hradě nikdo neslyšel (kromě redakce HK, které se podařilo tuto nejmenovanou vyšťourat). Tak jako tak získává vchod předposlední udělenou anticenu. Zmijozel Opět zmíním jenom dvě nejlepší (nebo nejhorší, nehodící se škrtněte) nominace. Tou s menším počtem hlasů byly příšery ve sklepení. Někdo zmiňoval, že jsou vlastně dobré, protože umravňují všechny ty studenty, takových bylo ale pomálu. Více bylo těch, jež si mysleli, že tyhle hrůzy jsou na hradě špatné a že svou mírou záporáctví vlastně spadají pod Zmijozel (někdo z dotazovaných dokonce prohlásil, že všechny ty potvory ponoukají bazilišci ze sklepení!). Víc hlasů ale tak jako tak dostala paní Norrisová, protože za tento školní rok bylo údajně moc málo studentů, které buď vykopla z hradu nebo je kousla, případně důkladně poškrábala. Dřív prý bývalo víc lidí na ošetřovně právě z důvodu, že jim tato zlá kočka způsobila újmu na zdraví. Teď prý "jenom" kope pryč. Závěrem bych ještě ráda poděkovala všem hradním potvorám a těm, kteří si našli chvilku na vyplnění normálních anticen.

Zmijozel vs. patroni: 1:0

22. 1. 2014 Redakce 3

„Až tě zařadí do koleje, dostaneš patrona, který se o tebe bude starat.“

„Ve všech kolejích jsou patroni, co ti poradí, co a jak.“

„Po zařazení se tě ujme patron, to je něco jako tvůj osobní rádce…“

Ne, ne, ne, ne, NE! Aneb článek o tom, jak to chodí po zařazení ve Zmijozelu.

Ano, i ve Zmijozelu se v dobách minulých více či méně oficiálně „nafasoval“ patron (většinou „hoguznalý“ kouzelník či čarodějka, který je k ruce přiděleným nováčkům a zodpovídá jejich dotazy), který se staral o blaho nováčků v koleji a o kterého se starali sami nováčci, aby chudáček patron pod tíhou dotazů nezakrněl.

Možná i to je důvod rozšířené pověry, že ve všech kolejích je zaveden systém patronátu, která se traduje dodnes.

Tento článek má za úkol otevřít hradu oči, pořídit jim silné dioptrické brýle a ukázat jim, že ne v každé koleji frčí patroni a nováčci, které si můžeme hrdě napsat do čarostavu, nebo třeba vylepit nad postel v kolejní místnosti.

* * *

  

 Nebyl by to Zmijozel, aby i v tomto ošemetném a tak profláklém trendu nevybočoval z řady.

Zatímco v ostatních kolejích (dej Salazar, ať se nemýlím) se tvrdě dře na patronátu v jeho podobě: Patron x Nováček, ve Zmijozelu již několikátým rokem tvrdě dřeme na tom, aby nováčci dostali prvotřídní výcvik, patřičnou drezuru a schopnost vnímat věci v rozšířených obzorech.

Patronát v jeho původním slova smyslu u nás v koleji zanikl. Nováčci jsou po zařazení do koleje pečlivě pozorováni a během několika hodin informováni o tom, do jaké „skupiny nováčků“ patří. Tyto skupiny jsou vyrovnanými a plnohodnotnými soupeři, kteří spolu pak mají jisté „zležitosti“.

Tyto jednotlivé skupiny mezi sebou pak v průběhu přesně daného časového úseku (otázka měsíců) soupeří v nejrůznějších hog disciplínách (od sbírání bodů přes sebrání magíků až po „prokolejní“ tvorbu), kde se většinou zábavnou formou dozvídají vše potřebné o koleji, o hradu a o tajemství vesmíru a tak vůbec všeho.

Na jejich aktivitu, snahu a pečlivost dohlíží vedoucí skupiny (ostřílený a zasloužilý had či hadice), který nováčky hlídá nejen po stránce „fyzické“, ale i po stránce „funkční“. Tento had se zodpovídá vedení koleje (jehož je obvykle součástí), která vydává rozkazy a plány na další postup nováčkovské skupiny.

