Co se děje ve sklepení?

Na hradě nepotkáte nikoho, kdo by si tím neprošel. Nováčky jsme byli všichni a všichni si určitě budeme ještě dlouho (ne-li navždy) pamatovat ty hrozné minuty prvního bloudění po chodbách hradu, kdy jsme nevěděli, jak vyjádřit své myšlenky před ostatními ve Velké Síni nebo kde vydělat peníze na výuku a nakoupit co nejlevněji všechny potřebné věci. A pak přišlo zařazování a vy jste se octli, naprosto bezradní, mezi úplně cizími lidmi. Já jsem toto prožila nedávno a tak se pokusím podělit se s vámi o své prvopocity.

(Pokračování textu…)

Před asi dvěma hogroky vypisovala madam Mintaka soutěž s názvem Z deníku bodohrotiče a mně tehdy snížila hodnocení, protože můj bodohrotiče chtěl „jenom“ magíka a dostal špatná hodnocení. Tehdy jsem ještě plně nechápala význam toho slova, kdo normální by chtěl body jen tak pro nic za nic, když Snaživec je jenom jeden. O rok později jsem pochopila.

(Pokračování textu…)

Madam Monny dne 29.12 potřebovala jmelí na věnce, aby měla co vzít na výlet na Rampouchiádu, na kterou jela o den později. Proto vzala dobrovolníky, kteří ji chtěli pomoct, na natrhání jmelí v lese. Zná tam totiž jeden krásný strom, tak se rozhodla, že nás tam vezme.

(Pokračování textu…)

Jistě všichni známe vládkyni všech žab, její veličenstvo Žábu Velikou, Barbaru Arianne Lecter, která je zároveň i vedoucí tohoto kolejního časopisu. Co se ale skrývá za její Hogwartskou postavičkou? To byste nečekali! A dočtete se to zcela exkluzivně jen a jen zde a nikde jinde! Pokud tedy chcete poodhalit roušku tajemství, pod kterou je skryta šokující, ale zaručeně pravá identita veliké Žáby, neváhejte a čtěte dále! (Pokračování textu…)

I v kolejní místnosti Zmijozelu se dějí sem tam zajímavé věci.

Jednou z nich bylo sepsat ódu na zakladatele koleje - Salazara Zmijozela. 

Několik odvážlivců se rozhodlo svou ódu poslat i do Hadího krále a ten Vám je v tomto čase přináší. (Pokračování textu…)

Dne 22. listopadu se naše milá háďátka vydala na výpravu do zakázaného lesa. Výpravy se účastnilo pět lidí; Lisa, John, Maia, Tiff a Sally.

(Pokračování textu…)

Jistě, když exšéfredaktorka HK (nyní ŽK) slaví narozeniny, takŽabí král není tak mainstream, aby jí přál hned! Krátká pocta Tydynce, ještě kratší rozhovor s její Flyovostí a malinkatý koči-dárek! To vše najdete, pokud se do ŽK začtete!

ŽK: Co si vlastně myslíte o tom, že jste zase o rok starší? Tydynka: Mam vrásky! (vyděšený pohled) Určo tam jsou! ŽK: A používáte správné dermatoblablabla protivráskové krémy testované (na zvířátkách)? Tydynka: (zamyšlený pohled) Ne, obložila jsem se kočkama. ŽK: To zní poněkud... Podivně, to jako sandwich? Jste k sežrání? Tydynka: Né! ale mám spoustu kočičích dárků! A jsou všude kolem! Kočičí hodinky! kočičí kalendář! kočičí bačkůrky! Nakreslená kočka! Kočičí jazýčky! ŽK: Není to morbidní jíst kočkám jazýčky? (vyděšený pohled) Tydynka: Jsem nabídla kočičí jazýček kočce a olízla ho, tak jsem se jí pak vysmála za kanibalismus! ŽK: Takže spoluúčast na kanibalismu, hmhm, to se bude špatně vysvětlovat! Je něco (krom vašich narozenin), co chcete říct na svojí obhajobu?! Tydynka: Fňu... Mam narozeniny a mam ráda kočky? ŽK: Doslova... Brou chuť... Tydynka: (smutný pohled) A aby se to nějak vyrovnalo, rozhodli jsme se slečně Tydynce (budiž jí fialová barva lehká) dát malý dárek na počest jejího mučení koček. Takže všechno nejzelenější (a nejfialovější), hodně koček, kočičích jazýčků a tak všelijak podobně!

 Už teď nám chybí tvoje body

bylas hvězdou svojí doby!

Cestu sis však vybrala, 

na kolej se... vybodla!

Za zlé ti to nemáme,

teď se tvou prací kocháme!

Užívej si jak jen můžeš,

než tě dítka sedřou z kůže. Zelené Ponarozeniny! 

