Co se děje ve sklepení?

První bod nového školního roku spadl zrovna do zmijozelských hodin. Divíte se, jak je možné, že má první kámen v bodovacích hodinách zrovna zelenou barvu, kdo za to může, a proč je vlastně jenom jeden? Hadí král má informace přímo z první ruky!

(Pokračování textu…)

Krátce po zařazovací slavnosti jsem dostal echo, že se kdesi v komnatě nejvyšší potřeby koná nějaké Zmijozelské mecheche pro nováčky. Bylo mi řečeno, že se do komnaty chodí přes umývárnu. Žádné bližší informace, které by nováčkovi usnadnily život. (Pokračování textu…)

Po závěrečné slavnosti jsou tu zimní prázdniny, během kterých si studenti mohou užívat zaslouženého volna a využít ho dle svého gusta. Jenže jak se člověk může připravovat na další rok, když ten loňský klepe na dveře s nevyřízenými účty? 30. ledna se konal zmijozelský závěrečný večírek, který se nesl především v oslavném famfrpálovém duchu a radostné náladě, kde v programu nechyběly děkovné proslovy, soutěže a nějaká ta afterparty. (Pokračování textu…)

Školní rok Zima 2015 skončil (konečně prázdniny!) a na tradiční slavnosti se udála i řada radostných událostí pro zelené všech odstínů!

(Pokračování textu…)

Když se řekne duše Hadího krále, tak si představím duši právě tohoto časopisu. Tu duši formovali všichni předchozí nejen šéfredaktoři, ale také samotní redaktoři. Vůbec obecně duše časopisu je podle mě něco, co nějak působí na čtenáře a právě to působí na jejich pocit, jaký z časopisu mají. Působí na ně časopis rozverně nebo vážně? Důvěryhodně nebo naopak? Do toho všeho fušuje právě duše toho daného časopisu, která je tvořena redaktory a šéfredaktory, kteří se na náplni časopisu podílejí. (Pokračování textu…)

Možná, že se Vám tento článek bude zdát sentimentální, Zmijozelu nevhodný a naprosto mimo hadí mísu, ale jsme si jisté, že to pochopíte, jakmile se do článku začtete. Hadí král funguje už pěknou řádku let. Někdo si jeho počátky pamatuje, někdo ne. Jsou i tací, kteří si pamatují všechny úžasné a skvělé šéfredaktorky (a ty tři ukvákaný potvory, co to vedou teď a samozřejmě jim to celkem jde!), pod jejichž rukama Hadí král vzkvétal a dostal se přesně do té podoby, ve které nyní je. Ale věřte mi, že by tady nebyl bez Vás, čtenářů. Ano, nebýt toho, že Hadího krále vůbec někdo čte, by časopis v podstatě nebyl. Jasně, je potřeba, aby bylo co číst, jak se ukázalo během letní revoluce, kdy článků bylo minimum a zachraňovaly to právě tři zmíněné ukvákané potvory,kterým to nakonec zůstalo na krku (že se vůbec do něčeho hnaly!),ale kdyby článků bylo hodně a neměl je kdo číst… tak by to byl konec pro jakýkoliv časopis a řekla bych, že ten horší, než nemít články. A díky jednomu zadání úkolu jsme si uvědomily, že by stálo za to nějak dátveřejněnajevo, jak si čtenářů vážíme (v rámci možnostía ne doslova, samozřejmě). Takže bychom chtěly za redakci žab, hadů a další zmijozelské přičinlivé havěti poděkovat těm, kdo náš časopis drží naživu, těm, kteří ho otevřou a dokonce čtou i v době krize a těm, kteří ho v rámci propagace byť jen podpalují uprostřed Velké síně skrze jeho zelený tón a humor, kterým může popíchnout i pobavit.

Někdo pálí sovy (třeba Lecterová), někdo jiný Hadího krále, záleží na lidech, ale propagace je skvělá věc. Dokud se s výtisky nepřikládá do krbu v kolejce, tak to snad nevadí. Proto jde náš dík i směrem na ty, kteří ho nejenom čtou, nebo do něj občas něco napíšou (což je samozřejmě šlechtí), ale i těm, kteří se nebojí vystoupit s tím, že vyšel nový článek a hodit ho po někom ze spolužáků, aby si ho taky přečetl. Stačí i obyčejné„čti žáby“ a každý pochopí, co se po něm chce, a minimálně se podívá, co nového v rybníčku.  A tak jsme tu. Na konci tohoto sentimentálního nicneříkajícího tentononcu vydávajícího se za článek, který vyjadřuje díky všem, kdo o Hadího krále zavadí pohledem, rukou, hůlkou, ramenem... Prostě čím si jen vymyslíte! Díky za podporu finanční, čtenářskou, propagátorskou, "hejtovací" i jinou, která o nás dává vědět. Přesně tak. I když jste jenom občasnými čtenáři nebo naopak těmi vášnivými, kterým neunikne ani článek, patří Vám náš dík, že vůbec něco takového, jako je náš geniální a dokonalý Hadí král, otevřete a začtete se do toho, co někdo z naší redakce vyrobil, vytvořil, omylem sepsal... A ať si o nás myslíte cokoliv, třeba že tenhle článek je absolutně mimo zelené smýšlení, stejně Vám patří dík za to, že jste si ho vůbec dočetli až sem.Nebo že jste ho jenom otevřeli!Takže ještě jednou děkujeme všem, kteří byli jmenováni výše.

Za redakci se rozněžnily

Žábová & LAJková

V prvním díle seriálu "Seznamte se, Zmijozel!" jste se mohli seznámit s původem jmen některých spolužáků ze Zmijozelu. Kdo je na řadě tentokrát? Dobrovolníci poslali pár indícií ke svým jménům a Vy si je dnes můžete prohlédnout!

NaSaŠí Jackson

(Suši)

(M. Jackson)

(Samara)

Cerridwen Lowra Antares

 (Mluví samo za sebe.)

Trevor Ztřeštěný

(Žabák Trevor)

Sivoi Joshua Tony

(Sivoi je staré staroislandské jméno, které znázorňuje moc či šopku)

(foto: Joshua Hoffine)

(Tony Stark)

John Charless Bartowski

(John Casey)

(Charles Irving Bartowski)

Čtvrtý termín. Konec prvního pololetí, téměř polovina roku za námi, druhá nás ale čeká. Začíná famfrpálová sezóna, začíná Sedmiboj, aspoň pro ty Sedmibojaře, kteří ještě do arény nevkročili. A já začínám panikařit.

(Pokračování textu…)

Třetí termín by mohl pro letošek dostat přízvisko sedmibojový, protože se opět objevila tato celoroční sebevražda. Každopádně pokud vás zajímá pohled na další termín zpoza kopců úkolů, čtěte dál!

(Pokračování textu…)

Druhý termín pro mě nikdy nebyl problém. Školní rok se ještě pořád rozjíždí, takže člověk nemusí tolik pracovat. No… anebo se jenom kvalitně fláká. To u mě naštěstí nehrozilo, protože i během jediného termínu se stane spousta věcí, které vnímá i ten nejzaměstnanější člověk. A pokud vás zajímá můj pohled na druhý termín zpoza hory učebnic a pergamenů, čtěte dál.

(Pokračování textu…)