Výhoda tohoto skupinového (a nikoli patronátového) stylu přijetí nováčků je hned v několika věcech:

  •         Nováček může po absolvování nováčkovského skupinového soutěžení přejít plynule na vnitrokolejní hru pro daný rok, neboť získá vše potřebné pro úspěšný start v koleji.
  •          Nováček má kolem sebe podpůrnou partu, se kterou se naučí spolupracovat, hecovat se a nakopat zadek všem, kdo si to zaslouží, nezaslouží, či skorozaslouží. Dle potřeby.
  •          Nováček se stane plnohodnotným členem koleje bez potřeby uhánět patrona (který, řekněme si na rovinu, během působení v roli patrona může z nepochopitelných důvodů zneaktivnět, odejít, či se beze slova vypařit).

A to je tak všechno, co vám můžu o lovu krevet a nepatronátu v naší koleji říct.

Hawk a Salazar s vámi, pokud si jeho přízeň zasloužíte!

Kam s nimi I.

19. 1. 2014 John Charless Bartowski 5

Jednou jsem se tak procházel po pozemcích našeho hradu, když si najednou všimnu, že už zde nejsme sami. To se nováčci trochu vyděšeně pohybovali po chodbách a objevovali tajemná zákoutí. Nedalo mi to a musel jsem se nad tím zamyslet: co si vlastně myslí obyvatelé hradu o jednotlivých kolejích? Rozhodl jsem se navštívit sovinec a rozeslat sovu pár obyvatelům hradu. Odpovědi si zde můžete přečíst v následujícím článku. (Pokračování textu…)

Abeceda módy

17. 1. 2014 Redakce 0

Kritice nikdo neunikne, nikdo se neschová. Jsem tu od toho, abych vám řekla pravdu o tom, jak vypadáte, ne od toho, abych vám mazala med kolem huby. Smiřte se s tím. 

Jak jistě víte, na naší škole, lépe řečeno v redakci kolejního časopisu havraspárské koleje, se již několik let vyskytuje rubrika "Módní patrola". Ať už tato rubrika vznikla jako reakce na článek v Hadím králi Stop nevkusu!, nebo tomu bylo jinak, je momentálně jedno. Přední kritičky Prada de Lacoste a Christianna Diórová (pozn. redakce: tyto světoznámé kritičky přispěly do našeho kolejního časopisu pár články o módě na hradě) musely stejně odcestovat do ciziny a neměly již čas pokračovat pro nás ve svém hodnocení. Také podle jejich slov se Corvinus se ctí ujal hodnocení stylu oblékání jednotlivých obyvatel, proto pro ně nebyl problém přenechat toto břemeno na modrých ramenou.

Když se nedávno madam de Lacoste vrátila z návštěvy Japonska, podotkla, že hodnocení v Corvinovi podle jejího názoru není už to, co bývalo. Dle jejích slov tento plátek v poslední době jenom chválí a objektivně nehodnotí. Je pravdou, že to může být záměr kolejního časopisu. Ať už tak nebo tak, madam de Lacoste podotkla, že by opět měla pár výhrad k našemu stylu oblékání, i k samotnému hodnocení Corvina. Je to přeci jen už 3 roky co nás hodnotila naposledy a mnohé se od těch dob jistě změnilo. S trochou přemlouvání se madam de Lacoste uvolila založit rubriku Abeceda módy, kde hodlá odhalovat prohřešky proti módě bez sebemenšího obalu.

Rád bych tedy na našem hradě opět přivítal módní kritičku Pradu de Lacoste, tentokrát bohužel bez kolegyně madam Diórové, která získala velmi lukrativní nabídku v samotné Paříži. Tímto jí redakce Hadího krále gratuluje ke kariérnímu postupu. Slečna de Lacoste se tedy opět pustí do vašeho stylu oblékání. Přesvědčí nás, že krásná slova muže: "Ve všem vypadáš úžasně." nejsou vždy pravdivá. Hadí král má teď jedinečnou možnost přinést vám opět její kritiku přímo až domů. Nelekejte se jejího ostrého jazyka. Přeci jen není zdejší!

Váš Hugo Boss

Zdravím!

Dovolte, abych se vám krátce představila.