Hadí král je osobitý časopis, to ví každý. To, že nějaká pravidelná vydávání nejsou v kurzu, ví také každý. Konečně ale nastal čas odhalit pravdu. Byla jsem donucena napsat a vydat tento článek na podnět těch, kteří opravdu HK ovládají. Našich geniálních magických tvorů. Všechno začalo tím, že Tydynka přinesla kotě maguára. Bylo děsně ňuňu a roztomilé a ťuťu a heboučké a mňoukalo a mělo tři kvadriliony různých oblečků a nejlepší jídlo, co se dalo sehnat, protože... Tydynka. Vyrostl z něj samozvaný vládce redakce. Sedí na šéfredaktorském křesle, nechává se krmit samými lahůdkami a když vejdete do redakce neohlášení - nebo se mu prostě nebudete líbit - můžete se vsadit, že vás přepadne ze zálohy. A ne, není to dvakrát příjemné. Má ostré drápy a zuby. V přítomnosti Tydynky je to ale pochopitelně nejhodnější vrnící maguárek na světě... Je velice citlivý na nevhodné barevné a módní kombinace a pokud nepoznáte lososovou od béžové, nebude vás mít rád. On VÍ, jak vypadá losos. Pak tu jsou žáby. Všechny tři. Skáčou po hlavách redaktorů i samotného maguára, který si na nich cvičí lovení. Jelikož jsou spolčené, tak si vždy pomůžou. Jsou nehorázně drzé, ale alespoň nemusíme používat mucholapková kouzla. Stejně jako maguár si o sobě myslí, že vládnou celé redakci. Sedí na nejvrchnější polici na zelených polštářcích a kvákají tak, že z toho všechny bolí hlava. Ale sáhněte Žábě na žáby... Jejich oblíbenou kratochvílí je skočit píšícímu redaktorovi na ramena a hlavu a pozorovat, co píše - a pochopitelně to halasně komentovat. Každá jinak. Najednou. Cerri jednou dostala k nespecifikované příležitosti vejce dráčka zakrslého, kterého lze chovat i v domácnosti. Jeho nejoblíbenější pochoutku - žáby - mu musí odpírat, jinak by je oba Barb ukamenovala. V důsledku toho je nerudný, sarkastický a jen tak podpaluje, co se mu zrovna zachce. Je vrchním prudičem celé redakce a - jak jinak - považuje se za jejího šéfa. Rozvaluje se ve svém hnízdečku uprostřed na vyvýšeném podstavci, který si vynutil, všechny přezíravě pozoruje a neoblíbencům chrlí oheň na kotníky. Jeho korektura spočívá v tom, že pokud se mu článek nelíbí, tak článek prostě zmizí a zbyde po něm se štěstím trošku popela. Baziliščí dvojčata Anastázie a Sebastian (Stázka a Sebík jim smí říkat jen pár vyvolených, snad mě za to nesežerou...) navštěvují redakci pravidelně. Prošmejdí, co můžou. Redaktoři jsou instruováni, že v jejich přítomnosti mají mít zavřené oči. Sice se tak dost špatně píše, ale alespoň nemáme duší redakci... Kupodivu nesežrali ještě ani jednoho z našich dalších miláčků. Ale i oni se považují - jakožto dědicové Ferdinanda, opravdového hadího krále - za šéfy redakce a pokud řeknou, že něco nějak bude, těžko se jim se zavřenýma očima, když vám obmotají nohy a hlavou pohybují proti té vaší, odporuje. Pokud tedy nějaký redaktor chce napsat článek, musí nejdříve sebrat odvahu přijít někam, kde mu někdo bude neustále do všeho kecat, podpalovat mu práci, pokud nebude perfektní, skákat mu na záda a trhat oblečení, které k sobě neladí - a ještě to vše bude muset zvládnout poslepu a dávat si pozor, aby na nic nešlápl. Protože to by opravdu nemusel přežít. Teď v létě nastává pravá vláda těchto úžasných bytostí. Uvidíme, kdo na konci prázdnin opravdu povede redakci, jestli vůbec někdo. Těšte se. Oni se těší zcela jistě...

Posledních dvacet dní bylo rozhodně úmorných. Po dlouhé době měl Zmijozel opravdu velkou šanci na pohár a nehodlal se jí pustit zuby nehty. A jak to nakonec všechno dopadlo, jsme se dozvěděli včera v pět hodin odpoledne a o pár hodin později ještě oficiálně na závěrečné slavnosti. Zmeškali jste to anebo si to chcete zopakovat? Čtěte dál!

Závěrečná slavnost školního HogRoku Léto 2013 začala sice se skoro čtrnáctiminutovým zpožděním, ale nakonec se všichni napjatí osadníci Velké síně dočkali. Slova se ujala průvodkyně večera, zástupkyně ředitele, madam Larrie Larstonová.

Po slovech na uvítanou se rozdávaly ceny zakladatelů, které získaly - Bilkis Blight za to, že již nikdy více nebude Lemrou, Elanis Aelana Roselfová za to, že se statečně ujala nelehké pozice, Eliah Tailesová za její aktivní a pozitivní přístup ke všem modrým i nemodrým záležitostem a Patricie Baloure za ochotu a lásku ke koleji.    Následoval proslov novopečeného primuse Zendaera Amattise, jenž měl za úkol rozdat řády Studentské rady. Řád Vox Magicus – rozkašle se – Pardon! Samozřejmě jsem chtěla říct Řád Vox Scholaris… letos nezískal žádný profesor, ale hned několik jich bylo pochváleno. Spiritus Magicus si odnesla navrátivší se Larrie Larstonová.

Tři žluté studentky a jedna zelená – to je stav letošních OVCí, jejichž diplom si včera slavnostně odnesly Jostein Lauierová, Kim Sarah Reevesová, Lili Smeaglová a Ywa od Roztodivných.

Pak přišla slavná chvíle pro všechny profesory, avšak madam Mintaka Orionis, nová inspektorka výuky, je musela všechny zklamat, neboť se rozhodla řád za výuku neudělit, stejně jako Studentská rada. 

Po tomto menším zklamání ale přišlo překvapení pro celou Velkou síň a určitě i pro ten nepřítomný zbytek osazenstva. Šéfredaktorka Denního věštce, Elennar Holkin, se rozhodla udělit řád Ostrého brka jednomu z redaktorů. Nosí červený hábit, věčně má pozitivní náladu a jeho články mají šmrnc. Hádej, hádej, hadači, kdo je to? Nebelbrach Mechacha!

Dlouhé ovace ustaly a už byly na řadě další. Hlavní organizátorka Bradavické čtyřky poděkovala porotkyním a realizačnímu týmu, který byl konečně představen, a vyhlásila vítěze pro rok 2013. A bylo to nemalé překvapení (inu, pro modré asi ne, ale já byla překvapená hodně!), když putovní pochodeň získal havraspárský tým. Dalším modrým úspěchem, co se B4 týče, byla výhra Jamese Watfara v soutěži Bleskobrkův Memoriál, která trvala po celý letošník ročník.

A posledním bodem programu, se kterým bych Vás chtěla seznámit v tomto stručném shrnutí, je vítěz famfrpálového poháru, kterého ale známe už nějakou řádku týdnů. Je jím samozřejmě Nebelvír, který v posledním zápase udolal náš zelený tým. Gratuluji!

Tak… Asi jsem to měla říct ihned na začátku, ale klidně jste ten text mohli přeskákat až sem, neboť tady to všechno začíná. Vynechala jsem titul snaživce roku, neboť ten si zaslouží být zmíněn extra tady dole. Celý rok bez přestání pracovala, měla nervy nadranc a dokud to šlo, nabírala si předměty, jejichž počet se nakonec zvedl až na neuvěřitelných 34! Její bodové konto se zastavilo na částce 7051, což je asi 12,5 procenta z celkového bodového zisku Zmijozelu! Jestli jí stále nemůžete přijít na jméno, tak vám už mohu napovědět pouze tím, že je úchvatnou šéfredaktorkou Hadího krále. Bodohrotičkou roku Léto 2013 je TYDYNKA FLYOVÁ!

To nejlepší nakonec. Naposledy tomu bylo v zimě 2008, což je deset let zpátky. Nebelvír jich v tom období získal šest a Havraspár čtyři. Mezitím jsme získali pět famfrpálových pohárů, vyhráli Bradavickou čtyřku a předloni dokonce vítězka Sedmiboje nosila zelené jméno. Letos jsme snad ale tu kletbu zlomili, protože letos ZMIJOZEL VYHRÁL ŠKOLNÍ POHÁR! A do úplného konce bylo vše nejasné, napnuté a spoustě z nás to ještě stále nedochází, ale číslo 55 855 je letos nejvyšší a patří nám.

Uch, nu a co říct závěrem? Tak nějak asi děkuju! Děkuju Zmijozelu, že jsem to mohla zažít! Děkuju Zmijozelu, že zatnul zuby a makal do posledního dechu! Děkuju, protože všichni víme, jak jsme na tom byli. Jsem na vás strašně hrdá! =)

Pak samozřejmě gratuluji Nebelvíru k jejich famfrpálovému poháru! =)

VIVAT SLYTHERIN!

PS: Podívejte na tu výzdobu!

Jak všichni určitě víte, protože jste dělali soutěž o tematické foto, měli jsme za úkol se všichni nějak obléct, abychom udělali nejlíp tři společné fotky s nějakým tématem. Jako první jsem se zúčastnil fotky, na které jsme byli oblečení jako duchové, to bylo prima. A pak to přišlo… (Pokračování textu…)