Mé jméno je Prada de Lacoste. V módním průmyslu se pohybuji již 15 let. Píši do nejrůznějších časopisů a magazínů. Za zmínku jistě stojí časopis Vogue, The Village Voice, Style Magazine či The New York Times. Nebojím se říct to, co si myslím a to se mnohým nelíbí. Sama prosazuji styl "buď sám sebou". Pokud se člověk sám sobě líbí, je to první krok k úspěchu. To však neznamená, že neexistují lidé, kteří by nepotřebovali poradit a v módě trochu usměrnit. Proto jsem vlastně s touto prací začala. Teď už ale zpátky k vám, milý studenti. Postupem času si vezmu do parády každého z vás. A začneme hezky od začátku, tedy od písmene A. Abych však nezahálela ani dnes, rozhodla jsem se vám úvodem přinést poVánoční speciál, tedy po zmijozelsku spíše poSalazarnáliovský speciál. Jelikož jsem ještě neměla příliš mnoho času porozhlédnout se po hradě a objevovat vaše vkusné či nevkusné modely, byl mi redakcí Hadího krále nabídnut článek o Salazarnáliích, kde jsou vyfocené údajně nejlepší zmijozelské modely. Začneme tedy u nich. (pozn. redakce: jedná se o tento článek) Začneme u slečny Ein. Na tomto modelu vidím krom nesladěnosti zelené barvy i několik dalších chyb. Sice chápu, že je slečna velmi hrdou prefektkou a ráda se chlubí tím, že zrovna její kolej vyhrála loni školní pohár, nicméně k tomuto modelu to není zrovna dobrý doplněk. Stačil by možná lehký doplněk ze zlata na krku, na uších či na hlavě, aby se nám zlatost poháru měla s čím spojit. Pláš jisker je pro mě téměř drátem do oka. Zmijozelští návrháři jsou v mnoha věcech velmi zruční a šikovní, ale u tohoto pláště udělali jednu velkou chybu. Mysleli pouze na plášť a ne na jeho komplexnost s ostatními kolejními prvky. Nehodí se téměř k ničemu zmijozelskému a přesto ho mnozí nosí s oblibou. Budiž, přeci jen je to kolejní záležitost. Poslední výhradu u slečny Ein bych měla k té potvoře, co má u nohou. Netuším co to je a ani to vědět nechci. Už jsem byla mnohými studenty upozorněna, že takovýchto potvůrek tu bude víc než dost. Lepší pro mě bude asi je ignorovat, protože za mě dostávají jednoduché ne. Dále tu máme slečnu Elanis. Tady se dají snad vytknout jen ty brýle, proč by měla slečna Elanis s tak překrásnou tváří a ještě kouzelnějšími očky schovávat svou záři za brýlemi? Je to trochu škoda pro všechny přihlížející mládence. Slečna Maia, slečna Barbara. Jejich odění momentálně nemá chybu. Krásný, dech beroucí, dokonalý. Nedá se jim nic vytknout. S klidným srdcem bych je pustila na přehlídkové molo. Tedy jednoznačně bez oné dětinské žabí hračky, kterou můžeme chápat jako slabost k rozkošným kolejním žabičkám. Nakonec madam Tydynka, které bych ráda pogratulovala k fialovému hávu. Její styl oblékání byl vždy potěšením pro mé oči. V tomto případě však nechápu onu zmijozelskou lebku. Ano jsou Salazarnálie, kolejní svátek, ukažme jak jsme na svou kolej hrdi. Nicméně barevně se nemá k čemu poutat. Kdybych nevěděla, že zrovna tato lebečka pro zmijozelské tolik znamená... Je velkým symbolem starých časů, je také velmi ceněná, neboť jí vlastní už jen pramálo zmijozelských. Kdybych tohle všechno nevěděla, řekla bych: Vyhoďte ji. Takhle mohu jen doporučit příště zvolit jiný model, který se bude lépe hodit k legendární lebečce. Tímto pro dnešek končím :) Těším se na vás zase příště, tentokrát už u modelů, které si na hradě sama vyberu. Vaše Prada de Lacoste

pozn. redakce HK: Módní nevkus vyšel poprvé v našem časopise 12.4.2010. Módní patrola začala vycházet v CD až 1.1. 2011. Proto prosíme případné kritiky, aby se zdrželi komentářů, že se HK opičí, či kopíruje.